demlice komentáře u knih

Já tu Slaughterku prostě žeru! Přiznám se, že pak už tolik neprahnu po tom, kdo zabíjí. Přece jenom když už čtete několikátou knihu, pochytíte určitý vzorec při zjištění, kdo je vlastně ten vrah.
Ale i v tomto případě to bylo velice šikovně udělané. Za způsob zabití a za zápletku má deset bludišťáků! Osoba, do které byste to neřekli... pecka!
Navíc miluju prostředí policejní stanice. Jejich propletené osudy, kdo s kým chodí, chodil nebo bude chodit - lépe řečeno spát. Text je oproštěn od emocí. Teda takových těch emocí kdy ždímete už pátý kapasník.
Ale co miluju nejvíc, je agent Trent! No to je ulpný ňunánek! S tou svoji roztomilou dyslexií... no není k sežrání?! Děsně mu fandím a prožívám s ním každé písmeno! Líbilo se mi taky to, jak byla "odstavená" Faith, aby si v klidu porodila děťátko, ale i přesto byla pořád na příjmu. Taky moc šikovný... Co dodat - prostě si to přečtěte a budete opět nadšeni ;-)

10 11.11.2014

Ta ženská je neuvěřitelná! Co opět dokázala, to se jen tak nevidí (nebo spíš nečte)... Vrátila jsem se k ní zhruba s dvouletou pauzou. A SUPER!!! Nejen že poněkud autistický Will Trent opět zabodoval jako můj nejvíc neoblíbenější hrdina, ale konečně jsme ho mohli vidět kapánek "rozhozeného", což ho ještě více polidšťuje. Nejde ho nemilovat. Kdo jiný by za to mohl, něž jeho životní a osudová žena Angie?! Vážně jsem si chvíli myslela, že jsme se ji konečně (promiňte mi to slovo) zbavili, ale všechno je jinak. Karin to prostě umí. V případě, kdy si myslíte, že už Vás nemůže nic jiného šokovat, přijde s takovým zlomem, že si okoušete i nehty na nohou, jak z toho budete vedle. Minulost si Vás vždycky najde. A nebo vy ji. Nechci vyzradit děj, protože to vážně stojí za přečtení, ale dozvíme se něco překvapivého o Angie.
Kombinace brutality na místě činu, jejího syrového popisu a zvrhlosti toho, co se může dít v rodinách za zavřenými dveřmi. Přidejte prohnilého policistu, pár šlapek a jako třešinku na dortu milostný příběh křehkého vztahu mezi Willem a Sárou... Výsledek?? Dokonalý kousek od Karin Slaughter :-)

8 06.01.2017

Tak tohle byla neuvěřitelná jízda! Opravdu se to povedlo! Ohryzala jsem si všechny nehty a brečela jsem jako malá holka. Tolik emocí a zvratů... jeden by řekl, že už nás Nesbo nemůže ničím překvapit... ale chyba! Tohle je úžasně zvládnutý kousek!!!
Nechci prozrazovat nic z děje. Každý, kdo má rád Nesboho, tak ji musí přečíst, ale ta souhra náhod, ta práce s dějovými linkami. BOMBA!!!! V knize je spousta emocí. Budete je prožívat nejen jako čtenář, ale i jako samotné postavy. Celou knihou Vás bude provázet sexuální napětí. A napnutí budete jako struna i z děje samotného. Prostě to jiskří! Uplně je to citit. Poznáte postavy, se kterými jsme se setkávali již dříve, uplně z jiného úhlu pohledu. Někdy bohužel i tak, jak je vidět nechcete. Do poslední chvíle netušíte, na čem jste a to je prostě kouzelný.... Za mě to má rozhodně 10 * :-)

8 23.04.2015

NE-SKU-TEČ-NÝ!!!!! Tohle byla žůžodobrodrůžo týdenní jízda (musela jsem taky chodit do práce a nečíst tam, že?!). Sakra! Neuvěřitelně jsem se bála! Někdo řekne, že je to laciný žánr - horor... Ale nee, tohle je mistrovský kousek. Bát se vlastního strachu? Bomba! Hlavně ten krásný paradox v podobě klauna. Něco, co by nám mělo vykouzlit úsměv na tváři, a to něco místo toho kouzlí jednu mrtvolu za druhou. Byla jsem nadšená formou, jakou je to psané. Dětství a současnost. Dětská víra a dospělácká víra. Teď to zní, jako bych dělala nábor na nedělní náboženství, ale nee. Chci jen vyzdvihnout přátelství a sílu slibu, který jako děti složili. Vinnetou by se vedle nich mohl jít klouzat :-).
Jediné co mě malinko rozesmálo, byl závěr. Sci-fi mi nevadí, ale tohle bylo i na mě kapánek moc. Ale budiž - přece jenom likvidovali jsme podstatu zla...
Souhrn: knížka je TOP - i měsíc po přečtení se bojím zvednout hlavu, když jdu ráno k autu, abych neviděla balonky ;-)

7 29.08.2017

Bomba! Musím říct, že tohle je opravdu povedený kousek... Zapřísáhlé milovníky tohoto původního díla to může kapánek pohoršit - přece jenom komiks není úplně standardní podání české literární klasiky, ale u mě zabodoval. Poprvé jsem si tohohle kousku všimla v knihkupectví a okamžitě jsem po něm zatoužila. Shodou náhod jsem knihu otevřela na Svatební košili, ta je mou nejoblíbenější, a musím uznat - naháněla mi hrůzu! Klobouk dolů před kresbami jednotlivých umělců. Někteří si vyložili balady skutečně osobitě.
Co jsem u knihy rovněž velice ocenila, bylo následné podání balad v klasické formě. Takže konečná podoba je následující: Komiks a hned po něm balada.
Jednoznačně palec nahoru. Po dlouhé době něco opravdu originálního :-)

7 05.01.2017

Pro někoho literární brak, pro jiné TOP Nr.1. Nemůžu říct, že bych patřila do jedné z těchto skupin. Když jsem knihu dostala do ruky, tak jsem kvůli ní nešla spát, to přiznávám, protože mě to pohltilo. Ještě teď si vzpomínám, jak už jen ten obal byl rajcovní. Hebký na dotek. No není to báječně promyšlený tah? Má vůbec cenu se bavit o obsahu? Je takový, jaký je. Já si to užila. Je to prostě pohádka pro dospělé. A jak jistě uznáte, pohádky nemají hlubokou zápletku. Nepatřím mezi puritány, mám bujnou fantazii, takzě občas jsem měla pocit, že si užívám s Greyem já namísto nepolíbené Anastásie. O tom to podle mě je. Nechat se unášet na vlně fantazie. Samozřejmě jsem pak měla takový ty stavy, jako že jsem obtěžovala svoji drahou polovičku, protože ta kniha mi nedala spát a já chtěla to, co se odehrává na stránkách. A kdo říká že ne, tak si vymýšlí! Drželo mě to poměrně dlouho. A teď? Už je to docela doba, kdy jsem knihu četla, ale pořád to ve mě je. Spíš s úsměvem zavzpomínám, než že bych se po ní vrhala dnes a denně. Jen poznámka na konec - pánové, nečtěte to! Mohli byste se citít frustrovaně. Pan Grey je opravdu bájná bytost, co do toho může bušit nonstop :-D

7 31.10.2014

Pro mě nejkrásnější kniha. Je úžasná v tom, jak na mě jako na čtenáře působí. Poprvé jsem ji četla ve 12. Krásné! Leč bez vlastních zkušeností. Podruhé v 16. To už byl zážitek hodný Oscara, co jsem u knihy předváděla. No a teď ani nemluvě! Sahám po ni velmi často. Říkám tomu literární sebetrýznění. Čtu, pláču, čtu a pláču - takový je její vzorec. Nejhorší je, že brečíte vlastně tak trochu sami nad sebou. Co si budeme povídat, každý zažil nenaplněnou lásku, při které máte pocit, že bez toho druhého nemůžete žít. Komu to vydrželo do pozdních let samozřejmě gratuluji, ale myslím, že opak je pravdou. Sice to většina z nás nadotáhla tak daleko, že bychom se někde houpali, ale bylo to tam.
Neuvěřitelně silný příběh. Pořád na nás působí přitažlivost kriminální zápletky. Dosaďte si k tomu ještě lásku jak trám, zhrzeného manžela, fyzicky retardované dítě, které trpí vlastností, jak všechny okolo sebe utýrat, problémového - seč velice inteligentního hlavního hrdinu a nádhernou ženskou... No není to famózní???!!!

7 14.10.2014

Na tuhle knihu jsem vůbec nesázela. Dala jsem si ji do košíku těsně před pokladnou bez jakéhokoliv uvážení. Říkala jsem si: Žena v okně, Dívka ve vlaku, Dívka v ledu... prostě další bytost něžného pohlaví v průšvihu... Ale konalo se překvapení! A to velmi milé! Autor sází na to, že do knihy vložil kus sebe. Nemyslím, že je alkoholik, ale myslím zkušenost se stinnou stránkou sebe sama - depresemi. Vložit do jednoho díla dva druhy psychické poruchy - boží. Skvělé obraty, monology vnitřní (nebo ani ne tak vnitřní??), nemalá lékárna a nakonec se mi líbil i ten výčet filmů. Nějaké si pustím. Léky asi chutnat nebudu, ale filmy určitě... Hlavní hrdinka mě štvala svou absolutní nezodpovědností, ale chápu, že uchovat si zdravou mysl na jejím místě je celkem nemožné. Začala bych chlastat taky... Ale konec dobrý - všechno dobré. Jednou ten deštník určitě Anna Foxová odloží :-). Dávám plný počet!

6 05.01.2018

Opět to bylo báječné. Asi budu souhlasit s názorem jiných čtenářů, že Skála byla lepší, ale i tohle je zážitek číst. Všeobecně se mi a autorovi líbí, jak dokáže vystihnout pocity postav. Nijak nezabředává do detailů, ale příběhy a myšlenky hrdinů jsou dokonalé. Na tomhle díle mě nadchnula zápletka. Opravdu je to nečekané do posledních chvil. Ale co na této knize miluju, je přátelství. Pravé přátelství napříč všemi obyvateli ostrova. Opět se ve mně projevila má romantická duše, protože s obrovským zájmem sleduji vztah Fina a Marsaili. Děsně jim fandím ;-). Samotný název a nápad - Šachové figurky... Dokonalé!!!

6 08.02.2015

Noo, jak jen začít? Jako dobrý. Říkám "jako", protože nemohu říct dobrý - prostě dobrý. Po přečtení komentářů od kolegů čtivců stopro uznávám, že s nimi dost souhlasím, co se týče negativ.
HLAVNĚ absolutní zmatek ve jménech. A to jako dost. Normálně jsem si říkala, jestli je to někdo nový nebo už jsem o něm četla?? Nevím! Jako Danielu zkracovat na Nel?? Sakra, buď to tam napíšu, nebo jí říkám normálně. I se svým titulem jsem byla chvíli mimo.
Když už jsem se chytla v postavách, mrzelo mě to podivné občasné uskočení někam do roku krále klacka, kdy se stalo něco divnýho, strašidelnýho a v hlavní roli nebyl nikdo jiný, než naštvaná ženská. Kdyby to mělo nějakou pravidelnost, nějaký řád (a to říkám já - absolutní vládce chaosu), asi bych to ocenila, ale takhle?? Neeee....
NEJHORŠÍ ze všeho ale bylo vysvětlení, proč vlastně frajerky z celýho města skáčou šipky do řeky. Totální zklamání. A to jsem si celou dobu pohrávala s myšlenkou, že okolo Tůně po nocích skáčou čarodějnice a pořádají sabaty. Nehci vyzradit děj, ale zlomený srdce, vyšinutej tchán a divný okolnosti mě nevyrazily dech. Co si budeme povídat, jsme v dnešní době Nesboho zvyklí na jiný kalibr...
Abych ale nebyla pořád jen ošklivá, musím říct, že se mi líbi jazyk, jakým Hawkinsová píše. Vniřní monology, samomluva a vůbec myšlenkové pochody má zvládnuté dobře. Ale s tolik zmiňovanou Dívkou ve vlaku nesrovnávejte. Ono se to totiž nedá :-). Každá je úlně jiná...

5 19.07.2017

Tuhle knihu jsem musela číst pouze ve dne. Večer u lampičky jsem na to neměla! U Kinga obdivuju, jak dokáže pracovat s psychikou hlavních postav. Ježkovyvoči! Vždyť já jsem začala být paranoidní stejně jako rodina Torranceových! Už jen ta myšlenka toho, že každý hotel má své duchy, byla parádní. A že tenhle jich měl požehnaně! Líbilo se mi, jak "osvícení" probíhalo. Vůně pomerančů... Musím si příště v obchodě dávat pozor ;-)
Opět nezklamal!

5 09.03.2015

Sice jsem udělala chybu, že jsem tenhle díl četla až naposledy, ale absolutně mě na něm nic nezklamalo! Opět báječná zápletka. V jeho knihách miluju to, jak postavy berou spravedlnost do vlastních rukou. A není se čemu divit... Je s podivem, co všechno se může přihodit malým dětem, kolik jsou schopné unést, kolik křivd se na nich událo - poznamená to pak nejenom jejich život, ale i několik dalších generací. Když se k tomu všemu připojí nepříjemná nemoc, vražda a strach o své nejbližší, vznikne koktejl emocí doprovázený napětím a okousanými nehty! :-D

5 16.02.2015

Musím říct, že tenhle autor mě hodně baví! Zabijáci mají výborně propracovaný příběh. Použiji to známé klišé: přečetla jsem ji jedním decham! Zápletka, co si budeme povídat, nebyla tak uplným překvapením. Příběhů na toto téma vzniklo již několik, ale při dosazení psychicky zničené Kimmy - no nemělo to chybu! Musím říct, že když se opravdu stalo to, že si odnesla svůj nedonošený plod z nemocnice, měla jsem husí kůži asi metr vysokou! Na druhou starnu jsem ji téměř chápala a litovala za to, co udělala, když si prošla hotovým peklem. Fascinovala mě na přiběhu zvrhlost, s jakou parta vykonávala trestné činy končíci i vraždou. Opravdu to lze, aby někoho rajcovalo násilí? Evidentně ano. A vůbec po podařené lajně koksu... A Carl? Miluji tu jeho lenost s nohama na stole. Je to přesně ten typ, co ho musíme zbožňovat. Assad -to je třešinka na dortu! Přistihla jsem se, že jsem se těšila, co zase vyvede u výslechu. Je chytrý, podle otázek, které pokládá? A nebo je hloupý a vypálí slova omylem? Celé oddělení Q opět nezklamalo! :-)

5 30.10.2014

Měla jsem trochu obavy, že se nebudu chytat, když jsem vynechala Akta Enzo I, ale byla jsem dost mile překvapena. Dobrý. Není to žádný trhák, kde by si čtenář okousával nehty napětím, ale je to pohovka s nějakým tím dobře naloženým nebožtíkem... Nakonec jsem byla docela ráda, že kniha neměla tisíc stran. Nechala jsem se totiž strhnout rozpoznáváním různých chutí vína, a když v tom byli dobří oni, řekla jsem si, že to zvládnu taky. Nenašla jsem ve vínu ani vanilku, ani lékořici, jen dobrý bolehlav druhý den. Enzo mě baví, bavilo mě i jeho věčné konstatování o ženských křivkách... jeho kylt mě dostal úplně :-).
Na knize jsem také ocenila francouzská slovíčka - i když francouzsky umím prd. Dalo to ale trextu zajímavou příchuť. Dokonale se to tam hodilo.
Čtyři hvězdy - zaslouženě!

4 03.01.2018

Musím říct, že jsem se u této knihy bavila. Souhlasím s mnoha komentáři i těmi negativními. Občas jsem si vážně připadala, jako bych četla červenou knihovnu, ke které jsem se nikdy neuchýlila... Žádná složitá zápletka. Už tak složitý rok těsně po válce, náhle skok o dvě století zpět - trochu sci-fi, která stále baví. Navíc prostředí skotské vysočiny. Dobrá kombinace. Pak je tedy pravda, že hlavní aktérce poměrně hladce prošlo zabydlení se na tvrzi, svatba s panem dokonalým (jestli tedy chlap pobíhající v kyltu a rezavý až hrůza může být sexy :-)) s drobnými peripetiemi a pak sex na seně, sex v lese, sex na louce atd atd... první vážná volba Saxonky, kdy si vybere zrzka, mě málem donutila pustit slzu. No a přiznám se bez mučení, kterého si Jamie užil ažaž ve spárech teplého sadisty, který ještě navíc byl příbuzným naší hrdinky v roce 1945, že jsem málem nedýchala, když hlavní hrdina byl zlomen na duši a málem se rozešli!!! Hihi... ale konec dobrý, všechno dobré... Těším se na pokračování nejen knihy, ale rodu Fraserů :-)

4 26.06.2016

Dobré to bylo. Taková správně chladné, strohé... Zrovna jako místo, na kterém se příběh odehrává.

4 07.01.2015

Pořád si stojím za svým - méně někdy znamená více. První díl byl parádní. Sex, mladá a nepolíbená Ana, sexy Grey... To už tady vlastně chybí. Nemůžu si pomoct, ale čím více je dílů, tím více to ztrácí své kouzlo. Ale teď ke knize. Byla jiná v tom, že už nebyla "jen" o sexu a zvláštním životním stylu pana G, ale už jsme se mohli dočíst více o povaze postav. Fajn, za to má autorka palec nahoru. Stejně si ale postěžuju! Líbilo se mi víc, když šlo pouze o BDMS :-). Prosím, nemyslete si, že jsem zvrhlík! :-)

4 31.10.2014

Pfff... Co na to říct?? Nesbo - dokonalý muž s dokonalým smyslem pro psaní - mi udělá tohle?! Těšila jsem se na knihu jako na novou hračku, ale na konci jsem se spíš tvářila, jako by mi uplavala do kanálu... Opravdu příběh přetékal noirovskou tematikou, jak psali na přebalu. Dokonce jsem ho i viděla černobíle. Napětí bylo, drogy byly, korupce i hazard všeho druhu, krásná žena (chytrá jako opice). Co víc si přát? Tak proč jsem se tedy pořád nemohla zbavit jakési křeče při čtení??? Že by to bylo přitažené za vlasy?? Nechci to přiznat, protože od Nesba bych to nečekala, ale ANO!!! Už jsem se v tom celém vraždění a mstách a jménech ztrácela... Samo že jsem našla i to, co na jeho knihách mám ráda, ale jak už to bývá - kritika se píše lépe :-). Dávám tři hvězdy. Jednu za úctu k autorovi, druhou za nápad a třetí za to, že ho stejně miluju :-)

3 24.04.2018

U téhle knihy vážně nevím. Musím s trochou skepse uznat, že mě to zklamalo. Až do kapitoly 56 jsem ji četla spíš s nezájmem a totálně předvídatelnými skutky všech postav. Poslední stránky nabraly mnou požadovaný drive, ale už bylo skoro pozdě. Hlavní postava Eriky mě dokonale rozčilovala. Asi měla maďarské kořeny, když jste jí řekli "ne" a ona si to vyložila jako"ano". Na druhou stranu chápu její smysl pro absolutní spravedlnost... Co mě ale vytáčelo nejvíc? To že náš vrah byl popisován jako "postava". Jak mě to štvalo!!!! Chlap, co zabil pět prostitutek, a má to být "postava"... Sakra! To je hloupý...
Dávám tři hvězdy za žánr. Přece jenom je to klasika. Včetně příběhu, co nepřekvapí... Bohužel ani tím, kdo byl vrah...

3 07.01.2017

Kdybych si nepřečetla na přebalu knihy, že jsou to Keplerovci, asi bych tomu ani nevěřila... Asi tak!
Těšila jsem se, ale nemůžu říct, že bych byla mile překvapena. Začnu plusy: jazyk zůstal stejný, rychlý děj, originální prostředí a navíc nádech mystiky... Jenže to je bohužel všechno. Od prvních vět jsem měla pocit, že se nás autoři snaží šokovat. Vulgarity, žena v armádě - navíc ve velitelské pozici a příliš často volené slovo "masturbace". To ani nemluvím o opětovném návratu na "téměř druhý břeh". Když už se hlavní hrdinka vracela potřetí, začala jsem být unavená. Jako správná žena jsem se upnula na romantickou linku příběhu. Drsná vojanda a šikmooký hoch - no jako z Pearlu Harboru! Ale nedotažený konec. Mrzelo mě to... O jejím ne-osobním životě ani nemluvě. Zajímavou postavou byla postava psychologa. Ale příliš jsme se o ni nedozvěděli. A tak bych mohla pokračovat... Asi by to mohla být příjemná povídka, ale na celý příběh mi to přišlo dost očesané. Tím se dostávám i k tomu, jak byla samotná kniha natištěná. Příliš mnoho místa a příliš málo textu. Za mě tři hvězdičky... a to jen z úcty k autorům :-)

3 14.10.2016