Blasth komentáře u knih

Jak by to (možná) vypadalo, kdyby bohové žili své běžné životy mezi námi? Jaký je rozdíl mezi uctíváním a obětinami pro personifikované bohy a mezi odevzdáním se dimenzi internetu a televize? V této knize autorovou rukou fantasticky ožívají zapomenutí i noví bohové, kteří v moderním světě svádí bitvu o budoucnost. Poutavý příběh, který rozhodně stojí za přečtení!

5 02.02.2019

Oproti Kouzelné skříňce pro Gwendy je tato kniha typický King. Jak si někteří stěžují na množství postav, tak za sebe musím říct, že mi větší v tomto provedení více postav nevadilo. Naopak - dostatečně jsem si užíval dílčí příběhy vykreslovaného města. Pod kupolí (k čemuž mají Růženky "blízko") jde vše však jaksi více do hloubky - více vnímáte město, více a do větší hloubky prožíváte postavy. Užívat si člověk může i klasické a propracované Kingovo přeskakování po postavách, v čase, v místech.

Za co ztrácí Růženky pár bodů je fakt, že jsem si žádnou z postav vlastně neoblíbil. Jednotlivé postavy v určitých situacích chápete, byť s nimi nesouhlasíte. A v některých situacích jim fandíte, ale ne tak moc, abyste pro případnou chladnokrevnou Kingovskou smrt postavy "truchlili".

Děj je zajímavý, poutavý a rozhodně nenudil. Knihou jsem proletěl a nikdy jsem neztratil tu vášnivou potřebu "číst dál, když je to zrovna teď tak zajímavé". Hlavní motiv knihy je nápaditý a originální. Na druhou stranu způsob podání ženství a rozpracování "ženské role" v Růženkách mi úplně nesedl (což si uvědomuji hlavně teď - s krátkým odstupem po dočtení). Glorifikace žen, jakožto těch dobrých a správných, které dělají chyby jen z důvodu, že je k nim navedli/svedli/přinutili muži (nebo okolnosti s muži spojené) a pojetí "nového světa", v němž by byl díky ženám "nový ráj" bylo až absurdní. Nerad takové přirovnání používám ale připadá mi přiléhavé - pojetí žen je až americky hysterické (jak jen to v USA dokáží roztočit do takových rozměrů a situací, že se vlastně ztrácí původní podstata problému - viz #MeToo?). Na stranu druhou na Růženky můžeme nahlížet jako na vzdání holdu ženám a jako poklonu ženství, pro což absurditám může být člověk i nakloněn. Možná že mají být Růženky naopak povedeným "biblickým příběhem," který očišťuje ženy, že to nebyla Eva, která svedla Adama, ale byl to naopak Adam, který přímo, násilím, okolnostmi, sám sebou (svou hloupostí, prudkostí, závislostí,...), atd. přinutil Evu k hříchu. Ať je to jakkoliv, tak toto je značná část příběhu - a jeho background, která čtenáři buď více či méně sedne (nebo nesedne).

Závěr Růženek je bohužel mírně předvídatelný. V celém příběhu se neodehraje žádný významnější zvrat, který by dramaticky zamíchal kartami, vyloženě překvapil nebo šokoval (jako tomu může být do jisté míry např. v knize Kříďák - C.J.Tudor).

Srovnám-li Růženky s Pod kupolí, pak bych nemohl dát stejné hodnocení - Pod kupolí prostě svoji hloubkou, dějem a zpracováním vede. Na druhou stranu rozhodně nelituji, že jsem knihu četl, moc jsem si ji užil a rád ji budu mít ve své knihovně.

5 23.01.2019

Z počátku jsem byl z knihy na rozpacích. Četl jsem ji hned v závěsu po sérii od C. R. Zafóna, jehož jazyk a provázení dějem je mistrovské. Jednoduchý až úsečný jazyk knihy mě nejdříve odrazoval. V průběhu knihy jsem si na něj však zvykl a po přečtení knihy jej vlastně musím ocenit - "hlavním hrdinou" je střídavě dítě a střídavě muž, čtyřicátník, k nimž vlastně onen místy úsečný jazyk sedí.

Obsahově je kniha nápaditá, zajímavá i poutavá. Až do samotného konce vám průběžně odhaluje části pravdy - neunudí vás a místy vás překvapí. Na stranu druhou mě od počátku knihy doprovázel pocit, jako by se autorka obsahově inspirovala z To od S. Kinga. Zdůrazňuji slovo inspirovala - a tedy tím nemyslím bezmyšlenkovité kopírování.

Mám-li vyřknout svůj ortel - kniha stojí za přečtení. Rozhodně se jedná od nadprůměrné dílo a věřím, že i autorka se bude nadále vyvíjet. Na stranu druhou marketingový "humbuk" kolem této knihy čtenáře navnadí a očekává excelentní zážitek, čemuž však kniha nemůže dostát. (Je to jako by vás plošná reklama ze všech stran uháněla do luxusní restaurace na nezapomenutelný gurmánský zážitek - přitom jde "jen" o solidní podnik s nadstandardní pizzou. Za běžných okolností dobrou pizzou zklamáni nejste - za takových okolností však zůstává jistá pachuť).

Doporučuji proto ke knize přistupovat bez přemrštěných očekávání s otevřenou myslí. Připraveni vylechnout si poutavý příběh s koncem, který zaujme.

5 01.01.2019

Příjemné čtení, monology nebyly ploché, vše místy až filozofické, byť konec nebyl úplně podle mého gusta. Pohádka pro dospělé, kterou rád doporučím dál!

4 13.03.2022

Nepatřím ke skalním fanouškům seriálu Stranger Things, nicméně líbil se mi. Tomuto preqelu za mě patří 3,5*.

Jedná se o velice čtivý příběh, který jsem na dva zátahy bez problému zhltnul. Příběh je psán příjemným jazykem a čtenář je do příběhu skutečně vtažen. Na druhou stranu je příběh lineární a ničím mě vlastně nepřekvapil - nepřichází sám s ničím novým a nejsem si jistý, jestli je to takto správně (u prequelu) nebo nikoliv. Rozhodně se člověk hlouběji ponoří do seriálového příběhu a prohloubí mu kořeny - kdo jsou rodiče El, jaké jsou počátky experimentů, díky nimž má El své schopnosti, atp.

Převládá ve mně však pocit, že to není dost - resp. kdyby nebylo dobrého seriálu, nepřinesla by tato kniha nic svého a dost možná ani dostatečně zajímavého (jsou zde podstatně lepší knihy ve SCI-FI a FANTASY). Na druhou stranu se příběhu podařilo v některých okamžicích hrát na emoce a fungovalo to, byl jsem smutný (za čtivost a emoce ta půlhvězda navíc).

Stručně shrnuto - opravdoví fanoušci seriálu si tuto knihu nesmí nechat ujít. Neskalní fanoušci knihu ocení co do prohloubení příběhu a čtivosti, protože kniha je mírný nadprůměr. Ti, kteří o seriálu nikdy nic neslyšeli - je to sázka do loterie a dost možná budete zklamaní... doporučuji proto zkusit nejdřív seriál nebo sáhnout po jiné knize.

4 24.07.2019

Po delší době zase krásná kingovina, která mi atmosférou připomněla můj oblíbený Salems Lot. Oproti Růženkám a Kouzelné skříňce pro Gwendy Kingovi jednoduše svědčí, když píše sám a ne ve spoluautorství. Kéž by byl příběh ještě delší s ještě hlubším propracováním místa a postav ala Pod kupolí... nebudu se ale rouhat, je to skvělé čtení.

4 22.07.2019

Nádherná pohádka pro dospělé plná slovanské mythologie a temnoty lidí a démonů. Atmosferické mistrovské dílo, díky němuž jsem se opakovaně vracel do pocitů, které jsem měl například u S. Kinga a jeho Prokletí Salemu nebo noir příběhů od H. P. Lovecrafta. Srovnám-li se současným západním příběhem od Gaimana - Američtí bohové, tak mohu s klidnou duší říci, že ačkoliv mi slovanská mythologie není nijak zvlášť blízká, Medvěd a Slavík jsou o třídu výš.

Příběh je poutavý, postavy nejsou prkenné, atmosféra graduje, je temná a děsivé scény "fungují", máte své oblíbence ale i ty, které přímo nesnášíte, v některých scénách se slzy derou nezadržitelně do očí, přičemž knihu nechcete a nemůžete odložit... Zkrátka kniha jak má být!

4 02.06.2019

Pro mne jedna z nejhorších knih, které se mi za poslední dobu dostaly pod ruku. Příběh je velice plochý, nejde do hloubky, postavy si neoblíbíte, scény se míhají a nic nezanechávají. Celé zpracování jde autorovi na ruku a děj je hrnut tak, aby nemusel autor nic hlouběji vysvětlovat, což působí v konečném důsledku spíše neuvěřitelně a zmateně, místy protichůdně a konečný konstrukt na mě bohužel nefungoval. Žádná rebélie a buřičství se nekoná.

Více než cokoliv jiného jde o politickou satiru psanou pro Američany - nedomnívám se, že u nás může obsah fungovat na čtenáře stejně. Dílu by slušel čtvrtinový rozsah povídky. Obávám se, že debutující autor by s tímto dílem neuspěl, přičemž Palahniuka zachraňuje pouze to, že je to již zažitý Palahniuk. Je mnoho lepších post apo. a dystopických fungujících příběhů a orwellovských prostředí. Den přizpůsobení je bohužel Céčkový příběh, který má v americkém prostředí možná na víc.

4 11.05.2019

Nelituji, že jsem si knihu přečetl. I když je rozjezd delší, tak rozhodně nenudí a za mě dobře buduje atmosféru. Konec jsem nečekal a bylo to příjemné překvapení.

3 29.09.2024

Zpočátku jsem moc nevěděl, co to bude, neměl jsem žádná očekávání. Po dočtení jedním dechem musím jen shrnout - bylo to nádherné a nelituji jediné vteřiny nad touto knihou . Někdy orwelovské, někdy naivní... Ale nádherné!

3 06.04.2023

Zajímavý náměť, zajímavé zasazení s neskrývanými odkazy na inspirační díla, byť inspirace byla někdy povrchní, případně šlo o fanouškovské poplácání Kariky po zádech nebo tahání nitek Matrixu. Věřím, že se autorka v dalších knihách rozepíše. Hvězdu nahoru bych přidal, kdyby autorka zkrátila rozsah o třetinu. Rychleji by to odsýpalo - hlavní hrdinka byla díky pomalému drivu až natvrdlá a skupinka společníků zbytečně vláčná. Na druhou stranu jsem si užíval atmosféru prázdného města a úvahy o tom, co bude. Doporučuji tedy číst v poklidu, bez očekávání rychlého vývoje a surrealistickou náladou -- tak si to užijete nejvíc.

3 06.04.2022

Stejně jako kříďák - nemůžu se zbavit pocitu, že jsem ve světě S. Kinga, avšak poněkud plytčím. Příběh na mě působí, že se inspiruje Řbitovem zvířátek. Děj ubíhal dobře ale nedá se říct, že bych si nějakou postavu vyloženě oblíbil nebo jí fandil. Pár scén bylo při noční četbě příjemně strašidelných, obecně ale spíš konzumní průměr. Neurazí, nesednul jsem si z ní na zadek ale nevadí mi, že jsem si knihu přečetl.

3 10.03.2022

Druhý díl hodnotím 4,5* z 5. Děj knihy utíká, plynule navazuje na první díl a i zde jde o velice poutavý příběh. Atmosferičtější však pro mě byl Medvěd a Slavík - byl podstatně temnější, mystičtější, přičemž Dívka ve věži se k tomuto naplno vrací až v poslední třetině. Druhý díl je prosycený politikařením, intrikami a akcí. Oproti prvnímu dílu jsou tu pro mě však jisté negativní okamžiky, v nich na mě hlavní hrdinka nepůsobí přirozeně a oproti předchozímu chování a ději mi to k ní zkrátka nesedí - nebudu prozrazovat spoilery, avšak jen poznamenám, že vyspělost a úsudek hlavní hrdinky s ohledem na její prožitky a předchozí profil kolísá. Závěr knihy byl silně obrazotvorný a atmosféra gradovala, avšak závěrečný konflikt na můj vkus skončil rychle a vlastně až moc jednoduše.

Aby však můj komentář nepůsobil zbytečně negativně, jelikož to si kniha rozhodně nezaslouží, je Dívka ve věži skvělý a poutavý příběh, který čtenáře až do konce nepustí. Budu se velice těšit na třetí díl a jsem zvědavý, co velké finále přinese, když první i druhý díl jsou spojeny relativně tenkými dějovými linkami, přičemž hlavní děje jsou vždy uzavřené.

3 16.06.2019

Na třetí díl této trilogie jsem se těšil - první díl čtenáře skvěle navnadí, druhý byl plný akce a zvratů, třetí díl tak vyvolal očekávání a překvapil, protože nesměřuje tam, kam by čtenář čekal. Závěrečný díl jde více do emocí a vztahů postav a dává nám nahlédnout do podhoubí naší i cizí civilizace. Za mě příjemné a odpočinkové čtení, poslední díl mě rozhodně nezklamal, byť obsahově se mi předchozí dva díly líbily více a navíc mi zde konec připadal rychle useknutý (resp. od určité chvíle zkratkovitý, což ke konceptu knihy nesedí, když byl děj koncipovaný "hlouběji").

3 29.05.2019

Čtivá kniha plná severských bohů. Když jsem ji četl, vracel jsem se vzpomínkami ke Starým řeckým bájím a pověstem. Gaiman oplývá znamenitou fantazií a povedlo se mu rekonstruovat severské mýty v příjemné a čtivé podobě. Příběhů však bylo bohužel nemnoho, svět severských bohů byl popsán poměrně plitce a jednotliví bohové by si zasloužili detailnější vykreslení. Nemohu hodnotit 5 hvězdami, neboť perem Gaimana by měla být honosná Severská mytologie podstatně komplexnější. Ale jako vybrané severské mýty a pověsti skvělé! Doporučuji nečíst najednou. Vychutnávejte si denně jeden mýtus - třeba před spaním.

3 30.03.2019

Silný příběh mladé dívky, incestu, násilí, zbraní, šikany, ale taktéž lásky, přátelství a naděje. Příběh čtu chvíli po přečtení knihy Pouta od Delphine de Vigan a je to jako volné pokračování o tom, jaké nevyřčené sliby a životní pouta nás pojí s lidmi a co všechno se skrývá za dveřmi lidských příbytků.

Kniha se četla dobře, byť uznávám (a nevím, jestli vinou autora nebo překladu), že některé pasáže byly psány krkolomně a nečtivě. Obecně však stránky utíkaly pod rukama a děj přirozeně plynul. Ačkoliv je příběh hluboký, emotivní a jde za hranu vztahově nemyslitelného, nemohu se ubránit místům, která ve mně neměly možnost rezonovat, a to zřejmě ze subjektivních důvodů. Předně celý děj prolínají zbraně a informace o zbraních, které mne nechávají chladným. Dále je v knize popis přírody prostřednictvím dílčích obrazů, avšak často s použitím prvků (zejména rostlin), které mi neříkají nic nebo si je jen obtížně dokáži zařadit. Aby v americkém povídání o mladých lidech nechybělo, tak samozřejmě ani zde nechybí všudypřítomná šikana mezi studenty. Být Američan nebo mít osobní zkušenost s takovou mentalitou zbraní a školní šikany, zřejmě by správně rezonovaly i tyto části knihy.

Příběh zajímavým způsobem odhaluje zlomenou (ale neporaženou) dívku, resp. mladou ženu, která miluje svého trýznitele - nebo spíš je na něm zcela závislá. Velice oceňuji, že autor nestaví hlavní postavy do předdefinovaných rolí černé a bílé, ale ukazuje širokou paletu šedé, ukazuje každodenní zvrácený život, který postavám připadá normální (jiný neznají a sami sebe uzavírají v té malé vzájemné jistotě). K navození atmosféry a ilustraci života a psychiky autor zdatně využívá repetici (v průběhu knihy se intenzivně objevují tytéž výjevy, denní rituály), u níž však musím přiznat, že mi od poloviny knihy začínala lézt na nervy. Místy podivně (a k mému vkusu ne zcela libě) na mě působily pasáže týkající se četby a přímých rozhovorů postav (Proust, citace Aurelia,...). Chápu, co tím autor chtěl říct, avšak zakomponování a celkový dojem nepůsobí přirozeně (zejména z úst třeštivých středoškoláků).

Aby však můj komentář nevyzníval nadmíru kriticky (což by si kniha rozhodně nezasloužila), hodnotím ji jako skvělý a emotivní zážitek. Kniha vás chytne a pustí vás až na poslední stránce. Doporučuji se oddat silným emocím, přičemž věřím, že každý si najde více než jednu emotivní rovinu - pro většinu to bude ústřední motiv zvrácené lásky, nemyslitelného zakázaného sexu a teroru. Nadto se však nabízí toulky přírodou, které přináší pocit svobody a uvolnění. Pro mě osobně byla velice silná pasáž o boji o holý život ve vlnách oceánu.

Hodnotím na 4,5*. Jsem rád, že byl Gabriel Tallent objeven a věřím, že se od něj dočkáme dalších skvělých příběhů.

3 18.03.2019

Povídka, kterou přečtěte během klidného večera. Příběh nejde do hloubky a ani se nesnaží tak tvářit. Bohužel tím však postrádá pověstnou kingovskou atmosféru - cítím jen lehký nádech hororu, tajemna. Příběh však zaujme a je napsán čtivě. Milovníky Kinga zaujme, ostatní neurazí. Kniha stojí za přečtení - vhodné například jako lehká četba na cesty do vlaku nebo na dny, kdy si potřebujete odpočinout u nenáročné četby.

3 01.01.2019

Téma zajímavé, zasazení dobré, jazyk čtivý. Bohužel mi však děj připadal někdy zbytečně zdlouhavý, což kazilo atmosféru. O třetinu kratší formát by knize prospěl. Nelituji, že jsem knihu četl ale jiné knihy (např. Strach) má autor dle mého vkusu povedenější.

2 02.03.2022

Závěrečný díl se opět více přiblížil prvnímu dílu, což na mě fungovalo více než druhý díl plný moskevského politikaření. Opět krásná pohádka i pro dospělé, ve které bych sice našel některé části ke kritice (a to zřejmě spíše z vlastního popuzení někdy nekonzistentním jednáním hlavní hrdinky a jejího bratra) ale aniž bych prozrazoval děj, byly tam momenty ženoucí k slzám, takže příběh byl silný a zafungoval. Díky autorce za trilogii a doufám, že se brzy zasedne nad další dílo!

2 06.03.2021

Autor zachoval i v pokračování styl psaní v podobě záznamů a dialogů, což i zde silně akcelerovalo děj. Čtenář tak nenarazí na místo, v němž by se nudil. Kniha je o něco rozsáhlejší a rozhodně jí to prospělo - více děje, více hloubky i akce. Příběh pro mě nebyl předvídatelný, děj je poutavý a přináší originální myšlenky i jejich zpracování. Díky závěrečnému otvíráku a zkušenosti se dvěma díly, které mě rozhodně nezklamaly, se rozhodně těším na třetí díl!

2 10.03.2019