Bookworm_z_Brna komentáře u knih

Podle anotace a názvu jsem si vytvořila domněnku, že to bude lehké romantické čtení o lásce v Řecku … moc tomu nepomohlo ani to, že jsem viděla přirovnání k Julii Caplinové a jejím Romantickým útěkům. Na druhou stranu, pokud se oprostíte od očekávání, tak dostanete milou romantiku, kde se vše netočí jen kolem nového vztahu ala převozník, ale dostanete se k (svým) hodnotám, prioritám a co je doopravdy pro vás (jako pro Mandy) důležité. Víc než novému vztahu je v knize věnován prostor Mandy samotné, co doopravdy chce a vypořádávání se s onou nevěrou.

+ kniha není plná vztahového klišé
+ více prostoru pro vypořádávání se s nevěrou
+ jednoduchý jazyk
- kvůli zavádějícímu očekávání jsem pořád čekala, kdy to “konečně začne
- slabá vztahová linka
- v Řecku se odehrává jen menší část

4 02.07.2024

Představte si svět, ve kterém se vám všechno může zhroutit jen na základě provázku v krabiččce, který vám řekne jak dlouho budete žít. … a přesně tenhle svět tu dostanete. Celá kniha je složená z různých úhlů pohledu, 8 různých lidí, kteří se s provázky oznamující délku života vypořádávají po svém. Jsou tu všechny situace, do kterých se člověk může dostat. Čte se to dobře, jen jsem potřebovala víc prostoru na přemýšlení … různé scény totiž otevírají hodně témat, které jdou více do hloubky … ať už jde o blízkou smrt, naplněnost života, co určuje jeho kvalitu a i jestli mají mít všichni lidé opravdu stejná práva a vždy možnost volby.

3 02.07.2024

První díl (Nespoutaná Aljaška) byl nadprůměrně super, proto jsem čtení druhého dílu odkládala co to jen šlo, protože jsem se bála, že mě zklame. Překvapivě musím říct, že pro mě Divoká Aljaška je o dost lepší, než předchozí díl! Pořád tu jsou krásné popisy Aljašky, stále jde z příběhu cítit její divokost a nechybí ani oblíbené postavy … ale navíc se příběh věnuje tomu, jak se vlastně pracuje na vztahu co člověk chce udržet. Je to takové nakouknutí za zavřené dveře, kde většina romantických knih končí, protože se v nich primárně věnuje utváření vztahů, ne jejich budování.

1 10.10.2024

„Myslím, že kdybych to komukoli vyprávěla, nevěřil by mi. Proto jsem si to nechávala pro sebe …“ když jsem to na obálce knihy četla, měla jsem z knihy trochu obavy … teď, když jsem knihu dočetla, chce se mi zoufalstvím brečet. Ta slova mají úplně jiný význam. Je nefér, že někdo dostane v životě na svoje bedra tak moc naloženo. Kniha je neskutečně skvěle zpracovaná. Provázanost, časová posloupnost i rozdílný font písma „v minulosti a přítomnosti“ mě dostal. Příběh je opravdu silný, a já jsem si jistá, že ve mně bude rezonovat ještě dlouho.

+ realistické vykreslení postav (Není to jen po povrchu, ale ani moc do hloubky)
+ rozdílné fonty písma, které pomáhají se orientovat v čase (pokud si jich všimnete …)
+ psychicky náročnější čtení, které s sebou nese hodně přemýšlení i s delším odstupem od přečtení
+ otevřenější vhled do mysli člověka (takové to, co se doopravdy děje, když jsme sami)

10.10.2024

Pokud pracujete ve zdravotnictví, tak je to kniha, co by vás neměla minout. Já do tohle oboru nepatřím a možná proto jsem z knihy docela zklamaná, … měla jsem od ní větší očekávání. Celá kniha je sestavená z jednotlivých příběhů, které jsou defakto podle stejné šablony - jmenuji se XY, jsem z XY a zdravotnictví jsem si vybrala, protože chci pomáhat, baví mě to a vidím v tom smysl … a v práci mi kolegyně dělají ze života peklo. Je to smutný, je to děs a upřímně mi těch lidí je líto. Je dobře, že se o šikaně mluví … věřím, že pokud někdo něco podobného v práci řeší, je kniha skvělým ujištěním že to rozhodně není v pořádku, a že by to měl řešit. Bohužel formou jakou je to zpracované mi ty příběhy jako čtenáři splývají v jeden, i když je čtu s časovým rozestupem.

+ prolomuje tabu a mluví o tom, co se doopravdy děje
+ myšlenka, že pokud vás v práci šikanují, neděje se to jen vám ale rozhodně to není v pořádku
- pokud nepracujete ve zdravotnictví, tak ji asi moc neoceníte
- forma zpracování zpovědí
- xy příběhů, které splývají v jeden

02.07.2024