Burák komentáře u knih
Dětské příběhy mám ráda, ale tohle jsem dočetla jen a jen proto, že to napsala Mornštajnová a že jsem tomu dávala falešné naděje do poslední stránky.
Postavy jsou sice milé, nějaké poučení to v sobě má, ale jinak mi to pro dětského čtenáře přišlo dost nezáživné.
Knihu jsem znala jen z hodin literatury na střední a pak jsem měla povědomí o filmovém zpracování, ale vlastně jsem pořádně nevěděla o čem vypráví. Jen to jako vlnu pobouření ve své době vyvolala. Nedivím se. :)
Musím říct, že jsem byla velmi překvapená jak je vyprávění nadčasové a jak jazyk a zápletka bez problémů obstojí i téměř sto let od prvního vydání.
Opravdu se mi to líbilo, bavilo mě to a s radostí to doporučím nejen budoucím maturantům.
Klasický detektivní příběh z pera královny detektivek. Nemůžete udělat chybu, když po téhle knize sáhnete a zpříjemníte si tak třeba vaši dovolenou. Stejně tak to ale bude fungovat i pro potěšení z všedních dní.
Docela se stydím, ale možná ještě víc se divím, že se mi tahle kniha oceněnou Magnesií Literou dostává do rukou až 20 let po jejím vydání. Nemůžu říct, že bych o ni do letošního roku neslyšela, ale prostě strašně málo na to, aby mi to uvízlo v hlavě.
Další co mě překvapilo bylo, že styl psaní se velmi podobá třeba knížkám Aleny Mornštajnové. Vsadím se, že kdybych nevěděla kdo je autorem, klidně bych věřila, že čtu nějakou další její knihu.
Každopádně je to vážně dobré. Čtivé, zajímavé, historicky věrohodné, emotivní a psané krásnou češtinou.
Určitě si kniha zaslouží víc zviditelnit, aby se dostala i k další generaci čtenářů.
Krásné čtení, u kterého jsem se několikrát opravdu dojala. Tentokrát jsou cílovkou asi trochu odrostlejší děti, teenageři, ale i jako dospělý čtenář se rozhodně u čtení nenudila a bavila se různými skrytými narážkami, které prostě člověk pochopí až s nabitými zkušenostmi a věkem. Moc mě potěšila přítomnost postavy Britt-Marie, kterou znám ze skvělé knížky Tady byla Britt-Marie a dodala mi tak další dílek do skládačky jejího příběhu. Stejně tak jako postava babičky, která by si taky zasloužila vlastní knihu - alespoň tedy já bych si něco takového s chutí přečetla. Velké plus mají ještě pohádky, které pomáhají dovysvětlit různé události z minulosti a jsou vážně velmi nápadité. Natahované ani kýčovoté mi to nepřišlo, prostě to je kniha určena i mladším čtenářům, tak může mít své limity.
Povedený výběr povídek mých oblíbených současných českých autorů. Příběhy se mi líbily všechny, nemám pocit, že by mezi nimi byly výrazně povedenější nebo naopak slabší kusy. Jsem taky ze zdravotník, tak mi témata udělala ještě o to větší radost, navíc mi přišla vyprávění dost realistická, všem autorům tleskám za skvělé pozorovací schopnosti.
Další cestopis prince Ládíka, který doporučuju vždycky když mě někdo poprosí o tip na knihu (a není třeba knihomol jako já). Tentokrát to bylo zajímavé už jen tím, že většinu zemí které Zibura navštívil, jsem sama taky procestovala - byť zdaleka ne jen stopem. Navíc o tom rozhodně neumím tak vtipně, poučně a trefně psát.
Přečtěte si to, bude vás to bavit. :)
Velmi příjemné překvapení! Čekala jsem sice něco jiného, spíš nervy drásající thriller, a tohle byla spíš taková psychologická sonda, ikdyž určité napětí tomu taky nechybělo. Hlavní pointu a finální rozuzlení jsem sice tak nějak tušila, ale nenudila jsem se ani nad jednou stránkou. Velmi čtivé, uvěřitelné a psychologie hlavních postav skvěle vystihnutá. Určitě doporučuju k přečtení.
K závěrečnému dílu z ostrova Lewis jsem se dostala více jak 4 roky po přečtení 2. dílu. Dost jsem tedy ocenila, že zásadní události a vztahy mezi postavami autor v knize připomíná. Moc se mi to líbilo a čtení jsem si užívala. Opět skvělá atmosféra, poutavé vyprávění, věrohodné charaktery postav.Detektivní zápletka mě bavila, prolínání různých časových linek je pro mě plus vždy. Můžu jedině doporučit.
V rámci žánru severských detektivek to určitě patří k tomu lepšímu. Děj ubíhá svižně, je to čtivé a do určité míry i napínavé. Velké plus za kratší kapitoly. Pokud tomu mám něco vytknout tak určitě až zbytečnou brutálnost pachatele, překombinovatelnost motivu a tím i problém s uvěřitelností celého příběhu. Přesto, že se příběh naprosto přesně odvíjí od šablony, která je pro tenhle žánr typická, to ale bylo fajn čtení a od autora si v budoucnu ještě něco přečtu.
Příběhy lidí, kteří přežijí nepřežitelné patří k mým nejoblíbenějším. O téhle knize jsem se dozvěděla až když loni běžel v kinech stejnojmenný film. Na film jsem se chystala, ale dřív se mi do ruky dostala knižní podoba. No, a teda doufám, že film bude o dost lepší a knižní předlohou se nechal jen inspirovat. Sice se to četlo dobře, samotná dějová linka taky nebyla špatná, ale napínavé to prostě nebylo a "šokující" rozuzlení jsem tušila po třetině knihy. Mnohem víc než nějaké dobrodružné drama, je tahle kniha romancí a óda na manželskou lásku a manželství. Podařilo se mi to dočíst, dokonce jsem to přečetla celkem rychle, takže to asi nebylo zas tak zlé, ale tuším, že leckdo by knihu odložil a už by se k ni nevracel.
K Cizince jsem se dostala na doporučení, i když to není žánr, který bych měla v oblibě nebo ho sama vyhledávala. Bylo mi řečeno, že je to ideální oddychovka.A pravda, bylo to velmi nenáročné čtení. Dokonce tak nenáročné, že mi to až vadilo. Kdyby kniha měla poloviční rozsah, asi bych neměla tolik výhrad, ale téměř 700 stránek ve stylu harlekýnek, prokládané četnými erotickými scénami, mě vůbec neoslovily. Možná, kdyby mi bylo 16. Ale na druhou stranu je to napsané čtivým jazykem, což bude určitě i zásluha překladatele.Historická exkurze do léčení / léčitelství v 18. století byla zajímavá a věrohodná, na rozdíl od chování a vědomostí většiny postav.
Další díl ani zhlédnutí seriálu podle téhle předlohy mě ale skutečně neláká.
Hodně jsem se na tuhle záležitost těšila a dost si od toho slibovala, navzdory tomu, že King nepatří mezi mé oblíbené autory (s výjimkou skvělé Zelené míle). Naprosto mě nadchla anotace, která napovídala, že to bude hodně zajímavý. Bohužel, i když se příběh rozjel slušně a navzdory naprosto šílenému rozsahu si kniha do konce držela své tempo, jsem byla vlastně dost zklamaná. Dostalo se mi sice apokalyptického románu s enviromentální zápletkou, jak jsem čekala, ale výsledek mě moc nebavil, žádná ze stovky postav mi nebyla nijak sympatická a závěr mě taky neuspokojil. Možná, kdyby to King zkrátil na třetinu, hodnotila bych jinak, ale takhle je to opravdu jen průměr. Ale za dobrý námět a odvyprávění příběhu s tolika postavami rozhodně palec nahoru.
Pokud vás láká čtení knížek v angličtině ale bojíte se, že byste textu dostatečně nerozuměli nebo byste pořad hledali slovíčka ve slovníku, zkuste Manželé odvedle. Je to ideální volba. Kniha je relativně krátká, není zapotřebí mít žádnou specifickou slovní zásobu, postav není moc, je to čtivé i napínavé. Kdybych to četla v češtině, byla bych více kritická, ale takhle mám radost, že jsem si čtení užila i bez překladu.
Kdybych loni nenarazila v časopise INTERVIEW na rozhovor s Genem Deitchem, asi bych se k této knize nikdy nedostala. Ten rozhovor a hlavně osobnost a životní příběh tohoto neskutečně zajímavého člověka mě úplně dostal a opravdu nechápu, že není jeho existence v povědomí Čechů větší.
Ten rozhovor byl hodně rozsáhlý a vztahoval se právě ke knize Z lásky k Praze, která tehdy vycházela poprvé i v českém překladu, takže jsem měla poměrně jasnou představu jakým směrem se bude toto autobiografické vyprávění ubírat. A i tak jsem se nenudila ani chviličku. Naopak!
Pan Deitch svým vyprávěním přibližuje život v Československu v 2. polovině 20. století, a dělá to natolik lidsky a poutavě, že i když nejste milovník historie, čtete s radostí a velmi často i s údivem. Jak je možné, že jsme takhle žili (nebo naši rodiče a prarodiče) ještě před pár desítkami let?
Pokud máte rádi seriál Vyprávěj, určitě se vám to bude líbit. Některé kapitoly popisují ty samé situace jako některé díly seriálu.
Navíc pokud víte o československém dětském animovaném filmu jen stejně málo jako já, bude to pro vás velmi zajímavá sonda. Některé skutečnosti o kterých pan Deitch píše jsou téměř šokující.
Moc bych si přála, aby se tato kniha dostala k mnohem více čtenářům, hlavně k těm mladším, co dobu před rokem 1989 nezažili. A panu Deitchovi a jeho ženě přeju ať se jim daří a drží se jich zdraví i síly.
Příjemné čtení, bavilo mě to. Líbil se mi příběh, prostředí ve kterém se to odehrávalo a nejvíc obdivuju ten jazyk, kterým je kniha vyprávěna.
Postavy mi přišly víceméně věrohodné, ale zarazilo mě, že charakter všech mužských postav v knize (až na detektiva Bergmana) vyzníval dost nelichotivě. Ony tedy i ty ženské postavy nebyly nijak sympatické, ale u těch mužů to až bilo do očí.
Do páté hvězdičky tomu ještě něco chybělo, možná nějaká větší napínavost, když je to ta detektivka, ale i tak to můžu určitě doporučit.
I když jsem většinu textů už četla na autorčině blogu nebo jako fejetony otištěné v různých časopisech, stejně jsem s touhle knížkou strávila příjemný víkend.
Je to takové oddechové zábavné čtení, napsané čtivým jazykem, které se dotýká velmi zajímavých témat.
Myslím, že určitě nemusíte mít zkušenost s dlouhodobějším pobytem v USA, abyste si to dostatečně užili. Ale pokud tu zkušenost přeci jen máte, nebo vás to v dohledné době čeká, bude Moje bejby Amerika fungovat i jako velmi užitečná příručka pro všední dny. V mém případě se tak stalo stoprocentně.
Kniha je asi primárně určená čtenářkám, protože popisuje specifické oblasti ženy po třicítce, včetně těhotenství, porodu a výchovy dítěte v rodině kde se mluví více než jedním jazykem.
Z textu jde poznat, že vyprávění je to velmi autentické a zdá se, že není nijak zvlášť přikrášlované. Při čtení si nejednou uvědomíte, že nikde není život jen růžový. Ani v Jůesej. A že stejně nakonec nejvíc záleží na tom s kým žijete, než kde žijete.
Hvězdička navíc za superužitečný slovníček na konci. ♥
Slavný stejnojmenný film jsem viděla jako dítě na tajňačku a buď jsem konec neměla možnost dodívat nebo jsem ho za ty roky úplně vytěsnila. Každopádně, i když jsem věděla o čem příběh Zelené míle bude, mohla jsem si ho i tak vychutnat jako kdybych ho neznala.
Řeknu vám, že to teda stojí za to. To vyprávění je psáno opravdu poutavě a nemáte problém si oblíbit hlavní hrdiny a prožívat to všechno s nimi. Celé to má neskutečnou hloubku a je to vážně dojemné. Téma justičního omylu a novodobého příchodu Krista vás prostě pohltí. Body navíc dávám i za skvělé vykreslení charakterů všech postav.
Prvky sci-fi (nebo mystery) mi nevadily ani trošku, a to opravdu nejsem tohohle žánru fanoušek. Tady to ale bylo velmi vkusně a citlivě zakomponované, takže i velmi racionálně založení čtenáři by ty to podle mě měli skousnout.
Můžu potvrdit, že to čím se knížka zabývá na 300 stránkách by se dalo shrnout na jednu A4 i s příklady z různých oblastí. Je to napsané (český překlad ten kontrast asi trochu zmírnil) přesně v tom "americkém" stylu, který je speciálně pro Čechy docela těžko skousnutelný a často vysmívaný. Taky mi docela dlouho trvalo pročíst se až nakonec. Spíš jsem měla tendence jen si v tom tak listovat. Ale já obecně nejsem fanda knih o osobním rozvoji.
Stejně tak potvrzuji, že s nemalou částí příkladů z praxe, kterou jsou tu uvedeny, se prostě běžný čtenář (člověk) nemá šanci ztotožnit.
Osobně mi dost chyběla kapitola, která by se zaměřovala na to, co dělat když ani to růstové nastavení mysli nevede k úspěchu - nebo vlastně co dělat, když se mi opakovaně nedaří to nastavení mysli změnit.
Ale aby to nevyznělo úplně negativně. Ta hlavní myšlenka je velmi hodnotná a hlavně univerzální. A proto by s ní byl měl být seznámen každý.
Abyste tento přístup uplatnili a ocenili, nemusíte být učitel, trenér, sportovec nebo manager. Ono to totiž pomáhá i v mezilidských vztazích, které máme všichni.
Takže konkrétně tuhle knížku doporučuju asi jen těm, kdo mají rádi literaturu zaměřenou na osobní rozvoj. Ale seznámit se s tímhle přístupem určitě stojí za to.
Závěrečný díl mi přišel hodně jiný než předchozí dvě knížky. Čtení jsem si užívala, kniha si držela svou atmosféru, děj nebyl příliš předvídatelný.Ale Síla vzdoru mi přišla z celé trilogie jako nejslabší. Asi to bude tím, že se příběh už neodehrával v uzavřené aréně, bylo zde zmíněno hodně postav a sled událostí byl na mě asi až příliš rychlý. Všechno se dělo tak rychle, že se mi to nějak nedostalo pod kůži. To v mých očích knížce dost ublížilo.
Znovu jsem ale ocenila, že většina postav nebyla nijak zvlášť sympatická a neměla přehnaně líbivý charakter a byla pro mě tak víc přesvědčivá. Byla jsem ráda, že se celá dějová linka uzavřela a po přečtení nezůstaly nezodpovězené otázky.
Jsem ráda, že jsem si celou sérii přečetla a rozumím tomu, proč je tak populární, ale za mě tomu ještě k dokonalosti dost chybělo.