DarthSoren komentáře u knih
Toto je, dámy a páni, učenec, ktorý vie, ako podať vedu širokej verejnosti. A to vravím ako jeho súputník v kozmológii =D Michio Kaku píše zaujímavo, zrozumiteľne a pútavo. Aj také náročné témy, akými sú teória strún, štandardný model, či kvantová mechanika, vie svojmu čitateľovi interpretovať na vysokej úrovni bez toho, aby sa oný nebohý laik stratil v záplave vzorcov a neprehľadných tabuliek.
Kto už s kvantovou fyzikou, strunami, dimenziami a základnými silami už prišiel do styku, možno nebude tak ohromený ako laici bažiaci po poznaní, ale aj tak si určite, ako aj ja, nájde mnoho zaujímavého čítania.
Ako filozof/astronóm/kozmológ s autorom v mnohom súhlasím a som jedným zo zástancov strunovej teórie, ktorá síce v súčasnej podobe asi nie je konečným riešením, ale ponúka mnoho ciest, akými by sme sa k riešeniu teórie všetkého mohli dostať.
Opäť ďalšia trefa do čierneho od tohto pána. 5*
Všechno důležité zde již bylo vyřčeno, tudíž zrejmě není za potřebí i mého výčtu pozitiv a negativ. Možná bych doplnil fakt, že i přes snahu autorů neopomenout třetí videoherní díl, zde pár věcí chybí - monstra, postavy, zmínka o knížectví Toussaint a pod. Vzhledem k datu vydání knihy je nicméně pochopitelné, že prím budou dělat hlavně artworky, které budou na třetí díl hlavně teasovat (lákat) a třeba datadisk "O víně a krvi" zde nemá zastoupení vůbec, jestli si dobře pamatuju. Mnoho kreseb, které jsou bez nadsázky nádherné, je teda vytáhlých hlavně z prvního a druhého dílu herního Zaklínače.
Rovněž jako souhrn knížek i herní adaptace si tahle encyklopedie zaslouží absolutorium. Marigold odvedl fakt dobrou práci :D Teď jenom vyčkat na kompletní vydání "Půl století poezie."
Do momentu, kedy sa v knihe vyskytli prvé rovnice, bolo všetko v pohode. A potom to išlo všetko do hája :D Nie som úplný laik, ale čo nedokážem vstrebať, sú rovnice v typologicky podobných publikáciách. V tom momente človeku začne vŕtať hlavou, aký je cieľ tejto knihy - je to rýdzo odborná knižka pre echt fyzikov, alebo popularizačná publikácia? Mal som totiž pocit, že ako Hawking, tak aj Penrose chceli popularizovať svoju prácu bežnému "smrteľníkovi", avšak pri výklade dramaticky otočili, a látku podali veľmi zložito - aj s prispením uvedených rovníc. Až sa z toho nakoniec stala v podstate prednáška pre vysokoškolských študentov fyziky a vydavateľ to už nedokázal upraviť do "stráviteľnejšej" podoby.
3*, s podobnou tematikou som už čítal oveľa prístupnejšie a zaujímavejšie podané knihy... a keby len s podobnou, ale aj priamo od Hawkinga a Penrosea.
Tak dobre, s touto knihou som mal už viac problémov než s "Továrnou na sny" a "Encyklopedií akčního filmu", a to sa považujem za fanúšika fantasy. Prekážalo mi zopár doslova tuctových zástupcov fantasy žánru, u ktorých som nepochopil, prečo im autori knihy dali priestor, keď sú aj iné, lepšie snímky, o ktorých sa v knihe nepíše. S tým súvisí aj druhý bod mojej kritiky a síce veľmi relatívne škatuľkovanie filmov do žánru fantastiky a jej jednotlivých podžánrov. U niektorých titulov som fakt krútil hlavou. Sú tu filmy ako 300, Mortal Kombat alebo 47 Roninov, ale nie Vrana? Prečo?
Na druhej strane tu je množstvo užitočných informácií a vypichnutie tých najdôležitejších míľnikov fantasy žánru, ako Pán prsteňov, Star Wars, Highlander, Harry Potter a podobne. Tu autori ukázali, že si na publikácii minimálne chceli dať záležať. Výsledok je ale dosť polovičatý.
Jsem na vážkách. Je vidět, že chtěl autor posunout čtenářům výsledky posledních kosmologických zkoumání co nejvíc přístupným jazykem, bohužel často, a hlavně v závěru, ujíždí do "exaktní" astrofysiky a knížka se tak čte mnohem hůř než bych zpočátku čekal. Je to náročnejší popularizace kosmologie, jestli šlo o popularizaci v první řadě. Hlavním bodem publikace je interpretace znalostí o reliktním záření, které je prý podle Lymana Page alfou a omegou při zkoumání kosmologie. Nepopírám, že reliktní záření je fenomén, který dokáže zaujmout, je velice podstatný a umí uhranout vědecké srdíčko, ale kosmologie jako celek není jenom o tomhle. Úplně prvním érám vesmíru (Planckova, inflační, elektroslabá, kvarková atd.) se autor věnuje jenom okrajově a pak to vypadá, že vesmír podle Page má cenu zkoumat až od prvních 400 000 let jeho existence, kdy se oddělilo reliktní záření, které je takovým důkazním materiálem.
Napriek tomu, že druhý zväzok diela Svet ako vôľa a predstava je koncipovaný ako dodatok rozširujúci prvý zväzok, z určitého uhla pohľadu pôsobí kompaktnejšie než spomenutý prvý zväzok. Samozrejme obsahuje svetlé chvíľky, ale aj pasáže, ktoré nie sú práve najzaujímavejšie. Občas sa mi pri čítaní aj dvíhalo obočie, avšak ako nietzscheovec som ani nečakal nič iné. Schopenhauerova "posadnutosť" Kantom je v určitých častiach textu na škodu a skôr by som bol radšej, keby sa Schopenhauer prezentoval ako svojbytný filozof s vlastnou terminológiou a nepôsobil len ako Kantov pokračovateľ.
Zlé čítanie to však rozhodne nebolo. Po prečítaní oboch zväzkov som si uvedomil, ako Schopenhauer tvoril, čo ho motivovalo, ale aj to, čo motivovalo Nietzscheho pri jeho kritike tohto "vychovávateľa". A možno aj to, čo Nietzscheho inšpirovalo.
Ako najzaujímavejšiu kapitolu vyberám: "O smrti a jej pomere k nezničiteľnosti našej podstaty o sebe".
Aj ja odporúčam prečítať minimálne dvakrát. Ak máte čas, motiváciu a vôľu.
Po čtení TG:re v mé poličce čekala ještě sbírka povídek, resp. light novela TG: Minulost. Oproti sbírkam s názvem Prázdnota a Dny kvalitativně nezaostává, nicméně ani zvlášť nevyčnívá. Opět je zde soubor krátkých, přesto zajímavých jednohubek, které sice příběh hlavní dějové linie TG nijak neposouvají, je nutno však říct, že povídky z Minulosti dobře fungují jako prequel některých z postav světa TG. Jestli jste fanda TG a tyhle povídky chcete číst s vědomím, že jsou to "jenom" doplňkové příběhy, smělě do toho, neodejdete nespokojeni.
V podstatě jsou všechny povídky výborné, moc mně nebavila jenom "Kráska a slaboch", i když jí nechybí zajímavé rozuzlení.
Pána Michelka poznám hlavne z niektorých politických relácií a jeho youtube videí ako politického komentátora a riaditeľa Vydavateľstva Spolku Slovenských Spisovateľov. Hoci sa snažím byť čo najviac politicky nezaujatý, jedno musím autorovi uznať - dostatok vedomostí, ktoré zúročuje aj v tejto krátkej knižke.
Autor ponúka náhľad do niekoľkých alternatívnych systémov politického riadenia, ktoré sa odlišujú od nám dobre (ne)známej európskej demokracie. Veľmi ma zaujali najmä kapitoly o Švajčiarsku a ázijských tigroch. Je nutné však podotknúť, že v momentálnom stave európskej spoločnosti si ozaj môžeme dovoliť tieto systémy len sledovať, pretože implementácia ich princípov by zrejme u nás nenašla úrodnú pôdu.
Záverom autor ponúka zopár nápadov, ktoré by mohli riešiť niektoré z tzv. chlebových problémov Slovenskej republiky - jeho príklon k sociálnej, resp. ľavicovej politike je zjavný. Nesúdim však, každý nápad, ktorý zdvihne životnú úroveň, je dobrý nápad. Politici z pravicového spektra by však možno nesúhlasili.
Problém vidím v tom, že táto publikácia je príliš krátka a navyše niektoré kapitoly dosahujú dĺžku 2-3 strán. Skôr ju vnímam ako brožúru, ktorá má za cieľ predstaviť niekoľko vybraných alternatív, aby si čitateľ urobil hrubý obraz o tom, že v iných častiach sveta to (zatiaľ) ide aj inak. Pre hlbší náhľad to týchto systémov je určite potrebné zabrúsiť do ďalších odborných publikácií.
A jsme na konci. Jestli dovolíte, nebudu se věnovat popisu děje, ale přejdu rovnou k hodnocení (16. dílu i celé série).
Poslední číslo je našlapané od začátku do konce. Završují se všechny hlavní příběhové linie, jsme svědky velkých soubojů i menších potyček. Takže akce rozhodně nechybí a co je skvělé, kresba i v akčních scénách vypadá dobře. Jak jsem si pořád nemohl zvyknout na kresbu v rychlejších pasážích, zde jsem to bral se vším všudy. Možná se ve mně něco zlomilo... možná jenom přece taková "vymachulená" kresba k závěrečnému boji prostě patří.
Pomalejší sekvence byly jako vždycky výborné po všech stránkách, i když byly dialogy většinou prokládané bitvou. Znáte to - bojujeme, ale vždycky máme čas si zároveň vylívat srdíčko, nebo pronášet drsné hlášky.
Závěr nepotřebuje komentář. Chytí za srdíčko a i když se svět změnil - nebo alespoň Tokyo - zůstane v nás hřejivý pocit, že i přes všechny oběti a padlé kamarády je nyní "svět" TG takový, jak má být. Se vším špatným i dobrým.
Poslednímu dílu tak uděluji plných 5*. Celkové série zaslouží 4 z 5. Občas to klopýtlo, jisté momenty mi přišly zbytečné, natahované nebo prostě blbě nakreslené, ale celkové to byla opravdu jízda. Ještě jednou musím zmínit a pochválit dialogy - a vlastně i monology - opravdu se povedly v průbehu celé série. Manga TG tak zaslouží Sorenovu pečeť kvality =D a jsem rád, že je čestným obyvatelem mojí knihovny.
P.S.: Už opravdu naposled - Tóka byla, je a vždycky bude kus ;)
Zatímco se ÚPG v alianci s ghúlama snaží odvrátit "dračí" katastrofu, Kaneki přechází další proměnou ve svém vlastním hrobě. Setkává se přitom s osobou, která změnila jeho život. Je čas vyřešit i spory uvnitř ÚPG a jednotky Quinx. Ne všechno ale půjde hladce, protože se objevuje nová hrozba.
Opět musím smeknout a složit poklonu dialogům. Tahle část se v manze fakt povedla. Část, kdy Kaneki ve svém nitru mluví s Rize je skvělá - také se dovíme, co jí celou dobu pohánělo v jejím řádění. I pasáže, kde žádné dialogy ani monology nejsou, jsou neuvěřitelně výpravné.
I když jsem viděl anime a vím co bude zhruba následovat, při čtení jsem si nemohl pomoct a nervózně jsem hltal každou stránku v napjatém očekávání, jsetli to naši "hrdinové" zvládnou. A to je asi to nejvyšší ocenění dobré knihy. 5* a jdeme na poslední díl.
Btw. Tóka je pořád kus ;) :P
Tenhle díl má opravdu rychlý spád. V podstatě se ještě jenom plánuje a všechna akce se jenom chystá - až na pár potyček - ale celý příběh 14. čísla je napsán a nakreslen tak, že odsejpá neuvěřitelně rychle. Přichází velké změny co se týče vztahu lidí a ghúlů - až na pár výjimek- a jednotlivé dějové linky se začínají uzavírat. Dovídáme se i několik informací o minulosti zásadních postav. Mucuki mi leze na nervy čím dál víc, Tóka je furt kus a Nagačika je frajer ;)
Čas zvýšit hodnocení 13. dílu! :D Ne, teď vážně. Na rozdíl od předchozích dvou dílů, byl tenhle plný akce. A kupodivu jsem se v ní tentokrát neztrácel. Ani kresba mi zde nevadila (až na pár divných ksichtů), takže musím říct, že se mi 13-tka moc líbila po všech stránkách. Skákání v dějových linkách, které je v předchozích komentářích vytýkáno, mi neprišlo jako závažný problém, i díky neustálýmu připomínání -třeba mapkami-, kde se kdo a kdy nachází. S tímhle jsem rozhodně neměl problém.
Blíží se finále a je to cítit. Oblíbené i ty méně oblíbené postavy umírají tempem rychlejším než Rambo kosící vietnamce, sověty i barmské utlačovatele najednou, ale to k TG asi patří. Od začátku jsme věděli, že to není romantická komedie.
Dráček je na světě.
Je vůbec potřeba něco dodávat? To, co v minulém dílu Tóka slíbila, to dodržela :) A emočně je celá ta scéna skvěle napsaná i nakreslená. Klobouček. A co pak dopad toho všeho? Noooo... řeknu to takhle: co jsme celou dobu chtěli, to jsme konečně dostali. Akorát že místo Kanekiho jsme to chtěli být my, protože jak furt říkám, Tóka je kus =DDD
Kaneki si uvědomuje, že něco není v pořádku nejenom s ním a strategie ÚPG je čím dál víc brutálnější. A doplatí na to všichni. Konec je takové to "ticho před bouří" - hodně mi to připomnělo velkou párty Zionu před útokem sentinelů v Matrixu. I zde se veselí (z dobrého důvodu) a za dveřmi číhá nevhynutelná válka. Kresba je nádherná. Konstantně, v celém díle. Bravissimo.
Po desátém čísle TG:re jsem si dal kratičkou pauzu (téměř rok =D), nicméně jsem si opět našel na mangu čas. A úpřímně... v první třetině tohohle dílu jsem byl absolutně ztracený. Nemohl jsem se dostat do příběhu i přesto, že jsem si zopáknul co se stalo naposled. Skákání v čase a prostoru v úvodu bylo hodně zmatečné a akční sekvence, jak už je zvykem, spotřebovali hodně mé fantazie, abych je dokázal nějakým způsobem uchopit. Když se ale zpomalilo a přibudlo dialogů, četlo se mi tohle číslo mnohem lépe. Dialogy jsou něčím, co prostě musíte v TG:re ocenit. Tohle je asi jeden z aspektů, kvůli kterému dostávala anime inkarnace takové kapky. Co se zřejmě nedostalo, nebo nepovedlo v anime, je zde napsáno krásně - ať už jde o dialog Kanekiho a Amona, nebo Amona a Akiri, nebo Kanekiho a Takizawu, Tóky a Akiri... je toho hodně dobrého. No a závěr tomu nasadil korunu, protože dialog Kanekiho s Tókou je něco nezapomenutelného a opět je zde vylíčen mnohem lépe než v anime. Škoda toho začátku.
Teodor Münz bol slovenský filozofický velikán, akých je u nás ako šafranu. Správa o tom, že už nie je medzi nami, ma minulý rok zasiahla aj z toho dôvodu, že môj vysokoškolský mentor bol jeho blízkym priateľom a ja som tak nejak v kútiku duše dúfal, že by som ho mohol raz stretnúť aj osobne. Bohužiaľ, aj vzhľadom k veku tohto mysliteľa, nestalo sa. Zostal som tak odkázaný len na jeho publikácie. "Hľadanie skutočnosti" je taká filozofická-nefilozofická kniha. Skoro by som ju nazval popularizačnou monografiou, pretože autor predstavuje vo filozofii inak závažnú problematiku pravdy, omylu a od nás nezávislej skutočnosti, avšak využíva jazykový aparát, ktorý je vhodný aj pre filozofických, prepáčte za výraz, analfabetov. Využíva pri tom svoje rozsiahle znalosti z "tvrdej" filozofie, ktoré prekladá pochopiteľnejšími príkladmi slovenských prísloví a porekadiel, ktorým sa venoval v jednej z jeho predošlých monografií. Pre mňa však táto kniha predstavuje akýsi úvod k publikácii, ktorá prišla o niekoľko rokov neskôr - "Cesta za skutočnosťou bez metafyziky", ktorú považujem za vynikajúcu. Preto "len" 80%
Otázka na zamyslenie: Ak Boh pozná len absolútnu pravdu, je možné hovoriť o jeho existencii ak absolútnej pravdy niet?
Ako vyštudovaný filozof sa snažím byť stále čo najviac politicky nestranný, občas dokonca vyslovene apolitický. Preto sa politicky ladeným publikáciám, ktoré u nás nakoniec bývajú väčšinou jednostranné až propagandistické, vyhýbam veľkým oblúkom. Pri knihe Karneval krýs som urobil výnimku, pretože som pred pár mesiacmi videl rozhovor s autorom, p. Banášom, kde túto knihu spomínal a rozprával celkom rozumne. S príbehom sa dá stotožniť. Na príklade tohto príbehu podľa skutočných udalostí je vidieť, že propagandistické hlúposti našich "vládcov" o tom, že nič nemá dve strany, a nesmieme používať slová ako "ale", "lenže", každá minca má dve strany", "napriek tomu", "podľa môjho názoru" a podobne, sú absolútnym nezmyslom, pretože všetko je potrebné zvažovať z viacerých uhlov, s odstupom a odosobnením sa, analyzovať, argumentovať, snažiť sa pochopiť iné názory, zaujať vlastné stanovisko - to znamená kritické myslenie. Dnešná politická kultúra je hnilá a tí, ktorí sa dušovali, že našu krajinu očistia, ju priviedli do ešte väčšej žumpy. Vlastne každá z doterajších vlád bola svojim spôsobom niečím špinavá. Problém nastáva, keď sa politici, ktorí často na svoje pozície ani nemajú vzdelanie (niektorí vlastne žiadne vzdelanie) už svoje prešľapy ani nesnažia zakryť a aj napriek tomu s výdatnou pomocou médií oslavujú svoje skazené skutky ako historické. Čiastočne ukryté prirovnanie dnešných novinárov ku krysám je... prinajmenšom trefné (česť patrí novinárom, ktorí zatiaľ nepredali svoju etiku a dôstojnosť za sto eur k výplate). Žijeme ešte v demokracii? Žili sme v nej vôbec niekedy? Je to, že môžeme cestovať a to, že v obchode máme banány ozaj jediným potrebným dôkazom demokracie? Stačí nám to? Nesmerujeme tam, kde sme/kde naši rodičia a starí rodičia boli pred '89? Nesmerujeme vari až tam kde bolo ľudstvo pred vytvorením prvých štátov a o čom hovoril Hobbes? Homo homini lupus est.
Naozaj nádherná publikácia, ktorá obsahuje "v skratke" všetko, čo sa týka vesmíru. Samozrejme, je to encyklopédia a nie odborná publikácia od Hawkinga, či Tegmarka, takže do úplných detailov sa pri jednotlivých témach nezachádza, ale aj napriek tomu predstavuje dostatočný zdroj informácií pre každého, koho vesmír bližšie zaujíma. Obrazová časť je ohromujúca - fotografie, nákresy a mapy súhvezdí sú presné a krásne zároveň. Ako tu už bolo spomenuté, ako každá publikácia týkajúca sa vesmíru a jeho výskumu, aj táto bude každým rokom, a každým novým výskumom menej aktuálna, nič však nemení na veci, že v súčasnosti a zrejme na najbližšie desaťročie (ak nezačneme chápať mechanizmy kozmu úplne inak) pôjde stále o jednu z najlepších a najkomplexnejších encyklopédií.
Perfektné! Z môjho pohľadu píše Rovelli celkom jednoducho a veľmi zaujímavo. Nie je to náročná vedecká publikácia, ani sa nezachádza do tvrdej filozofie, ale na druhej strane (najmä v druhej a tretej časti) sa môžu aj laici trochu nechápavo pozastaviť nad niektorými termínmi z teoretickej fyziky a filozofie - čo ma privádza k tomu, že je to vlastne kniha pre každého, koho zaujíma fenomén času. Svoje si tu nájde laik, prírodovedec aj filozof. Za mňa je to skvelá monografia - neuveriteľne inšpiratívna, prehlbujúca moju zvedavosť a túžbu po poznaní. Existujeme teda my v čase alebo čas v nás?
"Člověk a hvězdy v raném novověku" je prvá monografia, ktorú som od doc. Špeldu čítal a pravdepodobne nebude posledná. Zaoberá sa totiž oblasťou mne veľmi blízkou. Kozmológii som sa venoval už ako doktorand a venujem sa jej aj po štúdiu. Filozofia a veda mali k sebe vždy veľmi blízko, hoci to dnes mnoho "chytrých" hláv vytrvalo popiera. Publikácia doc. Špeldu sa čítala výborne. Autor píše zrozumiteľne, kapitoly na seba veľmi prirodzene nadväzujú a nikde som nepozoroval zbytočné točenie sa v myšlienkovom kruhu. Až mi je trochu ľúto, že som nikdy nemal možnosť zúčastniť sa jeho predášok :)
Mám celkom rozporuplné pocity. Z prečítaných riadkov je cítiť, že autorov táto téma osobne veľmi baví a zároveň sú to ľudia, ktorí toho o mayskej civilizácii vedia prvé posledné. Zároveň však kniha zaváňa prehnanou špekulatívnosťou až mystifikovaním či ezoterizovaním niektorých princípov, na ktorých stála mayská kultúra. Najmä keď išlo o predpovede pre rok 2012, či astrologické prognózy. Kniha sa vlastne volá Mayské proroctvá, takže sa na druhej strane niet čo čudovať. Ale áno, do určitej miery je táto publikácia veľmi edukatívna, obsahuje aj novšie poznatky o dávnej civilizácii, ale na viac než dobré 3* to nevidím. S. G. Morley - hoci bol podstatne starší a nemal všetky nové poznatky o Mayoch - túto tému uchopil z môjho pohľadu lepšie.