Cimeřan
komentáře u knih
Dva proti Říši
Jiří Šulc
O atentátu na Heydricha toho bylo napsáno hodně, ale tohle je asi nejreprezentativnější vzorek: čtivý, akční, přirozený. Ani nevím, co bych vytknul. Snad, že nemá happy end. :)
95/100
Rudý vrabčák
František Kotleta (p)
Příběh kapitána Bouchače, lorda Mrdáka a jejich bandy by se sice dal shrnout jedním souvětím, ale jako zábavná oddychovka Rudý vrabčák funguje skvěle. Hlášky, sice občas už mírně otřelé, stále dokážou rozchechtat. Za mne 83/100.
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
I kdyby JKJ napsal jen jednu povídku o cestování se smradlavým sýrem a jednu o vaření ajntopfu, už to by stačilo k tomu, abych ho měl rád. Celé je to lehké, úsměvné až vtipné a velmi příjemně staromódně anglické. O podobný styl se v poslední době snaží Miroslav Macek, žel nijak zvlášť úspěšně.
Problém tří těles
Liou Cch'-sin
Obávám se, že mám také několik problémů s touto knihou, ze kterých převažují tyto dva:
1. Nesympatické, sterilní, neemotivní postavy, ke kterým nelze nijak přilnout,
2. Děj, který je sice občas velice chytlavý a neotřelý, ale často sklouzávající do bezbřehé nudy (něco jako hudba od Wagnera).
Myslel jsem si, že dám šanci celé trilogii, ale po prvním dílu odhazuji svůj výtisk v dál.
59/100
Mnich, který prodal své ferrari
Robin S. Sharma
Celkem nezáživný návod na změnu životního stylu pro alternativní rychlokvašky a batikované nány, co na radu svého guru nebo osobního kouče odjedou do Indie, Tibetu, Srí Lanky a podobně, a tam rozjímají nad svým prázdným životem, aby se posléze vrátili osvícení a moudří jako Šalamounovo... ehm, víte co.
Tohle na mne vskutku nezapůsobilo. 15/100
Rytíři z Vřesova
František Niedl
Zpočátku jsem marně čekal na hrdinu typu Hynek Tas z Boru a nevěděl, ke komu se upnout, jelikož postav je tu jako na orloji... ale nakonec mě příběh vtáhl a nepustil. Niedl je skvělý vypravěč a nenudí, jako někteří jeho současní konkurenti.
Jako úvod k opulentní oktalogii velmi dobré, ale trumfy zatím nechává schované pro další díly. 81/100
Poslední lov
Jean Christophe Grangé
Lov zvěře mne naprosto nebere, zdegenerovanou šlechtou pohrdám a detektivky takřka nečtu. Jsou ale světlé výjimky, kdy jsem o těchto věcech ochoten číst, a jednou z nich je Poslední lov. Sice ne lepší, než Purpurové řeky, ale přesto důstojné a silné pokračování Niemansových případů. Grangé umí psát poutavě a napětí dokáže vygradovat tak, že knihou prostě proplujete. 85/100
Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
Výtečně napsaná kniha s přesvědčivými postavami, (dějem už o kousek méně), zajímavou lokací, neotřelými popisy ("Dům jakoby váhal mezi rubášem a karnevalem.") a hlavně hutnou a mrazivou atmosférou. Nebýt toho, že v závěru knihy do sebe všechno až nápadně hladce zapadá a především kdybych jako první neviděl film (ačkoli je celkově dost očesaný), asi bych hodnotil plným počtem. Stejně ale dávám slušných 90/100.
1793: Vlk a dráb
Niklas Natt och Dag
Po první části jsem měl chuť s tím praštit. Ne, že by kniha byla špatně napsaná, ale to téma... Po druhé části se to stalo a já řekl dost! Uběhl ovšem nějaký čas a červík hlodal... Po asi měsíci jsem ze zvědavosti zhltl třetí část, která se mi jevila nejčtivější. Poslední část je ovšem naprosto vynikající, inteligentní, všespojující a vševysvětlující. Dřív bych nevěřil, že to vůbec řeknu, či napíšu, ale TOTO JE SKVĚLÁ KNIHA. Je hnusná i krásná, lidská i bestiální, přitažlivá i odpudivá zároveň. Autorovi se povedlo napsat kousek, na který jen tak nezapomenu. 85 %
Homo Deus: Stručné dějiny zítřka
Yuval Noah Harari
Dobře napsaná kniha, bezpochyby. Ale občas jsem měl pocit, že čtu 100+1 nebo Enigmu... A občas, a to je asi dobře, jsem měl chuť s autorem polemizovat. Přijde mi totiž, že i on, stejně jako např. ortodoxní věřící, je limitován svou vírou - ve vědu a techniku, a tudíž nepřipouští žádné kompromisy nebo alternativní řešení. Cožpak lze naprosto všechno vysvětlit racionálně? Duše neexistuje, přišli na to vědci v laborce. Ale cožpak jsou vědci naprosto neomylní? A pokud ano, nejsou pak jen dalšími samozvanými božstvy, snažícími se ovládnout nevzdělané masy?
Inu, podruhé si tuto knihu už nepřečtu, ale nejsem vůbec naštvaný, že jsem jí obětoval několik desítek hodin svého života. Nepřináší sice moc nového, ale vkusně servíruje lidskou vševědu v atraktivní a efektní kompilaci. A nutí přemýšlet, což je její výsadní devizou.
69/100.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Označení pro děti a mládež je u této knihy celkem na místě. Postapokalyptický svět očima sklenařské dívky je sice celkem barvitě vykreslen, ale vůbec mě nechytl tak, jako spoustu čtenářů tady. Úvod je opravdu zdlouhavý, ale pak se přeci jen věci dají do pohybu. Ale vzhledem k tomu, že jsem zvyklý na akci kulhánkovského či kotletovského typu, musel jsem se často nad dámskou představou boje pousmát. Inu, nezavděčíš se každému... 69/100
Aga
František Kotleta (p)
Kapitán Bouchač, tentokrát bez posádky, má pořád "gule" a jeho prostinké dobrodružství při hledání a záchraně Agy odsýpá tak hladce, že sotva začnete, už jste na konci, pobaveni stále slušnými hláškami, narážkami na Miloše Zemana, Zdeňka Pohlreicha či Roberta Rosenberga, akčními scénami, mezidruhovým bor-fa a ostravským hantecem.
Zábavný cyberpunk, sice s trochou vaty a bez jakéhokoli hlubšího přesahu, ale takových cílů klásti si netřeba. Celkově 83/100.
Duchové mrtvých
Richard Corben
Kdybych Poeovo dílo neznal, zřejmě bych tenhle komiks přijal s mnohem větším nadšením. To, že příběhy žijí vlastním životem mnohdy ani není na škodu a cením si Corbenovy invence. Nicméně vzhledem k tomu, že nad dílem E. A. Poea jsem strávil opravdu hodně času a pamatuji si, že jeho ženské postavy byly křehké, éterické, někdy až přízračně krásné (a pomíjivé), nemůžu Corbenovi prominout nebetyčnou ohavnost takřka všech jím stvárněných žen. Kromě tohoto nevítaného hororového prvku je hororová atmosféra vítaná a zcela na místě.
I přes mírně rozporuplné pocity dávám pěkných 75/100
300
Frank Miller
Naprostá legenda. Testosteron a krev, chlapská záležitost. Není co víc dodávat. 95/100
Hellblazer: Vzlety a pády
Tom Taylor
Takhle nějak jsem si Johna Constantina představoval. Hláškujícího, cynického, sebestředného... Příběh je OK, ale půjčuje si (vykrádá?) motiv ze Syna člověka, postavy jsou sice zábavné, ale trochu nedotažené, kresba je velice přitažlivá, ale občas mi na ní něco vadilo. A za tyhle všechny ALE jdou body dolů. 81/100
Operace Thümmel
František Kotleta (p)
Reagana na vás!!!
Chápu, že psát nové knihy a být pořád nadstandardně dobrý vyžaduje buď velký talent, velké úsilí nebo dobrý fet. Možná vše dohromady. Legie se opět hemží vulgarismy, které mi nejsou cizí, ale obávám se, že tady se jim budou smát především puberťáci ve vrcholném stádiu.
Knihu jsem poslouchal v audioverzi při dlouhých vandrech po Českém lese a uznávám, že párkrát jsem se opravdu zasmál. Například "Lord Mrdák" mě fakt dostal. :) Zaujaly mě také různé vesmírné potvory a střípky informací o mimozemských civilizacích... ale když jsem si pak vzpomněl, jak mě bavily Kotletovy starší knihy, vychází pro mě Legie: Operace Thümmel jako jejich chudý příbuzný.
Možná by si pan "Kotleta" měl dát od psaní chvíli oraz a pamatovat na to, že kvantita a kvalita jsou dvě odlišné věci. 62/100.
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
Josef Klíma
To, že je u nás klientielismus, korupce a kamarádíčkování papalášů všude, kam se podíváte není nic neznámého. Ale když ty informace dostanete takhle nahuštěné "v kostce", a to i se známými jmény, daty a místy, dokáže to člověka připravit i o poslední zbytky iluzí o demokratičnosti tohoto státu a slušnosti jeho obyvatel. Tato sonda do nejvyšších kruhů české politiky a státních orgánů je nanejvýš znepokojivá a odráží to, co se děje ve větší i menší míře v celé společnosti.
Robert Šlachta z knihy sice možná vychází jako morální vítěz, ale poražena je celá podstata demokracie. Velmi smutné čtení.
Za občasnou nepřehlednost kauz, jmen a situací dávám hvězdu dolů. 85/100.
Lord Mord
Miloš Urban
Chvíli mi trvalo, než jsem se ke knize dostal. Nový Urban už totiž není co býval a u téhle starší "tutovky" jsem dlouho váhal. Ale stálo to za to! Tohle JE starý dobrý Urban ještě v plné síle.
Atmosféra jako z Meyrinkova Golema, všudypřítomný drogový a absintový opar, politické intriky, lehká erotika a velmi uvěřitelný a přesto napínavý příběh z doby asanace pražského židovského ghetta. To vše z Lorda Morda dělá jeden z Urbanových nejlepších počinů.
- - -
P.S.: Zkoušel jsem chvíli audioknihu načtenou samotným autorem, ale radši jsem si to dočetl sám. Urban je uspávač hadů. :)
Plameny války
František Kotleta (p)
Nemůžu se ubránit pocitu, že Kotleta dělá Legii už jen pro prachy. Čtenářskou základnu má a další díl si vždycky někdo koupí. Na povídku slušný materiál, na román moc nezáživné vaty. A pohříchu málo humoru a hlášek... Ze závěru spíše převažuje dojem, že lidstvo je fakt... víte kde... 45/100.
Platnéř
František Niedl
Pokud byly série Hynek Tas a Rytíři z Vřesova ještě historické romány, pak Platnéř je historickou pohádkou pro velké děti. Což není na škodu, protože se můžete v klidu spolehnout na happy end. Respektive happy open ending, jelikož existují ještě dvě pokračování.
S přihmouřením jednoho oka 80/100.