boox komentáře u knih

Námět jistě zajímavý, ale nebavil mě styl psaní.

04.01.2025

Je to "pěkný" příběh. Jen asi tak od poloviny knihy jsou tam na můj vkus poměrně často rychlé obraty v ději. I během jedné stránky se začne osud některého z hrdinů ubírat nějakým směrem a vzápětí je zase všechno jinak. Buď mohla být kniha obsáhlejší a trošku více to rozvést, a nebo nebylo asi potřeba uvádět úplně všechno. Znám i propracovanější příběhy, kterým baštím i s navijákem, že se to tak opravdu stalo, tady jsem u některých situací měla pochybnosti, jestli by to tak skutečně bylo. Každopádně je Svátek hada dobrý román a stojí za přečtení.

29.08.2024

Dočetla jsem první část od paní Simony a ani nevím, jestli se vůbec budu pouštět do té druhé. Nebavilo mě to. Vážně jak pejsek s kočičkou - semletý kdejaký téma. Ale všechno jen povrchně, bez nějakého hlubšího zpracování. A závěr .... tak ten už byl vůbec jak z blbýho americkýho filmu.
O pár dní později ...
Tak jsem přece jenom byla zvědavá co by Kdyby a pustila se i do Sabininy verze. Dějově opět žádná velká hitparáda, holt karty byly rozdány. Ale výrazově mnohem lepší. Možná překvapivě oproti zkušenější autorce. Výsledná myšlenka, že osud je prostě osud, mi v kontextu dalekého Finska přišla notně přitažená za vlasy (ale to koneckonců víc věcí v této knize).
Resumé: Děj stojí za prd, ale kuře předčilo slepici (a to myslím čistě obrazně :-))

3 22.08.2024

Námět zajímavý, zpracování nezáživné.

22.08.2024

Vsadila jsem na oblíbenost autorky navzdory neoblíbenosti žánru, do kterého se tentokrát pustila. A bohužel vyhrál žánr. Mám raději reálnější příběhy. Jako četla jsem s napětím až do konce, co z toho vyleze, jestli to bude mít nějaké "logické" vysvětlení. No bohužel nemělo. Každopádně to nic nemění na mém názoru, že paní Klabouchová prostě umí. Nenapsat to ona svým vážně dobrým stylem, tak to ani nedočtu.

5 12.08.2024

Milé, dobře napsané, odpočinkové čtení. Občas s poměrně trefnými postřehy (např. povídka Kočky milují nepořádek).

1 19.07.2024

Navzdory všem mým následujícím výhradám musím dát čtyři hvězdičky, protože je to vážně hodně čtivé a mě to bavilo. Přestože ...... Charaktery postav jsou těžce prvoplánové a někdy sklouzávají až ke klišé a kýči. Stejně tak i vývoj děje se dá v mnohém poměrně snadno odhadnout. A neustálé zmiňování nejrůznějších značek je už jenom třešinka na dortu, která mi vážně nechutnala. Přesto přese všechno mě to k mému velkému překvapení opravdu bavilo číst.
PS: Překvapilo mě, když jsem zjistila věk autorky, protože se dost s přehledem orientuje v moderních "trendech".

8 18.07.2024

Jsem trošku na vážkách stejně jako u druhého dílu. I tady si myslím, že by o nějakou tu stovečku stránek méně knížce prospělo. Místy je to takové "upovídané" a (zbytečně) zdlouhavé. Přesto i tak je Šikmý kostel dílo s velkým D a vysoce převyšuje téměř vše co teď vychází. Karin Lednická je Paní spisovatelka a se slovy to umí vážně skvostně. Hodně mi utkvěl v paměti imaginární rozhovor šatů s právníkem - krásný nápad :-). A takových drobných skvostů je v knize víc, samozřejmě vedle vážných, nosných témat knihy. Za mě tedy zůstává topem mezi všemi knihami 1. díl, ale celý Šikmý kostel je vážně dobrý. A tak bych se trošku přimlouvala za to, aby tomuto příběhu byla ponechána knižní exkluzivita. Samozřejmě je to úžasný námět na film, ale pokud z toho film vznikne, už se asi málo komu bude chtít louskat nějakých 1600 stran a člověk ztratí tu svoji "vizualizaci" příběhu a postav. Ale to je asi problém každého filmového zpracování knižní předlohy. Jen si myslím, že tento příběh by si zasloužil, aby si ho každý "prožil"/užil sám v sobě.

7 09.07.2024

Přečteno, zapomenuto. Úplně souhlasím s komentářem Česnekasmedem. Nenapsat to Šabach, tak to snad ani nevyjde. I když dneska ....... A s Vánocemi to má společné opravdu jenom datum.

1 27.06.2024

Tak nějak nevím ... Toho životního marastu je tam na mě už moc. "Všichni" mají hrozné dětství s hroznými matkami. "Všem" zasáhne do života nevěra. A další a další a aby toho nebylo málo, tak tam šupneme ještě koncentrák (?). Dál už je to jenom pohádka o tom, jak všichni tito traumaty zmítaní hrdinové dojdou svého štěstí. A jako každá pohádka se to čte hezky, napsané je to dobře a spousta věcí stojí za zamyšlení, ale uvěřitelnost ..... (pominu-li reinkarnaci, nad kterou by se člověk povznesl). Stejně tak mi přišlo už zbytečné zaplétat se do toho, že myška umí číst lidské myšlenky. Myslím, že stačí, že čtenář vezme za svou reinkarnaci, po dalším už by asi nepátral.
Takže resumé: dobře napsané, dobře se to čte, hezký nápad, ale přes počáteční zoufalství je to dál už jen těžko uvěřitelná pohádka.

2 07.01.2024

Čte se samo. Téma zdrcující, zpracování vynikající. Asi by mi tam úplně nechybělo "krimi" téma pomsty, ale chápu, že bylo potřeba příběhy něčím propojit. A je to prostě tak dobře napsané ...... Doporučuji.

8 29.12.2023

Ze začátku jsem byla nadšená. Kniha je milá, vtipná a místy tak hluboká (setkání se smrtí), psaná krásnou češtinou. Bohužel mi přišlo, že s přibývajícími stránkami trochu ztrácí dech.

1 27.11.2023

Paní Mornštajnová psát umí, o tom žádná. Kniha je tedy rozhodně čtivá, ale to téma už je na mě too much. Rozhodně to není knížka po které "s chutí" sáhnu znovu, takže poputuje dál. A upřímně mi občas myšlení a jednání malé holky přijde trošku nerealistické. Za mě pořád nejlepší první tři autorčiny knihy.

15 16.11.2023

Přidávám se k menšině (a úplně nerozumím tomu proč je to menšina), které se kniha nelíbila. Styl psaní nedokáže vtáhnout do děje, je bez emocí, bez nějakého originálního nápadu, místy až naivní a závěrečná část za mě vyloženě kýčovitá. Spousta dějových linek ukončena stylem šup šup ať to máme uzavřené (Anežčin bratr, její rodiče ...). Dočítala jsem už jenom proto, že nerada nechávám knihy nedočtené. Ale nechybělo moc, abych to porušila.

11 30.09.2023

Čtení této knížky určitě nebyla ztráta času. Bylo to celkem dobré, ale na druhou stranu to asi není něco, k čemu bych se vracela.

1 12.02.2023

Dobrý příběh (i když trošku předvídatelný), dobře napsaný. Těším se na druhý díl.

8 29.01.2023

Předem říkám, že povídky nejsou zrovna můj šálek kávy. Přesto jsem vzhledem k tématu a top autorům, které současná česká literatura má, sáhla po této knížce. Kvalita textů je nepopiratelná, jen jsem se tak nějak zase utvrdila v tom, že mi více vyhovuje "pobýt" s hrdiny trochu déle. V některých povídkách mi přišlo trošku "na sílu" dostat tam nějaký "šokující" konec (Dvacet devět zlodějů, Plamen).

4 02.01.2023

Nedočteno. Dala jsem 150 stran. Mrzí mě to, protože Z podzemí ke slunci se mi od autora líbilo. Ale Statek je pro mě psaný hrozně nezáživně. Skoro na pomezí literatury faktu. Stále se řeší politika.

Terezín, dvě kamarádky a záměna jména, která jednu osvobodí a druhou pošle do pekla koncentračních táborů. O mnoho let později sledujeme, jak se hlavní aktéři příběhu vyrovnávají s tímto tajemstvím a dalšími svými osobními traumaty. Měla jsem si lépe přečíst recenze, protože podle anotace (která je dost tajemná) jsem očekávala něco jiného. V kontextu toho, že knižní trh je tímto tématem už přesycený říkám (a omlouvám se za to) - jen další příběh o "koncentráku". V kontextu toho, kolik je autorce let říkám - klobouk dolů. Některé myšlenky a emoce jsou vážně zajímavé.

3 30.10.2022

Dávám čtyři hvězdičky ale s velkým ACH JO, PROČ? Kniha se mi moc líbila. Styl psaní mě hodně bavil, mělo to spád, drsné příběhy z minulosti (i když jen tak "letecky"). A díky tomu všemu jsem byla ochotná překousnout senzacechtivou novinářku, úplně zbytečně použitý případ Kramný, nebo občas až zbytečně degradující výrazy. Ale proč ten překombinovaný konec! Proč to autorka neukončila trochu dřív celkem přijatelným vysvětlením? Proč v tom zase musí figurovat ta novinářka? A proč pak ještě Anna? Ach jo, proč?

4 29.10.2022