Bránolog komentáře u knih
Ale jo! Fandil jsem těm dvěma malejm hajzlíkům, ať se jim to povede.
Poutavá životopisná kniha o věhlasném lékaři, pracujícím na úsvitu renesnačních časů.
Knížka o zpovykancích, kteří - snad ani nevědí jak - sklouznou na cestu zločinu.
Dvojice vydařených detektivních povídek, připomínajících trochu stylem i náladou anglo-americkou drsnou školu.
Podle mého moc dobře zpracovaný průvodce po známých ale i méně známých hradech a zříceninách severní poloviny republiky, doplněných kvalitními ilustracemi. Jedinou vadu to má, že nejsou další díly.
Vzpomínky, které na sklonku života vyprávěli autorovi čeští letci, sloužící za války v RAF. Ale nemá to šťávu, na rozdíl od jiných knih s podobnou tématikou mě to moc nebavilo.
Moje nejmilejší kniha pohádek. Jsou psané veselou, současnou řečí a docela jsem se u nich nasmál. Dovoluji si připojit úryvek jedné básničky: "Na pasece v lese, běda přeběda, liška počůrala kmotra medvěda."
Milá knížka, kterou mi před spaním čítávala babička. Neřekl bych, že stejný autor dokáže napsat takový horor, jako Čarodějova učně.
Kdo se chce dozvědět o této temné stránce lidské historie a nebojí se trochu drsnějších scén, neměl by zůstat jen u Kaplického.
Pro mne poutavé kniha o povstání, o němž jsem nevěděl do té doby nic. Pasáže, které mne hodně bavily se střídaly s těmi nesnesitelně nudnými, ale ke konci to dostalo spád.
Taková dobrodružná klasika, pokud si vzpomínám, tak ani nebyla moc fantastická, což u Trosky překvapí.
Kniha je postavena nejen na faktech, ale i na střípcích osudů jednotlivců. Což ji činí živější, než třeba Hubáčkovu Invazi.
Historie Ameriky očima původních obyvatel. Zvyky, legendy, zrady bílého muže a slavné bitvy.
Další z knížek, kterou jsem četl na vojně a musím říct, že měla atmosféru a dost mě chytla, i když ke konci už se tam trochu komoušilo.
Tak podobné Jedničce, že jsem to ani nedočetl.
Zajímavá látka zcela nezajímavě uchopená. Autoři objíždějí místa s roztodivnými názvy a ptají se místních, jak jméno vzniklo a baví se nad jejich teoriemi. Rozuzlení? V 90 % se od jazykovědců dozvíme, že je to zkomolenina od nějakého jména osobního.
Netradiční průvodce po místech posledních spočinutí, bohužel místy poněkud degradovaný nepřesnostmi (zejména v životopisných datech).
Připomíná to Scortiu a Robinsona, už je to dost dávno, co jsem to četl, takže jsem měl za to, že oni jsou autory. Ale vybavuji si to gradované napětí před katastrofou...
Autoři pojali tohoto průvodce dost netradičně, ale odpověď na boom knih o rozhlednách se dost povedla. A Simona je kamarádka...
ne, že by to nebylo dobře napsané, ale z přečtených Kingů mne to oslovilo asi nejméně. Asi že nejsem autofanda.