_Brunetka_ komentáře u knih

Barva půlnoci aneb zatím největší propadák letošního roku. A to jsem si myslela,že horší než Prach a popel nic být nemůže. Ale stalo se. Ze začátku mi přišel autorčin styl psaní fajn,ale asi od strany 150 (kniha má 400 stran) mě začala kniha neskutečně nudit,táhla se mi a měla jsem sto chutí ji odložit. Rozhodně by tenhle příběh šel zkrátit a prospělo by mu to.Pomalu u mě kniha vyvolala čtecí krizi. Dál. Čekala jsem oddechový příběh,který vám bude při čtení kouzlit úsměv na tváři. Očividně jsem sáhla po špatné knize. Hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli, Ingrid by byla bez Alexe fajn,ale bez něj nebyla,takže… A Alex? Ze začátku jsem si říkala ok,ale to jeho „bad boyství“ mi za chvíli lezlo krkem. Žádný vývoj u něj nenastal. Romantika se mi taky nelíbila. Popis některých intimních scén byl z Alexova pohledu nesnesitelný. Působilo to výsměšně a já měla chuť to přeskákat. Autorka navíc při popisu těchhle scén často opakovala stejná slova,což mě přímo dostávalo do bodu varu. A konec? Ten byl fajn. Neuhodnete proč. Právě proto,že to byl konec. Přesto si myslím,že mě tahle knížka ještě bude dlouho strašit. Doufám však,že se brzo stane jen vzdálenou vzpomínkou, kterou můj mozek vytěsní.

1 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,8*.

Jakože já tuhle sérii MILUJU. A kvůli tomu asi ani nedokážu být objektivní, ale jak bych taky mohla? Zase na druhou stranu chápu,že některé tahle série bavit nemusí,mají třeba vysoká očekávání,nebo nejsou na tenhle typ knih. To ale u mě neplatí. Netvrdím, že je tohle nějaké závratné dílo,ale je to pro mě série,která si vydobyla velké místo v mém srdci, a ke které se budu vracet. Co se týče čtivosti jako celku,tyhle autorky prostě umí a píšou luxusně. Každou jejich knihu musíte hltat jako jídlo po týdnu hladovky a když se dostanete na konec, brečíte,protože byste chtěli pokračovat dál. Teď k novele. Ta byla podle mě hodně fajn. Líbilo se mi sblížení s Gideonem a Savannou,pohledy do minulosti,kdy jsme znovu prožívali jejich vztah a pozorovali první thrliny. Jsem ráda,že jim autorky věnovaly prostor a moc se mi líbil konec. Palec hore rozhodně. A teď valná většina knihy, Padlý dědic. Jako upřímně, já mám ráda všechny Royaly (možná jsem v trilogii trochu Eastonovi nadržovala,ale pst), ale prostě v tomhle díle jsem si Eastona definitivně zamilovala!Jeho osobnost rozhodně stojí za zmínku. Asi jsem ještě u žádné postavy neviděla tak komplikovaný charakter a děsně mě to bavilo a milovala jsem ho za to ještě víc. Přijde mi,že jsem s ním daleko víc i všechno prožívala než s Reedem. Líbila se mi i holčičí postava Hartley, ta neměla chybu. Možná vám to bude připadat uhozené,ale mně se několikrát při čtení vehnaly slzy do očí a někdy jsem se zase děsně šklebila. A zase moje oblíbená střední škola Astor Park. O koncích autorek je známé,že vás posadí na zadek. Mně k tomu ještě tenhle vyrazil dech.

1 21.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.

Sérii těchto devíti knížek jsem si při každé návštěvě knihovny prohlížela a přemítala nad tím,proč jen si je nikdo nepůjčuje. A jednoho dne jsem se odhodlala,chňapla po prvím dílu s tím,že nemám co ztratit,když je to takhle kraťoučké a ještě zpracované v komiks. A nelituju. Byla to četba na hodinku a přestože mě to poučilo, jsem si u i čtení odpočinula. S ilustracemi jsem neměla sebemenší problém (viděla jsem,že někteří lidi na databázi si na ně stěžovali),já jsem do té knížky ale nešla proto,abych se nad ní rozplývala. Takže u mě dobrý. Byl tam shrnut boj Masaryka v průběhu války za vznik ČSR a mně se to zkrátka líbilo. A navíc přestože tam bylo málo textu, i z toho mála bylo vidět,že Masaryka vskutku všichni obdivovali právem a měli/mají nám pořád/i předtím koho závidět. Z jeho chování vážně prýštila opravdová láska k vlasti. Jediné malé mínus,co bych viděla by bylo v tom,že občas byly bubliny s textem trochu chaotické,ale v průběhu čtení už čtenář pochopí,kdo co říká. Na konci knihy bylo také shrnutí všech postav,co v ní vystoupily a také po rocích shrnuta v krátkých odstavcích 1.světová válka společně se vznikem ČSR,což rozhodně hodnotím jako plus.

1 20.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Dobře,dobře. Definitivně odpískávám a odvolávám všechny předsudky, které jsem k fantasy knihám měla. Jako třeba to,že jsou to vymyšlené a naprosto nereálné blbosti, které nemá smysl číst a že rozhodně nejsou a nebudou mým šálkem čaje. Očividně jsem žila ve lži. Z téhle knížky jsem měla mírné obavy,pronásledovala mě totiž všude na internetu a sklízela hodně pozitivní ohlasy. A já se po celou dobu čtení bála,aby mě nezklamala, hlavně ať se to nepokazí (moje vnitřní říkanka). Nestalo se. Někteří mi dokonce říkali,že to má hodně pomalý rozjezd a do 250.stránky to pro ně byla nuda. Já to cítím úplně naopak, pro mě byl pomalý začátek nějakých prvních padesát stran,pak už to jelo. Autorka mě stylem psaní neskutečně dostala, četlo se to vážně skvěle a samo,ač jsem to četla déle, než je u mě zvykem,na každou stránku jsem se těšila a užívala si ji. Ich forma byla boží. A svět víl? Ten mě naprosto uhranul,jak já si zamilovala dvory,nadpřirozené bytosti a kruté víly,které v Prythianu žijí. Vážně skvěle vymyšleno, kdybych to nevěděla,ani bych neřekla,že jde o retelling na Krásku a zvíře. O postavách jsem taky leccos slyšela. A musím říct,že Feyre a Tamlin mi přišly jako postavy fajn, ale zatím je nijak nezbožňuju. Za to Lucien a Rhysand to je úplně jiná písnička, to byla láska na první pohled, tak uvidíme,jak se to vyvine v dalších dílech. Líbily se mi temná minulost postav a legendy. Zkrátka a dobře se asi stávám oddaným otrokem/stoupencem S. J. Maas. Já jí totiž propadla, ale komu to vadí?

1 20.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 3,8*.

Od téhle knížky jsem popravdě nevěděla moc co očekávat. A když jsem po ní sahala v knihovně, doufala jsem jen,že to nebude nějaká blbost. A nebyla. Tahle knížka vážně ani na chvíli neztrácela svoji čtivost a to by klidně mohla,protože autor na 352 stranách popisuje jeden jediný den. I když se musím přiznat,že pro mě se tam pár nudných míst objevovalo,ale dalo se to přežít.Líbil se mi jednoduchý styl psaní, krátké kapitoly a ich-forma,která to celé podtrhávala. Rozhodně je fajn poselství,které s sebou tahle knížka nese a mile mě překvapila i troška LGBT tématiky,která příběh jen okořenila. A postavy? I když mě Mateo v první části (prvních 80 stran) dost štval, protože něco chtěl udělat, ale zároveň pro to nehl ani prstem a jen seděl a čuměl, nakonec se můj pohled na něj zlepšil. Když tohle totiž překonal,vážně se z něj vyklubalo zlatíčko,kterému nejde nepropadnout. A Rufus? Ten si taky získal moje sympatie a byl to takovej protiklad Matea,takže se skvěle doplňovali. A co mě úplně dostalo, byly citáty na začátku každé ze čtyř částí knihy,které celou tu část dokázaly skvěle vystihnout. No, a co si budeme povídat,u některých částí téhle knížky je nemožnost,aby vaše oči zůstaly suché. Nicméně konec mě opravdu nerozbrečel a to to není tak těžký. A tohle neberte jako úplnou výtku,ale vážně bych uvítala,kdyby nám autor vysvětlil nějak víc princip Hodiny Smrti. Nicméně z knížky jsem si nesedla úplně na zadek a nesdílím úplně to vyhajpované všeobecné nadšení, která okolo ní panuje.

1 20.07.2022

Tak tohle je poměrně dost zajímavá knížka, přesto jsem ji ještě u nikoho na instagramu neviděla. Jak už totiž z anotace vyplývá, je o psycholožce, která sama balancuje na hranici šílenství. Na takový originální námět člověk podle mě jen tak nenarazí. Kromě toho se však hrozně dobře četla, k čemuž přispívaly krátké kapitoly a také to, že byla napsána ich formou. Postavy byly celkem dost zajímavé, bavil mě tajuplný Richard i nevyrovnaná Sam. Největším miláčkem pro mě byl ale David, Samin kolega, který do ní je už celá léta zamilovaný. Co však knížce musím vytknout, je to, že mě některé kapitoly nebavily. A to povětšinou proto, že nám nic nového nepřinášely a Sam se v nich už poněkolikáté utápěla v alkoholu, to už člověka začne nudit. Konec mě však hodně překvapil, (i když mě něco takového už v průběhu čtení napadlo) a byla jsem s ním spokojená.

1 20.07.2022

Tohle bylo opět prostě boží. Mariana Zapata jednoduše umí a svým stylem psaní přiváže mé ruce ke knize, přičemž jsou pak schopné vykonávat jen jeden úkon - neustále otáčet stránky, dokud se neocitnu na konci. Příběh mě pohltil. Postavy jsem si naprosto zamilovala a hodlám je milovat nadále i po dočtení. Moc se mi líbil jak charakter hlavních protagonistů (Gaby a Saši), tak zbytku kluků z kapely. Romantická linka se moc povedla, i když je to friends to lovers. Zaručuju vám, že výboje z jiskření mezi účastníky budou probíhat i vašimi prsty. Jak tomu bývá u Mariany Zapaty zvykem, kniha se nedá nazvat suchou, protože je nabitá řadou emocí. Já se smála od začátku do konce a dojatá jsem taky párkrát byla. Opět se mi líbí i témata sem zakomponovaná - opravdové přátelství, vztah mezi sourozenci, plnění si svých snů i vyrovnávání se se svými nedostatky. Konec = paráda. Pokud se chcete do knihy zamilovat, prostě sáhněte po tomhle!

1 17.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Tahle knížka byla vážně parádní – navíc přinesla do tohoto žánru zase něco nového. Přiznávám, že na autorčin styl psaní jsem si musela chvíli zvykat, protože mi přišel lehce popisnější, ale nemějte z toho obavy. Když se do příběhu opravdu ponoříte, stránky ubývají samy. Mě osobně příběh vyloženě pohltil a celý se mi odehrával před očima, jako by to snad byl film. K postavám si rozhodně vytvoříte nějaké pouto, protože ať budete chtít nebo ne, najdou si cestu do vašeho srdce a tím vás odsoudí k tomu, že s nimi budete prožívat každičký jejich pocit až do konce knihy. Jsou opravdu skvěle vykreslené. Je na nich také ukázáno, že i když je svět momentálně třeba rozdělen na dvě strany, nedá se říct, že jedna je 100 % složena z těch špatných lidí a druhá dobrých. Líbí se mi, že je tenhle kousek protkán jednak zajímavými myšlenkami, nad kterými se opravdu na chvíli pozastavíte, tak i důležitými tématy – síla laskavosti a přátelství, důstojnost, odvaha, naděje,… Autorce se ve mně podařilo vzbudit velkou škálu emocí. To, co ale nejvíc oceňuju, je to, že se tu opět věnujeme části historie, na kterou bychom nikdy neměli zapomenout, z trošku netradičního pohledu. Opravdu je něco nepředstavitelného, že někdo k takovému životu byl v minulosti odsouzený a nezbývalo mu nic než to se s tím nějak poprat. Tito lidé si zaslouží obrovský respekt. Já tuhle knihu můžu závěrem opět doporučit, pokud hledáte něco, co vám zase ještě trošku víc otevře oči a zároveň vás to obohatí.

1 04.02.2022

Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.

Tahle knížka je sice autorčinou prvotinou, ale přesto musím říct, že se jedná o povedený kousek a mám k němu jen minimum výhrad. Být s tebou se velmi příjemně četla a děj krásně plynul. Oceňuju krátké kapitoly, ich-formu, střídání pohledů dvou hl. postav a časových linek. Když už jsem naťukla ty postavy, Vaja mi byla totálně nesympatická. Opravdu nemám ráda ten typ toxických hrdinek, které někoho potřebují, ale zároveň tak trpí, že ho od sebe musí odehnat a pak brečí + stíhají být zároveň sebestředné pipiny. Madden byl oproti tomu obyčejný kluk, který by si vás v reálu získal. Námět sice nebyl úplně originální a zápletky taky ne, ale nějaké zamyšlení a oddech u toho proběhly (účel tedy splněn). Líbilo se mi, že sem bylo zakomponované téma ztráty blízkého člověka a nemoci milované osoby, na kterých bylo zároveň ukázáno, že pokud máte toho pravého člověka po svém boku, jde všechno. Poslední výtku, kterou bych tak měla, je, že jsem měla poměrně trošku problém s uvěřitelností, zrychlením a jistou naivitou téhle knížky – člověk totiž v některých situacích ví, že takhle by to v reálném životě v žádném případě nefungovalo. Jinak vám však tohle dílo jako oddechovější čtení můžu doporučit a určitě i další autorčiny knihy, které jistě přijdou a už budou bez chyby.

1 02.12.2021

Tohle byla opravdu zajímavá knížka a nelituju toho, že jsem si ji vzala na recenzi. Na rozdíl od recenzí, které jsem viděla, musím říct, že já se stylem psaní neměla problém – byl jednoduchý a četl se dobře. Líbí se mi i ten originální nápad se jmény, který je tu zasazen. Rozhodně bych ale viděla problém v hlavní hrdince, ta rozhodně nepůsobí jako vzor pro to, jak by se měly holky v jejím věku chovat. Já osobně musím bohužel říct, že byla hodně lehkomyslná, naivní, nezodpovědná, dětinská, nestála si za tím, co řekla…já bych si prostě s takovým člověkem nerozuměla. Navíc mi ještě přišlo, že moc rozumu nepobrala a v jejím věku řešila nemístné problémy, protože přece jen není potřeba tak urputně hledat kluka, až se jí bývalí začnou hromadit v takové míře jako špinavé prádlo na podlaze. Ještě chci ale přejít k pozitivům, moc se mi totiž líbí celková myšlenka knihy – můžeme si dělat ideály, jak chceme, vysnít si prince na bílém koni, blonďáka s modrýma očima,…a nakonec skončíme úplně s někým jiným a nebude nám to moct být víc jedno. Plus teda ještě musím zmínit, že jsem se zamilovala do úvodního prohlášení v knize, které bych si nejradši četla pořád dokola. Můj finální názor tedy zní, že nic neztratíte tím, když tuhle jednohubku zkusíte, i když má své chyby.

1 19.11.2021

Tohle byla suprová knížka. Byla čtivá, autoři použili ich-formu, která k tomu taky přispěla a mně čtení zkrátka příjemně utíkalo. Musím tu vyzdvihnout hlavní hrdinku, které jsem fandila a která si mě získala. V dalších dílech bychom taky s ní mohli rozjet dobrou romantickou linku, kterou bych ráda viděla. Moc se mi líbilo originální prostředí pitevny, které bylo zajímavé a věrohodně popsané, bavilo mě o něm číst, protože to zase bylo něco jiného než to, na co jsem zvyklá. Zkrátka skvělý nápad. Příběh mě zajímal a polapil do svých spárů – jednoduše jsem si ho užívala. Nechybí tu ani napětí. Konečné rozuzlení mě překvapilo a líbilo se mi v něm zakomponování organizovaného zločinu, korupce,… Za mě se tedy rozhodně jedná o povedený kousek se skvělou hlavní hrdinkou, zajímavým prostředím a příběhem, který vás bude bavit, i když bych teda knihu označila spíše jako detektivku než thriller. Do dalších dílů se mile ráda pustím

1 04.01.2021

Už vás někdy nějaká kniha dostala do kolen? Vyloženě tím způsobem, že jste nedokázali slovy popsat to, proč by si ji měli přečíst ostatní, ale hlavně nedokázali popsat, co pro vás ona kniha znamená a jakou blíže necharakterizovatelnou vlnu emocí ve vás vyvolala? Tak přesně tohle se mi stalo s tímhle božským dílkem. Najdete tu naprosto okouzlující, inspirativní, důležitý a smutný příběh, který autorka propletla neskutečnou láskou a kusem pravdy. Provádí vás ním dvěma hrdinové, Jack a Libby, které si nedokážete nezamilovat a podlehnete jim. Jejich životy budete prožívat takovým způsobem, jako by to snad byly vaše vlastní. Jsou zkrátka naprosto geniální. A naprosto bombastický styl psaní autorky, který to celé spojuje? Garantuju vám, že na tomhle se stanete závislí spolehlivěji než na heroinu. Kapitoly jsou tu krátké, střídají se z obou pohledů a úplnou třešinku na dortu jim dodává ich – forma. Emoce, které ze mě tahle kniha dostala, se nedají popsat.Romantická linka – špičková. Ale za co mám chuť autorku nosit na rukou? Za témata a poselství, které sem vložila. Nejedná se jen o to, že tu máme vážnou nemoc v podobě prosopagnosie, ale téma šikany, sebelásky, strachu, odvahy a také toho, co znamená mít někoho rád takového, jaký doopravdy je. Miluju tě, Jennifer!

1 04.01.2021

Tahle knížka mě ve výsledku překvapila tím, že nebyla tak špatná, jak jsem si po její první polovině myslela, že bude. Příběh samotný byl fajn, oddechový a dalo by se říct, že na léto ideální. Líbila se mi myšlenka, kterou sem autorka vložila a to ta, že život by se měl žít, neměli bychom se bát zkoušet nové věci a taky vzdát se toho, co už nás nedělá šťastnými. Nikdy není na nic pozdě a každý máme chvilku, kdy bychom nejraději ode všeho utekli. Teď ale k záporům. Nesedl mi autorčin styl psaní, chybělo mi větší množství dialogů a přišel mi zkrátka až moc popisný. Celou první polovinu knihy jsem se do čtení musela nutit, absolutně mě to nebavilo. Druhá polovina na tom byla ale nesrovnatelně líp. Byla totiž super, četla se bez problémů a taky se tu konečně něco začalo dít. Postavy mi bohužel ale k srdci moc nepřirostly, jejich charaktery mi přišly málo prokreslené (možná až moc tuctové), ale zase vyloženě špatné nebyly. Knihu bych teda podtrženo sečteno nehodnotila špatně, pokud by celá utíkala v tempu druhé poloviny, ale takhle za mě bohužel lehce podprůměrný kousek. Ovšem pokud takové příběhy máte rádi, můžete jí zkusit dát šanci.

1 04.01.2021

Tohle bylo jednoduše wow a dostalo mě to způsobem, jakým to ještě žádná kniha nedokázala. Od prvních stran mě bavil naprosto úžasný styl psaní - takový Backman v YA literatuře. Příběh mě taky pohltil od začátku a až do samotného konce nepustil. Moc se mi líbí originální námět, který autor knize dal a který vybočuje z knih dnes a denně vydávaných. Humor zde obsažený je naprosto fantastický a já se často smála nahlas (je s ním psána celá kniha). Zamlouvala se mi i ta hořkosladkost celého příběhu. Craig si ukradl moje srdce a nevím, jestli je to špatně, ale v jeho nemožnosti navazování vztahů s opačným pohlavím, jsem se viděla. Amy mě už tak nebrala. Ale co mě na téhle knížce nejvíc dostalo, jsou témata a to hlavně to jedno – první lásky, tady nám autor servíruje realitu, ve které nám říká, že nic není růžové a často právě tyto lásky nevycházejí (tak to bývá zvykem u jiných knih) a to často ani když se snažíme a můžeme do toho dávat 120%, na sílu nejde udržet nic a když to není osud, tak prostě není – takže taková facka z normálního života. Máme tu taky nastíněn rasismus, homosexualitu a jinou jinakost,… a zmíněno tu najdeme i to, že bychom měli myslet spíš na druhé než na sebe a nezaměňovat skutečný život jen za jakousi jeho náhražku. Jsou tu nádherné myšlenky. I nějaká slzička ukápla. Ta reálnost příběhu je až smrtící – nemůžu si pomoct to nezmínit znovu a víc přímo. Konec stále ještě vstřebávám – tohle mě lehce rozložilo a vážně nečekejte, že spolu tihle dva nakonec skončí.

1 04.01.2021

Já se musím přiznat, že jsem sice nic podobného dosud nečetla, ale je dost možné, že tohle skvělé dílo mě k mnohým dalším navede. Kniha je napsána příjemným a čtivým jazykem, díky kterému jsem si čtení celou dobu užívala. Jsou tu úžasné myšlenky, díky kterým se zamyslíte. Může se i stát, že je již budete znát, ale opakování je matka moudrosti, no ne? Nejvíc se mi líbí poselství knihy jako celku, které nám říká nemálo věcí – vždycky je vše o nás, my si určujeme svůj životní směr, to, co chceme dělat, s čím se spokojíme,… Zároveň tu taky vidíme, že život nikoho z nás prostě není procházka růžovým sadem a je to celé jen o tom, jak se k tomu my postavíme (ostatně, jak se zpívá ve skvělé písni od Chinaski s názvem Signální:,, Jaký si to uděláš, takový to máš…“) Kniha je taky plná pravdy, úsměvných životních příběhů, zkušeností,…a já myslím, že přečtení člověk nemůže litovat. V závěru vám chci říct, že vám sice nemůžu přesně popsat všechno, co se mi na tomhle líbilo a o čem to je, ale finální pocit po dočtení je k nezaplacení.

1 04.01.2021

Hodně zajímavá knížka. Poučí a naučí vás něco nového, jen mě vážně štve, že není v mých silách si všechny tyto úctyhodné ženy a jejich příběhy zapamatovat. Životní příběhy těchto žen byly totiž velmi inspirativní a vážně se mi líbily, nápad sepsat něco takového si zaslouží palec nahoru. Nemůžu taky nezmínit to hlavní, co kniha touží předat a tím je, že přestože to ženy neměly vždy jednoduché, nevzdaly to a právě proto, že si někdo dupl, projevil svůj názor, zaječel si a zasahoval do ustálených poměrů, čímž rozčeřil vody, jsme teď tam, kde jsme. Rozhodně není dostatečný důvod něco nedělat proto, že patříme do něžného pohlaví, každý z nás má totiž možnost to někam dotáhnout bez ohledu na něj – příklady máme všude okolo sebe, stačí se pozorně dívat. Prostě něco chcete, tak si za tím běžte a udělejte to – to teď platí pro všechny. Taky tu vidím velké poselství v tom, že je tu ukázáno, že každý člověk má svou světlou i stinnou stránku, na to bychom nikdy neměli zapomínat. Je tu spousta krásných myšlenek a citátů. Celá tahle knížka se povedla moc i svým zpracováním. Menší výhradu mám ale ke stylu psaní, možná to mohlo být napsané víc příběhově a bez méně rušivých „fakt“. Taky tím, kolik žen je tu obsaženo, vás samozřejmě něco bude bavit víc a něco míň, logicky. Jako celek vám ale knihu doporučuju, zase něčím jiná a inteligentní četba.

1 04.01.2021

Další díl téhle série, který mě moc bavil. Když jsem s ní sice ze začátku začínala, byl to pro mě šok, ale teď už si spokojeně v tom stylu, na který jsem si zvykla, jedu. Jedná se opět o čtivou záležitost, stránky mi mizely pod rukama a zajímalo mě, co se bude dít dál. Příběh se nese v podobném duchu jako ty předchozí a mě to moc baví (nejen proto, že si něco podobného jinde nepřečtu). Ta drsná motorkářská atmosféra, nějaké to odkrouhnutí toho, kdo stojí v cestě a troška marihuany má své kouzlo. Tentokrát se setkáváme s novými hlavními hrdiny, Preppym a Dre, které jsem si oblíbila a vzhledem k tomu, že je to první část jejich příběhu, tak se už teď těším na opětovné shledání. Emoce ve mně pracovaly a to je další známka dobrého rukopisu. Konec je celkem otevřený, takže už jsem zvědavá a zajímá mě, kam to bude autorka chtít dál směrovat. Vám tuhle sérii doporučuju, pokud se nebojíte trochu sprostých slov a láká vás prostředí motorkářského gangu.

04.01.2025

Od T. L. Swan už zkrátka vím, co můžu čekat a toto očekávání naplnila i tentokrát. Volné pokračování ze série o třech vlivných a bohatých mužích zkrátka opět stálo za to. Autorka má tu výhodu, že může napsat knihy o stovkách stran a vy je stejně zhltnete jako malinu (možná si budete chtít ještě přidat). Příběh mě chytil od začátku a jen jsem si ho užívala. Námět sice není nějaký originální (jak už to tak u tohoto typu knih bývá), ale to nijak neovlivní to, jak si to zamilujete. Tohle je přesně to dílo totiž, ve kterém si pojedete na své vlastní vlně a v klidu po něm sáhnete, když si budete chtít zlepšit náladu a na nějakou dobu od zbytku světa utéct. Na postavu Spencera jsem se těšila už z předchozího dílu a oprávněně. Charlotte se mi taky líbila. Přijde mi, že se vzájemně doplňovali a linka mezi nimi mě bavila. Sexuální scény má autorka v malíčku. Děj je navíc obohacen o vtipné scény a nějaké to drama, takže nudit se rozhodně nebudete. Zvrat, který přišel ke konci, mě překvapil, ale asi se dalo předpokládat, že postavy si ještě svůj pohádkový konec budou muset zasloužit procházkou v pekle. Jinak v úplném závěru najdete ochutnávku z budoucího Pana Garcii, kterého se už teď nemůžu dočkat. První místo v mém srdci stále ale patří bratrům Milesovým

04.01.2025

Tahle knížka mě svou anotací zaujala už hned v podzimním katalogu novinek. Působila jako něco nového a něco, co tu ještě nebylo – minimálně já jsem nic podobného nečetla. A originalita se vždycky cení. Autor je Čech, takže jsem se zase po delší době pokochala dílem, které krásně pracuje s naším jazykem a opravdu se to četlo velmi příjemně. Ten děj probouzel moji zvědavost a zajímalo mě, kam nás příběh zavede. Autor si vyhrál i s postavami, jejich charaktery dobře prokreslil a v průběhu jsem k nim pociťovala na základě různých situací buď sympatie, nebo antipatie. Co je teda za mě ale problém, je to, že jsem čekala, že se z celého toho příběhu, který měl našlápnuto celkem slušně, vyklube víc. Ano, jisté věci na konci překvapily, ale nezanechalo to jako celek nějaký větší dojem a z tématu zděděných traumat se asi dalo vytřískat víc… Nicméně, Křivda je i tak zajímavou knihou a já vám ji můžu doporučit, pokud vás svým obsahem také láká jako původně mě.

22.12.2024

Byli jsme tady je poměrně děsivý thriller – ale ani zdaleka ne kvůli přehnaně drastickému obsahu, jako spíš kvůli jeho skutečnosti a pravdivosti vzhledem k situaci, která v dnešní době panuje. Autorčin styl psaní je čtivý, jako dobrou volbu vidím i střídání tak akorát dlouhých kapitol z pohledu dvou postav. Grafické zpracování se též povedlo – tím myslím proložení knihy komiksy, které tvoří hlavní hrdinka. S příběhem se celkem nemaže, protože vás hned od začátku hodí rovnou pomyslných rozbouřených vln bez jakýchkoliv omáček a dál se s událostmi, které následují po jedné osudové noci musíte poprat už sami. Mě čtení bavilo (v tomto případě nemůžu říct úplně samotný ten příběh) a drželo si moji pozornost po celou dobu. Nejedná se úplně o originální námět, ale troufám si tvrdit, že v tomto případě to vůbec nevadí. S postavami jsem ne vždy souhlasila, ale jsou vykresleny realisticky, lidsky a s chybami. Dá se říct, že v průběhu děje dojdou k tomu důležitému uvědomění, což považuju za klíčové. Vytvořila jsem si k nim jistý vztah. Chtěla bych upozornit na to, že se dílo dotýká velmi citlivých témat jako sexuálního napadení, sebevraždy, šikany a s nimi souvisejícím pocitem viny, snahy zapadnout,… Není to sice moc příjemné, ale stojím si za tím, že je důležité o tom číst jednak jako prevence a taky proto, že to může pomoct někomu, kdo se v podobné situaci ocitne. Ve mně celý ten děj vyvolal samozřejmě pestrou škálu emocí a bylo úplně jedno, že jsem věděla, k čemu směřuje. Za konec jsem ráda, ale bohužel vím, že to takto ne vždy dopadne... Tuto knihu vám tedy doporučuju nejen pro její kvalitu, ale už ze samotného principu.

22.12.2024