boxas
komentáře u knih
Pretorián
Simon Scarrow
Cato s Macronem se tentokrát vrátili na nějaký ten den do Říma a docela jim to tam svědčilo. Trochu si zabojovali, hodně pomohli císaři Claudiovi, ale stejně si myslím, že v legiích je to pro ně lepší. Zvlášť Macro je voják každým coulem a nějaké ty intriky nebo zákulisní hrátky, to je úplně mimo jeho akční rádius. A tak je dobře, že se vracejí zpět do boje. Snad tam prožijí hodně zajímavého!
Mě tihle dva pořád ještě nepřestávají bavit, a chraň tě, Simone Scarrowe, všichni římští bohové, abys některého z nich v příštích dílech natrvalo vyřadil z boje!
Život Freddie Mercuryho - The show must go on
Rick Sky
O životě Freddie Mercuryho toho bylo napsáno až až! Není snad člověka, který by jeho hlas nepoznal, když ho někde zaslechne. Tato knížka je velice zdařilou sondou do jeho života.
Osobně si myslím, že za posledních 70 let byly jen tři naprosto výjimečné, nezaměnitelné a nenapodobitelné hlasy: Edith Piaf, Johnny Cash a Freddie Mercury. Nikdo další.
Nový svět
Nicholas Hordern
Tuhle velkou, tlustou knihu jsem si, světe div se, s sebou jednou vzala do nemocnice. Nevím proč, asi jsem zrovna nenahmátla žádnou detektivku, nebo už jsem příliš myslela na tu nemocnici, nevím.
Každopádně světe div se podruhé, já toho vůbec nelitovala, ba právě naopak!
Nový svět je totiž velice zdařilé a zajímavé vypravování o historii dobývání Ameriky, doplněné obrovským množstvím ilustrací.
Knihu jsem v té nemocnici kupodivu celou přečetla, i když má přes pět set stran. A dodnes v ní mám vylisované rostlinky z nemocniční zahrady, které mi tehdy nahrazovaly záložku.
Robinson Crusoe (převyprávění)
František Novotný
To od Plevy se mi líbilo asi o kousek víc.
Titanic
Miloš Hubáček
Super!
Takto si představuji literaturu faktu!
Asi nejlepší populárně naučná kniha o nejslavnějším vraku světa.
Hercova zpověď
Laurence Olivier
Na knihu jsem si před časem vzpomněla díky Vivien Leigh, manželce L. Oliviera, navždy nejslavnější Scarlet z Jihu proti Severu. Ale knížka není jen o ní nebo o neméně slavné Marilyn Monroe, se kterou si Olivier zahrál ve filmu Princ a tanečnice a kterou byl mimochodem podle této knížky silně znechucen. Dozvíme se zde spoustu postřehů nejen o filmech (podle mne nej, nejlepší Hamlet a Richard III. ze všech), ale je tu hodně zajímavostí i z hercova osobního života.
Zajímavé, čtivé a poučné.
Katedrála hrůzy
Jeffery Deaver
Četla jsem od Deavera lepší kousky.
Katedrála hrůzy neurazí, ale ani nenadchne. Všechno bylo jaksi předvídatelné. A konec? Belize? Ach jo!
Králova řeč
Peter Conradi
Naprosto souhlasím s evismaior a několika dalšími, kteří knihu hodnotili přede mnou.
Já chápu, že vydavatelství chtělo využít nesmírného úspěchu filmu, koneckonců 4x Oscar, to už je něco...ale...
...ale ušetřit si práci natolik, že použili na přebal stejný plakát, jaký byl k filmu, to je moc! Čtenář, včetně mě, pak očekává od knihy něco zcela jiného, než co si nakonec přečte.
Moje doporučení tedy zní:
podívejte se nejdřív na film nebo zajděte do divadla na divadelní adaptaci a teprve pak si doplňte informace o králi a jeho logopedovi četbou nebo poslechem této knihy! Pokud to uděláte v tomto pořadí, nebudete zklamáni!
Dům na útesu
Rachel Abbott
Ničím mě to nezaujalo.
Nevěrohodné, překombinované, no a promyšlený psychologický thriller si představuji opravdu jinak. Tady stačí "číst mezi řádky" a je jasné, v čem bude asi zakopaný pes.
A tak na konci žádné Vau, to jsem tedy nečekala... Naopak, dopadlo to přesně tak, jak jsem si myslela, že to dopadne.
Navíc mě dost štvala dějová linka se Stephanií Kingovou, která příliš zřetelně dávala najevo, že autorka má našlápnuto (Bohužel!) k mnoha dalším knížkám s touto hrdinkou. No, jak kdo, já si už určitě žádnou další knihu s touto hrdinkou nepřečtu.
A ještě poznámka k překladu.
Překladatel pan Milan Lžička má tak malou slovní zásobu a jeho překlad je tak ubohý, že si říkám, jestli nakonec Rachel Abbottové nekřivdím. ( Např. opakování slova furt, špatné slovesné vazby, gramatické chyby, použití středního rodu atd.).
Právě proto jsem nakonec ke dvěma hvězdám přidala ještě jednu navíc.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Dobře vystavěný příběh, napětí a překvapivé rozuzlení - to jsou nejpodstatnější hodnoty této knihy.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Kniha se poněkud vymyká z jiných případů tohoto zvláštního oddělení...podle mne ke své škodě.
Hvězdičku navíc jsem jí dala jen kvůli panu Igoru Barešovi, který se skvěle poslouchá.
Jussi Adler-Olsen tentokrát až příliš "tlačí na pilu", aby vzbudil naše sympatie s "obyčejnými" utečenci z Předního východu, kniha je černobíle rozdělena na ty hodné, slušné a po léta letoucí trpící nejrůznějšími křivdami a bezprávím, a potom na ty kruté, bezohledné zabijáky, kteří se neštítí vůbec, ale vůbec ničeho.
Nechci být předpojatá, ale navíc mám dojem, že autor se svými znalostmi dané utečenecké problematiky tak trochu pohybuje na tenkém ledě, a tak by se měl rychle vrátit k prostředí, které je mu vlastní, tedy do Dánska a do sklepa oddělení Q.
!!!SPOILER!!!
Ještě jsem překousla fakt, že španělský novinář všeho nechá, získá potřebné peníze na letenku a pár hodin na to, už FOTOGRAFUJE utečence, o kterém se ten den mluvilo v televizi, na pláži pár tisícovek kilometrů daleko. To s Ghálibovým či Asadovým synem bylo na mě ale už fakt moc.
Divoké labutě
Jung Chang
Výjimečná kniha!
Z této jediné knihy jsem pochopila, proč je současná Čína právě taková, jaká je.
Příběh tří žen, kterému se čtenář zdráhá uvěřit.
"Nejdřív ničte, a pak se to postaví samo."
Takovými větami rozbil Mao nejen tehdejší čínskou komunistickou stranu, ale celou společnost. Kulturní revoluce započala. Totalitní praktiky toho nejhoršího zrna, brutalita, která nemá obdoby, vyřizování si účtů, úzkost, sebeobviňování, beznaděj, čistky, kult předsedy Maa, fanatismus, upřímná snaha změnit Čínu k lepšímu, zastrašování, čtrnáctileté děti z Rudých gard, bijící do bezvědomí svoje učitele, výuka sestávající z nekonečného opakování Maových výroků, likvidace milionů lidí, špiclování, rozvracení rodin, převýchova prací v nejvzdálenějších koutech Číny, ničení památek a smrt, beznaděj a smrt.
Je to strhující, mnohovrstevný příběh tří generací žen, ale také příběh dramaticky se měnící Číny ve dvacátém století. Rozhodně stojí za přečtení!
Dva citáty:
"Jakákoliv kritika je nepřípustná. Od té chvíle si lidé přestali stěžovat, nebo vůbec mluvit. Tragedie roku 1957 spočívala hlouběji než jen v umlčení lidí. Možnost pádu do propasti byla nyní nepředvídatelná."
"Jednoho dne v roce 1965 nám náhle řekli, abychom šli ven a začali vytrhávat z trávníků veškerou trávu. Mao vydal instrukci, že tráva, květiny a domácí zvířátka jsou buržoazní návyky, které je třeba vymýtit."
Hora mezi námi
Charles Martin
Neříkám to často, ale tentokrát se mi film líbil víc než kniha.Film je přímočařejší, není tak patetický, jednoduše je uvěřitelnější. Na knize mi vadily nejen neustálé odbočky v ději a jakési návraty do minulosti, ale i ten fakt, že knižní Ashly je na rozdíl od filmové Alex věnováno daleko méně místa, než by si zasloužila. Film má dva rovnocenné hrdiny, kteří se společně rozhodli čelit osudu, kniha má hrdinu jen jednoho - Bena. Celá kniha je téměř výlučně jen jeho pohled na věc, což je navíc zdůrazněno ich formou, ve které se příběh odvíjí.
A ještě jedna poznámka - mnohé beru jako autorskou licenci, ale to, že Ben a Ashly nechají u havarovaného letadla mobilní telefony, protože "jsou těžké", ale zato Ben s sebou táhne x náhradních baterek do záznamníku, tomu se uvěřit nedá.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Na mě moc krve a nechutných detailů. Myslím, že úměra Čím víc takových detailů = tím lepší detektivka, neplatí, nebo by aspoň platit neměla.
Policie
Jo Nesbø
Ze všech příběhů o HH, které znám, se mi tento díl zdál nejpromyšlenější. Nevím, že by byla v této knize hluchá nebo slabá místa. Autor mě držel v napětí až do samého konce, a to přesto že jsem poměrně brzo tušila, kdo je vrah. Nebylo to ovšem ani tak mými "detektivními" schopnostmi, ale mojí vlastní blbostí, protože jsem si přečetla nejdřív následující díl, takže jsem už tušila co a jak a kdo přežije a kdo ne. Číst díly v této sérii na přeskáčku se prostě nemá, takže všechny další možné čtenáře varuji: Nepřeskakuj a nevynechávej!
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Začátek výborný, forma dopisů neobvyklý, ale o to lepší nápad. Druhá polovina knihy, tedy hlavně po příjezdu Juliet na ostrov, se mění v tuctovou červenou knihovnu, kde si čtenář s trochou fantazie dokáže přesně domyslet, jak to bude dál. Na druhou stranu přiznávám, že jsem vlastně o Normanských ostrovech měla až do přečtení knihy jen jakési nejasné tušení, že tam někde jsou. Díky knize jsem si nejen našla všechno o nich na Wikipedii, ale dokonce dostala velkou chuť se tam podívat. Pokud se toto stalo i jiným čtenářům a hlavně čtenářkám, tak si myslím, že autorka udělala nesmírně moc pro cestovní ruch na ostrově Guernsey.
A ještě poznámka. Ten, kdo knihu dal do tisku, asi v životě neviděl pravidla našeho pravopisu.
Hamlet
William Shakespeare
Zkuste se na tuto hru podívat trochu z jiného úhlu. Ne jako na něco, co stojí vysoko na podstavci s názvem UMĚNÍ, ale jako na detektivku: hnusná zákeřná vražda, podezření a následná jistota, napětí, sex, další vražda, úklady, intriky, sebevražda, další násilí, další smrt atd. atd. atd. Kam se hrabou na starého dobrého Willa všichni ti autoři severských detektivek! A k tomu navíc je to tak chytré, tak nadčasové, tak dnešní. A pak, že jenom SLOVA, SLOVA a SLOVA.
