david5746 | Komentáře u knih | Databáze knih

david5746 david5746 komentáře u knih

Sochař smrti Sochař smrti Chris Carter

Pořád mě to baví, ale ta schématičnost je v tom, bohužel, vidět víc a víc. Základem je opět sériový vrah, který vraždí velice vynalézavým a morbidním způsobem. No a Hunter, který "hodně čte" ho nakonec chytí. Pohnutky vraha jsou samozřejmě unikátní, ale to je málo.

Takže bavilo, ale chtělo by to už nějakou inovaci...

12.12.2018 4 z 5


Mrtvá v knihovně Mrtvá v knihovně Agatha Christie

Vím, že to sem úplně nepatří, ale měl jsem docela fajnový čtenářský den, že to prostě musím někde ventilovat. To jsem se tak probudil s konstatováním, že tělo nechce chodit, záda bolest jako sviň a jedna noha že se se mnou skoro nebaví. Následovala bolestná cesta k lékaři, další bolestný přesun na bulovku, 4 hodiny v čekárně (dočítám Sedmilhářky a naštěstí mám v ruce eknihu, takže načínám další do výzvy stran knihovny), následuje hodina na kapačce s knihou v ruce, půl hodina na nekapající kapačce s knihou v ruce. No a pak zas přesun domů a hurá do postele s knihou a hřejivou ovečkou, kde po nějakém čase dočítám Mrtvou v knihovně a startuji knihu další. Doufám, že se to brzo zlepší, nebo tu výzvu nakonec dám celou, s čímž jsem teda letos rozhodně nepočítal ;)

No a ke knize samotné. Agatha nezklame, mám ji rád od útlého mládí, kdy jsem se občas potkal s nějakou tou povídkou v časopisu 100+1. Kromě knih mám komplet sjetý i oba hlavní seriály, ale knihy jsou prostě knihy.

Zde máme klasickou hloubavou a všímavou slečnu Murplovou, která se přimotá k záhadné mrtvole děvčete, která byla nalezena v knihovně v domě, kde jí nikdo nezná a nikdo nic neví. A jak už je u autorky zvykem, postupně nám dávkuje a částečně rozplétá vztahový propletenec, který pak samozřejmě Murplová bravurně ve finále rozplete.

30.05.2018 4 z 5


Hrobník Hrobník Oliver Pötzsch

Z historických detektivek jsem toho zatím moc nepřečetl, takže jako neznalec musím jen říct, že mě kniha bavila. Vyšetřování z doby, kdy byla moderní kriminalistika ještě hodně daleko v budoucnosti. To okořeněné temným prostředím staré Vídně a hlavně místním hrobníkem, co si mimo jiné sepisuje svůj almanach, ze kterého se na začátku každé kapitoly citují zajímavé informace z této profese. Nějaká ta láska k tomu a nečte se to špatně. Ikdyž začátek mi přišel asi pozvolný až moc, ale minimálně od třetiny to chytá více akce.

Myslím, že se průměrně náročký čtenář dobře pobaví. Hvězdičku beru za samotnou knihu, nějaké jednotky překlepů se tam našly, což bych odpustit dokázal, ale že mám strany 32-64 vzhůru nohama, to už bylo slabší, naštěstí žádná stránka nechyběla. :-)

29.07.2024 4 z 5


Silo Silo Hugh Howey

Silo jsem si dal po letech znovu, tehdy na to asi nebyla ta správná chvíle a hodnotil jsem průměrně. Teď mě vyprovokoval seriál (mimochodem skvělý, ať si kdo chce co chce říká) a zkusil jsem to znovu. A jestli něco, tak mě po dlouhé době zase bavila kniha z tohoto žánru. Život v tajemném silu docela dobře promyšlený, evidentní logické bugy řešit nemá moc smysl, málokterý fiktivní svět je nemá. Spíš mi nebyla jasná ta psychika, kdy všichni jedou podle Dohody, ale přitom nikdo ani neví, kde se vzala. A jako vymažu servery a za 140 let se lidskou pamětí nepředela žádná "pověst", jak to celé vzniklo. A že by se nenašla generace, která by si poklepala na čelo, postavila pár kladkostrojů a prubla tu vodorovnou šachtu, no to je myslím lidská přirozenost...

První půlka knihy bavila hodně a víceméně odpovídá první řadě seriálu. V druhé mě trochu rušilo přepínání mezi sily 17 + 18, kdy to zajímavé bylo odloženo nějakým dlouhým popisem, kdo v druhém silu běžel kam a koho tam potkal. Ale z hlediska příběhu to tam být zase muselo, tak nebudu přísný, čtení jsem si užil, takže plný počet a hurá na druhý díl, protože prostě potřebuji vědět, jak to bylo dál.

17.07.2023 5 z 5


Zpráva o třetí planetě Zpráva o třetí planetě Arthur Charles Clarke

Ještě jsem nepotkal sbírku povídek, o které by se dalo jednoznačně říct, že byla super nebo naopak celá špatná. Vždycky se mezi super povídkami najde něco slabého nebo mezi špatnými nějaká, která tak špatná není. A to je případ i této knížky, proto není hodnocení na plno, ikdyž se tam na 5 hvězd najde opravdu hodně kousků. Ale třeba poslední povídka je nejen slabá, ale ještě ke všemu dlouhá a nudná, což úplně pokazí celkový dojem z knihy.

Ale těch kladů je mnohem víc. U Clarca mě nepřestává fascinovat, kolik toho musel nastudovat a často i propočítat, aby mohl popvídku/knihu napsat a k tomu ještě, že ho ten nápad vůbec napadl. To je případ třeba povídky, kde si to kosmonaut jen tak ve skafandru hasí kolem Měsíce. Tohle se prostě musí ocenit, rozhodně to mám radši, než když tam autor jen tak frkne hvězdnou bránu a jen tak zmíní červí díru, o které stejně nic neví.
Pak prostě nezapomenu na povídky, které se zaobírají otázkou, co je to vlastně život, co je vědomí a že by si nabubřelé lidstvo prostě nemělo myslet, že jediná možná forma života je ta naše. Takže proč by telefonní síť nemohla mít vědomí, když má v sobě víc přepínačů než lidský mozek, proč by život nemohl vzniknout ve Slunci nebo naopak na "opuštěné" planetě mezi galaxiemi (pochopilo by vědomí na bázi supravodivosti vůbec naši existenci?).

Je to taková scifka staré školy a určitě stojí za přečtení.

12.09.2022 4 z 5


Černý obelisk Černý obelisk Erich Maria Remarque (p)

Dalo by se říct, že je to taková obyčejná kniha o obyčejných životech. A je to samozřejmě pravda. Ale děj se odehrává v Německu v roce 1923 a tím obyčejným příběhem autor přibližuje normálním lidem tehdejší dobu a tak trochu osvětluje, jak se vlastně mohlo stát, že se Německo z jedné prohrané světové války prokousalo do té neskutečně hrůzné světové války druhé. Vidíme inflaci v praxi (jako tu pořádnou, nikoli těch "pár" procent, co nás letos vytáčí) a všechny důsledky, které - společně s národní hrdostí a depkou z prohrané války - vedou k tomu, že se řada lidí navleče tu vyblitě hnědou košili...

Potud dílo geniální, tohle mi hodiny dějepisu prostě nedaly. Na druhé straně je fakt, že mě četba neuchvátila jako třeba z podobného soudku Vítězný oblouk, který jsem lousknul hodně rychle. S obeliskem jsem se pár dnů pral a filozofování (většinou s Isabelou) všechno zdržovalo a mě uspávalo. Proto je to snad první kniha od autora, která ode mě nemá plný počet. A jestli taky poslední, tak jedině dobře, ještě mi od něj pár knih chybí.

15.08.2022 4 z 5


Zrcadlový muž Zrcadlový muž Lars Kepler

(SPOILER) Tak další Joona za mnou, já mám tuhle sérii prostě rád. Jako jasný plus, že to prostě je hned od začátku čtivé, prostě to tam Kepleři od začátku sází, napětí čtenáře pohltí hned a pořád se něco děje a pořád to graduje a knihu jsem odkládal jen velmi nerad. Dalším plusem je určitě fakt, že je Jurek snad už definitivně mrtvý a že jeho kámoš zmizel s povrchu zemského, tato linka už by měla zaniknout úplně, ikdyž nám autoři dali ve finále najevo, že na ni nezapomněli, tož to škoda a do budoucna mám obavy.

Jako mínus určitě praktická absence Sagy a některé nelogičnosti, které se kolem rozuzlení objevily, sice si toho autoři byli vědomi a ty nejpalčivější otázky se vzávěru někdy i opakovaně snaží vysvětlit, ale i tak mi to přišlo za vlasy dost přitažené. Ale přes to všechno jsem to loupnul nadšeně jako malinu.

K vlastní knize se dá těžko napsat něco, co by nebyl jeden velký spojler. Takže jen ve zkratce, že Joona bravurně louskne případ ztracených holčiček. A samozřejmě není nouze o všemožné duševní poruchy, zvrácené, úchylné a brutální situace. A to celé je v prostředí, kde bych se teda já nikdy ocitnout nechtěl. :-)

SPOILER: Jako to rozdvojení osobnosti přece takhle nefunguje. A i kdyby, tak že ty dvě osobnosti třeba používají jeden telefon a pořád si toho nikdo nevšimne??? No a bába s holí, co zmastí tucet holčiček při síle, no jděte s tím už do háje...

17.01.2021 2 z 5


Problém tří těles Problém tří těles Liou Cch'-sin

No, tak to byl teda zážitek. Knížku mi nadšeně vnutil člen rodiny, tak jsem se jí chtěl zbavit hned začátkem roku, abych ji mohl zase vrátit. Scifi čtu od mládí, ale tohle evidentně nebyla kniha pro mě, pod hard scifi si teda představím třeba něco od Clarka, prostě scifka, kde je hodně vědy, ale má to hlavu a patu.

První půlka ještě byla docela čitelná (když teda pominu chaos a následnou rezignaci v čínských jménech) a slibovala, že by to mohlo mít zajímavý vývoj. Ovšem pak se to začalo dostávat do totálního paskvilu. Už tu někdo zmiňoval, že postavy jsou sterilní a chovají se a jednají jako roboti. Nuuuuuda. Části kolem hraní hry měly často něco do sebe, ale občas to sklouzávalo na šílené pasáže typu sáhodlouhé demonstrace logických funkcí a projektování lidského počítače (jako myšlenka dobrý, ale logisticky a prakticky by to fakt nešlo a při reálném počtu cyklů by za den nedali ani startovací sekvenci, natožpak nějaký výpočet, to by jim "počítač" umřel hlady nebo na prasklej močák, to prostě není hard scifi, to je blábol). Pak třeba věci kolem záhadného odpočtu, který se zjevuje jen někomu atd. Ono už to "hru hrají prominenti celého světa" a pak se automaticky večer po odehrání sejdou v nějaké čínské kavárně, kde v klidu přijmou zásadní informace a všichni jsou s tím totálně happy, to bylo přinejmenším pitomé. Závěrečná vysvětlující pasáž už byla naprosté utrpení a u "rozbalování" protonu jsem už fakt nemohl. Ale autor ještě přitlačil a detailně popsal, jak si ten proton přidává sám sobě prostorové dimenze a to byla prakticky konečná a jediné hodnocení, které jsem v tu chvíli byl schopen vypustit z pusy bylo "ultrablbost".

Ještě bych se pozastavil nad faktem, že o sobě emzáci mluví jako o lidech a bez problémů louskají tam a zpět naše depeše, dobrej úlet....

Dalším dílům se doufám vyhnu.

07.01.2021 1 z 5


Saturnin se vrací Saturnin se vrací Miroslav Macek

Knížku mám docela problém hodnotit. On to totiž nebyl průšvih, myslím, že jazykově a způsobem vyprávění se to autorovi docela povedlo. Jen to nějak nebylo ono. Vlastně to nemělo děj, jen poslepované příhody, některé často známé a to nejen z původní knihy. A některé opakující se obraty (musím se Saturnina zeptat, kde se naučil ...) působily tak trochu na křeč a docela mě po čase rušily.
Dočetl jsem ale v pohodě, nějaký ten úsměv mi čtení též na líci vykouzlilo, takže kniha je jistě nadprůměrná, ale (narozdíl od originálu) se k ní takřka jistě již nevrátím.

22.01.2019 2 z 5


Sedmilhářky Sedmilhářky Liane Moriarty

Prvně jsem viděl seriál a ten byl skvělý (už to obsazení bylo mazec a dámy si to myslím hodně užily), když jsem řešil výzvu, tak nakonec tato kniha jenom těsně porazila mr. mercedesa, což byl taky seroš, který rozhodně zaujal. A koneckonců, přečíst si něco od Moriartyho by mělo být pro každého povinnost, že... ;)

Stejně jako v seriálu, se jedná o pohodovou záležitost, kdy sledujeme život tří mamin na maloměstě, prožíváme jejich všední i nevšední radosti a starosti, rodinné propletence, nevěry, domácí násilí atd. A do toho nás autorka poměrně rafinovaně připravuje na to, že přijde nějaké to dramatické finále a dojde k nějaké té vraždě.
První kapitoly mě moc netáhly, ale zlomilo se to velice rychle (žádné čekání do poloviny knihy), pak jsem se adaptoval na způsob vyprávění příběhu a pak už se to četlo jako na drátkách.

Za mě skvělé a mohu jen doporučit.

30.05.2018 5 z 5


Dívka v ledu Dívka v ledu Robert Bryndza

Lehounce nadprůměrná detektivka, která je ale docela čtivě napsaná, takže se čte samo a rychle.

03.11.2017 4 z 5


To To Stephen King

Mám pocit, že když už to někdo dočetl, tak to radši pochválí, než aby přiznal, že se týdny mořil s paskvilem. Kniha je psaná na etapy, stejně tak funguje čtení, celkem slušné pasáže střídá několikasetstránkové nezáživné cos. Postav jak turistů v neděli v poledne pod orlojem, leckdy ale mizí bez vší parády. Třeba jak postupně gradoval příběhovou linku hrubiána Toma a pak ho nechal bez napětí zmizet v jedné větě, neskutečný. Tuna zbytečnejch flashbacků, které pak nezapadají do děje. Už nevím, jestli jsem měl delírium, ale nějakej náctiletej sex se tam vyskytnul a absolutně nevím proč. No vlastně, když kolem zuří armageddon, tak proč si alespoň nezašpásovat, to by mohl být důvod. Prostě za mě hodně hodně zlé, k tomuhle se teda vracet nebudu určitě.

06.01.2016 1 z 5


Hovor se smrtí Hovor se smrtí Chris Carter

Tak mám za sebou dalšího Cartera a úplně nevím, kdy se budu chtít pustit do dalšího. Jako pořád to má super čtivost a knížka jde zlikvidovat velice rychle. Ale ta šablona pro čtenáře je pořád stejná. Vyskytne se sympatická postava, už abych přemýšlel, jak nechutnou smrtí asi určitě sejde. Hunter potká holku, nejspíš si nevrzne a ještě aby člověk řešil varianty, jestli není ona vrah nebo jedna z dalších obětí. Vraždy v této knize samozřejmě klasicky dokonalé, ale to řešení? Číst několik kapitol, jak se Hunter zděsil na monitoru něčeho, ale nevíme čeho a pak se to bleskem přesune do kapitoly o něčem jiném, no já prostě nevím, mně to nesedí. Takže Hunter něco zjistil, nevíme co, vydal se do nějakého domu, nevíme čí byl a jak na to sakra přišel. A sice hodně čte, ale vyrazí tam v noci sám, hmmm. Stejně tak pak nejspíše vydedukoval v úplném závěru pana J, ale taky nic víc. Jo a Garcia je tam samozřejmě zase úplně na nic, což je strašná škoda, je to sympaťák a z jeho postavy by šlo vyrazit strašně moc.

Takže moje klasické hodnocení této série: čtivá kniha plná nechutností, určitě nadprůměrná, ale naprosto jistě se k ní nebudu chtít vracet.

13.11.2023 3 z 5


Tajemství sídla Craven Manor Tajemství sídla Craven Manor Darcy Coates

Pro mě čtvrtá kniha ze série. A tento díl má vlastně všechno, co jsem čekal/doufal, že mít bude, záhadný prastarý dům, atmosféru, duchy, příšery, havrany, záporáka, klaďáka atd atd. Tak vlasatně proč bych dával původně zamýšlené čtyři hvězdy, přečetl jsem na jeden zátah a skvěle se bavil, takže plný počet a doporučení pro ostatní.

15.08.2023 5 z 5


Chlorid sodný Chlorid sodný Jussi Adler-Olsen

Oddělení Q se po předchozím úletu zase vrátilo docela do formy a zase něco řeší a ve finále dobře řeší. Takže zase máme starou záhadu, do toho nějaké ty osobní problémy a snahu namočit Carla do průšvihu. Je to hrozný, ale od prvních dílů už uběhlo tolik let, že už vůbec nevím, co se tam vlastně s tou hřebíkovačkou stalo. :-) Ale ono to celkem ani moc nevadí, děj šlape, případ zamotaný a záhadný a opravdu se vyšetřuje. Trochu mě teda rozladilo, že čtenář už někde ve dvou třetinách knihy kompletně ví a ta poslední třetina už je jen sprint o záchranu, takže se sice čtenář nenudí, ale to hlavní už má za sebou.
Čistě subjektivně mě prostě jiné díly ze série bavily víc.

08.01.2023 3 z 5


Vražda na faře Vražda na faře Agatha Christie

Trochu slabší příběh slečny Marplové. Vlastně hned na prvních stránkách autorka uvedla do děje tolik postav, že jsem váhal, jestli to vůbec nějak rozumně dám. Naštěstí se děj pak dostává do klasického autorčina stylu, takže postavy poznáme postupně a to už se nechá. Kniha je vyprávěna vikářem na vesnické faře, kde je jednoho krásného dne nalezena mrtvola. Pro všechny je ale velké štěstí, že slečna Marplová tam bydlí taky, takže se motá kolem vyšetřování, sem tam přispěje svojí troškou do mlýna nějakým tresfným postřehem a celé to směřuje ke zdárnému konci, kdy jsou zločiny vyšetřeny a všichni pachatelé odhaleni.

Za mě spokojenost.

----
Slečna Marplová nepatří mezi ty staré dámy, které se mýlí. Vždycky dokáže záhadným způsobem vzít věc za správný konec, takže má vždycky pravdu.

----
„Myslím, že obvykle máte pravdu,“ řekl jsem s úsměvem.

„Obávám se, že to u mě vede k troše domýšlivosti,“ přiznala slečna Marplová.

25.04.2021 4 z 5


Sophiina volba Sophiina volba William Styron

Tak to mám konečně za sebou. Měla to být výzva v podobě hluboké knihy s tématem holokaustu a nějakým tím dramatickým vrcholem v podobě Sophiiny volby. Knihy s touto tématikou čtu pravidelně a s ůctou. Ovšem tady se docela brzy ukázalo, že to není výzva, ale opravdu hodně špatná volba.

Viděl bych to asi tak, že autor vzal jeden silný příběh, celkem logicky vydedukoval, že by z toho mohla být celosvětová klasika a rozhodl se (placen nejspíše od písmenka) dát plný průchod akutnímu slovnímu průjmu. Co na tom, že ten hlavní příběh nakonec zabere z knihy sotva čtvrtinu (a to nevím, jestli nenadsazuju). A že tam nacpal vážně všechno. Neustálou nadrženost, kde poprvé zanořit, kde si to teda udělat, americký jih, otrokářství a další a další a další balast, ve kterém se původní téma spolehlivě utopí. Čtenář přece snese všechno a vzhledem k tématu a rozsahu knihy to jistě pochválí, aby nebyl za kulturního barbara.

Takže jsem se prokousával k "tomu závěru", ten nepřicházel a místo toho jsem četl pořád dokola o tom, že si Stingo prostě nezapíchá a že je Nathan magor. Tady autor ukázal, že něco málo gradace dokáže a s nějakou ještě větší hrůzou přišel vždycky, kdy jsem si myslel, že už to horší být nemůže. Takže proč si třeba nezameditovat nad otázkou, proč duševně nemocný feťák nedokázal hlavní hrdince nachcat do huby. Nebo jak přesně si pak s hlavní hrdinkou zapíchal a co z toho pak vzešlo. To budou asi věci, které mají amíkům udělat Osvětim stravitelnější. Nebo vlastně nevím.

Jo a ta hlavní vymodlená zápletka se odehraje suše a prakticky bez emocí v několika málo odstavcích a hned to zase sklouzne na další balast. Já jsem fakt naivně čekal nějaké vnitřní Sophiino drama. Těžká naivita.

Nevím, byl jsem jediný, na koho z té hromady sajrajtu dýchala věta "já jsem nejlepší spisovatel na světě"?

Za hlavní téma přidávám hvězdičku...

16.04.2021 1 z 5


Dobrodružství Huckleberryho Finna Dobrodružství Huckleberryho Finna Mark Twain (p)

Jedna z mnoha dobrodružných knih, která mě provázela v dětství. Letos jsem zakroutil hlavou, když jsem ji viděl v seznamu knih, která byla někde zakázaná. Tak si říkám proč že jako, vždyť je to o dobrodružství mladých chlapců, něco jako Mirek Dušín třeba. Tak proč to po letech nezkusit. Rafinovaně jsem si do výzvy vsunul i první knihu ze série a s odstupem více než tří dekád jsem se do toho zase pustil.

A jako asi jo. Netvrdím, že by měla být kniha zakazována, ale je evidentní, že by v dnešní době nevznikla a pokud by vznikla a nebyla tím pádem klasikou, tak že by nevyšla a jestli by vyšla, tak, že by se proti tomu v americe konaly minimálně demonstrace. S naším Mirkem Dušínem má teda Huck společného pramálo, tak možná ten věk, jinak neustále a pořád lže, krade, občas kouří a pije alkohol. A absolutně si z toho nic nedělá a je to prezentováno jako že je to super.

Hucka osud zavane na vor a na něm s uprchlým černochem Jimem putuje mnoho set kilometrů po řece. Prožívají neskutečná dobrodružství a já si vzpomínal, jaké to bylo v dětství úžasné čtení. Následné rozšíření posádky o dva podvodníky krále a vévodu už je docela silné kafe. Jako je ložené, že Huck to všechno myslí dobře, ale i tak je to často síla. Naštěstí se pak díky jednomu neskutečnému oslímu můstku děj dostane zase do klasické Sawyerovské pohody a poslední část už je díky tomu pohodové dobrodružství, které směřuje k tomu správnému šťastnému konci.

A samostatnou kapitolou je otázka postavení černochů ve společnosti a celkově jejich prezentace. To snad ani není "normální" rasizmus, protože knížka podává úplně jednoduše, že černoši jsou jen věci a maximálně je tam hodný nebo zlý pán. Vlastně i otázka černocha Jima je taková divná. Nepostřehl jsem, kolik mu mělo být let, ale podle textu měl děti a měl hodně odžito, byl tedy asi tak 2x starší než duo Huck & Tom, ale choval se jako úslužné a tupé dítě.

Dobrodružství je to pořád krásné, ale očekávanou plnou palbu tomu prostě nemůžu dát, protože ty "dospělé" výhrady mi to prostě nedovolí.

--------
"I propána! Stalo se někomu něco?"

"Ne, milostpaní, nikomu. Jenom to zabilo černocha."

"To to ještě dobře dopadlo; protože někdy přicházejí k úrazu i lidé.

--------
Já věděl, že Jim je černý jen na povrchu, ale uvnitř že je bílý, a počítal jsem, že řekne to, co řekl.

16.03.2021 4 z 5


Carrie Carrie Stephen King

5 hvězd snad už jen za to, že King vyplodil něco, co jde přečíst v normálním čase. A přitom tam bylo všechno a bylo to skvělé. Je vidět, že to dokáže, jen ho už dlouho platí od napsaného písmenka.

06.01.2016 5 z 5


Zpěv drozda Zpěv drozda Walter Tevis

Další z mnoha možných pohledů na budoucnost, vlastně klidně možný, když uvážím jak poslední roky běží technologie sprint a ještě potvory zrychlují. Takže klidně nadvláda robotů může přijít a že by se izolované skupinky lidí chovaly jako cvoci, tak to je taky víc než evidentní.

04.07.2024 4 z 5