bookemma komentáře u knih

Geniální, nádherné, dokonalé. Takhle krásnou knihu jsem nečetla už hodně dlouho. Není to typická válečná literatura, a právě proto je tak oslovující až volnomyšlenkářská. Od knihy jsem nemohla odtrhnout oči, stála jsem s Leem mezi lágrovými zdmi a prožívala jeho pády a naděje. A mohu říci, že věta, že opuštěním lágru lágr nekončí, mi zůstane v paměti ještě hódně dlouho.

5 16.07.2014

Krátká kniha, která vás osloví - a když ne, tak jste ji asi pořádně nepochopili. Skvělé vyobrazení toho nejhoršího, co mohli Němci svým zajatcům udělat - dávat naději tam, kde žádná neměla být. Až do konce byla ta naděje cítit, do poslední strany jste si říkali : "Že by přece jen... ?" Proto byl ten konec tak krutý - ne že by ho nešlo předvídat, zvláště, pokud o válce víte alespoň to základní, ale zajatci vědět nemohli a doufali - měli falešnou a marnou naději.

7 10.07.2014

Petr a Lucie (pro mě jako Romeo a Julie) - naprosto odzbrojující svou upřímností, otevřeností a láskou, která odpouští vše, ve které je možné vše. Jedna jediná hodina čtení a silný pocit, který po přečtení jen tak nevyprchá - doporučuji i těm, kteří nemají rádi vojenskou tématiku - protože tenhle příběh se odehrává pouze na pozadí války a jde v něm o lásku.

18 10.07.2014

Pro mě krásná kniha o odbojáři a zbojníkovi, jehož činy a skutky se dají promítnout i do dnešní doby. Až na to, že téměř celou knihu jsem si myslela, že příběh skončí dobře, a více než zpracování slavné legendy se tak přiblíží "klasickému slaďáku" ve stylu Rosamunde Pilcher. Kdybych si knihu přečetla později, myslím, že by mě neoslovila tak, jako teď. Teď je to prostě Robin Hood - úžasný. Později by to byl Robin Hood - nereálný.

2 07.07.2014

Tak nádherná kniha vznikne jen jednou za čas... Doporučuji všem!

3 07.07.2014

Četba v hodině češtiny, která mě oslovila natolik, že jsem ji četla dobrovolně. Kontroverzní básně, ze kterých občas běhá mráz po zádech. Nejlepší je Zdechlina - a kdo viděl film Čokoláda, ví, že to "není klasická báseň a vůbec nevadí, že nemáte rádi básničky". Protože je skvělá. A je v ní hluboká pravda.

2 04.06.2014

Přestože poezii moc nečtu, tuhle knihu miluji! Není žádná jiná básnická sbírka, která vás dostane tak, jako Kytice. A kdo ji viděl i zfilmovanou, toho dostane ještě víc.

2 04.06.2014

Kniha pro mě byla velmi zajímavou zkušeností, na jedné straně jsem mohla pozorovat kariéru vysokoškolské profesorky, která je v nejlepších letech svého života, na straně druhé zákeřného zabijáka, který se teprve pomalu rodí v její hlavě. Alice mi bylo velmi líto, nedokázala jsem si představit, že by se něco takového stalo mně samotné nebo komukoli z mé rodiny. Zároveň jsem ji ale i obdivovala za její snahu a odvahu. Myslím, že kniha je výborně napsaná a přestože není psaná v první osobě, dokázala mě vtáhnout do děje svou první stránkou. Opravdu dojemné a emotivní čtení.

3 27.05.2014

Silný, emotivně naladěný příběh o tom, že ne vše, co si přejeme, se může vyplnit. "Svět není továrna na splněná přání." Tato věta zazněla v knize několikrát a mně při každém jejím zaznění přišlo, že stále více chápu smysl příběhu. Kniha není zmanipulovaná konvenčním pohledem na rakovinu a její průběh, neuvidíte v ní větu "Bojoval statečně do poslední chvíle." A právě to se mi na ní líbí, její bezprostřednost a upřímnost. Takových knih by mělo být více.

3 16.05.2014

Knihu jsem četla před hodně dlouhou dobou, ale velmi jsem si ji oblíbila, dokonce jsem se k ní několikrát vrátila.

1 15.05.2014

Vzhledem k tomu, že sama jsem v deváté třídě na základní škole, kniha mě poměrně oslovila, protože podobný problém řešili i mnozí mí spolužáci. "Co když se nedostanu na školu...", "Co když mě nevezmou, nebo vyhodí...". Knihu mi doporučila učitelka dějepisu s tím, že je naprosto geniální. Je opravdu velmi hezká a především pravdivá v tom, jak přemýšleli hlavní hrdinové. Jediné, co mi na knize vadilo, bylo poměrně nelogické zakončení kapitol.

4 11.05.2014

Zřejmě nejcitlivější příběh tohoto autora. Kniha mě velmi oslovila, asi i proto, že byla psána v ich-formě a tím navodila pocit větší autentičnosti. Každopádně je to jedna z mých nejoblíbenějších knih a obdivuji Nicholase Sparkse za to, jak dokázal vykreslit romantické scény i kruté válečné prostředí.

1 11.05.2014

Neuvěřitelný příběh a jedna z mých nejoblíbenějších knih - americký Jih v době, kdy už byli černoši "papírově" zrovnoprávněni, ale běloši je stále poněkud "ustrkovali". Silný příběh o lidských předsudcích a zároveň něco jako deník rodilé Jižanky, která svýma dětskýma očima popisuje nejen dramatický vývoj událostí u soudu, u kterého je každý černoch předem vinen, nýbrž i běžný každodenní život, ze kterého se postupně vyklubává charakter tamějších lidí, kteří, často tak svázáni předsudky a konvencí, nechtěli, ba ani nepomysleli na to, že by nějaký černoch mohl mít soud, že by nebyl zlý a skrz naskrz zkažený. Emotivně naladěná kniha, která nenechá klidného snad nikoho, kdo si ji jednou přečetl.

8 08.05.2014

Přestože knihu jsem četla až poté, co jsem viděla film, udělala na mě veliký dojem. Ne tak velký jako filmové zpracování, přesto jsem byla ohromena. Válečnou tématiku mám po všech stránkách velmi ráda, přestože se velmi často nejedná o lehce stravitelné osudy lidí. Tak tomu je i u této knihy. Herr Habermanna jsem si velmi oblíbila, byl pro mě ztělesněním čestnosti, která se jen tak nevidí. Během války pomáhal Čechům a to kolikrát i když mu hrozilo nebezpeční. O to víc mě pobouřilo poválečné chování jeho zaměstnanců. Jak mohli zabít člověka, který jim celou válku pomáhal? Proč ho vlastně zabili? Jen kvůli německé příslušnosti? Brali ho jako Němce, tudíž měl podle nich vinu na všem, co se stalo? Rozvíjí se zde otázky kolektivní viny, nad kterou jsme nuceni přemýšlet. To, jak se chovali Němci k Čechům během války bylo hrozné. Ale jak se chovali Češi po válce k Němcům? Byli snad o něco lepší? Měli bychom se nad tím zamyslet, protože oplácet násilí násilím nikdy neplodí nic dobrého, stejně jako přemítat o tom, jestli každý Němec je špatný nebo jestli lze vůbec definovat pojem kolektivní vina. A zda mu lze mu vůbec věřit.

9 03.05.2014

Tato kniha pro mě byla zajímavou zkušeností. Po přečtení jsem váhala, zda dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Nakonec zvítězilo pět, a to především proto, že Ellie mi byla mimořádně sympatická. Zato paní Stirlingovou jsem do 2/3 knihy téměř nemohla vystát. Cítila jsem k ní mimořádné antipatie - kvůli jejímu životu "zpovykané paničky", který si sice tak úplně nevybrala, ale ve výsledku proti němu ani nebojovala. Její osoba mě zaujala až ve chvíli, kdy oznámila svému manželovi, že ví o nemocných a mrtvých dělnících a konečně se nějak rozhodla. Přestože vím, že děj příběhu je zasazen do šedesátých let, působil na mě styl vyprávění chvílemi až příliš "konvenčně" - a to především kvůli prazvláštnímu vztahu pana a paní Stirlingových. Knize se však nedá odepřít osobitost vyprávění ani velmi dobrý nápad a jeho zpracování. Zajímavou zkušeností byl poměr paní Stirlingové s Anthonym O'Harem, překvapilo mě její náhlé rozhodnutí s ním odjet, a přestože se jí to nakonec nepovedlo, v duchu jsem ji do jisté míry obdivovala. Ale pak jsem si řekla :"Proč to neudělala dřív? Vždyť nemohla být šťastná!?" Kniha mě však nakonec naučila, že ne všechna rozhodnutí jsme schopni sami ovlivnit a že občas je důležité dívat se do minulosti. Opravdu krásné čtení.

2 03.05.2014

Je mi líto, že kniha vznikla podle scénáře a nebylo tomu naopak. Pokud už nějaký příběh vidím zfilmovaný, nechce se mi jej číst v knižní podobě. Kniha byla přesně podle filmu, přesto se mi filmová podoba zdála o něco lepší...

1 30.04.2014

Ze začátku mě kniha vcelku dost nudila. Jakmile ale byla Cat v renesanční Florencii, nemohla jsem od knihy odtrhnout oči. Lorenza jsem si zamilovala téměř okamžitě, jen na konci mě mrzí jeho "výměna" s Lucasem. Musím se přiznat, že knihu jsem podcenila... Nešlo v ní jen o výlet do minulosti a vzplanutí láskou, nýbrž i o pravé a skutečné životní situace. Catiin vztah s nevlastní matkou byl pochopitelný, ale jeho vyřešení poněkud nepravdivé - ne vždy to takhle hezky dopadne. Pokud mám ale knihu hodnotit, dávám 4 hvězdičky, protože to prostě jinak nejde :).

2 27.04.2014

Celá série se mi velmi líbila. Přestože u knih mám raději spisovný jazyk bez chyb a bez forem typu "vopakovat" a podobně, myslím, že k tomuto příběhu to svým způsobem patřilo. Ethan je přeci jen obyčejný středoškolák a jeho mluva není nijak specifická - vždyť žádní šestnáctiletí a sedmnáctiletí studenti nemluví spisovně :). A právě tohle dodalo příběhu na autentičnosti. Vřele doporučuji, nejde tam jen o ten příběh, ale i o lidské hodnoty - Ethan se rozhodoval, jestli skočí a všechny zachrání, nebo ne. Celková forma byla velmi pěkná, jen za velice povedené vystupňování napětí dvě hvězdičky. A ty další dvě prostě za to, že ta kniha tady je. A je skvělá...

27.04.2014

" A tak mi Sophie během jediných dvou dnů vyjevila téměř celou svou minulost. Bylo mi jí líto a často jsem při němém poslouchaní příběhu brečela. A všechno snad plakalo nad tou bezútěšností. Měla jsem pocit, jako by mě zcela pohltil a vtáhnul do sebe. A znovu a znovu, jako by nic jiného ani neexistovalo. Sophie v celé své křehkosti a Nathan, ach ten zvláštní Nathan!!! Litovala jsem Stinga a musela jsem se až smát jeho neustálým sexuálním narážkám a touhám. Líbám vás, Sophie, Nathane, Stingo a všichni chiropraktici,
váš příběh nechť je dál vyprávěn a zbožňován."

6 14.04.2014

Příběhy takovýchto dětí jsou často velmi ošemetné, autor si musí dát pozor, aby děti příliš nevychválil a nakonec z nich neudělal skvělé, milé a inteligentní "andílky" a zároveň, aby je také příliš neshodil a nakonec z nich nebyly absolutně nezvladatelní grázlíci s potetovanými hlavami a kroužky v nose. Ale autorce této knihy se podařilo napsat příběh tak poutavě, že od něj nemůžete ani na chvíli odběhnout a ani na chvíli nezapochybujete o tom, jak se ve skutečnosti autorka i Sheila cítily... Rozhodně doporučuji, naše společnost často nechápe problematiku těchto dětí a Hayden ji zde popisuje tak věrohodně, jak jen to jde...

2 12.03.2014