boox
komentáře u knih
Koho vypijou lišky
Lidmila Kábrtová
Stručně, ale věcně! Nápaditě vypointované 50ti slovné kapitolky o smutném dětství malé El s vtipnými prvky z doby socialismu. Ještě že měla El aspoň dědu. Mně se to líbilo.
Vitka
Kateřina Tučková
Zajímavý námět, ještě zajímavější zpracování. A to nemyslím jenom fakt, že se jedná o divadelní hru. Spíš to, jakými nápady (ať už literárními nebo dramatickými) autorka předkládá čtenáři na malém prostoru (ať už divadelní jeviště nebo rozsah knihy) to nejpodstatnější ze života Vitky. Člověk má po dočtení pocit, jako by dočetl román o Vitce. Těžko říct, nakolik autentické (vyčtené třeba z deníků nebo korespondence) jsou jednotlivé situace nebo dialogy. Vitka občas mluví dost moderně. Každopádně mohla být Vitka fajn kamarádka, se kterou se člověk určitě nenudil, ale jejím partnerem bych nechtěla být ani omylem. Myslím, že nikoho z nich si snad ani nemohla vážit (jako hudebníků možná, ale lidsky ...) vzhledem k tomu, jak se k nim chovala. Těžko říct, co se v tom děvčeti odehrávalo a co ji vedlo k tomu, že si tak pohrávala s životy ostatních. Každopádně zajímavé ... po všech stránkách ...
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Upřímně ... za mě trošičku zklamání, způsobené možná maximálním nadšením z prvního dílu. Hlavně ze začátku knihy docela trvá, než se děj rozběhne a autorka opakuje a připomíná (mnohdy ne úplně podstatné) události prvního dílu. V tomto smyslu si myslím, že by knize cca o 100 stran méně neuškodilo. Každopádně i tak je Šikmý kostel perlou v současném knižním světě, zavaleném hromadou slátanin. A před autorkou jedině klobouk dolů. Práce, kterou si se psaním musela dát, je na knihách znát. Romancí můžete do roka napsat dvacet, protože si tam můžete navymýšlet cokoliv. Ale pokud chcete, aby historický román byl autentický, myslím, že to vyžaduje roky příprav. A tak je znát, že autorka asi poslední roky žije jenom tímto příběhem, ať už na knihách samotných, nebo i na webovkách plných doprovodného materiálu. Práce to musí být nesmírně zajímavá, ale já bych na to neměla trpělivost :-) A proto je úžasné, že někdo tu trpělivost má a světlo světa pak můžou spatřit takové krásné příběhy.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Za mě absolutní top. Opravdu první kniha, po jejímž dočtení mi bylo líto, že už se další dny nebudu "potkávat" s Barkou a Ludwikem, Julkou a Jurkem a dalšími. Život, který si většina z nás neumí ani představit. A tak si člověk při čtení uvědomí, jak se má vlastně dobře a přestane (aspoň na čas :-)) brblat, že je pondělí, a že zase musí do práce.
Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
Bohužel první dvě třetiny knížky mě moc nebavily. Přestože tam bylo pár dobrých fórků, ale jinak to pro mě bylo spíš takové dívčí pubertální tlachání o ničem (což asi mělo být, ale prostě nebavilo). Líbila se mi až poslední třetina, kde sice ubylo humoru a situace na všech frontách houstla, ale konečně se začalo něco dít.
"Zuza Ptáčková, teda jestli nekecá, chodila vloni s ňákým klukem, co bubnoval v jedný kapele, která se jmenuje Smrad z jelena. Dneska po tělocviku jsem si na to vzpomněla ..."
