deauville komentáře u knih

Tak na rozdíl od jiných čtenářů (viz komentáře níže) podle mého názoru není knížka ani tak o sexuálním zneužívání - proto taky neobsahuje explicitně popsané scény sexuálního zneužívání a chybí i rozluštění v tom smyslu, zda Mirek skončí za katrem či nikoliv (ne že bych mu to nepřála).

Příběh je spíš o tom, že v určitém věku prostě potřebuje dítě či dospívající někam patřit - zpravidla nemá dostatečné sebevědomí a pocit vlastní hodnoty mu dodává společenství druhých (viz vztah hlavní hrdinky ke kamarádce Magdě). Pokud navíc žije v nefunkční rodině, která dítě či dospívajícího spíš sráží, než aby budovala vlastní sebevědomí, je nesmírně snadné takového citlivého jedince zmanipulovat, ať už se jedná o vedoucího se zálibou v mladých děvčatech, nebo drogového dealera. Dítě či dospívající pak následuje svůj "vzor" i přesto, že mu tento "vzor" ubližuje. Budiž hlavně poučením pro rodiče.

8 04.11.2021

Poprvé jsem chtěla číst asi v osmi letech. Nedočetla jsem. Podruhé jsem četla jako puberťačka a řada situací a myšlenek mě hluboce oslovila. Potřetí jsem se ke knize vrátila okolo čtyřicítky a příběh mi přijde neuvěřitelně naivní a moralistický a už vůbec nijak nerezonuje.

A tak jsem zvědavá, zda ještě někdy najdu potřebu se ke knize vrátit a jak na mě bude působit... třeba až budu mít Alzheimera:)

6 03.11.2021

Znáte tu současnou reklamu na LEGO Rebuild the World, kde rytíř překonává řeku, ale navzdory snahy okolí do řeky stejně vždycky spadne... V závěru reklamy se pak celá scéna ukáže jako fantazie dětí hrajících si s touto stavebnicí.

Tak přesně tohle dle mého názoru vystihuje Alenku. Jako děti jsme všichni měly nějaké nápady, představy, fantazie... ale zaplať Bůh o nich nepotřebujeme psát a obohacovat o ně čtenáře.

5 03.11.2021

Na jedné straně žena, která zoufale touží po dítěti, ale která zároveň není na dítě dostatečně zralá, na druhé straně deprivované romské dítě - to prostě nemůže dopadnout dobře.

Budiž to poučením pro všechny, kteří touží po dítěti a uvažují o adopci - adopce cizího dítěte nemusí být vždy ideálním řešením, ani pro adoptivní rodiče, ani pro adoptované dítě...

13 03.11.2021

Pocházím z kraje, kde se odehrávala Pitterova akce "Zámky", a jedna naše paní učitelka v poválečných Zámcích dokonce pracovala jako vychovatelka, přičemž s některými z tehdejších "chovanců" si celý život dopisovala. Takže pro mě Přemysl Pitter nebyl neznámou osobou, knihu jsem si koupila hlavně proto, abych se o osudu tohoto člověka dozvěděla víc.

A skutečně to byl nesmírně zajímavý a charismatický člověk a jeho životní osudy velmi klikaté, byť si většinu problémů působil sám, neboť v každém okamžiku svého života se řídil svou vírou v Boha. Jeho aktivity bych někdy nazvala "házením hrachu na zeď" v tom smyslu, že se pouštěl do věcí, kde šel doslova proti proudu (akce Zámky a zachraňování německých dětí, pokus o obnovu Milíčova domu po 2. světové válce, kdy se moci pomalu chápali komunisté...). Ale cítil to jako svoje povolání, jako svoji povinnost... Klobouk dolů.

Nelze se nezmínit ani o jeho spolupracovnici Olze Fierzové, jejíž podíl na Pitterových aktivitách je obrovský, přesto vždy stála stranou - nicméně i její život je zajímavým příběhem, který by jistě také vydal na knihu.

Moc mě neoslovil styl, který autor zvolil - a sice to, že popisuje Pitterův bohatý vnitřní život, motivaci, rozhodnutí a myšlenkové pochody jakoby ho dokonale znal, což je nemožné, neb Přemysl Pitter zemřel v roce 1976. Autor tedy vychází ze sekundárních zdrojů a působí pouze jako "vykladač" Pitterova "díla", přičemž je samozřejmě možno s autorem a jeho názory polemizovat. Ale chápu, autor se snažil učinit knihu čtivější, v opačném případě by to byl pouze prostý popis Pitterova života.

1 02.11.2021

Ano, souhlasím s řadou kritických komentářů níže. Příliš naivní, příliš výchovný a moralizující příběh. Ale byla to jedna z prvních foglarovek, které jsem četla a i dneska si ji v autě při řízení ráda poslechnu.

7 02.11.2021

Jako dítě jsem tuhle knihu četla několikrát, hodně mě oslovila. Dneska už mi tam některé ideály přijdou příliš ideální, moralizování příliš moralizující, všechno buď černé, nebo jen bílé... Což ale neubírá na kvalitě - v určitém věku prostě potřebujeme jasné a čitelné vzory...

V každém případě si myslím, že pokud ji někdo přečte poprvé až v dospělosti, bude mu dílo připadat nesmírně naivní. Některé knihy zkrátka nejvíc oceníme jen v určité životní etapě, a tohle je jedna z nich.

10 02.11.2021

Přečetla jsem, ale navzdory očekávání ve mně příběh nic nezanechal. Téma rozhodně zajímavé, ale čtyři hlavní postavy (matka + tři dcery) jednají a reagují na můj vkus podivně (možná kulturní rozdíly?). Ale nejvíc mi vadil věcný styl vyprávění - ty střízlivé popisy rozličných postav a scén neobsahují téměř žádné emoce. Což byl zřejmě autorčin záměr, ale v takovém příběhu mi to přijde nepatřičné.

2 01.11.2021

Výborná kniha, kterou by si měl přečíst každý, v jehož blízkosti se objeví dlouhodobě nemocný, aneb „Jak lze přílišným soucitem z nemocného udělat sobeckou a sebestřednou bestii“.

5 01.11.2021

Kniha, ke které se už deset let pravidelně vracím... Pro nevěřící čtenáře to bude jistě těžký oříšek, neboť sestra Faustyna žila hlubokým vnitřním i vnějším náboženským životem a o ničem jiném v podstatě její deníček není.

Přestože mi zpočátku osobnost sestry Faustyny nebyla úplně srozumitelná (a vlastně není pro mě zcela srozumitelná dodnes, např. svým pojetím pokory a poslušnosti), velmi mě její deníčky oslovily. I když jí úplně nerozumím a asi bych se nedokázala neustále takto "ponižovat", je to velmi inspirativní čtení. A možná proto se k této knížce pořád vracím - snažím se ji pochopit:-)

Pro věřící čtenáře doporučuji.

4 31.10.2021

Za mě esotero odpad... Autor hovoří (údajně) s Bohem, který se s autorem dělí o "hluboké" myšlenky. Myšlenky pěkně znějí, ale při bližším ohledání jsou naprosto plytké a povrchní - viz úryvky z knihy, které tu někteří hodnotící zveřejnili.

Přečetla jsem asi deset stránek a odložila. Za mě pouze snaha vydělat na "hledajících" čtenářích.