DaNDee
komentáře u knih

(SPOILER) „Mašín plánoval v březnu devětatřicátého vyhození vlastních kasáren do vzduchu, nechtěl nepříteli nechat nic. Klidně by je poslal k čertu. Přemlouvali ho. Vlastní spolubojovníci. Dodnes jim to nezapomněl, dodnes jim to neodpustil, i když některé už semlela nacistická mašinérie a další prokázali cenné služby odboji. On s nimi spolupracovat odmítal, a když je náhodou potkal, nepozdravil je a přešel na druhou stranu ulice, aby jim nemusel dát pár facek.“
Nikola Šuhaj loupežník, Markéta Lazarová, já bych tyhle knihy ihned vyhodil ze všech maturitních seznamů a nahradil je tímhle Váchou.
Vácho, klobouk a kabát se železy dolů! I když... ta železa vlastně nikdy.
Tři mušketýři a spol. mi budou chybět. Klidně bych četl dál, další díl. A tak jako díky Kopřivovým 101 minutám pozoruju v metru přívodní kolejnice, stejně tak mi proběhne někdy hlavou, že po stejné dlažbě jako já se potulovali mistři maskování; jaké to muselo být v chladných prázdných zimách..
Slzy v očích, stejně jako hysterický smích. Obojím jsem si při čtení prošel. Možná jen trochu víc akce bych ocenil. Souhlasím také s uživatelem Paulem.1987, že mi 3 hrdinové a jejich jednání občas splývalo i přesto, že autor dosti jasně popsal jejich odlišné charaktery. Tím chci říct, že když byli pohromadě, tak přímá řeč nebo myšlenka mohla patřit v podstatě komukoliv z nich.


Moje nejoblíbenější kniha z Pevnosti, a možná vůbec : )


(SPOILER) VAROVÁNÍ:TOHLE BUDE NA DLOUHO
To si děláš kozy. My čtenáři nejsme stádo ovcí!
Procedím skrz zuby už na třetí stránce, kde Moravec tvrdí, že se nestačil vzpamatovat nad ztrátou Bohdana, a má tu další. Jak nestačil?! Kolik času uběhlo od jedničky? Moře! Za tu dobu si na něj skoro nevzpomněl, ne niterně, jen v nějakých vyplňovacích nicneříkajících ledabylých frázích—cca 1 věta za knihu a možná ani to ne. Nehledě na to, že já tady v komentáři dvě tři knihy zpátky žehrám nad tím, že si Moravec ani jednou na Bohdana od jedničky na to že to byl jeho BFF ani pořádně kurwa nevzpomněl..Uf..
A to mluvíme jen o str. č. 3!
A mě už napadly výtky na těch PRVNÍCH DVOU (ale tohle muselo ven), kde Moravec tane nad tím jak Amanda převzala po Vodičkovi pilota i přesto, že jí tam na to expí už asi 5 knih v řadě a Moravec o tom moc dobře celou tu dobu ví, a dokonce ji sám už zažil elektrotechnicky zdatnou ve Šprtech+Frajerech (tu psala paradoxně sama Sněgy), kdy prchala ventilací před Lloydem než mu ukousla koule. Asi se Sněgoňová vrací do série po 1 roce odmlčení se stejně jako já, kdy jsem z ní nepřečetl ani ň.
Ta úvodní rekapitulace je blábol a zbabraný a úplně na pí-
Začínám si říkat, jestli jsou tyhle knihy hodný toho, abych k nim psal rozbory, protože to co uvidíte teď to už je..
..ale pojďme dál.
V obchodě na Zemi tane hl. Hrdina nad tím, že vidí dítě, a že se pořád rodí děti – hm – to je sakra divný, když už jednu holčičku viděli předtím před krámem s rohlíky a ne až uvnitř.
Ty 2 bleskový deux ex machiny na hřbitově zasáhly do děje s takovou rychlostí, hloupostí a neprecizností tak, jakoby veškerá práce na téhle sérii schytala 2x po sobě hluboký anální blitzkrieg. Tím mluvím o zjevení Lloyda a následném duelu. Ta následná bezohledná telenovelová svatba jako z Disneychannelu uprostřed nepřátelského teritoria, před kterou si stihnou střihnout 2 kapitáni ještě několikaminutovou klidnou procházku parkem, ta nutí i ty nejlevnější sci-fi braky se otočit zády a skočit z útesu. Co to jako je?! To je ta nejohavnější literární věc pravděpodobně vygenerovaná nějakým odpadním AI na Randomizer.com a ne lidským mozkem!
Taky pokládám za možné, že autorka původně dopsala knihu bez svatby, a pak se zjistilo, že potřebuje někam dopsat pár stran a schytala to tahle kapitola jako výplň, tzv. filler.
Zpátky k Lloydovi: Lloyd je hlavní záporák, kterej má bejt zatraceně vychytralej, a tak hloupě se nemůže nechat přechcat. Já čekám, že buď byl tenhle Lloyd klon a nebo se příště zjeví jako Frankensteinova příšera nebo oživlá mrtvola nebo tak něco. (Což by bylo paradoxně dobře, protože záporáka tahle série potřebuje a nemůžete ho takhle z děje jednoduše během tří řádků vykastrovat!!!).
Klon by byl dobrej, ...nějaká nová enlilská technologie, když už jsou ty Nože tak zatraceně tupý : D...
Pak Volavka odletí...
...čímž se vyčistí vzduch. NE. Což vyzvedává další otázky. Nezavázal se Giussepe Vodičkovi chránit Amandu? Nedal mu slib v Pánovi hor nebo jak se jmenovala předchozí kniha? Vždyť ten slib samotný byl i zopakován znovu v téhle knize! A ještě před chvílí na Kraksně se s ní po smrti Vodičky stýkal víc než s kýmkoliv jiným na lodi!
Podle mě to bylo nějak takhle – a promiňte mi mou fantazii – Kotleta říká: „Prosimtě Týno potřebujeme to nějak pročistit, postav je tam už nějak přehršel. Někoho se zbav, třebas Giussepeho, ať to trochu zřídne. Já až to dostanu zpátky si s tím aspoň nebudu muset lámat hlavu.“ Instrukce byly jasně dané.
Tohle vše dokazuje, že tahle série je Sněgoňový vedlejšák.
Ještě, že už jsem ve třetině knihy. Kdy už bude konec? Od začátku svatby přeskakuju odstavce, a čtu jen to hlavní, abych to už měl za sebou.
To ještě nejsme ani u toho, jak krvelačná Aga jí smažák.
Character development? Moravec je stránku co stránku zženštilejší a zženštilejší. To si beru osobně. To je dost trpký. Bohdan se obrací v hrobě.
Pak Amanda posílá maskovaný modul na Kraksnu, protože se posádka bojí, aby o něj při odpolední procházce někdo „nezavadil“ – hm – tak proč ho nepotopili třeba do rybníku pod hladinu?
Intimní vzkaz Vodičky Marušce vyřizujou mluvou jejím kolegyním v práci? Ehm – Nebylo by normálnější předat po sekretářce vzkaz/dopis určený jen do rukou Marušky? A že všechny zaměstnance se šéfem účtárny po prozrazení se pak nesvázali a nezamkli, zase úplně logicky, aby měli víc času na útěk? To mi na tak zkušené agenty prostě nesedí. TO AUTORKA FAKT NEPŘEMÝŠLÍ! Fuuuu..
Tohle není zbabraný, to je zničený!
Navíc, nebyl smysl v záchraně lidstva? A teď vidíme výletníky a Zem s lidmi žijícími si v cukrárnách jakoby nic? Čtenář se záhy o lidstvo přestává bát a celý koncept Legie leží v troskách..Čteme spíš – sorry za oxymóron – dětinskou pohádku o výletu s plněním položek seznamu jako ve Jmenuji se Earl.
Nyní budu citovat: „Dobře, dobře,“ zarazila mě Aga.„pokud je to váš národní pokrm, měla bych ochutnat.. z úcty, kterou k vašemu druhu chovám,"
Aga–krvelačná bestie-něco mezi varanem a tyranosaurem, jež celou sérii nazývá lidi masem, tu najednou vidíme jako sofistikovaného všežravce. To nepočítám, že chana není někdo, kdo by v živote vyslovil slovo „ochutnat," proboha vbuďte mě! Chany neochutnávají, chany přece žerou!"
+Cituji dále:„Všechno to co pro Vodičku děláme je milé.“Aga uchopí příbor, polkne sousto smažáku, atd=CHOVÁ SE JAKO ČLOVĚK!
Amandu nechutně shazují popisem toho, co PRÝ dělá na lodi, ale přitom ji v příběhu vidíme jako spořádanou dámu s chytrými dialogy.
Předvídatelné zajmutí v kryptě+schránka a kolegyně PŘED PÁR DNY ZMIZELI z celého času vesmíru co bloudíme po Namathé+planetách ZROVINKA před pár dny!
Mám ještě 7 odstavců, max je tu ale 6000znaků.
Kniha by se dala shrnout jako:„Jdeme zachránit Zemi! Aha, tady existují cukrárny, děti a penzisté stěžující si u piva na snížený důchody. Vše v pořádku četo, letíme zpět, výlet skončil, nemáme co zachraňovat!“
Sebereflexe autorky 0.
Návrat na Zemi měl psát Kotleta.

ÁČKA, ÁBÉČKA A DÉČKA
Jo, pokaždé když půjdu přes park na Hlavním nádraží budu teď všude vidět ÁBéčka, stejně jako po přečtení 101 minut Kopřivy koukám všude v metru na přívodní kolejnice, ale to je tak všechno.
A for effort.
PS: Ještě aspoň poděkuju za rozšíření hudebního vkusu o píseň Holky a mašiny alá Česká krev.


(SPOILER) SÉRIE V TROSKÁCH
Tak my čtenáři chceme pokračovat v příbězích teleportovaných, napnutí jak kšandy, a na místo toho na nás vyskočí příběh cizích lidí. Tak si řeknem: "ahá to je taková ta klasická návnada a krátkej přiběh ze světa knihy o něčem jiným, abychom se navnadili na hlavní příběh, který určitě přijde za pár stran!" Ale co to? Návnada je větší než ryba, kterou chceme chytit! A né a né končit.
U týhle knihy musel vyhasnout nejeden čtenář, to je snad horší než fillery v narutovi. Tohle není žádná kniha z téže série! Tohle není žádné pokračování!


(SPOILER) Čím to je, že jsou všechny knihy na tématiku koncentráků tak dobře napsané?! Je to kouzlo...
Kladem jsou určitě i citáty nově zařazené před každou kapitolu v momentě po smrti dr Korczaka.
Teď k věci aneb 5 věcí, co mi v knize chybí:
1) v příběhu autorka zapomněla odvyprávět, co se stalo s těmi třemi chlapci, když zjistili, že nacisti odvedli v ghettu celý sirotčinec a ten zel prázdnotou (Dawidek je popisován jako malý a pochybuji že Miša nechal napospas i ostatní 2 když se neměli ke komu/do jakého dětského domova/komunity vrátit. Vždyť ty děti zůstaly úplně osamoceny! - no dovolte - to je přece PROTI KRÉDU A SMYSLU CELÉ KNÍŽKY a Mišovu jednání! Nebo kam se rozeběhly ony, když se Miša střemhlav rozeběhl za Zofií? To se o ně nepostaral? (já sám bych tam vepsal odstavec o tom, jak je rychle někde ukryl u svých přátel a nebo že každý ze tří chlapců měl někoho, kdo se o něj mohl postarat). Ten příběh na ně úplně zapomněl a vůbec ta část s útěkem Krystyny a Zofie je orientována z ničeho nic strašně individuálně. Druhým důkazem je rozloučení se Lutka s Mišou nebo jestli pak když zbyli sami žili spolu nebo ne, a zmínit alespoň jednu konverzaci mezi nimi, jestli si nějak navzájem pomohli nebo žili spolu, uklidňovali se, promlouvali spolu..., Takhle to vypadá, že Miša ho opustil (nechal ho v bryndě stejně jako ty 3 kluky) a sebral se a už si jel sólo.
2) Že přežili Jaccek s manželkou při povstání v ghettu se mi nějak nezdá, ale je-li to opravdu historie, tak je to napsáno nějak zvláštně, chybí alespoň zmínka, že to přežili a kam prchli, to myslím čtenáře zajímá a ne až na konci. (literárně se mi zdálo, že jejich příběh byl položení života v ghettu)
3) Nerozumím ale, že v závěrech, jak každá postava dopadla, když už jsou tak obsáhlé chybí Halinka a Erwin, Halinka a Erwin, Halinka a Erwin. To je tam celou knihu. Vždyť jejich láska přežila dětství až do puberty! Ale nakonec to není ani uzavřeno ten jejich příběh. Taky mi chybí navázání na intro - úvodní příběh s Mišou ve vojsku, že se tam ani na chvíli nevrátil text (např. k té rozvyprávěné vojandě), to je zajímavý způsob vyprávění, ale asi to nehodnotím jako špatné, spíš neutrální. Podivuhodné.
4) další detail - to že se maminka Zofie nevrátila, to mi neříkejte že se Krystyna nepoptala v kavárně a nedozvěděla se že opravdu továrnu na kartáče odvezli němci do Treblinky? Vždyť celá ta kniha je opět o informacích, a i když se mi líbí, že to nechali zlověstně otevřené, a je tím naznačený ten strach, kteří lidé měli, vůbec to ke stylu knihy nesedí. Tím myslím to, že se ostatní prostě někde nedozvěděli, co se s lidmi z továrny stalo. Navíc, ten den se přeci sestry přestěhovali kvůli zátahu jinam, a žádná z nich neprotestovala, že jejich domov je setkávající se místo pro jejich matku a nevyčkávali-ji nebo nenechali vzkaz? Vždyť její příběh byl v tu chvíli otevřený.
5) Lutek. Jak to pro boha, že v závěrečných medailoncích se nepíše o Lutkovi?! O Lutkovi s tim malym parchantem - Mariankem?! Vždyť o něm byla CELÁ KNIHA!
A jestli autorka osudy Lutka, Marianka, Halinky a Erwina nezjistila, tak nás o tom mohla přeci informovat! Ale ne nezmínit se vůbec, to knize ubírá.
PS: Ještě mám výtku k nakladatelství Jota z hlediska obalu knihy. Podívejte se na španělskou verzi "Os meninos de Varsóvia" - běžící dítě tam má pásku na rukávu a ještě běží po dlažbě - o moc lepší : )

(SPOILER) Nejsilnější okamžiky knížky, když nepočítám znovu setkání se, byly věty: "Ze sta tisíc dětí přežilo do věku osmi let 52 dětí. Mistři světa ve schovávání se."
Nejčernější humor, který jsem kdy četl: "Na tatínkově a Samuelově straně tábora to vypadalo podobně. Když kdokoli chyběl při sčítání, byla zbita celá skupina. To byl problém, protože každý den aspoň jeden nebo dva lidi v ubikaci zemřeli hladem. Pro Němce ale ani smrt nebyla dostatečným důvodem pro zmeškání sčítání."


Samozřejmě je to napsáno skvěle. Tak, až je mi postupně nepříjemné číst jakékoliv kapitoly, kde se vyskytuje král Václav. To jeho vyobrazení je prostě odporné! Brrrr!
Ocenil bych ale méně psaní určitou profesorskou nebo snad učebnicovou formou, a teď nemám na mysli historické vložky, spíše příběhový tok textu. Zakomponování historie je dobré, i když to pořád není tak čtivé a nenucené jako u Štorcha.
Klidně více naturalismu? Prostě aby to místy nepůsobilo jako young adult nebo osekaná cenzurovaná verze pro školáky, ale jako plnohodnotný fantasy román.
PS: Myslím takovou plnnost jakou oplývají právě Štorchovi "Lovci mamutů" nebo například historický román o Pražském povstání "Hoří už Praha" od Dalibora Váchy, který čtenáře pohltí a nepustí.


(SPOILER) ...Den 361., kdy pořád čekáme na to až nás Žralok all the way z jedničky kousne do zadku... Že nevíte o čem mluvím? Ať žijou navždy pohřbené stránky. Ehm, no nic, to je jedno, pojďme k ději.
Tagle - planeta gugel s Brunkárem ještě dobrá, ale od té doby často knihu odkládám, jaká je to nuda. To pokračování na planetě pána Hor se mi fakt nelíbí...zatím. Že vykreslím mirsy úplně všedně - že pijí a kouři v baru (pak si hned protiřečím o 90str dál, že mirsové nekouří), hrají na nám podobné hudební nástroje a "vytasí baseballovou pálku se hřeby," to mi přijde od Sněgoňové pardon velmi slabé! A odbyté!
Zároveň dát na planetu zase krvelačná zvířata? A ještě takovým oznamovacím způsobem? Během odstavce se tak zbavit Zuuritů? Vyhnout se jim?
Zuurité,... ty studené hračky...
...
Klesáme ze 3* na dvě. Uvidíme, co s tím udělá závěrečná bitva o Stromotvrz...
* * *
Slabý.
Zvládnu to? Po tomhle přečíst ještě jednu Sněgy, než naváže Kotleta?
"Asi jo,... za nějakej čas," odpovídá můj mozek.
PS: Kde jsou ty časy, kdy Sněgoňová napsala ikonickou scénu z 2ky o první návštěvě mimozemského baru nebo ze 3ky dech beroucí antigravitační útěk na palubě šprtů před frajery.
PPS: Souhlasím s @Simonou Petrášovou v komentářích, že Amanda je někdo jiný - úplně se změnil její charakter (prostě špatně napsaný vývoj postavy, vždyť je to opravdu úplně někdo jiný!)


Kopřivo! Cos mi to udělal?! Pokaždé, když teď jedu metrem, myslím jen na jedno! A už to není Metro 2033...
* * *
PS: A co vy? Taky jste se schválně koukli v nějaké stanici na žlutou přívodní kolej?


(SPOILER) Kolikrát už jsem se ocitl v sérii v situaci, kdy knihu s kroucením hlavy zavírám. Většinou kvůli věčnému opakování něčeho, co už čtenář slyší po sté - třeba že je Giussepe špatný kuchař (za to jak vypadají melarové, nebo sukrové už nám nikdo prosím nezopakuje). Ale až u šestky jsem si správně definoval, v čem je vlastně problém, který slučuje všechny ty nedostatky, které série má. Je to fakt, že postavy mezi sebou nerozjímají. Tečka. To je celé. Nebaví se spolu. Proto mnohé pasáže knih můžou čtenáři přijít brakové. Rozjímání nad prožitými událostmi rozvíjí vztahy postav - i je samotné - a zároveň si tím autor sesumíruje vlastní myšlenky skrze slova postav. Baví se vlastně mezi řádky sám se sebou, a to tahle série už opravdu potřebuje! Protože posádka fakt NENÍ banda primitivů. A jako bonus rozpravy a rozjímání posádky by se čtenář -a modleme se za to - i něco dozvěděl. Tak například k poslání do prdele rasy žraloků v jedničce jsme se nevrátili dialogem ani jednou. O Bohdanovi se Moravec taky nikomu nesvěří (a o odboji už vůbec ne). A co společné téma, které by sjednocovalo snad každou posádku? Vzpomínky na Zemi?... Beznadějné...
Zpátky k nějakému tomu komentáři prvních 50. stránek děje Pána hor:
Né, interakce lidí s novými mimozemšťany Sněgoňová prostě umí. A to velice zábavně! Dokázala to už v Amandě a dokazuje to i nyní. Vlastně by mi vůbec nevadilo, kdyby každá jedna stránka knihy byla jen o prvním kontaktu někoho z posádky s novým druhem mimozemšťanů. Nechal bych ji to psát pořád dokola a dokola a dokola NEŽ BY SE SAKRA NAUČILA PO SOBĚ ČÍST !! Cituji 43. stránku při zajetí v kleci: "Tím Giuseppe vyčerpal všechny nápady, na které ho přivedlo sledování dobrodružných seriálů, ...Posadil se na zem a čekal." TO UŽ JSTE TEDA ZAPOMNĚLA, ŽE GIUSEPPE JE VÁLEČNÝ VETERÁN?!?! PŘECE NEMŮŽE BEJT ČTENÁŘ BDĚLEJŠÍ NEŽ SPISOVATEL?!?! ŠESTÁ KNIHA, HALÓ? JSTE SE V TOM ZTRATILA? TO SE MI SNAD ZDÁ!...
Kotleto se Sněgy, nechcete spolu radši napsat DETEKTIVKU PRO ALZHEIMERIKY? Tam by nebyla potřeba zápletka ani rozuzlení!
Jó, tak pardóón - na str. 103 už si v jiný krizový situaci najednou Giussepe rozpomíná, že je vlastně plukovník, a zachová se tak!
A třešničkou na dortu je - když slovy Vodičky: "Prosím, ne. Znova už to slyšet nechci." Sněgoňová ZBONMOTUJE sama sebe! Při všem tom neustálém omýlání "musíme najít Amandu, musíme najít Amandu, musíme najít Amandu" doslova v každém odstavci. No to je vrchol!


Jedna z prvních sci-fi povídek, které jsem v životě četl. Kdo ví, jestli mě to k žánru trochu nepopostrčilo? Kniha obsahuje 3 povídky, z toho jednu velmi dobrou sci-fi povídku Cizinec od Ondřeje Neffa!

Pravděpodobně nejhorší knížka, co jsem kdy četl. Nepamatuju si z ní vůbec nic.
Hanba post-apa.
Možná kdyby autor nebyl komerční čůrák a napsal místo série jednu bichli s dějem až do zániku Země, tak by to mělo smysl.
Odpad!

Né, tady v komentářích jsou opravdu čtenáři, kteří mají vkus. Co taky čekat, když jsou ostřílení pěti knihami. Souhlasím s každým jedním z nich. (K datu 25.11.2022, a nemyslím, že už se to pohne : D)
I přes to, přese všechno, jsem rozečetl 6tku. Možná s nadějí, že se kormidla ujme Dán nebo Ledova bývalá, valkýra.

(SPOILER) Znudění mágové na vrátnicích, protřelé narážky na servírky (které ale neomrzí!), tabulky čokolády, lezavá zima, krátké návštěvy Hamleta,... jó začíná to dobře, a tahle kniha do série zatím zapadá jako za starých časů.
Upřímně mě ale už Napalm sere, a Denis Selin trochu taky. Jsou ohraný jak tágo. To se mi s Ledem, Maxem a tou protikrizovou partou okolo Alexe Šumova a čaroděje Vasilenka nestávalo. I když přiznám, že jsem si ukousl asi velké sousto srovnávat Leda a Maxe se zásahovou partou opravářů. Poslední knihy byly přeci jenom pouhé pijavice živící se na bestselleru jedničky a dvojky a často jsem knihu znuděně zavíral a neměl se k ní sto chuťí vracet.
Taky nechápu proč pyromant balí Marinu, když má Veru, ale třeba se ještě v průběhu dozvím, kde ta vězí.
A vůbec - Posádce se série věnovala naposled tak předloni. Takže když je na straně 90 zmíněna, připadá mi, že už jsem to slovo 3 knihy neviděl a zajiskří ve mně příjemná nostalgie. Ale to je tak celý.
O stránku, dvě dál, už ale začíná klasický road trip za hradby, a já se začítám, přestává mě bolet hlava z politiky v Pevnosti, a nechám se unášet chladem a příběhem...
Helejte se, už to ale s hlavním hrdinou, postavami a příběhem vůbec není ono. Ještě před půlkou knihy ji dočítám, nebaví mě. Obálka byla snad nejhezčí v sérii, ale jestli měl někdo převzít hl. hrdinu po Ledovi, pak to měl být Hamlet, Vera nebo přeci jen ten Denis Selin s jeho podnikem a hospodou. Bál se Korněv psát za ženu? Podle mě nakonec Vera byla totiž ta správná cesta, jak v sérii pokračovat. Potencionálně Ledova bývalá - Valkýra. To by také skýtalo zápletku a mohlo to být skvělé a příběh minulosti odkrývající, propojující. To by bývalo bylo to, po čem čtenář jako já toužil.
PS: Budeš-li Korněve v sérii pokračovat a že tyhle řádky čteš, vzkážu jediné: "Bring me back Max!... and maybe just maybe ,... Ljod!"

(SPOILER) Co mě zaujalo:
1) jak nepřehnaně, atmosfericky, příjemně a "keltsky" fungují a figurují v knize duchové
2) systém magie - scéna s ohništěm, první šarvátkou a velkým mágem
3) vypjatá momentka barové šarvátky důstojníků a tajnejch (neboli ANBU Roots: inside joke jen pro určitou sektu)
4) roadtrip mapou/lokací - kterou autor asi zamýšlí abychom spoznali - a to pomocí běžeckého závodu; a vůbec celý výcvik Jezala, byť je to nuda.
5) spaní na zemi Logena (to těžce docení jen zálesáci : D )
6) popis fyzického utrpení šermíře království Sand don Glokty - celistvé, dokonalé, žádoucí a hlavně čtivé!
7) Vztah Logena ke kotlíku / personifikace kotlíku. K neživým věcem umí skvěle budovat vztah ještě Miroslav Žamboch (např. v Drsném spasiteli) a Pavel Korněv (v Ledovi). Abercrombie spíš naznačuje a využívá to komicky. Tou nevyzpytatelností to však svým způsobem funguje.
Na co mám neutrální pohled:
1) neortodoxní vzhled a chování prvního mága
2) rande s Westovou sestrou: ale jo, asi jo, asi to jde, jen je to nepříjemný číst : D ale tak knihy mají vzbuzovat různé pestré emoce, proto je čteme.
* * *
?) záhada hendikepu - proč zatím všechny hl. postavy všech (čti dvou) knih, co jsem od Abercrombieho četl mají tělesný hendikep na ruce : D
Co se mi nelíbí:
1) Gloktovy kapitoly: jsou časem moc zdlouhavé a já chci číst příběh Logena devítiprsťáka, proto místy přeskakuju stránky (jako u Hry o trůny)
2) Jezalovy kapitoly: - ii -
PS: A vůbec - Abercrombie je takovej spisovatel univerzál. Lépe to vystihuje anglické slůvko versatile. To v našich končinách umí z mého pohledu jen Štěpán Kopřiva.
Příklad: Oba mě umí donutit přelistovat pár desítek stránek, aby mě vzápětí odrovnali čtivostí příběhu.

(SPOILER) »"Ale učíme se," namítl Bohdan.«
JO!
Měl jsem, co dělat, aby mi při téhle zmínce neukápla slza.
Ještě v takové příhodné odpočinkové kapitole...
Už bych málem zapomněl, že tahle série umí člověka i zahřát u srdce.
Kdo ví, třeba se z toho ještě něco vyklube : )
Já už vím, co mi na knize totiž chybí. Prolínání s retrospektivním vzpomínáním Moravce na nějaké pozemské mise, na kterých byli s Bohdanem před invazí za starých dobrých časů. Mohl by to být Afgánistán, Rusko, cokoliv.
Stěžoval jsem si, že předchozí knihy to není ono, hrůzu nahánějící vesmír, protože v nich chybí smrt postav. V této knize umírá hned několik: Agy bratr, Nataša a nejvyšší kněžka Sarcham. A to v nás ještě čerstvě leží smrt Tanečníka. Myslím, že podprahově se vám čtenářům tato kniha četla dobře, protože se ocitáme zpátky ze světa superhrdinů v nehostinném smrtelném vesmíru.
Prostředek knihy mi přijde hluchý. Tradičně posledních 20 stran je nejnabitějších, že jim odpouštím i to přelévající se tempo- při finální bitce s Mi-Osem (kde by to mohlo být delší), stejně tak Františku jako když zpomaluješ děj při jeskynním dialogu Agy s Moravcem. Není kam spěchat, když je konečně čas se poznat. Proč je ta hodina rozjímání shrnuta jen 2 souvětími? Navíc si to vysloveně říká o to, že se nám Aga konečně otevírá až před svou poslední bitvou. Něco jako Zlatonka - „Otevírám se až na konci.“
Ještě mi přijde, že čím dál víc čtu knihu, tak:
1) tím víc mi Aga přijde jako Schwarzenegger v Terminátorovi 2 snažící se pochopit lidi.
2) tím víc by mě zajímalo, jestli Kotleta četl Budoucnost od Glukhovskyho, protože ta ocelová planeta je úplně jak z toho.
3) mi ty palseky přijdou jako zakňaktyly z Hvězdné brány. Jedna rána omráčí, dvě rány zabijí = paralela se specielním smrtícím palsekem.
4) možná se už jen všechny sci-fi začínají sami sobě podobat : DDD
Takže, long story short - 1 hvězdička za Bohdana, 1 hvězdička za bor-fu a poslední stránky plné smysluplné nabité střílečky.
A teď už pojďme na Pána hor! ; )
* * *
Jinak, můj první dojem, ale vypadal takhle: Ještě jsem děj sice nečetl, ale - Aga s kozičkama na zadní obálce knihy? Tak nezbláznili jste se?! Jakoby už ten korzet na přední nestačil... Tak nyní už je to vážení opravdu brak..


(SPOILER) VOLAVKY A MACHŘI
Myslím, že Kotleta to zamýšlel temnější. Temné. Viz první díl. Dvojka byla rozjezd, který byl příjemně nevyzpytatelný, ale ukázal i šílenost vesmíru, která se v přepočtu dala tolerovat, ale tuhle knížku už Sněgoňová píše naivně po svém s klapkama na očích. Imunita hl. hrdinů a ta youngadultovost je prostě špatně!
Nikdo neumřel, nikdo nezraněn, nikdo se neztratil.
Comeback postav z jedničky je sice zajímavý, nicméně postavy se posléze v knize chovají jako postižení... Úplně nerealisticky, dělají sami ze sebe hlupáky. Žádná vygradovanost, jen umělá nenávist - Loyda a Moravce. Možná beru první znovusetkání a snahu vysvětlit své úmysly z dob minulých i současných, to ano. Ale když asiat opět zradí a ještě zajme Gerasimovu profesorku a zmizí? A hlavní hrdinové ho všehovšudy opět přijmou jakoby se nic nestalo? Impotence! To je doplněno konstantním opakováním těch samých hlášek. Bez nich by byl alespoň ten děj čtivý, ale takhle čtenář předem dopředu ví, co nastane za dialog nebo interakci, až se dané dvě postavy spolu setkají. Strojové! Jako zaseklý kafemlejnek.
Víte, opakování, matka moudrosti. Ale také - opakovaný vtip není vtipem. Co tím chci říct?
Jak vypadá živočišný druh Kirame a garků už nám zjevně osvěženo nikdy nebude, ale naopak NE-U-STÁ-LÉ OMÝLÁNÍ neuskutečňující se hrozby v podobě smrtelné nenávisti ještěrky Agy k Moravcovi trpkne v ústech. Žádná hrozba mu totiž nehrozí. A to bije do očí. Doslova. Div mi z nich neteče Giussepeho omáčka. A právě s kuchařem je to to samé. Interakce typu "Ctrl+c, ctrl+v."... Ale to nevadí, protože to zachraňuje jednou za 50 stránek nicneříkající random narážka na Moravcovu ruskou milenku. A Gerasim? Na to jaký byl kanec v prvních dílech má najednou ocas mezi nohama. Z ničeho nic. Abrakadabra.
Kde je nějaký charakterní a skupinový růst? To jsou postavy tak tupé? Že musí opakovat ty samé fráze? Stále ctrl+c, ctrl+v, když si nevím rady s dialogy? Zatraceně, tohle přeci nejsou žádné braky, který strojově čtou jen zaostalí čtenáři!
Proč nevidíme více hlubších dialogů, jako například na co pozemského vzpomíná Vodička, Moravcovu nostalgii týkající se nejlepšího přítele Bohdana, sakra i Kirame vypadá, že by se otevřela!
Vždyť vy přeci nejste tlačeni napsat vše rychle bez citu jako scénáristé poslední řady Game Of Thrones. Tak proč si nedat záležet?
Uf.
Kniha má pořád něco dobrodružství do sebe, například, když se najednou ocitá skupina hlavních postav rozdělená hned do pěti dvojic! Hned je to napínavé! Chválím také představení a vykreslení gyaskutů a právě jejich nejednoznačných psychosomatických rysů. Čekal jsem, že do toho autorka skočí, ale tady trpělivost měla a scenérie, kde je vidíme poprvé je tak velmi skutečná a lidská. Následuje dobrá akce i legrace v jednom, kdy popis pohybu v nulové gravitaci skvěle doplňuje atmosféru. A cením i tu první zmínku o Zemi! Sic ji pronesl zrovna Loyd, ale vnuknutí a mateřský instinkt, jak je na tom vlastně Země, je představitelný : )
Doufám, že se podíváme i zpátky na těžební planetku pro tělo Bohdana !!!!!!
Dohromady je to pro mě ale zatím nejslabší kus série. ALE KLID! Pero si bere Kotleta a hned, co si z předchozích 2 svazků promne oči a nevěřícně zamrká, se určitě pustí na honbu za surikatami, které stejně jako lidstvo bojují proti švestkám. A přivede zpátky vybombit vesmír kurva nasrané žraloky, kterým kapitán Bouchač řek do xichtu přes interkom svou prořízlou hubou hned několik neomaleností. A spinoffne vykleštěnou Agu zpátky do alfa samice rozvíjející v zákulisí vlastní plány, o kterých lidi nemají ani ponětí - jako je sjednocování armády chanů. A nabídne nám další a další storylajny, tak dobře načrtnuté a zapomenuté v jedničce.
PS: Nápaditý je deník a ilustrace na konci knížky. Poprvé něco takového vidíme v této sérii. Gyaskuty a Chany jsem si představoval podobně, ale Kulšeše? Úplně jinak. Vždyť je v jedničce Moravec ani nemohl popsat, jak byli ohavní a neforemní. A Slepic? Slepice jsem si zase představoval více tvárného (alespoň ve tváři) jako humanoida. Naopak ostatní vyjma enlilů zas vypadají přehnaně humanoidně. Ale po 3 knihách už si myslím, že každý z nás čtenářů má jistě svou vlastní zažitou představu o tom, jak rasy vypadají. Takže za mě deník Danky plusem : )


(SPOILER) Mám návrh. Možná je spolupráce při psaní té samé knihy pro spisovatele zajímavá, ale s tím jak to funguje bych spíš navrhoval, aby si alespoň rozdělili postavy, o kterých budou psát. Tzn. Sněgy by mohla pokračovat psaním např. Natašina nebo Lloydova příběhu cesty tím samým vesmírem, kde by si zároveň Kotle přivlastnil psaní pohledem hlavní party. Zůstávali by pořád v tom samém universu a čase spolu, ale každý by to prozkoumával se svou pěchotou. Co vy na to?
...Zpátky ke komentu - aneb teď se do toho opřem!
Už se prostě zřetelně projevuje nesoulad autorů.
Posloupně v téhle knížce si nejprve Kotleta, který byl 2 svazky nepřítomen, splete při potyčce s Ivanem kumary s kulšešema (jinak ale skvělej fór "pracovat pro Kulšeše Smr-Dí-Ti Zhu-By" a já se tak po knížce a půl zase zasmál!). No ale zpátky k přepisu - zjev kumarů nám stejně nikdo nepřipomene, takže tápu... Hlavně , že Lloyd je nám připomínán neustále tou samou frází, že už jí čtenář má dost...
Teď rozdám nebo strhnu nějaký body :
+ bod za čechy pod nadvládou drůbeže - jestli to někdo pochopil už v předchozím díle bez vysvětlivky Kotlety, jak to bylo míněno, tak má u mě pivo
+ bod za kulomrd, který nám btw zase připomenut nebyl takže už si na tu vymoženost pavouků ani nepamatuju
+ bod za rozvoj postavy Giussepeho a že se dovídáme něco z minulosti! Konečně - myslím že si tam Kotle neodpustil slovy kpt. Moravce drobnou narážku na Sněgoňovou a její útlum progrese charakterů postav
- bod: Moravec už se ani nezamýšlí nad svým chováním jako v jedničce, otupil - např. ve vztahu k Nataše a přesvědčení o enlilech, tam přece musí být obrovský vnitřní boj, jestli ji nezabít.
- bod ale hned jako černý puntík paradoxně za to, že i přes rýpnutí do spoluspisovatelky si taky SÁM JEDE SVOU = vynechává hlavní zápletku z minula - aneb, že:
1) Gerasim čórnul antihmotu (DOCELA VELKÝ TÉMA NEŘEKLI BYSTE SAKRAMENTSKY ?!?!?!) ,
2) ŠPRTSKÝ SUVENÝRY - Vodička má plný kapsy šprtských vychytávek, na které se těšíme - ... a nebo ne?
a 3) že LLOYD ZDRHNUL, to taky necháme bez následků / dialogu?
4) SURIKATY - A neodpustím si připomínku ohledně zapomenutých faktů ještě z první knihy, citujíc svůj komentář u Šprtů a frajerů: "Kde je honba za surikatami, které stejně jako lidstvo bojují proti švestkám? Viz původní plán Legie ještě ze Země?"
5) ŽRALOCI - "Přivede zpátky Kotleta vybombit vesmír velmi nasrané žraloky, kterým kapitán Bouchač řek do xichtu přes interkom svou prořízlou hubou hned několik neomalených slovíček?"
6) AGA? - "A spinoffne vykleštěnou Agu zpátky do alfa samice rozvíjející v zákulisí vlastní plány, o kterých lidi nemají ani ponětí - jako je sjednocování armády chanů? "
7) BOHDANŮV ODKAZ? - A ještě doplním, co takhle nabídnout sentimentální retrospektivu Bohdana, který byl pro hl. hrdinu tak důležitý a najednou - když už si na něj vzácně vzpomeneme, tak na něj vzpomínáme jen jako na bezejmenného druha...
PS: Tak a to jsem teprv pořád asi ve 3/4 knihy : D
Po dočtení nicméně musím říct, že vyústění knihy dávalo víceméně smysl a skvěle uzavřelo celý příběh. A navíc mi odpovědělo na otázky ohledně antihmoty, Agy a churitů - surikat : D (názvy mimozemských ras píšu pro sebe, protože ty málo opakované zapomínám, ... otázka pro diváky: Garkové jsou takoví ti posránci, co byli v jedničce na těžební planetce a měli v zajetí vést pavouka a 1 oddíl garků ho i přivezl nějakým vemsírným plavidlem? Odpověď kdyžtak do zprávy : D (ne, tak to jsou prý zelení sukrové ti z jedničky, tak v tom případě neví někdo jaký je tělesný rozdíl mezi garky a sukry?)
