Brabikate komentáře u knih

Začátek knihy se mi zdál trochu náročnější a chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala v postavách a opravdu se začetla. Jakmile jsem ale touhle fází prošla, čtení jsem si užívala. Je to román o ironii a krutosti života, o hloupých chybách, které mají neodčinitelné následky, o nechutných, ale i ryzích povahách, které jsou zkrátka jen vedeny špatným směrem. Plné hodnocení nedávám jen proto, že autorkou je J. K. Rowlingová, která si Harry Potterem nasadila laťku ještě o něco výš.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/04/prazdne-misto-krutost-i-ironie-maleho.html

4 23.07.2013

Navždy tvůj je příjemné a oddechové čtení, kterým si večer nezkazíte, ale bohužel to není taková čtenářská lahůdka, jakou byste po předešlých dvou knihách nejspíš očekávali.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/04/peklo-s-idealnim-muzem.html

2 22.07.2013

Pro mě byla tahle kniha úžasným čtením - jakožto introvert, který často pochybuje o sobě samém, se díky ní vidím v trochu jiném, o dost pozitivnějším, světle. Ticho se čte moc dobře, i když některé části jsou možná až příliš vyčerpávající. Knihu doporučuji všem váhavým introvertům, ale i extrovertům, kteří pracují s lidmi.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/05/tisi-lide-maji-tu-nejhlasitejsi-mysl.html

6 22.07.2013

Tereza Boučková i na malém prostoru a s minimem slov dokázala napsat příběhy, které vás ve své obyčejnosti a všednosti dokážou zasáhnout daleko víc než mnohý rozsáhlejší román. Smutné, úsměvné, hořkosladké... Jako sám život.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/05/silene-smutne-povidky.html

4 22.07.2013

Prokrastinace nám může pěkně zavařit, zvlášť když ji dokážeme dohnat až do neúnosné míry - kniha nabízí spoustu efektivních rad, jak s tímhle nešvarem bojovat. Navíc je krásná, plná grafů a názorných obrázků, takže se čte velmi snadno.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/06/zkrotte-sveho-slona.html

6 22.07.2013

Není to příručka o tom, kam cestovat a co při cestování dělat. Je to kniha o tom, že umění cestovat spočívá především ve vaší vlastní hlavě a že je důležité se svému okolí otevřít a vnímat jej v jeho jednotlivinách, ale i jako jeden celek. Ten, kdo to dokáže, potom se stejným zadostiučiněním cestuje jak na druhý kout světa, tak i po svém vlastním domě.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/06/umeni-cestovat.html

2 22.07.2013

Marzi bezelstným tónem popisuje život v socialistickém Polsku bez jakýchkoli příkras, včetně všech jeho paradoxů i absurdit, ale zároveň také naznačuje, že Marzi (ale i všichni ostatní, co žili na druhé straně železné opony) dokázali své životy prožívat se stejnými smutky i radostmi jako lidé kdekoli jinde na světě. Krásné čtení a prohlížení.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/06/socialismus-v-komiksovem-vydani.html

22.07.2013

Jak už to s romány na pokračování bývá - některé díly bývají skvělé, jiné jsou slabší. Faktor Merde bohužel podle mě spadá spíš do druhé kategorie. Jestli ale patříte k fanouškům Paula Westa, i tenhle díl si užijete - jen jsem se pořád nemohla zbavit dojmu, že předchozí díly byly zkrátka lepší.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/07/s-anglicanem-v-parizi.html

22.07.2013

Od Gaardera mám raději Dívku s pomeranči, která se mi zdá literárně propracovanější, méně "kostrbatá" a také patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy. Přesto si ale myslím, že Hrad v Pyrenejích je více než zajímavý nadprůměr, zvlášť pro někoho, kdo při čtení nevyhledává jen příběh a napětí (ale i to v tomhle románu najde), ale i nějaké to myšlenkové obohacení. Tím ale neříkám, že se jedná o nějakou učebnici filozofie, to zdaleka ne - o to ale také vůbec neusiluje, pořád je to v první řadě "jen" román.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/07/hrad-v-pyrenejich.html

2 22.07.2013

Kniha sice není dokonalá, ale podává čtenáři vážně zajímavé zamyšlení nad tím, jak vlastně hrozně škodlivý je současný kult hubenosti, a to nejen pro psychiku všech těch miliónů naprosto zdravě stavěných žen. Nesouhlasím s autorem se vším, ale každé volání po přirozené kráse je hodno chvály, zvlášť když je jeho autorem tak povolaná osoba jako tento slavný francouzský dietolog. Navíc pro jakoukoli ženu, která nevypadá přesně jako modelky z přehlídkových mol, je čtení téhle knihy jako pohlazení po duši. ;-)
http://brabikate.blogspot.cz/2013/06/muzi-to-radi-oble.html

3 22.07.2013

Já bych naopak řekla, že v tomto případě to neplatí. Už jen z toho důvodu, že David Lodge do stejné řeky vlastně ani nevstoupil - návaznost je opravdu jen volná, jedná se o jiný příběh, o jiné postavy...
Možná bych se ani nebála tvrdit, že tenhle díl je lepší než předchozí.

1 30.11.-0001

Kniha se čte jedním dechem. Čtete a tušíte, že jednoho dne toho idealistické mladého básníka bude čekat kruté setkání s realitou, o to víc s ním sympatizujete, protože víte, že z něj bude tragický hrdina, má totiž všechny jeho rysy... A nakonec se to nestane. Nakonec z něj není vůbec hrdina. Ty správné zradí a před nesprávnými zavře oči.

Ale napsané je to úžasně.

1 30.11.-0001

Jih proti Severu je úžasný román. Ale román Rhett Butler doporučuji jen opravdovým skalním fanouškům, kterým stačí, že se jedná o postavy z původního románu. Příběh je dobrý, ale nikterak strhující. Navíc mám pocit, že po přečtení téhle knihy přesně nerozumím tomu, proč Rhett miloval zrovna Scarlett. Co se mu na ní tak líbilo? Proč bez ní nedokázal žít? Ten jejich milostný vztah je tu vylíčen dosti nevěrohodně a myslím, že je to z toho důvodu, že McCaig se do svého hlavního hrdiny nedovedl dostatečně vcítit.
Jsou tu rozepsány osudy postav, které jsou v původním románu jen náznakově zmíněny či úplně vymyšleny, což je zajímavé, ale o to méně je tu o samotném Rhettovi. Čekala jsem, že se dozvíme, co se mu honilo hlavou v těch a těch chvílích, že se dozvíme, kde pobýval, když na takovou dobu zmizel od Scarlett. To se ale nekoná.

Ale ještě jedna záporná věc: český překlad. V málokteré knize jsem narazila na tak velkých počet chyb - a to jen co se týče české gramatiky, správnost překladu jsem samozřejmě nezkoumala. V knize tedy objevíte věty typu: "Oblaka prachu se vznesly." Velmi časté jsou i chyby v přímé řeči.
Přesto je to ale další přiblížení osudů hlavních postav, což pro fanoušky vždycky představuje pár bodů k dobru.

4 30.11.-0001

Spíš než samotný děj tohoto románu je zajímavé jeho netradiční zpracování. Dalo by se říci, že se jedná o jakýsi pohled psí duše na lidskou společnost a lidi v jeho okolí. A pokud má člověk nějaký vztah ke psům, tak ho ta kniha určitě osloví. Jak jsem už psala, nejde tam ani tak o děj, jako spíš o zachycení psího myšlení - je úsměvné, jak vnímá některé pro nás tak banální události, jakými je zamilovanost jeho paničky, její otěhotnění a tak dále.

1 30.11.-0001

Netradiční četba... Pohled na Čínu v sedmdesátých letech minulého století očima pětileté holčičky. Malá Amélie svět ještě nechápe, má o něm své vlastním představy, o nichž je ale naprosto přesvědčená. Všechno je to takové křehké, naivní... Příběh je ale líčen jako vzpomínky, takže je jasné, že autorka své dřívější (a mnohdy úsměvné) domněnky bere jen s nadsázkou.

30.11.-0001

Náhodou je to poměrně dobrá knížka. Jsou samozřejmě i lepší, ale málokterá má tak nečekaný závěr. Zpočátku to působí jako nějaký románek pro ženy - prostě "léto s Káťou". Ale pak se ukáže, co je vlastně Káťa zač a z románku se stane horor. :D

30.11.-0001

Knížka je dokonalá a naštěstí se stejně vydařilo i její filmové zpracování. Člověka až zamrazí v zádech, když si uvědomí, že fantazie není tak nevinná, jak by se mohlo zdát.

1 30.11.-0001

Bosá královna je zajímavá kniha, ale mezi historickými romány patří k těm průměrným. Někteří spisovatelé se však v průměru brodí po celou svoji kariéru, kdežto pro Waltariho to byl jen jakýsi odrazový můstek. Naštěstí.

30.11.-0001