certik003 komentáře u knih
Líbila se mi provázanost třech příběhů, ale popravdě se mi kniha až tak moc nelíbila, i když neumím napsat proč. Možná, kdybych ji četla o Vánocích nebo byl za okny sníh...
Hlášky, které známe my všichni, kteří pracujeme za pultem nebo přepážkou. Občas si člověk říká, že tohle přece nikdo nemohl vypustit z úst? Bohužel z praxe vím, že mohl. :D Pobavila jsem se.
Knížka je srovnávána s Dívkou ve vlaku. Zatímco "Dívka" se mi moc nelíbila, "Žena" pro mě byla čtivá a napínavá od začátku do konce. I alkoholička může být sympatická, když člověk ví, proč pije. Navíc ten nečekaný, ale o to víc překvapivý závěr...
Souhlasím s předchozím komentářem od Veleymana. Kniha byla velmi napínavá a čtivá, ale pár věcí autor trochu přehnal.
Severskou krimi obvykle nečtu, ale tahle knížka mě něčím zaujala a rozhodně nelituju, že jsem ji četla.
Na knížku jsem se hodně těšila, ale pro mě je od autorky nejslabší. První polovinu jsem se víceméně do čtení musela nutit, na slovo grilování jsem měla alergii a všechny postavy pro mě byly nesympatické. Druhá polovina už byla čtivější, i zápletka se mi líbila.
Povídka sama o sobě není špatná, i když začátek zřejmě dost lidí odradí, jenom bych v anotaci zaměníla označení mistrovská hororová povídka za: povídka s nádechem hororu. Taky bych ji vydala v souboru dalších povídek, ale rozhodně ne jako samostatnou knížku. Vlastně knížečku...
Docela jsem měla obavy, jestli knížku dočtu, protože v ní prakticky není skoro žádná konverzace, pouze popisuje děj a pocity postav. Ale kupodivu se mi četla moc dobře, konec je dost zvláštní.
Knihu jsem si vzala jako oddychovku, což splnila - četla se hezky. Ale ten konec moje hodnocení dost podstatně srazil směrem dolů. A co mi v poslední době docela vadí a v tého knížce bylo víc než dost, je přehnaně spisovná mluva postav. Chápu to u učitelky, ale u jejích synů? Kdo takhle mluví?
Mám moc ráda autorčiny knížky pro jejich čtivost a dobře psychologicky propracované postavy. Opět nezklamala a už se těším až si přečtu další její knížku.
Co mě zarazilo bylo velké množství překlepů, občas se to stává, někdy najdu i hrubku, ale tuhle knížku nejspíš vůbec neviděl korektor.
První díl se mi líbi moc, romantiku vyvažoval zajímavý děj. Druhý díl mi přišel vlastně dost stejný, ale taky byl čtivý. Třetí díl si autorka mohla odpusit, vlastně ani nevím, proč jsem to dočetla.
Mám ráda knížky, kde se prolíná minulost s přítomností a kde je děj vyprávěn různými osobami. I když tady toho bylo ze začátku tak moc, že některé kapitoly ze začátku knihy mi začaly dávat smysl až později. I tak mi to nevadilo, knížka je napínavá a obdivuji autora, že se v tom ději při psaní sám neztratil.
(SPOILER) Chtěla jsem letní oddechové čtení, to bych dostala, kdyby autorka neměla potřebu do jedné knížky nacpat všechno špatné, co si jenom dokážete vymyslet. Přitom stačil příběh Olivie a Jonáše a jeho velké rodiny a do toho znovuobjevený kamarád z dětství. Ale to asi nestačí, musíme dostat kamarádku s šíleným osudem a když si najde přítele, musí ho taky nutně potkat šokující tragédie. I kapelu z toho nelze vynechat. Autorka zřejmě chtěla stupňovat napětí, jenomže to dělá úplně špatně. Jako kdyby si říkala: čím bych ještě svoje čtenářky mohla šokovat? Co jsem sem ještě nehodila? Jo, už to mám, ještě pedofil, to bude ono, to budou čtenářky čumět! Jenomže scéna z kotelny už jenom vyvolává údiv, jestli to fakt myslí vážně. Ke cti autorky musím dodat, že jsem na konci čekala epilog, kde se Olivie potká s Jonášem a toho bude doprovázet jeho manželka Majka se třemi dětmi, ale tady mě teda příjemně překvapila. Jinak knížce nemůžu upřít čtivost a chápu, že autorka má spoustu nápadů a inspirace kolem sebe. Je ale nutné všechno použít v jednom příběhu?
21/2
Sledujeme dva příběhy, ten z minulosti vypráví o Amy a dalších pacientkách a jedné začínající zdravotní sestře v psychiatrické léčebně. Z pohledu dnešního člověka dost šílené, že se do uzavřené léčebny mohl dostat člověk, který vlastně vůbec nebyl blázen, ale stejně tam byl zavřený do konce života. Nicméně taková byla doba, "péče od duši" byla v plenkách a v té době nebylo zvykem se hrabat v něčích citech a pocitech. Linka ze současnosti pak ukazuje Sarah, která píše knížku právě o této klinice, která se má bourat. Osud Amy je pochopitelně ten stěžejní a zajímavější, nicméně způsob, kterým se obě linky propojí a hlavně osoba, která je spojí, mě teda hodně překvapil, tohle jsem nečekala. Celkově jde o čtivý, i když vlastně dost smutný příběh.
Od knížky jsem čekala něco jiného, ale na mě to bylo strašně překombinované, i když knížce nemůžu upřít určitou čtivost. Samozřejmě jsem chtěla vědět, jak všechny osoby dopadnou. Nicméně kdyby z toho autor udělal dvě nebo tři knížky udělal by podle mého názoru lépe.
Milý dojemný příběh, který se moc dobře čte.
31/2
Tentokrát možná víc než detektivku oceňuju prostředí, v kterém se odehrávala. Mám ráda, když se při čtení románu dovím něco nového, líbí se mi, že líčí jejich pocity, to jak se na ně dívá okolí. Tentokrát mě ze začátku dost nudila linka s Pennem, i když rozuzlení jeho vyšetřování už bylo ok.
Jako vždycky když se mi moc líbil první díl, u pokračování mám obavy, kam autor postavy nasměřuje. A tady byly ty obavy zbytečné. I tentokrát má děj spád, je zajímavý a i když hlavní postavy opět cestují, nemám pocit, že by se děj opakoval. Občas jsem si říkala, že je Malorie moc bojácná a hysterická, pak mi ale došlo, že taková být musí, protože ji formovaly zážitky a dlouhá doba prožitá v nepřiměřeném napětí. Občas byl na zabití Tom, ale i toho jsem chápala, choval se adekvátně svému věku, navíc byl zvídavý a chtěl jít svou vlastní cestou. No a co dodat ke konci? Neměnila bych jedinou větu.
Byla jsem hodně zvědavá na pohled někoho z úplně odlišného světa na socialistické státy. Místy byl popis hodně zajímavý, občas mě nudil, část z Německa byla pro mě hodně zmatečná, občas jsem netušila, v které části se autor nachází. A občas jsem měla pocit, že socialismus hodně obdivuje. Nejvíc se mi samozřejmě líbila část, která se týkala naší republiky.
31/2
Ruská klasika mě jako studentku minula, což bych ráda změnila, ale i tak mám respekt, proto jsem si vybrala tuhle útlou knížku s vysokým hodnocením a popravdě jsem nečekala, že se mi bude líbit. Vlastně jsem ani netušila, co mám očekávat, protože anotaci jsem si nepřečetla. Takový psychologický rozbor vztahů mezi oběma pohlavími jsem rozhodně nečekala a místy jsem byla dost překvapená. Konec byl pro mě hodně překvapivý, ale v tehdejší době nejspíš asi normální.
První polovina knížky se mi tak nějak vlekla, místy jsem měla pocit, že už je tam přespříliš politiky. Pak ale začal být děj zajímavější, vlastně tak trochu zrychlil, jak doba, kterou popisuje.