Dela111 komentáře u knih
Bez viny je více thriller než detektivka, ale to není podstatné. Důležité je, že jde o nadstandardně propracovaný příběh s napínavým dějem, který nenechá čtenáře vydechnout a užívá si geniální zpracování.
Příběh se rozbíhá jako síť drobných dějových linek, zdánlivě nesouvisejících, ale brzy vše začne dávat smysl. Je skvěle vystavěný a postupně předkládá otázky - jaké události z minulosti jsou příčinou dnešních zločinů? Co je spojuje? Co všechno jsme schopni vydržet nebo skrýt jen abychom neporušili nějaké tabu? Čeho všeho je schopen psychopat ve jménu pomsty?
Pachatel je odhalen dříve než na úplném konci, ale to napětí neubere, spíš naopak. Hon na něj je jedna velká nervydrásající jízda, je to zároveň boj o záchranu několika životů.
V přiměřené míře je do příběhu zapracováno i soukromí vyšetřovatelů a jejich problémy. Dělá je to lidské a zvlášť Kate si čtenář oblíbí.
Já jsem nadšená, nemám co vytknout, reálný je i konec. Tohle bylo skvělé thrillerové počtení.
Kniha Poupátka přináší velmi silný námět a už jen proto budou někteří čtenáři nadšení, naopak jiným přijde zpracování slabé. Tady je potřeba si uvědomit, že vypravěčkou příběhu je jedenáctiletá dívka a tomu odpovídá děj a celkové vyznění knihy, nedá se čekat větší rozměr nebo hlubší záběr. I přes tady ty "mantinely", které kniha v jistém smyslu má, je velmi dobře zachyceno, jak lehce lze manipulovat s myslí dítěte.
Vynikajícím způsobem je zachycený vhled do myslí dívek, kterým je čerstvě náct. Působí autenticky, velmi reálně a i použité vulgární výrazy bohužel souhlasí. A právě o toto v této knize jde. Autorka přichází s příběhem vyprávěným z pohledu oběti, která si ale v dané chvíli ještě vůbec neuvědomuje, že obětí skutečně je.
Za mě jde o povedenou knihu, doporučuji všem, rodičům obzvlášť.
K přečtení této pohádky mě přivedlo její skvostné filmové zpracování.
Je to krásný pohádkový příběh, který v sobě spojuje kouzelný děj s tím, co má většina dětí moc ráda - s čokoládou. No které dítě by se nechtělo podívat do továrny na čokoládu a jiné sladkosti, ve které se dějí úžasné věci?
Ten příběh je milý, hravý, plný fantazie, nic tu není nemožné. Vedle kladného hrdiny, malého Karlíka, jsou tu i záporné dětské postavy s negativními vlastnostmi. Nechybí tady ani humor, obzvlášť některé poznámky pana Wonky vyloudí na tváři úsměv.
Hezké počtení nejen pro děti :-).
U tohoto dílu trvalo déle než jsem se začetla. Dokonce mě moc nebavil vedlejší případ, který vyšetřoval Penn. Ovšem brzy oba případy nabraly obrátky a už jsem se chytila.
Námětem hlavní dějové linky jsou tentokrát geniální děti a jejich většinou náročné dětství a život lidí kolem nich. Kim se konečně setkala s někým, kdo je stejně málo sociálně adaptovaný jako ona ;-). Příjemným zpestřením byla posila týmu Tiffany, tu by si mohli nechat :-).
Oba případy mají celkem rychlý konec a ten vedlejší je tentokrát skutečně slabší, ale v porovnání s tou hromadou rádoby thrillerů, které v současnosti vychází, nechám hodnocení nejvyšší.
Stejně jako většina čtenářů oceňuji a chválím, jak se autorům výborně podařilo vykreslit první měsíce pandemie jaká v novodobých dějinách nemá obdoby.
Přestože jsem všechno pozorně sledovala a sleduji stále, i tak jsem se dozvěděla něco nového. Je tu popsáno jak se vir začal šířit v Číně, jak se tam k tomu zpočátku stavěli, první případy v Evropě, Americe a samozřejmě přímo u nás. Jsou tu skutečné příběhy lidí, kteří se nakazili a i přes těžký průběh se uzdravili a jsou tu i případy, kdy lidé boj s nákazou bohužel prohráli. Je zde spousta zajímavostí, například jak vznikal remdesivir.
Část, která je o šíření viru u nás, se dá označit za kroniku prvních měsíců, přibližně do začátku srpna. Den po dni jsou zachycené kroky vlády a dalších lidí, kteří se významně podíleli na rozhodování v té době a jak šlo všechno ráz na ráz. Jsou zde popsané příběhy lidí, kteří nelenili a začali vyrábět potřebné pomůcky a přístroje.
Přestože jde o literaturu faktu, je vše napsáno tak poutavě, že je snadné zapomenout na skutečnost a číst to jako smyšlený příběh s katastrofickým dějem. Hned vzápětí ale přijde ledová sprcha, když si uvědomíme, že toto je realita a stále trvá a navíc poslední kapitola o boji s tímto zas... zatraceným virem je bohužel ještě v nedohlednu...
Románově zpracovaná detektivka moji čtenářskou dušičku vždy potěší a tady tuto jsem si užila, je výborná. Děj je bohatý, literární styl příjemný, celá kniha je lehce prošpikovaná humorem a to já mám ráda.
Kniha je rozdělena na dvě části. První část odehrávající se u soudu v závěru roku 1999 je podána z pohledu všech zúčastněných. Jazyk, kterým je příběh zrovna vyprávěn, odpovídá postavě, do jejíž mysli právě nahlížíme. Minimálně v jednom případě je to úsměvné počtení. Autorova znalost práva a soudního prostředí je tady znát a je plusem této části.
V druhé části knihy, která je více detektivní a odehrává se v květnu 2005 (mimochodem malou kulisu tu tvoří MS v hokeji v tom roce, to ocení fanoušci :-)) se setkáváme s postavami z autorovy předchozí knihy Sametové iluze Seržantem a Puťákem, který se zotavuje z dávného zranění. Společně tato povedená dvojka pátrá po další zmizelé dívce, nevlastní sestře Puťáka.
Dvě zdánlivě nesouvisející části do sebe zapadnou v překvapivém a napínavém finále.
Odložená spravedlnost je dokonale promyšlený příběh s výborně vykreslenými postavami a společenskými a politickými reáliemi příslušné doby, který rozhodně stojí za přečtení. Navíc musím pochválit nápaditě provedenou obálku, ta je povedená.
K pochopení této knihy není nutné mít přečtené Sametové iluze. Děj na sebe nijak zásadně nenavazuje.
Z celé knihy je nejlepší rozuzlení, je tak reálné až z toho mrazí...
Kdo podle názvu očekává nějakou úžasnou jízdu s dějem jen kolem viru, karantény a chování lidí v uzavřeném Londýně, bude zklamaný. Zpočátku se dokonce zdá, že nákaza smrtícím virem tu tvoří nedůležité pozadí, ale není to tak.
Kniha má atmosféru odpovídající námětu - pochmurnou a beznadějnou. K jejímu vytvoření pomáhá popis prázdných a zdemolovaných ulic, vyrabovaných obchodů a vyhořelých vraků aut. K tomu hlavní hrdina zažívá těžkou osobní krizi, o to víc se soustředí na vyšetřování zločinu, jehož obětí je dítě.
Děj jde vpřed vyrovnaným tempem, celou dobu udržel moji pozornost. V závěru graduje napětí a konec je strhující. Rozuzlení se přesně hodí k současnému dění. Mimo určité nereálnosti při jedné akční scéně v závěru jsem spokojená.
Vzdělaná je fascinující skutečný příběh dívky, která nikdy nechodila do školy a od těžké a špinavé práce na šrotišti se vydala rovnou na vysokou školu.
Nedostává se mi slov, abych popsala svůj obdiv k tomu, co Tara dokázala... Jaké odhodlání a sílu vůle musela mít, když se sama připravila k přijímacím zkouškám na vysokou školu (doteď pochybuji, zda je to vůbec možné...), jakou odvahu prokázala, když se sbalila a odjela od rodiny ovládané psychicky nemocným otcem, navíc ještě náboženským fanatikem. V odlehlých venkovských oblastech některých zemí je podobných osudů, kdy děti nechodí do školy, nechodí k lékaři, dokonce vlastně ani neexistují, protože jim rodiče nenechají vystavit rodný list, víc. Jen málokdo se ale dokáže takovému osudu vzepřít jako Tara.
Je škoda, že takový strhující příběh o dívce, která včas pochopila, že jen vzdělání ji osvobodí, se většinou nedostane k přečtení těm, kterým by mohl být inspirací...
Toto je tak chytlavé, že se to těžko odkládá. Je to detektivka, thriller a psychologicky laděný příběh v jednom a autorovi se kniha podařila napsat strhujícím způsobem.
Hlavní postava Rory se mi líbí, pro tady ty zvláštní typy mám slabost. Je velmi inteligentní, zároveň tak trochu podivínka, zkrátka složitá osobnost. Případ, který je nucena převzít, má kořeny hluboko v minulosti, takže je tu několik časových linek.
Celý příběh je dobře vystavěný a v naprostém nadšení mě brzdí jen to, že jak pachatele, tak i další překvapení jsem uhádla dříve než je prozradil autor. Celkem brzy je to dost průhledné, ale přesto jsem spokojená.
Kdyby to šlo, dala bych 4,5 *. Za tu extra poutavost zaokrouhlím nahoru a doufám, že další díl na sebe nenechá dlouho čekat :-).
Pokud se na tuto knihu teprve chystáte, počítejte s tím, že tohle je mimořádně smutné počtení, je tu mnohem více smrti a smutku než života a radosti.
Příběh z knihy Volání hvězd se odehrává v Irsku roku 1918 a pokud jde o námět, má široký záběr. Končí první světová válka, Evropa je zmítaná epidemií španělské chřipky, v příběhu jsou i další závažná témata jako jsou boj o nezávislost Irska, poválečné trauma, neskutečná chudoba, náboženský fanatismus a v neposlední řádě odporné zneužívání sirotků církví. Většiny námětů se však děj jen lehce dotkne, nejsou rozebrány hlouběji.
Jediné čeho je v knize až dost, jsou popisy zdravotních zákroků a velmi podrobné líčení porodů. Většina děje se totiž odehrává v jednom malém nemocničním pokoji, kde jsou hospitalizovány nastávající maminky, které zasáhl vir chřipky.
Děj se odehrává v období pouhých tří dnů, styl autorky je ale poutavý, takže si čtenář dokáže představit atmosféru té doby. Právě tu čtivost oceňuji 3*. Celkově jsem však od knihy očekávala něco jiného. Místo podrobného popisování všech možných porodních komplikací, jsem čekala spíše větší ponor do námětů, kterých se autorka bohužel jen dotkla.
Ať se rozhodneš jakkoli je thriller z prostředí temných stránek internetu, ze světa hackerů a je napsaný tak, že jej lehce pochopí i čtenáři, kteří nejsou zrovna odborníci v oboru IT. Zároveň se tu vyšetřuje trestný čin, který patří k těm nejodpornějším.
Hlavní hrdinka, bulvární novinářka Julita, si všimne určitých nesrovnalostí v případu jedné dopravní nehody a když na ně poukáže ve svém článku, zjistí, že šlápla do pořádného vosího hnízda. Od té chvíle už pro ni není bezpečno nikde. Její znalost počítačových sítí je sice průměrná, ale ani to, ani skutečnost, že přijde o práci a díky jistým fotkám na netu i o důstojnost, ji nezastaví v hledání pravdy. Tuto postavu je lehké si oblíbit.
Tohle je skvělý thriller o internetové kriminalitě a o nebezpečí jaké nové technologie představují. Jejich používání je zdánlivě anonymní, přitom však naopak umožňuje totální formu sledování.
Zpracování příběhu bych hodnotila 4*, tu 5. přihazuji za námět. Prosím víc knih, které otevírají téma nebezpečí kyberprostoru a které do čtenáře rýpou otázkou, jakou hodnotu má pro nás soukromí a jakou cenu jsme připraveni zaplatit za jeho ztrátu.
Doporučuji, tohle rozhodně stojí za přečtení.
Mimochodem - dotaz pro nakladatelství Host - druhý díl již autor dávno vydal, proč nevyšel u nás? ;-)
Audiokniha
Před pikolou za pikolou je psychologický román s thrillerovou zápletkou. Námětem je tady to, co nechce zažít žádný rodič - čtyřletá holčička se ztratí mamince v parku.
Po psychologické stránce je příběh brilantně zpracovaný. Postavy jsou přesvědčivé, díky jejich vnitřním monologům čtenář ví, jak uvažují. Je to tak sugestivně popsáno, že cítíte jejich utrpení, bolest, zmatek a zoufalství. Příběh má vyrovnané tempo, postupně graduje až do finále.
Celou dobu mi bylo všech líto a závěr, kdy se vše propojí a přijde další odhalení, byl pro mne neobyčejně smutný. Tohle mne dostalo jako už dlouho žádná kniha. Vnímaví rodiče pochopí, nad čím se zamyslet.
Tady jsem zvolila audio a musím říct, že je velmi zdařilé. Obzvlášť Zuzana Slavíková načetla svůj part excelentně a pravděpodobně právě její výkon přispěl k mému nejvyššímu hodnocení.
Za mě doporučení.
(SPOILER) KOMENTÁŘ OBSAHUJE DROBNÝ SPOILER
Tuto povídku psal autor na podnět čtenářů, k příběhu dostal určité zadání. Jak sám řekl, vypadalo to jednoduše, ale ve skutečnosti to pro něj bylo náročné a nejen proto, že se musel pohybovat v předem stanovených "mantinelech", ale hlavně proto, že mu přijde snazší napsat román než povídku.
Úkolu se zhostil celkem dobře, zápletka sice byla tuctová, ale příběh měl spád. Bohužel závěr se moc nepovedl. Nestačí jen odhalit pachatele, stejně důležitý je i motiv. Tady však vysvětlení chybí. Místo něj autor soustředí pozornost na hlavního hrdinu a prostřednictvím jeho vnitřního monologu vysvětlí, proč se rozhodne (policista) zachovat určitým způsobem.
Závěr mé hodnocení snížil na 3*. Příběh se přečíst dá, ale pokud jej vynecháte, o nic moc nepřijdete.
Toto je velké zklamání. Anotace je napsaná lákavě, podle ní jsem čekala thriller, kde je hlavní postava nějaká inteligentní všetečka, která při pátrání na vlastní pěst narazí na nějaký zločin. A on je to dokonalý opak.
Na nějaké rozebírání zločinu nebo aktivní pátrání po pachateli zapomeňte. Toto vlastně není thriller ani detektivka, spíše příběh, kde hlavní hrdinka Molly je naprostý mimoň a díky své neuvěřitelně naivní povaze se dostane do maléru. Já sice mám ráda v knihách postavy různých podivínů, lidí, kteří jsou jiní, baví mě ta psychologie takové postavy, takže by se mi měla Molly líbit, ale ne. To je jen neskutečně jednoduchá a naivní osoba posedlá úklidem a vše za ni vyřeší jiní, tato postava není zajímavá.
Toto je naprosto jednoduchý příběh s minimem děje, bez napětí, napsaný trochu zvláštním slohem, oslovování postav mezi sebou působí občas dětsky. Něco z odhalení v závěru působí neuvěřitelně, něco naopak až směšně.
Knihu bych nezařadila mezi thrillery, je to takové počtení o neskutečně naivní hlavní hrdince zaměřené jen na úklid. Molly pravděpodobně trpí určitou formou autismu, což by její chování částečně vysvětlovalo, ale nic to nemění na skutečnosti, že příběh postrádá jakýkoli zajímavý děj.
(SPOILER) Komentář obsahuje drobné spoilery, neprozrazuje však rozuzlení.
Četla jsem Loubryho Útočiště, kde mě rozuzlení zklamalo, přesto jsem dala autorovi ještě šanci, navíc se mi líbila anotace, tak jsem se celkem natěšená pustila do tohoto thrilleru. A dopadlo to podobně jako s minulou knihou.
Námět prokleté vesnice, kde obyvatelé podléhají jakémusi podivnému šílenství, je výborný, není tu nouze o záhadná úmrtí a přibývá agresivní chování. Celý příběh je chytlavě napsaný, děj má úžasný spád, knihou se táhne temná atmosféra a téměř hororové napětí. Četba mě upoutala a bavila dokud nepřišel závěr.
Bohužel mi celkový dojem opět pokazilo rozuzlení. Mysteriózní thrillery mi nevadí, některé jsou skvělé, ale tady to naprosté převrácení reality, je na mě moc. Stejně jako u minulé knihy mě závěr zklamal, přišlo mi to laciné, ve své podstatě velmi jednoduché rozuzlení celkem zajímavého a tajemného děje a spíš jako podvod na čtenáře než jako odhalení nečekané a úžasné pointy. Loubryho knihy zkrátka nejsou pro mne, do další už bych se nepustila.
Tady je jednoduché doporučení - pokud se vám líbilo Útočiště, budete nadšení i tady a naopak pokud jste z něj byli rozčarovaní, nebudete jásat ani u závěru této knihy.
Jak říká sám autor, neměl v úmyslu napsat techno-thriller, ale napínavý psychologický román, což se mu docela podařilo. Námět knihy je originální tím, že hlavní postava je umělá bytost, která je tak dokonalou kopií manželky svého tvůrce, že mimo vzhled má i některé její vzpomínky. Abbie se před pěti lety ztratila a dodnes není jasné, co se s ní stalo.
Příběh je vyprávěný ve dvou časových linkách. Minulost popisuje začátek vztahu Abbie a Tima, v současnosti, která je napsaná v méně časté du-formě, se umělá Abbie snaží dopátrat, co se před pěti lety vlastně stalo. Přestože, nebo možná právě proto, že to celé působí jako šíleně ujeté, se to čte jedním dechem.
Bohužel závěr byl za mě slabší, rozuzlení toho, co se stalo v minulosti a co se děje v současnosti, mě zklamalo. Něco podobného jsem čekala, takže žádné překvapení a působilo to na mě trochu hloupě a překombinovaně a hodně uspěchaně.
Během četby bych hodnotila 4*, to mě ještě bavilo, ale pointa mé hodnocení snížila na 3*.
Toto je taková kniha v knize. Pachatel z minulého autorova thrilleru Černá smrt napsal knihu a tou je právě Nedokončený rukopis. Jde o spletitý, komplikovaný případ, děj je napínavý a o zvraty rozhodně není nouze. Zvláštní tady je, že rozuzlení v této knize dopsal syn autora (pachatele), neboť, jak název napovídá, rukopis nebyl dokončený. Ve skutečnosti dokončený byl, ale našel se později a původní závěr je uvedený v thrilleru Černá smrt. Oba závěry jsou v jistém smyslu podobné, ale v této knize je něco ponecháno na čtenářově fantazii. Naprosto jednoznačné rozuzlení je přidáno na konci minulé knihy Černá smrt.
Já sama z takového propojování knih nejsem zrovna nadšená a tipuji, že díky tomu bude tady i nižší hodnocení, ale Franck Thilliez je mistr svého žánru, takže oba thrillery jsou vynikající a za přečtení stojí.
Kruh je mimořádně povedený psychothriller, skrývá nečekanou zápletku, se kterou se často v knihách nesetkáme.
Příběh je velmi chytře vystavěný, není tu předvídatelný děj, naopak, dokud autorka sama něco neodhalí, čtenář netuší, co se děje. Kniha nabírá tempo postupně a ve chvíli, kdy se změní vypravěč, se nedá odložit.
K ději nic psát nebudu, aby mi neunikl spoiler. V této knize nic není takové, jak se na první pohled jeví a odhalení zápletky ať si každý vychutná sám. Kruh je vynikající psychothriller plný překvapení, který zároveň upozorňuje na závažný opomíjený problém, což oceňuji a promítá se to do mého hodnocení v počtu hvězdiček.
Celkový dojem z knihy je u mne tak vysoký, že nehledám nedostatky a rovnou dávám 5* a doporučuji.
Ne ne a ne, podobné knihy já dávno nečtu, nic co se blíží romantice, protože mě to nebaví! ;-) A světe div se, tohle jsem přečetla a ještě k tomu na jeden zátah! Tak moc se mi to líbilo :-). Snad jsem po posledních knihách potřebovala něco vlídnějšího :-).
Na rozdíl od jiné podobné četby, tento příběh nepůsobí přeslazeně nebo hloupě. Motiv knihy v sobě má něco z oblasti mezi nebem a zemí, ale hlavně je to hluboce dojemný příběh plný laskavosti, pochopení, plný lidskosti a nechybí kapka humoru.
Kniha je o tom, že život neurčují jen velká a zásadní rozhodnutí, ale že jej často určitým směrem pošlou drobné příhody, letmá setkání, že i zdánlivá drobnost, sebemenší laskavost a pomoc v pravý čas, může být cenná mnohem víc, než se v danou chvíli jeví. A také je to o slušnosti, empatii a odpuštění.
Příjemná čtivá oddechovka, která obsahuje i něco smutného, ale i tak zanechá hřejivý pocit. Ráda doporučím všem, kteří mají podobné knihy v oblibě.
90%
Najdi mě je poutavý čtivě napsaný psychothriller. Zápletka je vystavěná na starém případu sériového vraha a současné akce kolem nalezení hrobů jeho obětí v poušti. Oba hlavní hrdinové, vyšetřovatel FBI i bývalá odbornice na profily zločinců, mají na případu i silný osobní zájem. Děj je proložený flashbacky z nedávné i ze vzdálené minulosti.
V příběhu je dobře zkombinovaná velmi důležitá psychologická stránka s tou detektivní. Je to celkem rychlá jízda, přiměřeně napínavá.
Tento úvodní díl nové série je povedený, za mě je hodnocení silnější 4* a další díl si nenechám ujít.