berry1009 komentáře u knih
Divadelní Harry Potter mi ležel od roku vzniku dosud pouze v knihovničce. Podle recenzí jsem nic moc neočekával. Byl jsem ale mile překvapen! Kniha mě nutila neustále pokračovatve čtení a dala se přečíst na dva zátah. Příběh zatáhnul do děje, a i když byl značně přitažený za vlasy a horší než knihy od Rowling, pořád byl velmi zajímavý. Beru to jako jedno z millých překvapení.
Tuto knihu by si měl přečíst každý. A to nejen ti, co poker znají a mají ho rádi. Měl by si ho přečíst každý, kdo věří tomu, že USA je země svobody a spravedlnosti. Příběh o tom, jak jeden z nejzkaženějších států na světě zničí tvrdou práci poctivých a podnikavých lidí, kteří poskytují ostatním zábavu a ještě ukradne miliony dolarů obyčejným lidem.
Druhý díl byl pro mě velmi příjemným překvapením. Nečekal jsem, že po skvělém prvním díle dokáže autor navázat natolik úspěšně, aby se nejadnlo pouze o vykrádání sebe sama. O to více překvapil zajímavým příběhem, který sedí do vytvořeného světa. Jedna hvězda dolů jde za troch utahaný začátek.
Po shlédnutí místních recenzí jsem se četby trochu obával. A ejhle! Moje pocity jsou přesně opačné oproti místní většině.
Do knihy jsem se začetl s ještě skoro větší vášní, než do jedničky. Atmosféra je velmi hutná, příběšh odsýpá a začátek je velmi dobrý. Je pravda, že časem tempo trochu upadá, nikdy jsem se ale do četby nemusel nutit. Ve finále se jednalo o velmi pozitivní zážitek a už se těším na poslední díl série.
Na čtvrtý díl ze série Malazská říše jsem se doopravdy těšil. Už jen díky recenzím, ale hlavně kvůli mému oblíbenému Darúžhistánu. Můj dojem ale takový smíšený.
Děj se rozvíjí velmi pomalu a oproti třetímu dílu tolik neodsýpá. Zásadní problém jsem měl s pojemnováním postav. Až na konci jsem zjistil, že postava Jana není tak samá, jako stejně pojmenovaná postava Jana z předchozích dílů. Celou dobu mi to nedávalo smysl, a až na konci knihy jsem rozluštil, že to smysl ani dávat nemělo.
Konec je ovšem už velmi napínavá část a opět jsem se začetl tak, až jsem ztratil pojem o čase. Pro mě to tedy není nejlepší díl série, ale kvalitní čtivo to stále je.
Je neoddiskutovatelný fakt, že Cari Mora nedosahuje Hannibalích kvalit. A je to vlastně i logické, těžko se nahrazuje taková postava jako Hannibal Lecter. Nicméně jako odpočinková kniha to může sloužit dobře.
Byl jsem vůči knize lehce skeptický. Přecijen snažit se dokázat existenci mimozemšťanů, to skepsi přímo předpokládá. Autor však nabízí sérii velmi zajímavých argumentů a informací. Dá se tedy říci, že jsem se dozvěděl nové informace a rozšířil jsem si své obzory. Je pravda, že kniha se občas čte trochu hůře, nakonec jsem ale rád, že jsem si jí přečetl.
Vesmírná odysea požaduje od čtenáře velkou míru představivost a jazykové znalosti. Umí krásně vybarvit vše ve vesmíru. Nečte se ale dobře. Abstraktní děj mi nevadí, ale mnohdy to prostě není zajímavé. A tak za nejzajímavější považuju část s počítačem HALem. Asi jsem měl od této legendy trochu větší očekávání.
Kniha má velmi zajímavou pointu a příběh. Rozhodně ji doporučuji přečíst každému, kdo má rád otázky ohledně nadpřirozena a metafyziky. Proč ne tedy pět hvězd? Do knihy jsem se pořádně začetl až na konci, kde mne již nepustila, začátky ale byly poměrně těžké. Kvalitativně si troufám tvrdit, že se jedná o jednu z nejlepších knih v žánru science fiction, subjektivně však jednu hvězdu srazit musím.
Kvalitu knihy hodnotím i podle toho, jak moc mne k sobě přitáhne a nutí mne za každou cenu knihu dočíst, a to třeba i v době, kdy bych normálně knihu nečetl. To je v tomto případě ten rozhodující aspekt, proč knihu hodnotím na pět hvězdiček a nikoliv na čtyři. Samotný obsah tedy není natolik kvalitní jako v jiných knihách, které ode mne dostaly plné hodnocení, ale cosi člověka donutí se příběhem neustále prokousávat dál, dokud knihu se zadostiučiněním nedočte.
Tady se nedá dát nic jiného než pět hvězd. Originální nekorektní humor, tak jak to má český člověk rád.
"Jak se přestat trápit nad něčím, co třeba ani nemusí nastat? Smiřte se s tím nejhorším. Když se s tím smíříte, už se nemusíte trápit. A pak už se jen můžete snažit, aby to dopadlo lépe."
Velmi nadčasová kniha. Kdyby lidé doporučení v knize používali ve svém běžném životě, svět by byl mnohem hezčí jméno. Jako jediné omezení knihy vidím v její velké fixaci na kulturu za oceánem, která tady "díky" rudým bratrům rozvinutá příliš nebyla.
Vcelku zajímavé povídky na oddech. Povídka "Já chci brášku" je i velmi sugestivní. Oproti tomu otvírák, který je jen o sprostých slovech, patří mezi slabší části. Závěrečný román mohl být lepší, ale pokud nic moc neočekáváte, tak se dá příjemně přečíst.
Psychologický rozbor nemocného člověka, který se vyžíval v tom, že je nemocný. Kafka žil svoje komplexy, zatímco jiný člověk se s nimi snaží bojovat. V knize je i krásně popsán židovský komplex sebelítosti, který toto etnikum provází. Kafka byl natolik inteligentní, aby věděl, jaké má komplexy a co s nimi dělat. Raději se však litoval, dělal ze sebe chudáčka a psal své frustrace do knih. Mám od Kafky přečteno všechno, co napsal. Opravdu to byl velmi nemocný člověk s naprosto zbytečným životem. Z jeho knih tato zbytečnost přímo čiší. Samotná kniha Skrytý havran je pak napsána velmi odborně, což může být plus, neustále se však opakuje a dočíst ji, přestože je velmi krátká, bylo ke konci již . Pokud čtení mělo nabídnout paralelu ke Kafkovu životu, pak se to povedlo.
Jakožto fanoušek Akta X jsem po knize musel sáhnout, když jsem ji viděl na poličkách knihkupectví. Nevěděl jsem, co od knihy očekávat, je to můj první střet s Akta X mimo seriál. Věděl jsem jen, že kniha obsahuje tématické povídky. A nemýlil jsem se. Povídky jsou zajímavé, pravda, některé více než druhé, celkově se však jednalo o napínavé příběhy. Kniha mě motivovala podívat se po dalších příbězích a pokud nevíte, jakou knihu vzít před spaním do ruky, mohu Akta X - Pravda je tam někde venku doporučit.
Jedna z knih, která se zabývá osobním rozvojem a má určitě co nabídnout. Je krátká, takže člověk se nemusí nutit k tomu, aby jí přečetl, je psaná lidským jazykem, takže jí člověk porozumí. Kniha je také praktická; při jejím čtení si můžete zkoušet praktická cvičení a máte také prostor pro zamyšlení nad daným tématem. A k tomu máte i stručný návod, jak knihu číst. Pohled na danou věc je velmi zajímavý a myslím, že by si ji každý měl přečíst a zamyslet se nad svým životním stylem. Pomoci může každému.
První kniha od Hassela co jsem četl, a pro mě i nejlepší. Žádnou jinou jsem tak s hrdiny neprožil jako tuto, možná i proto, že byla první. Ale i s ohlédnutím později je stále nejlepší
Moc se mi do pátého dílu nechtělo, a to hlavně po shlédnutí názvů postav, které jsou vesměs úplně nové. Pustil jsem se do čtení... A vůbec jsem nelitoval, ba naopak! Přestože Vzpomínky ledu jsou úžasné epické dílo, půlnoční vlny se mi četly mnohem lépe. A jsou zatím pro mě nejlepší knihou série (což se hádám ještě změní).
Narozdíl od ostatních dílů zde se děj rozjíždí od začátku a vydrží až do konce. Hluchá místa zde víceméně nejsou. A konec nešel přečíst jinak než na jednu ránu. Skvělá atmosféra, skvělý počin
Mistrovské dílo. Celá dlouhá kniha člověka prostě baví. Dialogy mezi postavami jsou brilantní, nejlepší moment je pro mě zřejmě bránění Capustanu a Whiskeyjackův příběh. Oceňuji také to, že v této knize se vysvětluje mnoho situací z knih předchozích, tudíž máme nový náhled do Eriksonova světa.