burg komentáře u knih

Čtenářská výzva 2019...
Tady fakt nevím, jak hodnotit - na jednu stranu kulervoucí výpověď jedné ztracené generace, zbytečnost všech válek (kluci na druhé straně příkopu se bojí úplně stejně jako my) a na druhou stranu pro mě nestravitelné Pavlovo filozofické monology a naprosto šílená skladba vět, gramatické chuťovky typu iluse, explose, reserva, konserva apod. Ano, vím - knížka stará přes devadesát let, překlad z let šedesátých = jiný styl gramatiky. Ale pro mě bohužel nestravitelné.
Přesto Remarqua považuji za jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších spisovatelů minulého století.

1 28.06.2019

Čtenářská výzva 2019.
Tak co napsat - po pár prvních stránkách mě kniha chytla a četla se téměř sama. Jenže mi fakt nejde do hlavy to poblouznení hrdiny francouzskou kráskou - viděli se všeho všudy třikrát, či čtyřikrát? Nějak prostě nevěřím onomu zamilování na první pohled (navíc přes sklo výlohy).
Ale co mě fakt sralo (a to čím dál tím víc), byly francouzské nepřeložené věty, jejichž význam si musel člověk domýšlet - i když pro děj neměly asi prakticky žádný význam. Uvítal bych překlad pod čarou.
A z konce mi bylo fakt smutno, to je pravda.

27.06.2019

Čenářská výzva 2019.
jo jo, zpočátku jsem byl nadšený - naprosto fantasticky hutná atmosféra s prvky mysteriózního thrilleru nepodobná Stephenu Kingovi (a srovnání je tu na místě - střídání historie se současností, děti vs. jejich dospělé verze, děj odehrávající se na americkém maloměstě atd.), ale v prostředku naprostá změna stylu psaní, ze které se vyklubala průměrná detektivka s naprosto podprůměrným závěrem. Čekal jsem od těch mystery prvků něco krapet významnějšího, nedočkal jsem se. Škoda...

5 26.06.2019

Čtenářská výzva 2019:
Jo, celkem chápu, proč udělala povídka v době vydání takový šrumec, ale z dnešního pohledu už je to trochu úsměvné. Hlavně ona rychlá proměna (jak fyzická, tak psychická) jen po požití jakési drogy? Ale jděte...
Jako další mínus beru to, že jsem se musel do čtení několikrát nutit. Na to, jak útlá je to knížka, tak mi to přišlo napsané stylisticky naprosto příšerně a občas jsem měl co dělat, abych pochopil, co se v odstavci stalo.
Takže jsem sice rád, že jsem se dobral konce, ale znovu už nikdy.

1 25.06.2019

Pořízeno jen kvůli povídce Všechny tvé stíny a přečteno s velkou chutí a nadšením. I když i tady se samozřejmě objeví slabší kusy, tak název nelže - uvnitř najdete opravdu jen mistrovské kusy od pravých mistrů pera. Devět miliard božích jmen, Nestálý měsíc či Nevyšlapaná cesta jsou senzační, ale Písečníci jsou povídkou, na kterou prostě nezapomenu!

3 20.06.2019

Přesně si pamatuju den, kdy jsem mamku ukecal, aby mi tuhle knížku v mé třetí (!) třídě koupila, že tohle prostě musím mít. A dodneška si vzpomínám na Růži pro Algernon, Narapoiu, Vtipálka a Vlak do pekla - naprosto perfektní povídky, které si rád přelouskám i dnes. Prostě parádní výběr i když se občas dostalo i na slabší kusy, které jsem nebyl schopen přečíst tehdy a ani dnes.

4 20.06.2019

Docela se peru mezi čtyřmi a pěti body - přikláním se totiž k té skupině čtenářů, kteří si myslí, že to rozhodně nejsou autorovic zážitky (alespoň z větší části ne), ale spíš o sebrané spisky a povídky "co kde Chariere slyšel". Ale na druhou stranu je to tak výborně napsáno, zábavně a čte se to samo, takže čtenář jistě těch pár stěží uvěřitelných zážitků rád odpustí.

9 16.06.2019

Samozřejmě, že jsem na knihu narazil až poté, co vyšel film. Ale četl jsem ji naopak jako první :)
A musím říct, že kniha je fakt best! Potěší humor, děj, myšlenkové pochody hlavního hrdiny a spousta malých detailů, které ve filmu buď nebyly vůbec, nevynikly v ději, nebo se na ně prostě zapomnělo. Viz úvaha o tom, "jak to ten Aquaman vlastně dělá..."
Prostě zábavná a odpočinková literatura akorát na léto, k vodě a písku... tedy pokud v létě u moře nemáte písku dost, tak tady rozhodě mít budete :)

9 15.06.2019

Netradiční pohled na koncentrační (či vyhlazovací?) tábory očima devítiletého kluka. Kniha, ze které mě ještě dlouho bude mrazit - když se dovedou kamarádit dva naprosto odlišní kluci, proč to společně nedokážou dospělí?
"Mně ještě nikdo žádnou pásku nedal," postěžoval si Bruno.
"Ale já jsem nikdy žádnou nechtěl," opáčil Šmuel.
Smutné, hluboké, dojemné a dlouho to ve vás zůstane.
Jediné, co mi fakt nejde dohromady s realitou je, že si nějak nedovedu představit, že by spolu ti dva mluvili často a dlouze (dle knihy přes rok) a ani jednou (!) je tam nevyhmátl jediný hlídač? A plot volný dost na to, aby se dovnitř dostal kluk a přesto nikoho nenapadlo tudy pláchnout? Místo u plotu, o které jako zázrakem žádný hlídač okem ani nezavadil a směrem, jakým ani jednou nikdo nepohlédl? Ale jděte!

2 15.06.2019

Hmm.. tak co vlastně napsat. Pár momentů bylo fakt výborných, celkově oddechové čtení někam na pláž, nebo nudnou odpolední ve fabrice. Vlastně jsem se při čtení bavil a to i přesto, že vím, že za měsíc si ani nevzpomenu, že jsem něco takovýho vůbec četl - natož abych si vzpomněl o čem že to vlastně bylo.

5 14.06.2019

V rámci čtenářské výzvy 2019.
No - nebýt výzvy, nevím, jestli bych se do podobného tématu někdy pustil. Naštěstí jsem zjistil, že ač je kniha psaná coby manuál pro boj a válku s nepřítelem, dá se snadno použít jakožto manuál pro život a každodenní situace.
Manažeři ve všech pozicích by měli mít knihu povinně přečtenou a velmi často si v ní listovat. A pokud bude čtenář brát knihu jako návod pro život, bude vhodná úplně pro každého - i když jsem v ní teda nenašel nic, co by rozumě uvažující člověk dávno nevěděl.
Poznej nepřítele, jeho přednosti a slabosti a vše využij proti němu ve svůj prospěch.

2 13.06.2019

V rámci čtenářské výzvy 2019.
Vlastně ani netuším, proč cestopisy nečtu daleko víc - tenhle je vtipný, krásně napsaný a skvěle se čte. Člověk má hned chuť hodit si sbalenou krosnu na záda a podniknout něco podobně šilenýho.
Ale protože i já už mám taky něco na tomhle světě našlapáno (většinou ve vysokých horách), tak na druhou stranu vím, že víc než častěji si říkám "Proč já sem vlastně lezu..."
Přesto: perfektní počtení!

5 13.06.2019

Sorry, ale tohle snad nikdo nemůže myslet vážně. Netuším, jestli to Ruiz napsal jen z toho důvodu, aby na sluníčkářích vydělal nějaký love, nebo si sám hraje na duhovou vílu, ale tohle fakt ne.
Dle čtečky jsem přelouskal 38 % a i to bylo fakt utrpení.

Čtenářská výzva 2019.
Pratchettova schopnost přesně pojmenovat jádro věci, či použít správné přirovnání přesně v ten pravý moment je naprosto obdivuhodná, ale jako u spousty jiných jeho titulů jsem se zkrátka ztrácel v ději. Je to snad tím, že knihy nejsou uspořádány do kapitol, ale děj skáče jako zajíc mezi broky?

2 11.06.2019

Ufff, další kniha ze čtenářské výzvy. Po prvním díle jsem rád, že má tenhle deník trochu větší spád. Co slovo to perla. Zkrátka se vzbudil polamany jak obili jeble cepem... :)

2 30.05.2019

V rámci čtenářské výzvy 2019... Deníky jsem zaznamenal samozřejmě už v době vydání. V té době jsem je i přečetl, ale dneska se k nim rád vrátil. A pořád je to i po těch deseti, (téměř patnácti??) letech stejná sranda.

5 28.05.2019