cérka komentáře u knih
Již nebo teprve pátý díl?
Asi bych raději četla už desátý, pokud by to znamenalo útlejší a tudíž lehčí knihu. A možná kdyby vycházely rychleji za sebou tak bych nemusela třetinu knihy vzpomínat kdo je kdo!
Nicméně až na malé výjimky jsem se bavila a těším se na pokračování, třeba bude lehčí :-)
Sérii čtu po letech znovu a znovu se skvěle bavím. Odpočinková četba, na dovolenou jako stvořená.
PS. pokud hledáte historická fakta tak musíte číst odbornou/naučnou literaturu a ne beletrii :-).
Pokračování osudů Rytířů z Vřesova bylo úchvatné, skvělé, neskutečně čtivé a krátké, stejně jako má dovolená :-). Už aby byl listopad!
Jak vyjádřit pouhými slovy naprosté okouzlení touto knihou, dobrodružným, poetickým , fantastickým příběhem Bilba a jeho společníků ? Kniha na mě doma čekala rok, rok jsem váhala než jsem přečetla první řádky a bylo to moc fajn :-)
Tak u druhého dílu jsem nabyla dojmu, že vlastně čtu román z divokého západu :-). Děj je napínavý, dobrodružný, ale některé pasáže jsou na můj vkus zbytečně zdlouhavé a nepředvídatelné. Třetí díl si určitě přečtu, nemám ráda otevřené konce :-)
Knihy paní Monyové jsem před pár lety přímo hltala a samotnou autorku nazývala "Vieweghem v sukni". Bohužel osud jí, ani nám nebyl nakloněn a paní Monyová už vydává knihy v jiné dimenzi.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a i po letech jsem se od srdce zasmála.
S hodnocením jsem otálela. Doufala jsem, že časem lépe naleznu ta správná slova! Hotýlek, moje třetí kniha od paní Morštajnové a já jsem stále uchvácena a pohlcena osudy lidí žijících v mé době, v mé přítomnosti, v mé hlavě! Bravo! Musím opět přidělit pět hvězdiček, i když ze tří vydaných knih je pro mě v hodnocení "až třetí". Doporučuji!!!
Moje setkání s knihou bylo osudové. K přečtení mě inspiroval rozhovor na IDNES s ředitelkou Krajské knihovny v Pardubicích, paní Kodetovou. Na otázku: "Co právě čte", odpověděla "Kočárovou cestu..." :-). Tak jsem se do ní pustila i já a vůbec nelituji. Barvité, čtivé, milé. Děkuji !
Souhlasím ze všemi kladnými komentáři. Od přečtení poslední věty: "..., kvůli kterým chci ještě žít." uplynulo pár hodina a já pořád nevím co říct. Snad jen, že pláču radostí, smutkem, nadějí, štěstím,...., protože se mám moc dobře!
Snad jen, že se v poslední době s válečnou tématikou roztrhl pytel :-)
Snad jen, že já takové knihy přeci nečtu (už asi čtu) :-)
Hlavně, paní Mornštajnová píšete neskutečně dobře!!!
Zklamání - slovo, které mě napadá při hodnocení této knihy. Děj se neskutečně vleče, je mdlí, bez spádu a pořádné zápletky. Musela jsem začít přeskakovat celé stránky abych se konečně dočkala kýženého konce.
Ps. Bohužel musím podotknout, že mnohá "oddechová četba" má mnohem větší kvalitu!
Jedním slovem: SKVĚLÉ!!! Bravo!!! Doporučuji!!!
Příběh podobný vyprávění Vladimíry Klimecké a její kronice valašské rodiny Druhý život Marýny G., přesto jiný, pro mne stejně poutavý. Hotýlek i Hanu už mám doma a paní Morštajnovou si přidávám do oblíbených autorů.
Kniha má nádhernou obálku, která ve mně vzbuzuje atmosféru jarní Paříže a ovocných sadů pod Petřínem :-). Obsah nebo spíše děj/neděj mne však zklamal. Snažila jsem se číst poctivě, později i pomaleji v domnění, že mi něco uniká. Nicméně poslední "pětinu" knihy jsem si zkracovala jak jen to šlo. Samotný konec byl pro mne vysvobozením. Autorka zřejmě nadmíru sleduje mexické telenovely. Tři hvězdičky jen díky obálce :-(
"Zákon pravděpodobnosti v kombinaci se zákonem velkých čísel praví, že někdy musíte akci opakovat vícekrát, abyste dosáhli kýženého výsledku. Čím vícekrát to děláte, tím jste blíž k cíli."
Krásný, pro mne uvěřitelný příběh o lásce, naději, porozumění, snech a životě!
Tak tento příběh se panu Vondruškovi opravdu povedl. Přečteno s velkou chutí za dva večery. Už se těším na další :-)
Očekávala jsem historický román pro ženy, ze staré dobré Anglie a dostala jsem ho. Chtěla jsem si u knihy odpočinout, trochu se bát, trochu se červenat a jo! Všechno to tam bylo! Za mě čtyři hvězdičky. Konec byl trochu nedotaženy, ale jinak pěkná červená knihovna :-)
Začala jsem číst detektivku a nakonec to byla literatura faktu. Dobře napsaná, jen toho napětí jsem čekala víc.
Ano, poetický příběh malého chlapce, vlastně vzpomínky malého chlapce, které mě moc neoslovily. Četla jsem už lepší např. Jak voní tymián/Marcel Pagnol.
Na úvod, jsem věřící a neskrývám to. S Bohem vedu neustálou diskuzi, i když podle některých farářů je to hřích a máme přijmout jeho vůli bez diskuze! Jsem praktikující katolík, hrozné slovo a někdy se mi strašně nechce! ("Bože jak to mám všechno zvládnout, práci na plný úvazek, rodinu, dům, zahradu, nemocné rodiče a k tomu být ještě "pořád" v kostele" :-) ).
Děkuji Bohu, že je mi vždy nablízku, vždy mi naslouchá a za ty kněze, kteří to chápou a nebojí se to i napsat. Kniha mě velmi oslovila.
Krásné, jemné, kouzelné a lásky plné. Nádherná kniha, vizuálně i obsahově! Já vlastně nechápu své rozhodnutí. Krátké příběhy nemám vůbec ráda (jenže má oblíbená Káťa dala pět hvězdiček, tak to musí být dobrá kniha! :-)) A za mě opravdu je!
Knihu hodnotím jako celek, ano, dvě možná tři povídky byly slabší, ale i tak musím dát pět hvězdiček. Šťastné a veselé Velikonoce :-), kniha se dá číst celoročně :-)
Dramatický, milostný příběh, jehož hrdiny jsem si nakonec dokázala zamilovat. Jen jsem zpočátku tápala v ději, neustálé přeskakování v čase mě nutilo vracet se k předešlým kapitolám a proto jednu hvězdičku odebírám.