Clodia komentáře u knih
Pro postapokalyptický příběh asi jen tak nenajedeme vhodnější místo než nádherný, avšak drsný a izolovaný Island, do kterého je příběh Ostrova zasazen. Kniha mi trošku připomínala Blackout od Marca Eslberga, jen bez těch technických, méně záživných popisů. Na druhou stranu jsem po přečtení Ostrova docela postrádala vysvětlení, co se tam vlastně stalo a zda zbytek světa ještě existuje, nebo ne. O chování lidského pokolení, obzvláště v období krize, nemám valné mínění, což zde popisovaný rozpad společnosti jen potvrzuje. Samozřejmě, touha přežít je zakořeněná v každém z nás a při zhroucení systému přestávají platit stará pravidla a vytvářejí se pravidla nová. Musí to ale vždy končit násilím a utlačováním či likvidováním jiných/slabších skupin? Obávám se, že bych to v takové realitě měla brzy spočítané... Ostrov představuje dobře čtivou jednohubku, která by měla člověka přimět se nad daným tématem zamyslet, nejen ji zhltnout a jít dál. Přesto jsem od ní čekala asi ještě trošku víc.
Možná začínám být čím dál více náročnější čtenář, ale kniha mě moc nenadchla. Příběh první povídky byl vcelku fajn a dokázala bych si ho představit podrobněji jako samostatný román. Vyprávění druhého příběhu mě vůbec nebavilo, nesedl mi ten styl. Třetí povídku jsem zhltla, ale ráda bych si užila propracovanější konec.
Autorka zaujmout umí, o tom žádná. Kniha mě svým vyprávěním pohltila a přečetla jsem ji v jednom zátahu. Dokonce mě bavily i ty zamotané postavy a ukázka rčení o tom, jak je svět malý, v praxi. Samotné příběhy mi ale moc nesedly, vždyť to bylo jedno negativum za druhým...opravdu vztahy nefungují a lidi nedokáží být spolu šťastní? Docela smutné...
Celou dobu mě mrazilo, hltala jsem stránku za stránkou a zároveň jsem se tloukla do hlavy, jak mu to může všechno procházet....což je určitě jasná známka dobře napsané knihy, která umí čtenáře vtáhnout do děje. Jen ten konec byl na můj vkus trošku hrr a...a...a...???
Již roky s napětím sleduji příběhy Bratrů a jejich okolí. Jsem ráda, že se autorka rozhodla věnovat novou sérii mladé generaci, ale že se zároveň podařilo neodsunout Bratrstvo do pozadí. Knihu jsem hltala, ostatně jako všechny předchozí "wardovky", a jako vždy se těším na další a další pokračování. :)
Tématu druhé světové války se vyhýbám velikým obloukem a kdybych věděla, že mě tato knížka do té doby zavede, nejspíš bych ji nikdy neotevřela. A to by byla veliká chyba! Smekám před stylem psaní, který mě od začátku chytil a až do poslední stránky nepustil, a za hloubku příběhu, jež ve mně stále doznívá.
Občas bych si mohla přečíst anotaci....těšila jsem se na optimismem a pohodou nabytý román z prostředí Paříže a hned na prvních stránkách šok. Nakonec jsem se ale začetla a knihu si moc užila. Už se těším, co přinese pokračování.
Kniha je čtivá, bavila mě, přečetla jsem ji jedním dechem a některými úryvky bavila okolí, ale....je mi líto, že nevěra se zde stává jakousi normou. Chápu, že ne všichni si jsou celý život věrní, ale že opravdu nikdo? Je mi z toho smutno...
Každopádně mě styl psaní zaujal a určitě se dostane i na ostatní autorova díla :)
Nádherná knížka, ostatně jako všechny předešlé. Už teď se těším na další pokračování! :-)