Crowley komentáře u knih
Ne že by mi nevadilo tak nějak vykašlání se na návaznost předešlého dílu, ale spíše nekonzistentnost celkového děje, který je rozdělen na několik v podstatě "povídek". Naprostý chaos je střídán scénami, které rozhodně zaujmou převážně díky velkému spektru záporáků, kteří se zde vyskytují. Bohužel ti nejlepší nemají dostatek prostoru pro ukázání se v plném světle svojí genialitou, ale slouží spíše jako nešikovný můstek směrem k dalšímu dějství, které ve skutečnosti nějak extra nenavazuje.
Vidím tedy hlavní problém ve scenáristovi. Nedokáže vytvořit pevný děj, který byl zmaten už v Tvářích smrti. Je to celkem škoda, protože převážně první polovina komiksu má našláplo na opravdu silný kousek. Zakončení s Two Facem neurazí, ale nijak extra nepotěší. Pokuste se text nebrat extra jako děj, který má skončit s twistem na konci komiksu. Spíše jako zajímavé povídky.
Kresba je prostě klasická DC komiksovka. Precizní práce barev, které jsou doplněni stíny (převážně při oknech s Batmanem) k dokreslení celkové atmosféry. Výsledkem je superhrdinská kresba, kterou jste museli vidět už mnohokrát. Občas vás okna potěší převážně detaily tváří na záporácích (Scarecrow). Kreslíř jakoby rád zvýrazňoval temnou stránku člověka, kterou zobrazuje v znetvoření. Na tom si dal záležet. Na druhou stranu ostatní tváře vypadají příliš obyčejně.
Ve výsledku vám zůstane fajn komiks. Moc nečekejte, ale rozhodně nebudete zklamaní, pokud máte rádi Batmana. Pěkný kousek, který mě oslnil převážně graficky a záporáky. Ač bych tento díl doporučil převážně fanouškům Batmana, kteří se ve světě Gothamu pohybují s ladností Catwoman, tak jsem rozhodně rád, že mám tento kousek ve sbírce.
Depresivní a dospělý komiks. To je to první, co se mi vybaví při vzpomínce na tento kousek. Je vlastně až neuvěřitelný, co dokázali všichni autoři dát dohromady na tak malém prostoru. Jak bylo napsáno v úvodu. Panely jsou přehledné a nijak chaotické. Jde poznat, že Baltimore tak trochu vybočuje z mainstreamu. To samozřejmě pochopíte už z kresby. Ta je tvořena stejně jako u Hellboye (například) jednoduchými tahy. Nijak křiklavě není obarvená. Dává se větší důraz na krvavě rudou barvu, čímž se podtrhne opravdu vydařená efektivní brutalita (bludišťáka tomu, kdo uhodne z jaké je to knihy). Není to až tak křiklavé jako třeba v Sin City, ale určitě dělá to, co dělat má. Podtrhuje celou atmosféru. Stejně jako výběr ostatních barevných palet. Vše je tak krásně šedý a depresivní, že si po přečtení fakt řeknete, že je to komiks pro dospělejší čtenáře.
Co mě trápí, tak je délka. Na takový příběh je využito strašně málo prostoru. Dalo by se to rozvést. Vytvořit silnější poutu k příběhu. Takhle to totiž vyústí v (dobrým slova smyslu) béčkovou jednohubku. To je celkem škoda. No nic, budu si muset sehnat další díly :).
Doporučuji fandům Hellboye (nebo autorského stylu Mignola obecně), kteří mají chuť dostat se k trochu netradičnímu příběhu.
Autor až příliš tlačí na pilu. Jeho snaha uvést čtenáře do deprese a získat si tak pozornost je až zarážející. Sice jde jasně vidět, že rád píše, ale nemá ještě zajímavý příběh, který by vyprávěl. Je to prostě kýčovitá nuda. Neustálé pasáže o tom, jak je otec v prdeli z vykonaných činů, se velmi rychle zají. Tomu celému se ještě přidává dost ujetý překlad (go fuck yourself přeložit jako "běž se vopíchat" je celkem drsný. Google překladač?). To nejlepší na celé knize je vlastně obálka. Komiksové ladění dává pocit, že tohle bude akční post apo jízda plná drsných hlášek a béčkovitosti. Bohužel je to špatně napsaný psychologický román plný neoriginálních pasáží. Možná příště.
Ačkovil se má zde hodnotit kniha a ne překlad či korektura, tak si prostě musím rýpnout. Osobně si myslím, že autor má dobrou slovní zásobu a dokáže pracovat se slovy poutavě. Jeho styl tomu napovídá. Užívání přímé řeči ve správnou chvíli, gradace napětí, zápisky deníku. To jsou mimo jiné nadmíru dobře zpracované formy vyprávění, které padají na držku skrz podle mě naprosto debilní překlad a občasné chyby v korekci. Vážně se musí za celou knihu při popisu oděvu postavy stále používat "Má na sobě"? Zrovna u češtiny, která je neuvěřitelně barvitá. Možná jsem hnidopich, ale když čtu stále stejná slova, tak to po chvíli otráví. Nechápu, proč se na to u takového bestselleru vysrali...
Co se však týče knihy samotné, tak příběh není nikterak originální. Nejlépe by se žánrově dala zařadit do psychologického thrilleru. Čtenáře skrz zranitelnost postav posouvá k postupně vzůstajícímu strachu o hlavní protagonisty. Právě díky lidskosti a chybám se dá s hrdiny perfektně sblížit. Přímo Joseph má několik osobních problémů, které má mnoho lidí a dodává mu to tak uvěřitelný charakter člověka, který myslí v dané situaci naprosto logicky.
Kniha ale především dokáže na čtenáře aplikovat perfektně matoucí kličky, které vyústí v úžasné finále. Po dlouhé době jsem něco nečekal. Zvraty nejsou vůbec časté a tak vás autor stále mate několika málo střípky nápověd, které vás při hádání podezřelého nechají s nechápavým, ale zvědavým výrazem. Bál jsem se, jak se tohle vše zakončí. Jestli to bude mít vůbec nějaký smysl. Bylo to o dost lepší než jsem si mohl představit. Opravdu, konec je naprosto perfektní a nečekaný.
Abych se vyhnul spoilerům, tak kniha na čtenáře emočně útočí skrz zranitelnost nezletilých dívek. Různá zneužívání nejsou detailně popsaná. Jde spíše o přímé pocity a emoce oběti, která se snaží svým pubertálním stylem vyjádřit vše, co se zrovna děje. Často je to smutné a odpudivé, ale to je právě jeden z důvodů, proč čtete dál. Nemůžete v tom hrdiny nechat.
Ve výsledku se pro mě jedná o velmi kvalitní titul, kterému bych dal 3* skrz nepochopitelně zesratou korekci a hlavně překlad. Kdybych však měl hodnotit knihu jako takovou, tak rozhodně si své 4* plně zaslouží.
Uspěchaný konec mi brání v udělení plného hodnocení. Na Cartera schází trochu víc rafinovanosti. Po tom všem dějovém hypu se zakončí bez noblesy. Pokud pominu sterilní zakončení, tak se stále jedná o jednu z top kriminálek na trhu. Fandové série nemůžou být extra zklamaní. Skvělý Carter navozuje thrillerovou atmosféru skrz plot twisty v druhé polovině knihy. Stále sympatická hlavní dvojice dokáže bavit celou dobu. Kniha uteče a nezaměnitelný styl autora se nemění. Jeden za druhým ale stále nepřekonán. Úplné zakončení jen namlsá čtenáře k touze po pokračování. Abych tedy zodpověděl hlavní otázku. Chcete to číst? Chcete. Vážně.
Tak budu zase za outsidera. Reacher je absolutní suchar. Název knihy je dost zavádějící. Čekal jsem mistrovský thriller, ale absolutně jsem se během čtení necítil v nějakém presu. Neměl jsem vůbec strach o postavy. Vraždy jsou nic oproti Carterovi. Nějak nerozumím, co na tom všichni vidí. Vše je na této knize z mého pohledu špatné. Nezajímavý děj, nulový záporák, špatné postavy, suchý hrdina. Nemá to duši a drive. Nemohl jsem to ani dočíst. Oproti knihám od Cartera naprosto jiná liga.
Dávám jednu hvězdu za scénu v lapáku. Autor mění situace a prostředí do nudnějších částí. Trpělivě jsem čekal, až se kniha rozjede, ale nic. "Sorry jako!"
Kvalitní fantasy pro mladistvé, které ztrácí dech v poslední čtvrtině příběhu. Více na: http://charta.webgarden.cz/obsah/nazorovky-recenze/jmeno-vetru
Pozor, pozor! Tahle kniha pěkně klame! Vykašlete se na lákavou anotaci, obálku a fotografie. Tohle je jasná kniha pro mládež, která by mohla být věkově zařazena mezi Divergence a takové ty věci, které se dnes čtou. Nenechte se oklamat jako já a zjistěte si, do čeho to jdete. A teď k věci.
Strašně nerad hodnotím knihy, které jsem nedočetl a tak se vyhnu hvězdičkovému ohodnocení s tím, že Sirotčinec není určen pro mě a ani jsem ho nedočetl. Zbývalo mi cca 50 stran než jsem to vzdal. Příliš dětinsky moderní a vykradené, kde se dá. Nejvtipnější je, že to není ani dobře vykradené. Je to jednoduše kombinace všeho možného a pěkně zabalené do stylu série Výprav do podzemí (nebo jak se ta série přesně jmenuje). Psaný styl je jednoduchý a čte se snadno. Což je samozřejmě dobře, ale děj mě jednoduše absolutně neupoutal a po přibližně sté stránce jsem věděl jistě, že tohle není kniha pro mě.
Nutné je však pochválit fotografie, které jsou opravdu nádherně udělané. Dokonce i některé dopisy se snaží navodit pocit reálné atmosféry a jakési záhady, která pro mě bohužel ve výsledku stojí jednoduše za pendrek.
Pokud je na konci knihy nějaký epický zvrat, který dělá tuto knihu bestsellerem, tak se ho oficiálně zříkám a je mi to upřímně řečeno totálně buřt. Ne, nejsem na tohle zvědavý.
Omlouvám se všem fanouškům. Jak jsem několikrát zmínil - nejsem ve věkové kategorii knihy.
Fakt jsem se snažil knihu dočíst, ale pro mě je nepřekonatelný problém jednotvárnost. Všechny povídky jsou v podstatě stejné a bez nápadu. Přitom svět Warhammeru je tak nádherný! Každý příběh nemusí přeci začínat v hospodě.
Má to být výběr nejlepších povídek. Nechápu, jak se tohle mohlo stát. Svět Warhammeru je mi velmi sympatický, ale tohle prostě ne.
Bez nápadu, jednotvárné a tudíž těžce nudné. Číst povídkovou knihu o 336 stranách, kde každá je v podstatě stejná, je pro mě prostě problém.
Sorry všem fanouškům. Fakt mám rád Gotreka. Zkusím mu dát šanci v jiné knize.
Rozumím, že se kniha mnoha lidem líbí, ale světový bestseller? Fakt nevím. Spousta knih mi přijde o dost lepší. Prostě mi u knihy schází "rampampam" efekt. Neodsejpá to. Prvních přibližně sto stran je natolik matoucích, že jsem si několikrát musel znovu přečíst anotaci. Čtu vůbec tu správnou knihu? Ptal jsem se. Jednoduše neodpovídala popisu.
Na druhou stranu velmi dobře popisovala totalitní režim a činnosti s ním spojené. Brutalita a šikana. Strach občanů o svůj život a nedostatek základních potřeb. Zaujalo mě to, jen bych nečekal od takové knihy něco takového. Čekal jsem prostě kriminálku a s tím i ke knize přistupoval. Rozjezd prostě trvá moc dlouho a mezi tím dostanete do rukou spoustu informací, které nejsou tolik užitečné, ale z části nutné k propojení čtenáře s postavou hlavního hrdiny. Pochopení jeho činů a převážně získání sympatii.
Poté se však kniha rozjede a časová investice se vám nakonec vyplatí. Je to opravdu zábavná kriminálka s prvky thrilleru. Jen mi to nepřijde prostě tolik originální. Jako bych to už někde četl jen v jiném prostředí. To je podle mě největší tahák celé knihy. Zasazení. Krimi z prostředí sovětského svazu je zajímavé převážně díky omezeným možnostem hrdiny a různých překážek ve vyšetřování směrem od státu nikoliv od vraha. Takový thriller bylo nakonec zábavné číst. Slabý drive a průměrná krimi složka mě subjektivně táhne k nižšímu hodnocení. Pořád je to zábavná kniha, ale Nagáno to není. Největší prim prostě hraje stát a lov na Lva.
Co se týče konce, tak jak zde bylo vyjádřeno, je to zklamání. Dopadla to v americkém stylu. Vypadává tak z atmosféry a celkově i myšlenky knihy. Těžko to popsat bez nějakého vyzrazení. Řekl bych, že pochopíte při čtení.
Jsem si vědom, že za tento koment nedostanu mé milované palečky, ale vyjádřím svobodně názor proti matičce rus! Sabaki!
Oswald Cobblepot je tentokrát chytřejší. Na Batmana připraví téměř dokonalou lest. Je však tato past natolik bezchybná, že se nedá využít?
Po dvou nic neříkajících dílech jsem se obával sáhnout po další knize. Tentokrát však stvořil komiks úplně jiný tým a je to hodně znát. Scénárista odvedl skvělou práci. Záporáci mají ďábelské plány, které oslní. Pasáže s Clayfacem mě dost překvapili svojí originalitou. Dialogy jsou přesně takové, jako bych si u Detective Komiksu představoval. Chaos je pryč. Nastala skvostná návaznost mezi gradujícími kapitolami a konečně se podařilo udržet bezchybně pozornost a spokojenost v jednom.
Graficky se komiks vydal spíše do temnějších vod pro dospělé a je to sakra dobře. Větší práce stínů a tmavších barev dávají důraz syrovosti určitých postav. Stále je to však superhrdinský komiks, takže je třeba mít na paměti, že Vertigo to prostě nebude. Práce tužkou jde však vidět stejně skvěle jako práce prvotřídního tonera a koloristy (píšu to dobře?).
Celkovou radost kazí tak trochu slabší ukončení celého děje. Doufám, že příští díl naváže, protože má skvělou šanci stát se nadprůměrným komiksem. Jelikož je kniha samozřejmě brožka, tak dvoustranná okna, kde je zrovna to nejzajímavější uprostřed (jak jinak), se nedají až tak pohodlně vyčíst. To jsou však jen takové mouchy na kráse. Ty drobné chybičky nás muže přece přitahují!
Takže? Skvělý start do budoucna, který rozhodně stojí mít za to v knihovničce, pokud jste fandou Batmana a jeho dospělejších komiksových verzí. Kresba vás překvapí a scénář nadchne. Konec trochu zklame, ale tuto jízdu si určitě užijete!
Po Anihilaci jsem se hodně těšil na pokračování. Příjemný příběh plný tajemství a psaný deníkovou formou. Až s Autoritou jsem si uvědomil, jak je psaný styl důležitý pro osobitost celé knihy. Autorita je vykleštěná ode všeho, co dělalo Anihilaci zábavnou. Není proto asi nejlepší nápad porovnávat oba díly i když patří do stejného universa. Je to trochu škoda, protože se srovnání samozřejmě automaticky nabízí. Při čtení Autority jsem se nemohl vzdát pocitu jisté sterility. Je to prázdné a až příliš obyčejné. Na Anihilaci jsme přeci milovali tu jedinečnost a tajemství. Necháme ale styl stylem a popojedem.
Co se týče příběhu, tak je taky o několik úrovní níž. Problémem je, že se autor až příliš soustředil na formování různých skrytých frakcí. To je poněkud zvláštní rozhodnutí, když počátek série byl stavěn na záhadném habitatu a drsném přežívání postav. Oceňuji sice snahu vložit do hry nové postavy, ale ve skutečnosti slouží jen jako pouhá kulisa. Nejsou dokreslené a propracované. Kromě přibližně dvou postav (bioložka a když přimhouřím oko tak Whitby) jsou ostatní nedůležití. Sem tam něco kváknou, ale děj to neposouvá. Čímž se chci dostat k ději jako takovému. Spoilerovat nebudu, ale oproti předchozímu dílu je to opět slabší. V podstatě nedostanete žádné odpovědi. To mi nevadí. U této série je osobité nadhazovat další otázky bez odpovědí. Problémem je, že nadhazuje těch otázek fakt málo. Jasně, přichází s několika pěknými teoriemi (terroir), ale ty ždíme do poslední kapky, až se začne ten dobrý nápad stávat otravným.
Je plno důvodů, proč být na Autorita nasraný. Přitom to není tak špatná kniha. Jen jsem čekal víc. Nebýt hrstičky (asi tak dvou) rozkošných plot twistů, tak bych se nebál jít s hodnocením níž. Subjektivně zklamání. Doporučeno fanouškům Jižní zóny, kteří jsou schopni zkrotit své nároky. Budete to totiž potřebovat.
Některý povídky slabší (Chladný vzduch), některé až příliš snové a za mě subjektivně mimo (Snové putování k neznámému Kadathu) a některé jednoduše dokonalé (Volání Cthulhu, Případ Charlese Dextera Warda, Pickmanův model). V každém případě se jedná o jedinečnou záležitost, která svou atmosférou a stylistikou nemá konkurenci. Lovecraft je prostě love/hate autor. Tohle si MUSÍTE přečíst, vážně!
O Carterovi jsem toho psal už více, takže bez opakování jen ve zkratce. Ačkoliv je tento díl již sedmým v řadě, tak se autor stále nezbavil sterilního popisu, který dohání napínavým dějem, sympatickým hrdinou a převážně opravdu drsným záporákem. Konečný twist mě opět dostal a zase jsem to neodhadl. Carter je jediný autor, který dokáže ze mě na konci knihy dostat citoslovci "ouuu" . Těším se na další jeho počiny. Gratulace!
Pravděpodobně mi Les mytág prostě nesedl. Je to propracované universum, ale o starověké legendy se moc nezajímám, tudíž jsem se často ztrácel. Ne že bych nevěděl kdo je kdo, ale jednoduše to pro mě bylo strašné psycho. Kniha často měnila situace závratnou rychlostí, ale místo kvalitního spádu a "drivu" to na mě působilo chaoticky a psychedelicky. Také hraničí na pomezí knihy pro mládež a pro dospělé. Nejsem si jistý, jaké lidi tohle má oslovit. Na dospělé jsou určité pasáže prostě příliš pohádkové až dětské. Pro děti je to zase málo pohádkové a spoustu z toho nemůžou pochopit.
Kromě toho kniha strašně ráda mění žánry. Každá část knihy má v podstatě svůj osobní žánr, který si udržuje po určitou dobu. Následně se objeví nějaký šílený "mindfuck" a vy pak sledujete knihu s výrazem "cožeeee? kdy?!!". Pozitivní však na tom je, že si najde v Lese mytág každé to své. Není to vyloženě uspokojující, ale stále je to lehce nadprůměrné. Komplexní svět je popsán roztržitým stylem, který jakoby byl z autorova sna. To je nejspíše nejlepší přirovnání. Les mytág je jako sen. Zmatený, podivný, občas nesmyslný, ale svým způsobem krásný. Má svoji osobitost, to rozhodně. Přirovnal bych Les mytág k dílům od Gaimana, akorát musíte přidat více psycho situací.
Co se mi ale líbilo, tak zakončení. Bylo skutečně skvělé sledovat, jak se psychologie hlavních postav rozvíjí a eskaluje do extrémních rozměrů, jehož vyvrcholením je finále lákající na další díly. Osobně bych však do dalších dílů nešel. Na mě je tento typ románu až příliš šílený a snový.
Pokud máte rádi starověké legendy a různé pověsti, tak si přidejte k hodnocení 1-2*. Měli by jste je znát, jelikož kniha čerpá (údajně) z ověřených základů (jak je to možné u legendy).
Pro mě tedy byla ve výsledku výprava do Ryhopského (Rohypnolového) lesa mírné zklamání. Autorovi se však nedá upřít obrovská fantazie s kterou manipuluje. Stejně tak jeho manipulace s žánry, které nejsou dopilované, ale jakmile to rozjede a přijmete tuto situaci, tak zjistíte, že Holdstock píše opravdu skvěle.
Přesto mě tak trochu udivuje, proč je tato kniha oslavována několika cenami za nejlepší sci-fi/fantasy. Fanoušci mě sežerou a právem. Tohle prostě nebyla kniha pro mě. I tak musím ocenit autorův smysl pro skvělou volbu slov, fantazii a originalitu.
Na Carterovi poměry takový průměr. Klasická kriminálka, která je neotřelá převážně ve vraždách. Přesto převážně na konci skončí do hry autor s parádním zvratem, který mě osobně dostal. Fakt jsem už myslel, že vraha mám, sakra! Tak to zkusíme příště, mistře Cartere!
Pro ujasněnou. Bylo by to mezi 4-5*, ale porovnávám převážně s Jeden za druhým, které považuji za dokonalou kriminálkou.
Předloha se ke mě bohužel prozatím nedostala, ale komiks mi přišel šíleně osekaný. Jakoby se sám popisoval svým textem."Ti lidé, jedoucí rychle v autech, vidí v okolí pouze skvrny."
Asi takový komiks je. Jen skvrna. Vše je děsně uspěchané a tíhne až k chaotičnosti. Myšlenky jsou nadhozené, ale absolutně nedotažené. Proč je komiks tak krátký, když si vybral za předlohu klasickou literaturu s opravdu zajímavou myšlenkou?
Na druhou stranu je kresba pěkná. Nic víc, nic míň. Prostě je pěkná. Dočetl jsem se, že autor kreslil i pro DC a dark horse, takže je tam jistý talent samozřejmě znát. Osobně jsem byl překvapen, že kresba je v takovémto komiksu silnější stránkou.
Text je prostě osekaný a jde to těžce poznat i když jste nečetli předlohu. Hodnocení se odráží také na tom, že jsem nečetl původní román, což je škoda a tak trochu jsem si to tímto komiksem pokazil. Děj mi totiž přijde opravdu zajímavý a skvělý. Jen je to jako nějaká ukázka, která víte, jak dopadne. Něco jako prvních deset vteřin pornofilmu. Víte jak dopadne, ale stejně jste zvědavý se na něj podívat.
Kdybych četl předlohu, tak pravděpodobně se tomuto komiksu vyhnu. Pro ostatní bych doporučoval si sehnat klasickou knihu.