deedulka komentáře u knih
Čekala jsem, že téma kanadských satanistů bude víc tajemné a napínavé. Bylo to však spíš vtipné. :) Georgina se utápí ve svých myšlenkách po rozchodu se Sethem, ale po zmizení Jeroma a ztráty svých schopností, nabírá kniha jiný zajímavý rozměr. Pohodové čtení jako vždy. Jen už bych Georgie přála, aby se na Setha vykašlala a našla si jiného správného chlapa pro sebe. ;) Roman se vůbec nejeví špatně, i když provedl co provedl.
Skvělý příběh a nápaditý děj. Jediné, co se mi nelíbilo, byla mluva placerů, jak neustále opakovali slova frase a plopák...Nejprve jsem viděla film a nějak se mi líbil přece jen o trochu víc,než knižní předloha.Kniha má některé aspekty odlišné.Proukoumávání labyrintu však bylo napínavé ze všech hledisek.
Takhle to dopadá, když má někdo přehnané pozitivní představy z filmu a jde si přečíst knihu. Bohužel knižní zpracování mne moc nezaujalo. Bylo to nezáživné, zmatené a celé psané formou emailů, dopisů a chatu. Ze začátku jsem si myslela, že to tím třeba získá větší spád, ale nikoliv. Takže bohužel velké zklamání. Přelouskala jsem to a byla jsem ráda, že už to mám za sebou.
Nejprve mne zmátlo zavádějící zahrnutí knihy do Sci-fi a fantasy, protože to tam mohl uvést pouze někdo, kdo hodnotil jen podle obálky a názvu knihy. Jedná se o napínavý a tajemný příběh pro mládež, ale ani starší čtenáři nebudou zklamaní. Jen ze začátku neklesat na mysli, když se příběh pomalu rozjíždí a vyznívá více pro mladší čtenáře. Allie začíná pátrat v noční škole po tom, co se v ní ve skutečnosti děje a odkud vlastně sama pochází...nakonec byla kniha povedený kousek a další díl mne nemine.
Zvykla jsem si, že autorka píše průměrné romantické knihy. Lásce na stopě mi však učarovala, a to hlavně indickým prostředím a milými lidmi. Trochu mi přišlo přitažené za vlasy to neuvěřitelné množství náhod a osudu. Prostě až moc čarovný osud. :) Ale i tak byla tohle jedna z těch nejlepších knih od autorky.
Pěkný závěr celé série. Těch 624 stránek byla docela výzva. Ze začátku to moc rychle neplynulo, ale posledních sto stran jsem měla raz dva přečteno. Stejně se nedokážu ubránit dojmu, že se tam některé myšlenkové citové výlevy zbytečně podrobně rozebíraly a opakovaly pořád dokola...tak jsem to sem tam přelétla očima, abych se dostala k normální pasáži. Vztah Clary a Jace už mne tolik nebavil, spíš jsem se těšila na Simona a Isabellu. :) Každopádně se závěr povedl, jen bych ubrala malinko na kvantitě, aby to mělo větší spád.
Nejvíc se asi nasmějí zasvěcení a zasloužilé matky a otcové. Já jsem si však čtení také užila. Místy se pasáže opakovaly, ale při kouskovitém čtení během cestování v mhd, mi to ani nevadilo. Kapitoly lze číst i s odstupem času, přičemž se v dějové linii neztratíte. Hlavní postavou je táta a malý Čeněk. :) A že je úděl otců a matek těžký a místy i pro přihlížející vtipný, jsem si tímto jen potvrdila. A že se vždy všechno nepovede tak, jak si rodič přeje, nejste v tom sami... :)
Takový slabší příběh, trochu jsem se nudila, jak to bylo táhlé. Delila je poněkud naivka, ale nakonec si se svou naivitou poradí a dospěje. Chybělo mi více vtipu a jiskra, která by ten děj osvěžila. Ale jinak romantika a milostný trojúhelník byl, takže splněno.
Bylo to docela zdlouhavé a odrazoval mne velký počet stran, téměř 500. Příští díl bude ještě větší oříšek, protože tam se autorka s počtem stran vyřádila ještě víc. Pátý díl nebyl špatný, ale rozměr ubíral na dynamičnosti a obsahoval spoustu zbytečné omáčky, kterou jsem se snažila rychleji proplout. Děj byl pěkný a zase zajímavý, ale hodně se ty situace opakovaly. Plus je za některá místa, kde se děj odehrával ;)
Slabší díl, kterému chyběl náboj. Žádná mise se nekonala, šlo spíše o dilema mezi izolací a prací lovkyně snů. Janie řeší toto dilema a vztah ke Calebovi, přičemž se do jejího zmatku přimotá ještě další postava. Hodně jsem přeskakovala odstavce s popisy vnitřních pocitů, abych se dostala aspoň k nějakému příběhu, co by mne zaujal.
Janie pátrá po osobě, která by mohla zneužívat studenty. Při tom se však komplikuje její vztah s Calebem. Nepomůže jí ani zápisník od předchůdkyně lovkyně snů, kde zjišťuje všechna negativa jejích schopností. Vyšetřování se mi líbilo a bylo napínavé, i když si nedokážu představit, že by díky snům mohla vypátrat viníka. Knihu jsem přečetla hrozně rychle a rovnou beru do rukou třetí díl.
Když to shrnu celkově, tak docela zajímavý nápad a příběh. Ze začátku jsem se zděsila, co jsem si to půjčila...začalo to docela pubertálně a ten hrozný styl psaní autorky, jako by byla na 1. stupni základní školy a neuměla pořádně vytvořit souvětí. Pak už jsem si asi zvykla, protože mi to tolik nevadilo a soustředila jsem se na příběh. A docela jsem se podivila, co to z těch dětí nakonec vyrostlo. :) Co mě v knize nejvíc udivovalo bylo, že studenti ve školách pořád spali...nejen ve studovně, ale i při výuce. :) To mi hlava nebere, že jim to učitelé trpěli.
Třetí kniha začíná pokračováním velké bitvy, která byla závěrem předchozího dílu. Moc nadupaný rozjezd to však nebyl a příliš mne to nezaujalo. Pak se však děj přes bitvu přehoupl a začalo mne to bavit víc. Musím říct, že se to četlo rychle, i díky použití většího písma. Taková pohodovka s pořádným rozuzlením. :)
Pěkné pohodové čtení. Místy je Lucy trochu moc naivní, ale jinak jsem si její postavu oblíbila. Příběh byl vtipný i romantický zároveň. Určitě se pustím i do dalších knih od autorky.
Hlavne ze zacatku se nic moc nedelo,vsichni byli porad smutni...az na konci byla nejaka akce.Kniha neurazi,ale odvazana z ni nejsem a jsem rada,ze to byl zaverecny dil.
Výhoda knihy je, že má velká písmena a tak ten děj rychle uběhne, i když máte pocit, že se tam nic extra nestalo. Bylo to takové zbytečně táhlé a chtělo to více akce. Ale zase vyloženě nuda to nebyla.
Ze začátku jsem nečekala, že mne kniha tolik zaujme. Phoebe mi přišla příliš pubertální na to, že je jí 32 let. Neustále kleje jak námořník a pořád používá koncovky - ej. Taky je trochu moc lehká, ale tak nečekala jsem ani, že bude jak jeptiška. Kniha měla zajímavý děj a vtipné zápletky...popis pracovního prostředí, randění na slepo...nakonec jsem měla problém knihu odložit a jít spát.
Hlavní hrdinka Beatrice celou knihu rozmlouvá k mrtvé sestře a detektivovi vypráví den po dni, jak začala pátrat po vrahovi své sestry. Ze začátku bylo přeskakování v ději a čase trochu matoucí, ale pak jsem si postupně zvykla. Místy bych pasáže o emocích trochu zkrátila, ale jinak se mi kniha četla příjemně a byla jsem napnutá a překvapená ze závěru. Líbil se mi na posledních stranách rozhovor s autorkou, kde v posledních 2 otázkách nastíní své vysvětlení závěru. Nebyla jsem si totiž jistá, zda jsem konec pochopila správně a v otázkách jsem se jen ujistila.Jinak by mi to nedalo spát. :)
V knize se pořád něco dělo a nebyl čas u čtení usínat. Originální nápad a poutavý děj druhého dílu jsem si užila.
Čekala jsem příběh, ale jednalo se o hlavně popis zvyklostí ve Francii a jak i cizinka může do francouzského života postupem času zapadnout. Místy mi to přišlo jako článek v novinách, popis faktů. Některé kapitoly byly moc táhlé, například část knihy věnovaná módě mne moc nenadchla a byla zdlouhavá. Nejvíc mne zaujal systém péče o děti. Jinak byla téměř celá kniha vesměs o jídle: nakupování jídla, vaření jídla, konzumování jídla. :) Ale bylo to vše psáno s lehkostí a na odpočinkové čtení ideální.