CdC komentáře u knih

Čekala jsem, že kniha bude mnohem slabší, ale nakonec mě tam docela dost věcí mile překvapilo. Hlavně styl vyprávění, který nekopíruje okoukaný a jednoduchý styl bestsellerů à la minulý čas, třetí osoba, vševědoucí vypravěč. Sice mi místy přišlo, že ono vrstvení všech těch věcí, co jde s lidmi dělat - SPOILER - tedy laboratoře, výběh jak v Hunger Games a mrchožrouti - KONEC SPOILERU - někdy ani nedávalo smysl nebo si protiřečilo, ale asi mi to nakonec tak moc nevadilo. A autorce se - aspoň v mém případě - hezky podařilo vyvolat to, abych sympatizovala s hlavním hrdinou, když už všechny ty hrůzy odsuzuje. Samozřejmě se to dá číst i jako alegorie, ale vzhledem k tomu, že je autorka vegetariánka, tak je dost nasnadě, že se snaží tou brutalitou v knize někomu otevřít oči. Podruhé si to asi nepřečtu, ale kniha to špatná není.

3 06.11.2022

Ach, to byla krásná kniha. Je to můj druhý román, který jsem od Zgustové četla, a jsem z něj nadšená. Přestože mě vysvětlení Vadimova chování někdy úplně nepřesvědčilo (když se na něj Radhika tiskne, tak se od ní hned neodvrátí, protože se to nesluší), tak vše ostatní do sebe krásně zapadalo. Takový boj mezi láskou a chtíčem, a to, jak se dvě čisté, nesmělé duše můžou nechat rozklížit zatrpklým člověkem, kterého převálcovala tělesnost. A do toho všechny ty pocity, co doutnají pod povrchem, myslím, že to bylo vyobrazeno mistrně. A samozřejmě japonská haiku a chvála stínů. Skvělé.

1 01.10.2022

Musím se přiznat, že normálně YA literaturu moc nečtu, protože se pak obvykle od knihy neumím odlepit. A to se mi stalo i u této. Příběh má parádní start, hned vás vtáhne do děje, akční scény se střídají s romantikou a napětím, takže člověk snad na každém konci kapitoly prostě musí pokračovat dál. Je to taková „red urban fantasy“, červená knihovna s nadpřirozenem, co se odehrává ve městě, ale není to nijak přeslazené, spíš hodně vtipně napsané. Všechny tři hlavní postavy jsou v něčem zvláštní, což vychází z toho, kým ve skutečnosti jsou, Layla má svůj ostrovtip, který mě bavil, Zayne na mě působil trochu suchopárně a Roth… no, stačí, aby se objevil a příběh dostává větší šťávu. Do toho ta krásná existenciální rozervanost, když je vám sedmnáct a chcete se konečně s někým sblížit, ale jaksi to nejde, tedy pokud nemáte v plánu svou drahou polovičku přizabít (nebo hůř). Sice žádný Sartre, ale skvělý nápad to rozhodně je.

Co v mých očích ale knihu sráželo, byl místy velmi slabý překlad. Některé pasáže se četly samy, ale pak tam byla opravdu velká spousta kostrbatých vět, nebo vět, kterým jsem sice rozuměla, ale česky prostě nebyly. Vždyť my si „neodsouváme“ vlasy z obličeje, ale „odhrnujeme“, a někdy jsem se až rozesmála, například u spojení „mohutně osvalená ruka“ (hádám ruka samý sval a šlacha), nebo když už nevím komu „svetr objímal hrudník“, takže mu asi narostly ručičky (takže raději obepínal), a i když vím, že všechny tři postavy nejsou lidi, tak přece jen to, že mají „mezeru mezi hlavou a ramenem“, no nevím, anatomicky by na tom snad měli být jako my, ne? V jednu chvíli jsem kvůli tomu chtěla dát knize o hvězdičku míň, ale pak jsem si to rozmyslela, protože autorka za to nemůže, a i přes kopu míst, kdy jsem protáčela panenky, mě stejně příběh strhnul, takže to znamená, že je opravdu dobře napsaný.

Výtky co jsem četla na anglických webech, že je Layla až moc dokonalá a nevinná oproti ostatním ženským postavám, které jsou vyobrazené jako rajdy, moc nesdílím, ona ta Layla přece taky není žádné neviňátko, a to z ní dělá dost uvěřitelnou a pro mě opravdovou postavu. Jinak kdo třeba vládne angličtinou a nemůže vydržet, jak to bude dál, tak na netu je druhý díl online zdarma, já jsem teda neodolala, ale spoilovat nebudu :-)

Za mě tedy byla kniha docela jízda a jsem jen ráda, že mě ještě čekají další dva díly.

6 09.05.2022