BojácnéKuře komentáře u knih
Tak bohužel ani v tomto díle jsem se nezbavila těch, už dost otravných, mouder o dobru, která mi bohatě stačila v prvním díle. :D Aranis mi nějak k srdci nepřirostla, pořád mi připadalo, že se buď spojuje s jednorožcem a nebo omdlévá kvůli své moci. Lavril a Falien jsou asi ty neprotivnější postavy, o kterých jsem kdy četla. :D Nelíbilo se mi, jaký postoj zvolili k Veraginovi, když zjistili jeho tajemství.
Draky jsem si oblíbila hned, působili jako fajn parta. :D Popisy bitev stály za to, pro mě byl nejlepší asi přílet draků na Santiel. Když to shrnu, dvojka se mi určitě líbila víc. Mnohem více akce a konečně vím, co je Veragin zač.
Po přečtení úplně nevím, co si o knize mám myslet. Když to vezmu popořádku, nápad, co se týče frakcí, mi teď příjde úplně zbytečný. I přes veškerou snahu, válce a násilí nezabránili. Postavy mi vůbec nepříšly sympatické a hlavní hrdinka už vůbec ne. Přišla mi nerozhodná a hrozně sobecká. Celý tento svět je pro mě takový umělý, nepřirozený. Není možné, aby se lidé rozdělili mezi 5 "vlastností", které budou vyznávat a jakmile bude někdo vyčnívat, tak ho odprásknou jako nějakou zvěř. Moc mě nezajímá, jak to skončí, proto v dalších dílech pokračovat nebudu.
Mnohem akčnější než první díl, ale pořád stejně skvělé. I když tam bylo pár pasáží, které byly i v prvním díle, líbilo se mi, jak se to vzájemně prolínalo. Konečně jsem se dozvěděla, kam Mira neustále chodila (a hlavně za kým :D). Co jsem vůbec nečekala, byl způsob, kterým Mira vyřešila Claru. To, co o ní zjistila, byl docela šok. Teď už jen přečíst příběh Tamsin, na který se hrozně těším, protože u ní vůbec nevím, co mám čekat.
I když se mi knížka líbila, musím dát pouze 3 hvězdičky. Přišlo mi, že se některé věci neustále opakují, pořád bylo zmiňováno to stejné (třeba to, že jednorožci nejsou zvířata, ale vlastně samotné dobro), což mě hrozně štvalo. Dále jsem musela překousnout hrozně dlouhé popisy, ať už prostředí, nebo postavy. Příjemně mě ale překvapilo to, že to nebylo určeno pro malé děti (aspoň myslím), což jsem usoudila podle všech těch bitev a příšer. Jsem ráda, že jsem se konečně donutila k přečtení a určitě si přečtu i pokračování.
Jedním slovem úžasné. Vůbec jsem si nemyslela, že to bude nějaká trapná romantika s nudnou zápletkou, přece jen je to od Richelle Mead a ta to umí opravdu skvěle (Už jsem se stihla přesvědčit u Vampýrské Akademie). Moc se mi líbil nápad Třpytného dvora a světa kolem něj, autorka si opět dala záležet. Mnohem víc se mi ale líbilo, jak se hlavní postava vyvíjela. Adelaide překonávala samu sebe, poznala, jaké to je, když se o sebe musí postarat sama, aniž by jí někdo pomáhal. Uchvátila mě její láska k Cedrikovi. Styl, jakým to autorka popsala, byl neuvěřitelný.
Ze začátku pro mě bylo docela těžké zvyknout si na to, že vypravěčka není Rose, ale Sydney, nebo že se děj odehrává v Palm Springs a ne u dvora nebo na Akademii. Přestože mám Sydney ráda, ten nový svět alchymistů není ono. Musím ale uznat, že tam nechyběl humor, o který se postaral Adrian (:D) a nebo napínavý konec, který Vás donutí sáhnout po dalším díle.
„Nechte si zlomit srdce dojemným debutem mladé americké autorky.“
Tohle na mě nezabralo. Bohužel, ani jednou jsem se u knihy nerozplakala.
V knize mi vadilo spoustu věcí, jako třeba závislost Laurel na její sestře, nebo přeslazená
trapná romantika. Taky jsem se těšila, jak bude vypadat ta forma dopisů, ale jak už tady někdo psal, byl to jen obyčejný deníček. Lituji, že jsem si knihu koupila, protože to byly vyhozené peníze.
Někdy mne kniha bavila, někdy zase ne. Rozhodně to není jedna z těch, u kterých bych strávila půl dne. Celkově mi ten děj přišel zajímavý, napínavý, ale někdy to bylo už přeplácané. Co se týče postav, má nejoblíbenější je jedině Beverley. :D
Musím se přiznat, že ke knize jsem se dostala až po zhlédnutí filmu, ale jak už to tak bývá, kniha byla lepší. :) Konec už byl možná trošičku zdlouhavý, ale překousnout se to dalo. :D
Tahle kniha mi jen připomíná, jak nemám ráda poezie...
Nechci urazit ostatní, kterým se kniha líbila, ale doufám, že už ji nebudu muset číst. :(
První jsem si myslela, že mě kniha nebude bavit, ale právě naopak. :)
Jak jsem ji dočetla, tak jsem okamžitě chtěla druhý díl. :D
Myslela jsem si, že příběh bude vyprávět Lissa, ale Rose byla stejně nejlepší. :D
Z jejího pohledu to bylo.... zajímavější. :)
Rozhodně doporučuji! :D
No, čekala jsem něco jiného. :( Podle mě by se takový příběh měl napsat na více stránek.
Žádná z hlavních postav mi nepřišla sympatická (dokonce ani samotná Sněhurka :D) a chování Abby bylo fakt děsné.
Zkusím si přečíst příběh o Popelce, možná bude lepší, ale tenhle díl mě moc nezaujal. :(
Rozhodně lepší než první díl. Dělo se tam toho mnohem víc.
Už se hodně těším na třetí díl! :D
Podle mě byl příběh zbytečně moc dlouhý.
Moc se tam toho nestalo a pomalu mě to přestávalo bavit.
Nápad to byl sice zajímavý, ale v dalším díle pokračovat nebudu. :(
Bylo by lepší, kdyby konec navazoval na předchozí díly. A navíc to bylo moc krátké.
Ale jako ukončení série to stálo za to. :)))
Tahle kniha mi přišla strašně trapná. Byla o hodně horší, než 11 a vůbec se to nedalo číst. Tím jsem se rozhodla, že v dalších dílech pokračovat nebudu. Nedoporučuji! :(
Nebyla to úplně nejlepší kniha, ale nebyla ani nejhorší. Je to taková oddychovka na odpoledne. :D
Nejlepší kniha, co jsem kdy četla!! :D:D Autorka měla velmi zajímavý nápad. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. :) A taky by mě zajímalo, jaké snové dveře mám já..... :D
Jako vždy krásný příběh. :) Jediné co mi tam vadilo je, že Chloe a Zoey opustily Nikki a nechaly ji ve všem samotnou. :(