cori komentáře u knih
Nenáročný příběh ženy, která po osmi letech prohlédne a manžela utajeného alkoholika ze dne na den vypytluje z bytu, stačí tak na jeden večer.
Sbírka fantasy povídek, pouze dvě jsou trochu sci-fi. Nejvíc mě zaujala povídka Andělé, jehly a desetníky ani novela nebyla špatná. Viz komentáře u jednotlivých povídek.
Originální převyprávění románu Jana Eyrová, v němž hraje velkou roli Společnost pro přemisťování vzpurných duchů, se odehrává roku 1835 a přináší plno humoru a zajímavostí ze života Charlotte Brönteové a její rodiny. Vadilo mi jediné a to, jakou roli hrál Arthur Wellesley, vévoda z Wellingtonu.
Zajímalo by mě, zda je tato hláška na straně 110 dílem autorek nebo překladatelky: "Prý se musíme především postarat o naše děti a starší bližní, abychom na ně nemuseli sbírat korkové zátky."
Sbírka povídek fiktivního autora zachycuje střípky z dějin alternativního Československa, které se sice vyhnulo nacistické a komunistické totalitě, ale za cenu naprosté izolace a nastolení vlastní totality, která využívá psychicky nadané jedince zvané pulsary. Kniha obsahuje pět povídek Stíny nad Prahou, Dým nad Mnichovem, Král komiků, Opušťák a Hlasy nad Berlínem.
Nejvíc mě zaujala povídka Opušťák ze života pohraniční stráže a jejich vyšlechtěných lupů (kříženců vlků, psů a hyen - mentálně ovládaných psovody). U některých povídek jsem nějak nepochopila pointu.
Kniha je tematicky rozdělena na kapitoly věnované kultuře, jídlu, módě, společnosti, dopravě a cestování, vědě a technice, sportu, krimi, humoru. Nechybí kalendárium, závěr knihy tvoří vzpomínky lidí narozených v roce 1978 na rok 1996.
Na straně 190 není na fotografii prezident Konfederace Jefferson Davis (to pozná i laik podle čepice, kterou má na fotce).
Jazykové koutky bych vynechala a nahradila je větším množstvím dobových anekdot či kreslených vtipů.
Maggie a Lara dvě švagrové postupně odkrývají rodinné tajemství týkající se jejich mužů a zesnulé první manželky jednoho z nich. Autorka kromě nevěry přihodila i domácí násilí, vztah macechy s vyvdanou dcerou, otce s Aizhamerem a nesnesitelnou tchýni. Happyendový konec mění vše v pohádku. "A žili šťastně až do smrti."
Knihou jsem se poctivě prokousala. Autorka složila pestrou mozaiku různých lidských povah a osudů pod zdánlivě idylickou fasádou malého anglického městečka. Nechybí zde týrané a zneužívané děti, indická menšina, psychicky nemocný člověk, drogově závislí, puberťáci, oběť šikany, sebepoškozovači, snobové i lesba. Chybí jen český Rom a afroamerický vozíčkář. Po složitějším úvodu, kdy se se nové a nové figury střídají jak na běžícím páse, jsem se konečně začetla. Happyend se naštěstí nekoná.
Když přistoupíme na myšlenku, že královna Alžběta se nechávala zastupovat svou bylinkářkou, aby ona sama mohla bez povšimnutí opouštět palác a hrát si na detektiva, čeká nás nenáročná historická detektivka. Alžbětě opět neznámí spiklenci usilují o život.
Reachera opět povolá armáda, aby pátral po atentátníkovi. Doprovod mu dělá sličná agentka, o generaci mladší, tudíž se tentokrát sex nekoná. Čekala jsem na nějaké velké rozuzlení, ale nakonec z toho vypadla promoakce jako z finstrálu.
Kniha přináší velmi dojemné svědectví ženy českého původu, která následovala svého polského manžela do Moskvy, kde byla v roce 1937 zatčena a odsouzena do gulagu za špionáž. V lágrech strávila 10 let. Ve svých zápiscích vzpomíná hlavně na své přátele, s kterými si poskytovali vzájemnou podporu. Velmi mě oslovily básně -lístky.
Soubor povídek a fejetonů o koncích milostných a sexuálních vztahů. Depresivní.
Z Alexandra se stal nesmrtelný akční hrdina, který přežije naprosto všechno, i sedmnáct nepodařených útěků z lágru NKVD. Kniha končí očekávaným happyendem.
Na hradě Colditz nikdy byli vězněni ruští důstojníci.
Kniha přináší celkem 13 povídek, z nichž je sedm sci-fi povídek, tři horory, tři povídky spojuje tématika nebe, boha a ďábla. Nejvíc se mi líbila povídka To, co milovalo Arthura Brookse. Pro mě nejslabší Smrt tančila mezi hvězdami. Viz mé komentáře u jednotlivých povídek.
Paní Kubešová literárně zpracovala vzpomínky jedné ze čtyř sestřenic z židovské rodiny Abelowiczů. Příběh sester Chavy a Ariel a jejich sestřenic z Krakowa Hanny a Mayy začíná v dubnu 1939, kdy se Hanna zamiluje do Poláka Januše, pokračuje líčením okupace Polska, holocaustu, schováváním Chavy a Ariel na venkově, láskou Chavy a německého vojáka Heinricha, neúspěšnými pokusy o útěk, životem v krakowském a waršavském ghettu a židovskému povstání. Tři z nich válku přežijí, ale do Polska se už nevrátí.
Kníže Slavomír (alias velkomoravský Mirek Dušín) vyšetřuje vraždu kaplana biskupa Wichinga. Tentokrát mu pomůže "policejní" chlupatý pes Chlup. Vrah je znám již od začátku, popisy hradišť, domů a dalších velmi "důležitých" nezbytností jsou nudné.
Pan Stejskal pokračuje ve vzdávání obdivu své milované Chrudimi a jejím obyvatelům. Tentokrát ve čtrnácti medailoncích představuje osobnosti nějak spjaté s městem (od knížete Břetislava I. přes pány Radouše, Kornela ze Všehrd, Ressela, Klimeše, Pippicha, Wiesnera, Poppera až po Karla Žídka). Po medailonku následuje epizoda z jejich života nebo rozprava paní Jany a pana Venouše, kteří se zajímají o historii svého města a při svých schůzkách či v vzájemné korespondenci si vyměňují informace o daných osobnostech. Pro mladé Chrudimáky povinná četba.
Autor opět nezklamal, knihu jsem slupla jako malinu. Cela Kuislova rodina se tentokrát přesouvá do autorova rodiště Mnichova, dvojčata hledají psa, Simon recenzenta, Barbara ženicha, Magdalena školu pro Petra a Jakob s Georgem a bratrem Bartolomějem vraha zbouchnutých děveček.Do toho všeho se ještě přidává starost o postiženou dceru Sophii a falešné peníze.
Autor servíruje napínavý příběh, kdy čtenář dlouho netuší, kdo je oním sériovým vrahem. Doufám, že Oliver Pötzsch píše další díl.
Další variace hrdinské fantasy přináší příběh zrazeného muže, který se chce pomstít zrádcům, ztracenou dceru, čarodějnice, družinu přátel, mocného nepřítele ze zámoří a boj za svobodu vlasti. Průměrné dílo, hrdinové jednají spíš jako roboti bez emocí nebo jen s jednou. I když se jedná o zcela vymyšlený svět (bez existence křesťanství), rušily mě v textu slova jako svatí křižáci, pohan, servírka, nátělník.
Knihu jsem poctivě přelouskala celou, ale nic převratného nepřinesla. Autor představuje svou metodu řešení problémů na otázce odstranění hladomoru v rozvojových zemích, ale řešení nevymyslel. Radí používat při řešení hodu kostkou a řídit se podle jeho tabulky v příloze.Podivný je i překlad (Indiáni loví v prérii buvoly). Jediné zajímavé byly citáty slavných osobností.
Z šestnácti povídek mně nejvíc zaujaly Trubka a Záměna. Povídky na konci sbírky jsou poněkud slabší. Viz mé komentáře u jednotlivých povídek.