dee.n komentáře u knih
Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem. Velice čtivá a chytla mne za srdce. Postavy velice sympatické, fandila jsem jim a přála trochu toho štěstí v jejich nelehkých životech. Těžké a smutné téma.
Naprosto šílená kniha. Proč? Protože je absurdní s jakým nezájmem ze strany úřadu a sociálních pracovníků se tato dívenka musela setkat. Psychopatičtí rodiče s manipulativními sklony, kterým jde jen o blaho jich samých. Perverzní nevlastní otec, dětská pornografie, ponižování, zastrašování, znásilňování, lži, toho všeho je kniha plná. Nečte se snadno, už proto, že ji napsal sám život. Hlavní hrdinku lze jen obdivovat za to, že se z toho všeho nezbláznila a ještě dokáže bojovat za práva dětí se stejným osudem. Klobouk dolů za odvahu, jít s kůži na trh.
Bohužel za mne její nejhorší knížka, která mne nudila, postavy byly velice nesympatické a celkově pro mne byla kniha dost rozčilující. Má dalších padesát lepších knih. Opravdu.
Jedna z mých oblíbených knih od Lenky Lanczové, protože Anna je opravdu číslo a její hlášky a chování Vás prostě musí pobavit, chtě nechtě. Navíc je tam pěkný vývoj postavy, kdy si uvědomí spoustu věcí a hodnot ve svém životě. Prostředí tajemného zámku, byť fiktivního nádherně doplňuje letní atmosféru. Rozhodně skvělé čtení, když je člověk nemocný, nechce se soustředit na nic složitého a jen relaxovat s příjemnou knížkou.
Kniha mne rozhodně pohltila. Bylo to zajímavé a také šokující a smutné čtení. O nešťastné mamince, které se narodily postižené děti, ale přesto pro ně chtěla vždy jen to nejlepší. Jistě je to žena, která si zaslouží obdiv. A jsem ráda, že se někde můžeme skutečně dočíst, jak v naší zemičcce člověk neustále naráží na problémy s úřady a nejrůznějšími institucemi. Je skvělé, že tento počin vzniknul.
Tato kniha je velmi emotivní a určitě psaná velice čtivě. Je rozdělena do mnoha kapitol a vyprávění se střídá mezi třemi různými postavami. Což udržuje dobře pozornost a přidává na zajímavosti celé knížky. Nové pro mne bylo, že ani jedna z postav mi nebyla extrémně sympatická, ale vůbec mi to nevadilo. Když se člověk dočetl o hrdinkách více, bylo jasné, proč jsou takové, jaké jsou. Byla jsem velice zvědavá, co se s děvčaty bude dít a příběh byl napínavý až do samotného konce, který byl perfektní a dojemný.
Nevím, no. Něco jak Padesát odstínů šedi a podobně hlloupé a plytké. Kniha, která ničím neobohatí a nic nepřinese. Nereálná, s nesympatickými postavami. Koupila jsem si ji v aukci na podporu jednoho útulku a to je tak asi to nejchvályhodnější, co se s tímto brakem dá dělat.
Joy Fieldingová je moje oblíbená autorka. Je pravdou, že tato kniha je lehce odlišná od jejich typických knih. Nicméně to pro mne neznamená, že by byla o něco horší. Je prostě jiná, přesto perfektně čtivá, napínavá a zajímavá. Postavy jsou dobře vykresleny, psychopati v knize nervydrásající a vůbec má knížka vše, co od knížky očekávám. Proto hodnotím hodně vysoko. Přečetla jsem ji opět jedním dechem.
Kniha o šikaně, svědomí, morálce, pocitu viny, ale také o vztazích, přátelství a o lásce. Dá se říci, že příběh obsahuje vše co má. Zaujalo mne to prakticky od prvních stránek. Jazyk, kterým je kniha psána je čtivý, záživný, takže nic nebrání perfektnímu prožitku a přelouskání knížky během velmi krátké doby. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a líbil se mi i konec, takže jsem ráda, že to skončilo tak, jak skončilo, nicméně samozřejmě to mohlo být rozvinutější.
Dear John je kniha, která pohladí po duši. Je velice čtivá. Všichni, kdo mají rádi romantiku by si ji měli přečíst. Velice se mi líbí, že je v knize jako jedno z témat i autismus. Dodává knize na zajímavosti. A vůbec, obě hlavní postavy jsou moc dobře a barvitě vylíčeny a velice se mi líbí jejich povaha. Nechybí ani dojemné pasáže.