dameo komentáře u knih
Nuda! Nicneříkající děj promíchaný s péčkem. Knihu zahoďte a jdete na Pornhub rovnou.
Útlá knížka s minimem textu. Některá čtyřverší jsou opravdu trefná, zaryjí se do hlavy a nutí člověka k přemýšlení.
Kdy dobro nad zlem
zvítězí?
Až zatleskáš mu
jednou rukou...
Každý úspěch: mříž.
Dokud neztratíš
i Boha,
z vězení nevyjdeš.
Hrozná nuda. K jakštakš zajímavému konci se jeden musí prokousat hromadou balastu. Na to, jak je ta knížka tenká, jsem ji četl velmi dlouho. Hlavní hrdinka je nesympatická vypočítavá mrcha neschopná jakéhokoli citu, Robot co si jde za svým.
"..., úcta k mateřštině se dá projevovat buď tím, že se umístí do muzea mluvy minulých staletí, že se uvězní v umělém výtvoru gramatiků a estétů, nebo tím, že se napájí ze zdravých zdrojů, totiž ze zásobárny běžné řeči lidu; s bohatstvím těchto zásob si autor s chutí hraje."
Starý pán, který odmítá vzít v potaz, že je starý - v tom negativním smyslu. Hlavní hrdina se ponižuje, ví o tom a kašle na to. Kdo ví, jak dopadneme my.
Autor příliš zdůrazňuje roli EEG při pozorování mozku - dnes by asi se stejným zaujetím psal o magnetické rezonanci. Nicméně části o zazenu jsou velmi přínosné.
Příběh ohlodaný na kost. Jako bych se kouknul malým okýnkem do cizích životů a nechápal nic. Jak, ale chcete pochopit někoho, kdo má těžkou depresi?
Na knize je vidět, jak se svět změnil od roku 1925. Je obtížné se myšlenkově přiblížit mladému homosexuálu s uměleckými ambicemi, kterému chybí doma uznání, a proto odchází z domu žít na okraji společnosti. Ale ani tam není neudělá comingout, protože ta doba něco takového neznala. Místo toho se vyznává z "lásky k tělu". Kniha nemá spád ani pointu, je to jen taková řeka pocitů.
Historie líčená napínavým způsobem - číst tu knihu byla zábava.