Daku
komentáře u knih

Pokud se chcete zasmát, určitě tuto knihu doporučuji. Jen nedoporučuji číst knihu na veřejnosti, výbuchy smíchu, by ostatní mohli brát jako projev šílenství .


14ti letá Anna Franková ve svém deníku napsala:
Když někdy uvažuju o tom, jak tady žijeme, docházím většinou k závěru, že v porovnání s jinými Židy, kteří se neskrývají se tu máme jako v ráji.
V té do době se už skoro rok se svou rodinou a dalšími Židy skrývala a nemohla ani na krok z domu. Dnes si spousta lidí ztěžuje jak se má špatně, ale v porovnání s touto dívkou a většinou dnešního světa se máme velice dobře.


Nějak mi všechny ty severské detektivky připadají na jedno brdo... Hlavní hrdinové mají problém s alkoholem, kouří jednu za druhou a mají rodiné problémy...


Kniha má děj, který má spád a čte se dobře. Má zajímavý a nápaditý děj. Ale spousta věcí mi tam moc nesedělo. Pochybuju, že by někdo raději slavil silvestra s lidmi z práce, než s přátali a rodinou. Také bych chtěla vidět baterku, která vydrží svíti několik dní. Jak si může někdo rozbít hlavu, když na začátku všichni měli přilby? Jana, zkušená horolezkyně a neví, že na konci lana se dělá uzel, z důvodu, aby někdo nepřejel konec lana a nezřítil se dolů. Co používali za jistítko? Jistítka jsou konstruhována tak, aby se sama v případě potřeby zablokovala. Je potřeba je držet povolená, aby se dalo slaňvat. A určitě i další věci, mi nedávaly smysl.


Příběh sám o sobě byl super. Ale ty sáhodlouhé náboženské monology a dialogy mne ubíjely. Kdybych neměla knížku do Čtenářské vázvy, tak ji odložím-


Velmi čtivá knížka, kterou jsem četla každou volnou chvilku. Kdo je vrahem Johana mne dost překvalipo, ale jeho motiv chápu.


Když jsem si přečetla, o čem má kniha být, tak mne vůbec nezaujala. Ale nakonec jsem ji přečetla jedním dechem a nemohla se od ní ohtrhnout. Klidně by kniha mohla mít pokračování, ne všechno zde bylo řečeno.


Tak nějak nevím, proč je kniha označená jako thriller. Za mne je to spíš romám pro ženy. Knihu jsem dočetla jen kvůli tomu, že vyjímečně odložím rozečtenou knihu. Ale na mou nechuť číst knihu mohlo mít vliv i to, že mi Beth byla dost nesympatická.


Už hodně dlouho, se mi nestalo, abych knihu nedočetla. Ale tohle jsem opravdu nedala a skončila jsem u 3 kapitoly.


Určitě zajímavá kniha. Spousta lidí, by si mělo uvědomit, že lidi by se neměli soudit podle vyznání, nebo barvy pleti. Ale podle toho, jací opravdu jsou.


Tuhle knížku jsem kdysi četla na střední. Teď jsem se k ní, díky čtenářské výzvě po letech vrátila a nelituju. Pravda, ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl, ale nakonec to byla paráda.


Za mne kniha nebyla špatná a dobře se četla. Úplný konec byl dost překvapivý. Felix má tu smůlu, že ho mnoho lidí porovnává s jeho otcem. Možný by bylo dobře, kdyby se úplně vyhnul tématu dostihového sportu. I když je pravda, že v této knize je toto téma jen okrajově.


Jako román pro ženy možná dobré, ale romány pro ženy zrovna nevyhledávám. Jako detektivka dost slabota. Detektivka se z toho vlastně stala až skoro na konci knihy.


Aristokratku čtu na přeskáčku a teď jsem se dostala k druhému dílu. Kdybych četla postupně, tak by byl druhý díl můj poslední a další bych už nečetla a to by byla škoda. Za mne zatím nejslabší díl.


Kniha mne zaujala a přečetla jsem ji tak rychle, jak jen se dalo. Je to napínavé čtení a člověk jen doufá, že je to celé opravdu vymyšlené. Škoda, že překlad je plný překlepů a věty občas nedávají smysl.


Původně jsem si chtěla knížku přečíst, protože je jejím námětem geocaching. A vůbec nelituju. Knížka mne zaujala od začátku do konce. Co mne trochu zklamalo, byl občas nepřesný překlad z oblasti geocachingu. Knihu rozhodně doporučuji k přečtení :-)


(SPOILER) Zajímavá kniha, která nutí člověka klást si otýzku, jak by se zachoval on. Byl by schopen pomáhat i s vědomím, že tím ohrožuje nejen sebe, ale i své blízké? Ale o Anně Frankové kniha není. A z knihy ani nevyplývá, že Annu a její rodinu udala právě Ans, ano mohla to být ona, ale mohl to být i někdo jiný. Jak to tenkrát opravdu bylo se už asi nikdy nedozvíme.


Mám knihu vydanou v roce, která má nádherné ilustrace. Ale pověsti byly psány v jazyce, který používal Jirásek, takže pro mne trochu náročnější čtení. Přece jenom se od té doby češtiny trochu změnila.


Některé povídky zaujaly víc, některé míň. Většina z nich měla nečekané rozuzlení. V každém případě mne kniha zaujala.
