ClariceL. komentáře u knih
K prvnímu dílu jsem v minulém roce doplnila ty zbývající a mohla jsem tak přečíst všechny příběhy.A v každém se mi líbilo něco víc,něco míň.Ani pátý svazek nebyl špatný,ale moc mě ta nejmladší generace nelákala.Nebudu opakovat,co se obvykle píše,osudy rodin,historie...
Potěšilo mě hlavně vyprávění o dospívání Martina Nedobyla v muže,trápení přeslic Bětuše a Hany,odhodlání a trpký osud Míši Borna,ztráta ideálů a smutek veselé vdovy Marie.A samozřejmě celá rodina Pecoldů,bez kterých by se příběh nemohl uzavřít.Příjemné čtení.
Tak nějak mě netěší styl vyprávění.Nejde o srovnávání.U těchto knih je každý příběh jedinečný už tím,že lidé po přežití svých osudů jsou schopni se k nim vracet,ať už kvůli svědectví,varování...Scott píše ,že si nedělá žádné zásluhy na této knize.Propůjčil jí pouze své prsty.Nevím.Horace vyprávěl svůj příběh,když mu bylo 89 let a prožití hlubokého citu,který se stal velkou částí děje mi přijde sepsaný povrchně a já v něm ten cit ztrácím.Jako mladý muž prožíval všechno jinak,přesto některé situace popsané v knize mě ruší.Tím je to jiné,možná zajímavé.
Zjistila jsem,že u této knihy musíte vědět,jestli chcete přistoupit na určitý druh hry.Několik prvních stránek jsem měla trošku problém.Myslela jsem,že se autor snaží být jen vtipný po své první knize a bude to přehnané,protože některé postřehy Elsy jsou na její věk až moc vyspělé.Ale je na vás,jestli chcete vstoupit do Miamasu.Bez něj by byl příběh chudší.Prolínání světa fantazie a snových hrdinů s realitou dospěláckého světa vytváří příběh zajímavý,trochu smutný,místy humorný,chvílemi i dost napínavý,ale celkově dává pěknou souhru a dokáže promlouvat jinou řečí k těm,kteří jí chtějí naslouchat.No a já jsem nakonec chtěla.
I přes role,ve kterých se jen míhá a není hlavní postavou,vyniká svým zjevem a galantností.Život měl velmi bohatý přes divadlo vesnické,Národní,Divadlo Anny Sedláčkové,v Ostravě a dokonce i cirkus.
Povídání působí nenuceně,pravdivě,nejen o filmu,také o válečných létech,ale i pár soukromých perliček a názorů osobních.Jako by jste s ním seděli u kávičky každý den.Víte co byla Raoulovna a jak to dopadlo s vařením protekčních ledvinek?
No a i tohle je Raoul:
Láska?Vážky kmit v zrcadle lesní tůně,
odkudsi závan libý opojných květů vůně...
Přelétne,zavoní,
oko ti zaroní,
žalem i radostí,
rozkazem,žádostí.
Líbí se mi forma,jakou autor píše,jednoduše a srozumitelně popisuje životy císařských dcer.Kromě známého osudu Marie Antonie mě zaujala výchova matky od dětských let až po dospělost a životní příběh Isabelly Parmské.
Dočetla jsem případ Charlese Warda,který je pokračováním třetích spisů a je asi nejzajímavější.Chvílemi jsem myslela,že bude podobný ostatním povídkám,ale závěr byl překvapením,protože byl jiný.To je docela dobře,protože jsem měla pocit,že mám přelovecraftováno.Z první části mě ještě zaujala krátká povídka Chladný vzduch.
Chválím velmi autora,za opravdu krásně popsaný Mozartův život od prvních kroků až po poslední vydechnutí.Podrobně sledujeme lásku k hudbě,rodině,hlavně pak k otci Leopoldovi,který někdy až vtíravě představuje své geniální dítě všem a všude.Bez něj by tento roztomilý chlapec nenavštívil všechna krásná místa,nepoznal spoustu osobností,které měly vliv na jejich další spolupráci.Jejich vztah se samozřejmě formuje a s věkem mění.Celkově na mě působí krásně všechna místa Salcburk,Vídeň,Praha,známá jména dalších umělců v pozadí vlády Marie Terezie a jejích rozhodnutí,kde je událostem věnován taky prostor.Nejsou to ale jen výhry,také prohry,jak v životě uměleckém,tak i rodinném.Krásně napsané.
...Má úcta,Živná...Pane profesore z měšťanky ho vyhodili,na řemesla se nehodí,aspoň tu madurídu kdyby udělal...
Národní umělkyně,ženská komička,Baldinka.Na divadle tyto herce už nezastihneme,zůstávají nám aspoň ve filmu.Za životní roli je vzpomínána zlá Paní Dulská,ale mně se líbí hlavně v komediích,kdy přicupitá a brebentí,se svým typickým projevem.Také to neměla v životě lehké,ale byla sluníčkem a obětavou manželkou doktora Hilara.
,,Pane,Vy jste epidemie!Vy jste všude...Vy jste mor!!!
Hraběnka de Mauregard si nechá platit za své služby,touží po bohatství a velmi ji to baví.Pornografický text,bez zvláštní myšlenky a děje.Opakující se,detailně popsané scény na každé stránce.
Když jsem knihu objevila,myslela jsem,že jde o Miláčka v ženské podobě.Nejsem puritán,nevadí mi erotické ani tvrdší popisy,ale tyto dialogy a praktiky se mi v tomto podání teda moc nelíbily.
Přiznám se,povídku jsem četla kvůli porovnání s Vávrovým filmem z roku 1940.Je to takové ploché.Leon de Préval má svatou trpělivost.Vdova Elinor de Roselis odmítá muže a lásku s ohledem na špatnou zkušenost,ale kdyby si takhle každá hrála s mužem a ještě kladla rozmarné podmínky asi bych ji poslala někam.Ale láska mocná čarodějka.
Velmi tlustý chorobopis.Každý má nějaký problém,Louisa má všechna F. Snad i tenhle,místy i souvislý,vodopád pomohl skrýt její dočasný neklid.
Kniha není psaná dojemně,se spoustou omáčky.Jako bych četla dlouhý článek v novinách.Reálný zápis o chlapci z nefunkční rodiny.Adamova prababička se snažila,dle svých možností,ukázat mu,co je dětství.Rodiče na facku.Je to smutné.V dospělosti je Adam samozřejmě ovlivněn tím,jak vyrůstal.Zajímavé,že v těch sedmdesátých letech neskončil v dětském domově.
Skvělý psychologický thriller,který jsem si dlouho chtěla přečíst.Navodil mi správnou atmosféru,kdy jsem se nemohla od knihy odtrhnout.Má v sobě témeř vše.Sériového šílence,který je navíc chytrý,zvýšenou dávku brutality,promyšlený scénář,poznamenanou agentku a všechny ty stíny,stíny...
Čtu a trošku mi běží před očima příběh podobný,vraha jsem tušila brzy,ikdyž ne na sto procent.Není lehké napsat takovou knihu,vždycky se budou podobat a přesto i tato je jedinečná zase v něčem jiném a určitě jedna z nejlepších,které jsem četla.
Vyprávět tak dlouho o pocitech,dlouze popisovat každé místo,kde se zrovna se svými pocity nacházíme,bez potřeby zápletky a dynamického děje,to si skutečně může dovolit tento Francouz.
V tomhle žánru nejlepší z povídek,které jsem od Lovecrafta četla.Ilustrace doplňují pocit hrůzy a strachu z něčeho,co nemáme právo povolávat.
Netoužil po tom,aby se o něm psalo.Přesto myslím,že se autorce podařilo zachytit spoustu hezkých vzpomínek.A to hlavně divadelních,kde byla spousta hezkých rolí.Závěr patří vzpomínkám syna Jiřího.
Můj nejoblíbenější je hned první Nezvalův film Jarčin profesor.Konečně ne tak přísný, jako lesní Perner.Ale vždycky se budu zlobit na nadporučíka Vargu za to,že nechtěl.Asi jako v životě.
Z knihy je cítit lehkost a volnost.Večírek,který trvá několik dní.Čas,který dovoluje zapomenout a snít.Ale vždycky se musíte probudit.
Černobílý den jsem věnovala této knize a můj pocit asi takhle:
Baarová nebyla žádná Madla z cihelny a svůj život si Za tichých nocí představovala určitě daleko jednodušší.Prožila nejedno Ohnivé léto a třebaže byla nějakou dobu Maskovaná milenka a neměla Na růžích ustláno,našel si ji ve zralém věku Její lékař a mohla si zase říct,že Život je krásný.
Škvorecký sepsal její vyprávění a na mě puůsobí moc hezky.Už jsem některé četla a přestože se vedou diskuze o pravdě,o lži,o vztahu s Goebbelsem,každý at´si udělá svůj názor a hodnocení.
Pro mě zůstává dál,jako nejkrásnější Dívka v modrém.
Za mě jednoznačně Číhající děs.Další povídky,které se mi líbily nejvíc: Krysy ve zdech,Vyvrženec a Hudba Ericha Zanna.Ovšem i krátká Ex oblivione(Z říše zapomnění)je zajímavá.Vypravěč vstoupí přímo do vás.Pěkné,mrazivé počtení.