Bobšule komentáře u knih

Komentovat styl vyprávění anebo vůbec děj nemá, myslím, valný smysl. Kdo detektivky se sestrou Fidelmou zná, nebude nijak překvapen. Jen potěšen. Čtenář má možnost sledovat tuto přirozeně sebevědomou a vysoce inteligentní ženu své kultury, jak se pohybuje v ryze maskulinním světě Říma. Místy se člověk musí pobaveně uculovat.
U této knihy je jen jediná věc, která mě zamrzela: Ač v originále vyšla jako druhá ze série (a také na to místo dějově zapadá), u nás vyšla teprve te´d, jako čtrnáctá. Krapet nesmyslně.

2 03.02.2013

Kniha je koncipovaná jako rozhovor dvou žen, jež od sebe dělí několik generací. To je jistě zajímavý nápad, ale také největší slabinou knihy. Předpokládám, že lví podíl na finální podobně textu má právě mladá autorka, jejíž nezkušenost se promítá nejenom do neschopnosti udržet svou partnerku u vytyčeného tématu, ale především pokud možno nepustit dál do světa věci, které si možná řeknou mezi sebou, ale veřejnost to opravdu vědět nemusí.
Ještě více mě pak zamrzela vpodstatě absence nějakých konkrétnějších informací nebo vědomostí. Na cokoli, co mně osobně přišlo opravdu zajímavé, zněla odpověď starší z žen "nevím". Výsledkem je apk - pro mě - místy až banální povídání dvou ženských.

1 04.01.2018

Poslední kamínek do skládačky o tom, jak to bylo s Morgarathem a jaký je přesně původ Willa. A také něco málo o tehdy ještě malém Gilanovi. A především o narození malé Kassandry. Už se budu opakovat, ale tohle jsou knížky psané velice hezkým, čtivým stylem, bez zbytečných odboček a rozpitvávání nepodstatných detailů. Styl přesně odpovídá cílovému čtenáři, a to se mi na knížce nesmírně líbí. Autor se nikterak nepodbízí, a zároveň si je vědom jistých limitů, které mladší teenager má. Ať již vědomostních, nebo psychologických. Kniha je proto napsaná jednoduše na pochopení i těch největších zapeklitostí, ze kterých by autorky ženského románu vyždímaly při troše snahy třeba i celý seriál.
Opravdu se mi tyto knížky čtou velmi příjemně a mám radost, že se líbí i mému synovi.

1 26.09.2017

Nádherná kniha pro každého, kdo má rád Martina Růžka a české divadlo vůbec. Díky skutečnosti, že hercův syn je profesí historik a archivář, mohl autor podat velice podrobné svědectví prakticky o všech důležitých momentech Růžkova života, ať již uměleckého, nebo soukromého. Jistý strohý styl jeho textu je příjemně oživen četnými citáty ať již zmiňovaného syna, úryvky z dobových recenzí a v neposlední řadě pak z dopisů a textů samotného herce. Zvláště úryvky z Růžkovy korespondence mě upřímně nadchly. Ta jazyková úroveň, ta čistota stylu! Jinými slovy, knížka je příjemným potvrzením toho, co divák tak nějak tuší - že byl Martin Růžek nesmírně kultivovaným a slušným člověkem, kterého bude navždy škoda.

1 21.01.2016

Kniha přímo programově určená mladým čtenářkám. Na mě místy příliš velká vysvětlovačka co kdo jak a proč myslel, jak se cítil apod. ALe pořád moc pěknej Flannagan.

1 01.03.2014

To je konec?! Smutním!!! Oprava: Není!!! A je to božíí!!! Moc se mi líbí, jak čím dál více prostoru dostává jediná dívka na palubě.

1 15.10.2013

Popravdě řečeno, byla jsem dost zklamaná.... Nemohu se zbavit dojmu, že potenciál knihy zdaleka nebyl tak vyčerpán, jak býti mohl. U knihy jménem Gladiátor bych očekávala nějaký divočejší popis života gladiátorů. Leč - odehrál se jen spíše letmý kouk tím směrem. Děj zahrnuje dle mého soudu zbytečně dlouhý časový úsek, takže některé části jsou přeskočené jen šmahem (logicky), ale některé jsou přeskočené zrovna tak šmahem a přímo nelogicky. Napříkald se čtenář pinoží všemi těmi přípravami na atentát na Claudia a pak o něm není v knize ani slovo popisu. Připadala jsem si jako blázen. Takových prapodivných zkratek tam bylo víc. Co mě ale opravdu otravovalo, to byly místy až ubíjející pasáže věnované sexu. Ano, chápu, v té době to bylo takové veselé (patrně), ale to by z toho textu nesmělo tak prvoplánově čišet "Dáme tam dost sexu, to se bude dobře číst a prodávat". Strašné. Suma sumárum mám pocit, že jestli se něco v knížce povedlo, pak finální zápas hlavního hrdiny s býkem. Ale cesta k němu byla dosti klopotná. Jak pro něj, tak pro čtenáře.

1 24.05.2013

Akitadovo chování v knihách je někdy mimo moje chápání a není to jinou zemí a časem.... V tomto díle, kdy se místy chová s prominutím jako totální trotl a nepřímo zapříčiní smrt vlastního syna, jsem nestíhala rozumět tomu, proč dělá to, co dělá. Jediným vysvětlením, které se mi pokaždé zdálo jako reálné bylo, že si takovou dějovou linii pro knihu autorka prostě vyklenula. To mi přijde ale poněkud trapné. Je to jako když člověk usedne do křesla a tlačí ho péra do zadku.
Abych rovnou předešla nedorozumění. Nastíním tu jednu z mnoha nesmyslností. Autorka čtenáři neustále zdůrazňuje, že se Akitada cítí silně dlužen Haseovi zjistit pravou příčinu jeho dosouzení na ostrov vyhnanců a očistit jeho jméno. Jedním dechem ale bez dalšího vysvětlení říká, že se na tuto svou povinnost, která ho momentálně tak nutkavě tlačí, vzpomněl po několika letech!!! Čiliže, ono to několik let klidně mohlo počkat, on na to dokonce pozapomněl. A teď, zrovna když vypukne smrtící epidemie v hlavním městě, slyší o ní na každém kroku, má průšvihy na ministerstvu, tak najednou akutně nutně místo elementární péče o rodinu a její bezpečí začne hledat pravdu o událostech před sedmi lety?! Bože...

1 03.04.2013

Film jsem neviděla, ale kniha se mi moc líbila. Nápad sice není nějak divoce originální, ale mně se přesně tenhle typ příběhů líbí.

1 14.02.2013

Ze všech tří knih, které jsem od Dan Brovna přečtela (Šifra a Andělé), mi tato přišla nejméně zábavná. Počínaje přenosem děje do Ameriky, která mi pro tento žánr nepřipadá zajímavá, až po samotné zednáře, které si představuju krapet jinak, asi romantičtěji.

1 03.02.2013

Tento příběh mě moc nebavil. Až příliš dlouhou dobu to byl takový "Hamlet bez Hamleta".

1 03.02.2013

A tohle se mi zatím od Davida Gibbinse líbilo nejvíce! Zápletka se svitkem, který diktoval sám Ježíš, nalezeným ve vykopávkách v Herculaneu, se mi jevila jako moc zajímavá.

1 03.02.2013

Aneb Jak se dá kvůli jednomu artefaktu prošmejdit celý svět, že jo? ;-)
Umím si představit, že "náročné čtenáře" musela tato kniha asi dráždit. Mně ne. Já jsem prostá, zábavychtivá žena, která se upřímně bavila. A protože si toho z dějepisu už moc nepamatuju, eventuální historická "křísnutí" mě opravdu z míry nevyvádějí. :-)

1 03.02.2013

Moc mě nebavilo nejprve se děsit sešívaných chudáků a pak je litovat. Nemám na takové věci žaludek a čtu raději pro uvolnění mysli, než pro její zatížení utrpením druhých, byť fiktivním.

1 03.02.2013

Jsem asi dětina, ale já byla nadšená. MYšlenka skvělá, zpracování rovněž báječné. Knihy tohoto autora se mi čtou vždycky pěkně. Píše přesně to, co mě baví číst.

1 03.02.2013

Kdo si nepřečetl slovo autora o knížce (jako například při prvním čtení já) bude trochu zaskočený tím, že nejde rozhodně o žádnou autobiografii. Kniha byla plánována ve zcela jiné podobě, ale Höger už nestihl napsat veškeré předpokládané texty,a by ji bylo možno vydat jako ucelené hercovo literární dílo. Kniha poprvé vyšla tedy až po jeho smrti, v roce 1977 a s jistými rozpaky, zda vůbec měla vyjít. Namísto souvislého textu ji tvoří nejrůznější úvahy, poselství a korespondence, které pokrývají nejrůznější období a témata. Není to patrně zcela ideální, je ovšem otázkou, zda by vytížený herec měl skutečně kdy čas dovést původně plánovanou knihu k finále. V každém případě publikace v této podobě ukazuje hercovu všestrannost a přitom k čtenáři promlouvá stále touž kultivovaností, noblesou a ušlechtilostí, kterou zná z Högerova hereckého projevu. Mimochodem, je téměř nemožné knihu číst a neslyšet ji v duchu jeho tolik charakteristickým, podmanivým hlasem a jeho roztomile měkkou moravštinou.

29.01.2018

Skvěle napsaná knížka. Velice čtivá a zajímavá. Herečka přibližuje tehdejší dobu s realistickým přístupem, jemným nadhledem a velkým přehledem. Čtenáře zaujme především poctivostí, kultivovaností, a přitom prostotou svého stylu vyprávění, bez zbytečných okázalých kudrdlinek. Moc hezky se mi její kniha četla a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí.

29.01.2018

Moc hezká knížka, celkem pěkně zpracovaná, ale škoda, že autor nepracoval důkladněji s daty. Zejména ve chvílích, kdy se v hercově životě vrací zpět a pak zase přejde dopředu, by se skutečně vyplatilo v textu častěji zmínit alespoň letopočty. Základní obraz jednoho z největších herců českého divadla a filmu vůbec ovšem z knihy vyzařuje velice zřetelně. Autor nesmírně hezky vystihuje Štěpánkův herecký styl a srozumitelně jej zasazuje do hercova životního příběhu.

31.08.2016

Poněkud slabší dílko nepřehlédnutelně čerpající z knížky Josefa Balvína. Vlastní filmografii herce je věnováno až překvapivě málo prostoru. Skutečně jen elementární dílo, jehož největší význam tkví proto v závěrečném přehledu Růžkových filmových rolí. Ten je ovšem limitovaný rokem vydání publikace.

22.07.2016

Tato publikace není určena pro milovníky biografií známých umělců. Kdo si chce přečíst hezkou, životopisnou knížku o Martinu Růžkovi, nechť raději sáhne po mnohem mladším díle Josefa Petrů a bude určitě moc spokojený. Toto je už teatrologický hardcore, který vstřebá spíše lépe vzdělaný laik, student dramatického oboru a jim podobní. Některé části jinak velice fundovaného textu jsou - logicky - zatíženy dobou. Ale kdo chce, snadno se přes ně přenese. Odbornost a pečlivost, s jakou autor k dílu přistoupil, to vrchovatě vynahrazují. Je převeliká škoda, že kniha končí právě před hercovým nástupem do Zlaté kapličky. Stejně podrobný rozbor jeho tamních rolí by byl více než žádoucí. Žel není patrně již autora, který by na Balvínovu knížku navázal a tuto nejdůležitější kapitolu Růžkova života se stejnou zasvěceností a důkladností popsal.

20.04.2016