czarba komentáře u knih

Velmi vydařená kniha, originální tématem i způsobem zpracování. Velmi se mi líbil nápad pojmout ji tak trochu jako studii. Dokumenty z archivů navíc dodávají celé knize ještě další rozměr. Kniha je nejen pojednáním o žítkovských bohyních, u kterého je patrná autorčina znalost věci a pečlivé nastudování tématu, ale v širším měřítku je také ilustrací zla páchaného v různých obdobích historie. Za mě dávám palec nahoru a určitě doporučuji k přečtení.

7 07.08.2016

Jedna z nejmilejších knížek, jaké jsem četla. Neobyčejný příběh o na první pohled nemyslitelném přátelství, který člověka pohladí na duši. Při čtení jsem se mnohokrát přistihla, jak se sama pro sebe usmívám. Ideální knížka pro chvíle, kdy potřebujete zastavit a odpočívat. Kniha je psána prostě, bez příkras a stylistických kudrlinek, ale možná právě v tom je její krása. Určitě se k ní ještě vrátím.

7 30.06.2016

Jednoduše a čtivě psaná oddechovka. Začátek mě bavil, pak už si ale člověk tak nějak zvykne na styl autorova humoru a psaní a nic moc ho v knize nepřekvapí. Dočetla jsem spíš proto, že vzhledem k jednoduchému ději i stylu psaní se kniha čte víceméně sama a za chvilku je přečteno. Poslední aristokratka je prostě kniha na jedno přečtení, která docela pobaví, vracet se k ní ale určitě nebudu a další díly taky už nutně číst nemusím.

6 20.08.2017

Výborné počtení. Oddechovka, která zaručeně spraví náladu. Autorův humor mě naprosto dostal a poklonu skládám také překladatelce, moc pěkná práce. Už se těším na další díly :-)

5 13.07.2016

Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala v autorově způsobu vyprávění a zezačátku jsem si říkala, jestli knihu přes ten propletenec postav a příběhů vůbec dočtu. Nakonec jsem ji přelouskala ani nevím jak. Po celou dobu čtení se ve mně mísily dva pocity - chvílemi jsem se opravdu bavila nad absurditou popisovaných situací, chvílemi jsem kvůli té absurditě a bezmoci, která z některých stránek přímo kříčí, měla chuť knize a jejím postavám namlátit. To jenom svědčí o tom, jak dobře je napsaná :-) Knihu mám půjčenou z knihovny, ale určitě si seženu vlastní. Je to kousek, který stojí za to mít doma. Určitě doporučuju si ji přečíst.

4 17.07.2016

Velice zajímavá kniha. Motiv obrazu coby zrcadla vlastní duše a svědomí mě velmi zaujal. Na druhou stranu mi přijde, že autor mohl některé myšlenky a okamžiky děje více rozvinout a propracovat. To, že Dorian svou povahou a chováním ničí životy ostatních, je v knize pouze letmo zmiňováno jako holý fakt, ačkoliv je to pro děj a pro pochopení samotného Doriana podstatné. Právě tato dějová linka by si podle mě zasloužila pečlivější zpracování, které bych uvítala rozhodně víc, než popisy, které jsou na několika místech knihy tak rozvláčné, že než dojdete na jejich konec, zapomenete, proč s nimi autor vlastně začal. I přes výhrady však kniha určitě stojí za přečtení a já sama se k ní rozhodně ještě vrátím.
Co mě mrzí, je, že ve vydání, které jsem četla (nakladatelství Fortuna Libri, 2016), je obrovské množství překlepů. Jednak to při čtení ruší a jednak mi to přijde jako neúcta jak k autorovi knihy, tak ke čtenářům.

4 11.07.2016

Tak trošku váhám s hodnocením. V porovnání s předchozími dvěma knihami je příběh ucelenější a dějová linka se snáze sleduje, na druhou stranu zde ale trochu postrádám absurditu situací a humor skrytý snad v každém řádku, kterým mě Zeměplocha v předchozích knihách naprosto dostala. Přiznám se, že se mi při čtení stýskalo po Mrakoplašovi i Zavazadle :-) Možná jsem až příliš počítala s tím, že třetí kniha bude stylem kopírovat ty předešlé, a těšila jsem se na to. Zeměplocha je však stejně jako náš svět plná "rozlišných" (jak by řekla Bábi Zlopočasná) příběhů, které nutně nemusí být jeden jako druhý. Příběh o malé holčičce toužící proniknout do "mužského světa" je úplně jiný, než ten Mrakoplašův, ale je neobyčejně milý a má své kouzlo.

3 12.07.2016

Moje první kniha od Pratchetta a asi nejoriginálnější, jakou jsem kdy četla. Popravdě jsem moc nevěděla, co mám od knihy čekat, ale takovou smršť jsem nečekala rozhodně :-) Kniha je zábavná už jenom svou formou. Způsob, jakým autor popisuje věci a jakým staví jednotlivé věty, ji dělá neuvěřitelně vtipnou. Kromě toho je odzbrojující i autorova fantazie. Původně jsem chtěla strhnout jednu hvězdičku, protože mi příběh místy přišel chaotický a celkově tak trochu neucelený, na druhou stranu je kniha tak originální, milá a vtipná, že strženou hvězdičku zase vracím zpátky. Jsem ráda, že jsem si koupila vydání obsahující první dvě knihy o Zeměploše, takže se rovnou pouštím do Lehkého fantastična :-) A klobouk dolů patří smeknout i před panem Kantůrkem coby překladatelem, který má na tomto čtenářském zážitku také svůj velký podíl.

3 04.07.2016

Tak trochu jiný Fulghum. Kniha je popisnější a méně hladivá než autorovy předešlé knihy, i přesto však jeho zamyšlení nad různými etapami života zaujme. Kniha není z těch, které by člověk nutně musel nebo měl přečíst "od začátku do konce". Její krása spočívá v tom, že každý, ať se nachází v jakékoliv fázi života, si v ní může najít to svoje, i kdyby to mělo být jen v jedné kapitolce. Všechno v životě má svůj čas a vždy dospějeme do fáze, kdy se nás některý z popsaných životních rituálů bude týkat a některá část autorových úvah nám tak bude blízká. Knihu tedy doporučuji k přečtení vlastně komukoliv. Sama se těším, až se ke knize jednou vrátím a porovnám, které části knihy pro mě byly důležité v tu chvíli a které v minulosti.

2 11.08.2016

Docela mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Zejména v první půli se člověk musí prokousávat někdy možná až zbytečně detailními popisy. Na druhou stranu příběh prchajícího chlapce je tak silný, že vás nutí číst dál a dál. Osobně už bych se nicméně ke knize asi nevrátila, a to zejména kvůli tématu, které mi psychicky nedělá moc dobře. Z knihy dýchá dusná a dusivá atmosféra vyprahlé krajiny, strachu a bezpráví. Není to oddechová četba, ale pokud zrovna nehledáte knihu na odreagování, zkuste ji.

2 30.06.2016

Moje první knížka od Browna a za mě velmi vydařená. Čtivý příběh protkaný spoustou informací, za což má u mě kniha vždy body nahoru. Hvězdičku ale strhávám za konec, kde už se autor podle mě nechal až příliš unést. Stylizace Roberta do pozice akčního hrdiny mi nesedí a konec mi celkově přišel až moc překombinovaný a hrající na efekt. Připomínalo mi to typickou scénu z amerického filmu, kde všechno vybuchuje, hoří, do toho se hrdina nebo kdokoliv snaží světu sdělit velkou myšlenku, celé to trvá nekonečně dlouho a na závěr přijde potlesk. Jinak je ale kniha povedená a stojí za přečtění. Už se těším na Šifru :-)

1 03.08.2016

Knížku jsem přečetla během dne. Vcelku příjemné počtení a jako bonus i střípky z dějin Kolumbie. Nedoporučuju číst v letadle :-)

1 29.06.2016