Blue komentáře u knih

Nikterak převratná knížka, ale její četba potěší. Zejména pak čtenáře z Beskyd a Pobeskydí. Autor své postavy kreslí velmi zručně a takříkajíc s láskou a pochopením. Však se k nim hrdě hlásí názvem knížky. Ačkoliv tento název je trochu zavádějící, protože dvě povídky s horaly vlastně nemají nic společného. Je to milé čtení.

20.03.2022

Vedle interesantních partií oceňuju zejména autorův smysl pro humor.

24.02.2022

S těžkým srdcem konstatuji, že tato kniha neměla nikdy vyjít. Je to hodně slabé dílo, námět na román nestačí a samotné zpracování je velmi utahané a nezajímavé. Závěrečné rozuzlení pak už je spíše jen úsměvné, neb od začátku očekávané.

07.02.2022

Pěkně napsaná biografie o významném regionálním spisovateli, malíři a kulturním pracovníkovi. Ačkoliv ji hodnotím velmi příznivě, mám pocit, že mohla být ještě lepší, kdyby autor v některých pasážích přidal více informací. Podrobněji by to chtělo například pojednat o jednotlivých knihách. I tak ale je to záslužné a povedené dílko.

07.02.2022

Nenápadné a polozapomenuté knihy mnohdy představují velké čtenářské zážitky. Toto je jeden z nich. Krásně napsané a velmi poutavé vyprávění o indiánech z doby, kterou popisoval J. F. Cooper. Neváhejte a čtěte.

02.02.2022

Literárně slabý, v podstatě pamfletický text, což ostatně rozpoznala i soudobá prorežimní kritika. Zároveň je sportovní uznat, že v některých dílčích momentech je Pludkovo vidění dobových událostí trefné. Dnes už se dá kniha číst jen ze studijních důvodů.

03.12.2021

Otto Janka píše velmi sugestivně, čtenář je nucen neustále číst, aby se dozvěděl, co bude dál, proč se děje to, co se děje, jaká bude pointa tohoto na první pohled bizarního a natahovaného příběhu. Je to další z řady příběhů našich rodáků za velkou louží, tentokrát ovšem autor přibližuje postavu mimořádně zajímavou - Charlese Sealsfielda. Za připomenutí této tajemné osobnosti mu rozhodně patří poděkování. S vlastním příběhem knihy se pak musí každý čtenář vyrovnat sám.

29.11.2021

Hodně dobově poplatná hra. Spíše než patos, který snad k tématu patří, vadí zveličená a nereálná pozice komunistů v posádce, což už při dnešním čtení působí spíše úsměvně. Provozovat tuto hru už dnes nelze. Ale nešlo by to už ani v roce (třeba) 1985.

12.11.2021

Pro příznivce Huga Haase skoro povinná záležitost. Zatímco filmy s Haasem natočené do roku 1938 v tehdejším Československu, jsou u nás velmi dobře známy z častých televizních repríz, o jeho americké kariéře toho moc nevíme. Respektive nevěděli jsme, dokud nevyšla tato interesantní a -neváhám tvrdit - i velmi potřebná kniha. Kterou vřele doporučuji.

04.08.2021

Je to kniha pro poučeného čtenáře. Kdo by čekal polopatické zpracování života a díla Františka Hrubína, tedy knihu pro širší čtenářskou veřejnost, bude spíše zklamán. Text je přece jen náročnější, je částečně antologický (zejména první část je především zaplněna citáty recenzí na Hrubínova díla) a částečně analytický (rozbory motivů Hrubínových děl). Čtenář má zkrátka nějaká očekávání, na druhé straně tor má samozřejmě právo uchopit téma po svém. Ne vždy se tato dvě hlediska šťastně sejdou.

24.07.2021

Zcela souhlasím s komentářem kolegyně Lenka4. Napsal bych vlastně totéž. Ta kniha opravdu není jako celek povedená, byť v jednotlivostech tu čtenář nějaké zajímavé informace najde. Podle názvu bych opravdu čekal, že se tu dozvím hlavně o Čapkovi (a jeho hostech) na Strži. V tomto ohledu nám ale autorka zůstala hodně dlužna.

16.07.2021

S knihami Otto Janky je to stejné jako s východoněmeckými indiánkami. Nebyly třeba vyloženě špatné, měly hlavu a patu, ale zároveň byly takové nějaké nedochucené. Od filmů s Vinnetouem se lišily tím, že kladly větší důraz na realitu, hledaly inspiraci ve skutečných postavách, ve skutečných příbězích. Snažily se zobrazovat život indiánů tak, aby odpovídal dobovým poznatkům. Ale divákům chyběla právě ta dobrodružnost, romantika, příběhy vymyšlené, ano, i zcela přehnané a nepravděpodobné. Na to se daleko lépe dívá. A to se také daleko lépe čte. Pohybujeme se totiž v žánru, kde jsou tyto věci dovoleny. A žádány.

18.06.2021

Kniha se čte dobře, díky tomu, že ani rozsahem se nejedná o žádný tlustospis, čtenář velmi rychle dospěje k závěru. Ale pak si uvědomí, že se vlastně za celou dobu nic zvláštního neudálo, že ten příběh postrádal nějakou zajímavou zápletku, situaci, kvůli které si zasloužil být napsán. Pohoršení nad tím, jak se kavalérie zachovala k indiánům, je sice v pořádku, ale zároveň je to klišé, které samo o sobě z žádné knihy neudělá zážitek na zapamatování.

11.06.2021

Příběh, ve kterém zcela absentují Vernovy vynálezy, přesto působící v jistém směru ještě fantaskněji, než příběhy, v nichž vynálezy figurují. Situace, kdy si horníci tak oblíbí svou těžkou práci, že bez ní nemohou být, a dokonce odmítají vyfárat nahoru a usazují se přímo v dole, kde si založí město, totiž vyžaduje opravdu velkou představivost. Kniha nepatří mezi Vernovy nejpovedenější a lze ji doporučit asi jen jeho skalním příznivcům.

Je mi líto, že to musím napsat, ale mne kniha zklamala. To, že je už značně zastaralá, je okolnost, která by šla pominout, kdyby příběh samotný byl nějak zajímavý. I Foglar je dnes zastaralý, ale dá se pořád dobře číst. Čtenáře strhne zajímavým, často i napínavým příběhem. Bratranci to nedokážou. Je to přece jen kniha poněkud nevýrazná.

25.03.2021

Atraktivní název, jak se brzy ukáže, je silně klamavý, protože Lenin stráví ve vlaku jen pár stránek. Autorčin ironický styl ale dělá z knihy přece jen zajímavý zážitek.

13.03.2021

Myslím, že jsem ještě nikdy nečetl knihu, kdy bych měl při čtení pořád pocit, že mi chybí stránky, nebo snad celé kapitoly. Způsob odvyprávění byl tak zmatený, že to vypadalo skoro až jako schválnost. Ale já jsem se nedal, přečetl jsem to celé a nějaký obrázek jsem si z toho přece jen složil.

03.02.2021

Ano, čte se to dobře, ale myslím, že měl autor více než na efekty dbát na to, aby byl příběh i věrohodný. Ani v knize, ani ve filmu není nijak objasněno, kde se vzala obava ze Skyly. Proč zrovna on měl být nebezpečný? To je slabina příběhu. Je ale fakt, že nad tím každý nemusí přemýšlet a může to brát tak, jak mu to autor naservíruje.

03.02.2021

Kniha vypadá jako naturalistická, všechny postavy jednají v souladu s tím, jak jim to bylo předurčeno jejich postavením ve společnosti, vštípeno výchovou, jsou zkrátka determinovány svou bezvýchodnou životní situací, připomínající bludný kruh, z něhož nelze vystoupit. Jedná se ale spíše o takzvané nastavené zrcadlo, pomocí kterého autor ukazuje pokřivené a špatné mezilidské vztahy. Svým hrdinům nakonec ukazuje cestu z tohoto marasmu. Dnes už zcela zapomenutá kniha může být svým pohledem do života hornické kolonie zajímavá hlavně pro obyvatele Ostravy, kde se odehrává.

11.01.2021

Příběh je spíše rychlokvaška, narychlo spíchnutá historie o vynálezu elixíru života a o tom, co se pak seběhlo okolo, a stejně tak rychle i odvyprávěná. Prázdniny ve hvězdách si zasloužily lepší pokračování.

07.01.2021