bookgover komentáře u knih
Po zklamání ve formě "Ztraceného symbolu" přichází opět Brown, kterého mám rád. Moc hezky se mi to četlo. Bylo to zajímavé a velmi poutavé. Doporučuji a těším se na ilustrovanou verzi.
První půlka byla pro mě dost náročná - politické drama není mým šálkem čaje, nicméně druhou část jsem musel dočíst na jeden zátah, protože celý příběh neskutečně gradoval. Epické zakončení! PS: škoda, že se nedočkáme povolení dopsání čtvrtého dílu.
Těžko uchopit komentář k této knize, je velmi odlišná, svá, ale určitě stojí za přečtení. Velmi melancholické čtení a možná i menší bloudění v kruhu, a nebo ne?
Ke knize a vůbec svému prvnímu finskému podivnu jsem se dostal úplnou náhodou. Zaujal mě přebal a přirovnání - setkání s Twin Peaks. Musím říci, že tahle kniha patří mezi výjimky, kdy marketing (promo) nekecá. Nejde ani o to, co se v literárním spolku stalo - jako spíše o to, kdo jsou jeho členové. Z knihy jsem nadšený a určitě (vzhledem ke konci) se k příběhu vrátím. Snad poprvé jsem v knize (mimo filmy) zažil "literární kocovinu" - wtf, co to proboha bylo? O tomhle se moc mluvit nedá, to si každý musí přečíst a zažít sám. Doufám, že zájezdů do finského podivna bude více.
Musím říci, že to bylo velmi příjemné překvapení. Napínavé, tajemné čtení, které jde ruku v ruce s těmi zvláštními fotografiemi. Podobné fotky zná každý, ale koho napadlo propadnout imaginárnímu příběhu v pozadí natolik, aby napsal o tom příběh? Těším se na zpracování od Tima, volba nemohla být lepší.
Kniha - příběh naprosto o ničem. Stále jsem v knize hledal nějaké "TO" a ono "TO" stále nepřicházelo. Na samotném konci jsem si opravdu říkal "To jako vážně?". Za mě naprosto zbytečná kniha podepsaná pod velkým jménem. Navíc mi přišlo, že kniha má v každé kapitolu jednu a tu samou myšlenku, kterou nám hrdinka cpe v jiných spojeních celou knihu ... skutečně nechápu, jak mohl tohle Coelho napsat.
Nevím, co k tomu mám říci. Ten příběh je moc hezký a Coelho si mě po zklamání v podobě "11 minut" opět získal. Musím si sehnat filmovou verzi. Doporučuji!
Tahle kniha - tenhle díl neměl nikdy vzniknout. Potvrzuje mi názor, že kdyby všechny tři díly spojila do jedné opravdu propracované knihy, tak by to mohlo být na trošku jiné úrovni. Zde už z prvních stránek smrdí marketing a peníze. Snaha roztáhnout příběh, který vlastně ani příběh nemá. Pohádka o Popelce nám skončila v druhém dílu, ale my jsme se prostě museli dočíst, co se děje, když zazvoní zvonec a pohádky je konec. Spoilery: u odstínů svobody jsem měl neskutečný problém a to knihu vůbec dočíst. Je neskutečně hloupá a nuda, která se táhne skrze kapitoly skoro až zabraňuje čtenáři najít v sobě odvahu a knihu dočíst na jeden zátah. Navíc co se týče dějové linky, tak to paní James skutečně přehání. Ta rádoby pseudo-detektivka je hrozně směšná a ještě směšnějí je, že defakto na jakýkoliv problém je hlavním lékem sex. Je jedno, že před pěti minutami je pronásleduje v autě maniak a nebo se oba aktéři hádají ve snaze o dospělou hádku - vždycky otočíte stránku a skončí v posteli. To, co bylo alespoň trošku nové a úsměvné je nyní trapné a tak zdlouhavé, že chcete mít od "vnitřní bohyně" a "skleníkového stína" skutečně pokoj. Tady se fantazie nezastavila ani na kafi - takže tu nenaleznete žádnou skutečně zajímavou erotickou vložku - což je v erotickém románu problém. Jak jsem už psal, tak autorka má problém, že v podstatě neví o čem má psát - kniha tak obsahuje všechna možná klišé, která se ke konci tak stupňují, že jsem měl místy při čtení záchvaty smíchu nad neuvěřitelnou trapností ... počínaje autonehodou otce, těhotenstvím (tečka) či finále, apod. Příběh ztratil své kouzlo. Grey ztratil svou atraktivitu a kniha ho líčí jako vyděšeného kluka - nejen v manželství ale i soukromém životě. Ana si v podstatě udělala z Greye svého sub - ve všech ohledech. Když vydržíte do samotného konce a přetrpíte epilog v podobě dokonalého rodinného života ... tak vás dorazí snaha autorky o pohled do Christianovy duše. Tady zabila celý příběh. Příběh v jeho podání má stejný styl vyprávnění, který nás provázel s Anou ... ty trapné vnitřní hovory ... neni zde vnitřní bohyně ... jen vulgární chlap. Christian tak ztratil kouzlo vnitřní temnoty a já se obávám dne, kdy skutečně autorka vydá knihu z jeho pohledu.
Moje první setkání s Urbanem ... po letech mě kniha znovu tolik nenadchla.
Nikdy jsem na podobné knížky nebyl. K této knize jsem se dostal úplnou náhodou na doporučení od kamarádky. Upřímně se mi do toho moc nechtělo - jak jsem psal, detektivní a podobné romány nejsou mým šálkem čaje. Nicméně tato kniha je prostě skvost - vůbec jsem se od ní nemohl odtrhnout. Úžasné profily a vývoje jednotlivých postav!!!
Přijde mi, že si Francois Lelord svými příběhy o Hektorovi vytvořil zcela svou vlastní kategorii v literatuře. První díl mi přišel skvělej a myslím, že podobné pohádky pro dospělé se skoro zapomenutými myšlenkami a hodnotami by si měl jednou za čas dopřát každý. Co se týče druhého dílu, tak ten mě velmi mile překvapil. Nějaké očekávání bylo, ale způsob jakým to Lelord pojal mě opět dostal. Pro ty, co mají problém knihu dočíst, protože se v rámci děje kupí na sebe jeden bordel za druhým, tak doporučuji přečíst do konce, kde nás všechny dorazí Lelordovo vysvětlení na samotném konci. A víte co? Opět je to pravda, kterou všichni víme, ale prostě jsme se museli prokousat tím neskutečným přiběhem až do konce.
O 100% stravitelnější, nežli "Pistolník". Druhý díl se krásně čte a je svým způsobem napínavý. Nicméně těch otázek ohledně celé série je tolik, že v podstatě stále nevím, co to vlastně čtu ... svým způsobem to je to krásné.
Rowlligovou jsem si oblíbil díky úžasnému popisování světa Harry Pottera, kdo taky ne? Volání Kukačky je jinej žánr a bohužel se zde svého popisování nezbavila. Ono číst o pohádkovém světě je jedna věc, ale rozvlekle číst podrobné věci o klasických věcech - které děláme každý z nás během dne mi přišlo příšeně nudné a knihu jsem častokrát odkládal. Navíc během samotného popisování (včetně akce) používá dlouhá souvětí, které mě spíše uspávala, nežli držela v napětí. Je zvláštní že absolutním protikladem jsou dialogy. Ty jsou perfektní. Tady vládne pevnou rukou a jednolitvé rozhovory a následně výslechy mají šťavu a nutí čtenáře hltat slovo od slova. Klobouk dolů. Upřímně se tedy těším na nové tři filmy z kouzelnického světa, u kterých bude psát scénář (dialogy jí prostě jdou perfektně) - nežli na další díl této detektivky.
Naprosto výborná záležitost. Chvílema jsem měl pocit, že to já jdu v knize vlastní poutí ... sugestivní, pravdivé, nesmrtelné