cace
komentáře u knih

Kniha nám hodně pomohla zorientovat se v problému. Působí velmi motivačně. Člověk se skoliozou snadno ztrácí naději, že může dojít ke zlepšení a knížka říká, že to jde a dá se aktivně žít a využívat vědomí o svém těle ke zlepšení stavu.


Zajímavý příběh jako stvořený pro dokonalý román. Pro mě je téma nevyužité, jazyk a zpracování ve mě nevyvolávají takové to souznění s hrdiny, nechávají mě netečnou. Ještě možná na začátku, dokud jsou kluci v klášteře to tohle kouzlo má, ale pak se rozplyne. Je to škody, s tak vysokými hodnocenímu nemohu souhlasit.


Začala jsem číst a téhož dne dočetla. Nedalo se odtrhnou. Superhrdina mi nevadí, fandím velké lásce - nad to se dokážu povznést. Jen po četbě z toho moc pocitů nezůstane. Dobré zabavit se do vlaku apod. Autor mistrně sebere čtenáře a vrátí ho až po přečtení poslední stránky.


Knížku mi doporučila paní v knihovně s tím, že je to náročnější čtení. Ano, to asi je, ale doporučuji. Kniha je útlá a stojí za přečtení.


Pro mě prima. Mám ráda knihy s psychologickou tematikou, osudy žen......Není to nic převratného, ale čte se pěkně.


Že by se mohlo zažít tolik štěstí a tolik smůly. To je samozřejmě možné. Příběh však není , myslím, inspirován skutečným životem. Spíše to beru jako takové shrnutí dějin v příběhu. Co se mi na knížce líbilo nejvíce, jsou životní moudra. Je nad čím se zamýšlet. Pasáže ze školních let jsem nahlas předčítala svým školákům. Pěkné.


Lepší je první kniha o Sheile, ale dobrá. Mám pro autorku slabost, také bych chtěla být tak dobrá učitelka, která ani moc nepochybuje, že koná nesmírné dobro.


Na knihu jsem se těšila. Autor je velmi populární a oběpředchozí knihy jsem četla a vcelku se mi líbily. Početla jsem si dobře, na konci i zaplakala a padla na mě deprese z toho, jak to všechno letí a za chvíli je po životě. Ale potěšilo by mě trochu víc happy-endu (vím, že to tak nebývá, ale přesto). Khaled Hosseini je dobrý spisovatel, další knihu si zase ráda přečtu, ale není to můj nej, nej.


Knihu jsem četla, abych zjistila, zda ji dát přečíst dceři. Příběh mě chytil, nepustil, kapesníky jsem promáčela asi tři. Knížka se mi líbila, přinesla čtenářský zážitek i poučení. Dceři ji ale nijak nutit nebudu. Pro citlivější děti je to kruté, počkám, až si k podobné literatuře najde cestu sama.
Srovnám ještě s ostrovem v ptačí ulici - příběh pro děti z Waršavského ghetta. To jsem11-ti .letému synovi přečíst dala. Bylo to trochu méně realistické a popisné.
Ale zpět k šedým tonům - pěkný počin.


Kupuji synovi k vánocům. Dlouho jsem kvůli ceně přemýšlela, ale je to pěkné dílo. Za nedostatek bych označila, že text se na barevném papíru obtížně čte.

Kniha se mi hezky četla. Historické událaosti jsou spíše v pozadí oříběhů hrdinů. Všemu dominuje láska a vášeň, dobře se to čte. Kniha mě potěšila a také už vím, kdo byla královna Dagmar.


Po doporučení jsem si knihu půjčila a samozřejmě se tématu trochu bála. Bylo to utrpení, ale počtení. Měla jsem problém se čtením ve vlaku, občas se nahrnuly slzy, to se jinak nedalo. Hodně dojemné.


Jediný závěr je, že stejně nevím, ale více přemýšlím. A výzva pro všechny, hlsme nežádoucí účinky lékařům. moc se to nebere na vědomí, např moje dcera po Cervixu-silné bolesti břicha. Otázka, zda jsme udělali dobře, zůstává.


Knížku četla moje maminka, když byla mladá, četla jsem ji já, když jsem byla mladá a četly ji moje dcery( jsou mladé). Krásná dívčí kniha.


Čtivý příběh, postav je zde hodně, ale jsou trochu málo prokreslené. Zůstávají pro mě cizí, pozoruji je zvenku a nedaří se mi souznít. Nevím, jak to vyjádřit. Ještě krůček k silnému příběhu chybí.


Koupila jsem knihu pro dceru v AJ pro zdokonalení jazyka. Angličtina odpovídá zjednodušenému čtení, kratší jednoduché věty, běžná slovní zásoba. Doufám, že poslouží účelu. Jen málo osobností (odhaduji pod polovinu, snad 1/3) budou děti znát, ale to snad nebude na závadu.


Možná pro milovníky špionáže, ale ne pro mě. Komplikované, nezaujal mě jazyk ani příběh.
