DenisePartridge komentáře u knih

Tahle divadelní hra není příliš známá a podle mě je to škoda. Někdo by mohl namítnout, že zde autor zpracovává naprosto všední téma, ale to je nejspíš to, co mě na knize nejvíce bavilo. :-)

1 31.03.2020

Už z obálky a anotace knihy je tak trochu jasné, co můžeme od knihy očekávat, takže si nechte svoje ubrečené komentáře typu: "v knize je moc sprostých slov" a "přes vulgarismy se to nedá číst", protože to není žádná romantická komedie a to, že je psaná tímto stylem neznamená, že je to nějaká kurva špatná knížka. I když si odstavce a někdy i slova v knize dělají, co chtějí a někdy mě to při čtení trochu rozptylovalo, tak se tato kniha četla neuvěřitelně snadno a to bylo přesně to, co jsem od ní očekávala. Takže já jsem spokojená.

8 13.09.2019

Trochu si připadám jako vyvrženec, chápete, jako když se vám líbí nějaký film, který na ČSFD všichni zkritizovali pro osvětlení a zvukaře a protože hlavnímu hrdinovi vylezly na 38 minutě jeho civilní slipy, ale mně se prostě ta kniha líbila. Jistě trochu mi trvalo, než jsem se do ní začetla, ale není nikde psáno, že kniha, která se vám líbí je zároveň kniha, která vás chytla a držela od začátku až do konce. Dávám pět hvězd, protože se mi dlouho nestalo, abych hlavní hrdinku tak moc nenáviděla, ačkoliv mi ze začátku byla sympatická, a dávám je i proto, že posledních 200 stran jsem doslova hltala. :)

1 08.09.2019

Z téhle knihy Jojo Moyes jsem poněkud rozpolcená, protože jsem se do ní na začátku nemohla vůbec začíst, ale když už jsem se opravdu začetla, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Jenže přesně v té chvíli se všechny hlavní postavy začaly chovat jako idioti. Pyrrhovo vítězství.
Dávám ale knize 4 hvězdičky právě pro těch 278 stránek, kdy jsem ji doslova hltala.

1 05.12.2018

Tak já jsem právě objevila nejlepší knihu všech dob a vůbec se tím nehodlám tajit. Kniha je vtipná, napínavá a hlavně upřímná. Ať už si to přiznám nebo ne, vězení je zkrátka fascinující místo (kruté, nelidské, ale fascinující), a je pro mě úžasné, že přesně tyto prožitky dokázal někdo vložit na papír.
"…protože to nestačí jenom říci, slova doznějí a zaniknou, ale papír zůstává navždy."

3 11.04.2018

Tak tahle kniha mě konečně po dlouhé době dokázala pořádně chytnout a zaujmout tak, že jsem se od ní nedokázala odtrhnout, což v tuto chvíli oceňuji opravdu nejvíce. Opravdu doporučuji :)

3 09.04.2018

Tak asi takhle, kniha by se mi i vážně líbila, ale proboha opravdu bylo nutné do děje zahrnout takhle mladé... děti? To byla věc, která mě jako první zarazila, a pak už mi nešlo se soustředit téměř na nic jiného.

1 31.01.2018

Pokud to tak lze říci, byla to úžasná kniha, avšak v takovém smyslu, že mi z ní běhal mráz po zádech. Opravdu skvěle napsané dílo :)

3 11.09.2017

Ať si říká kdo chce, co chce - takováhle oddychová četba je potřeba v každém věku :))

1 11.09.2017

Ta O Šípkové Růžence se mi líbila víc.

5 02.04.2017

Tak tahle kniha mi opravdu důkladně lámala srdce kapitolu po kapitole, a to hlavně ve druhé části, kde jsem měla konečně pocit, že se dozvídám pravdu, celou pravdu a nic než pravdu. Knihu rozhodně doporučuju, ačkoliv uznávám, že není pro každého :)

5 11.12.2016

Snad nikdy jsem nečetla knížku jako je Rozříštěná a musím říct, že po přečtení celé série jsem neuvěřitelně naštvaná. Situace na Zemi (předpokládám, že po určitém druhu apokalypsy) nebyla popsaná ani v jedné ze tří - slovy tří - knih, takže jsem měla stále pocit, že hlavní hrdinka, která mi pak jen tak mimochodem taky dost lezla krkem, bojuje jen v malé bitvě, zatímco zuří válka. Na odreagování byla kniha dobrá, pokud jsem právě neprotáčela oči nebo nenadávala na chování hlavní hrdinky, ale jinak musím říct, že jsem četla mnohem zajímavější a lepší knihy.

2 11.12.2016

Sice to dělám nerada a většinou se tomu snažím spíše vyhnout, ale tady si skutečně nemohu pomoct a zkrátka musím alespoň v hlavě srovnávat všechna tři díla Jonase Jonassona a musím říct, že Analfabetka je z nich zdaleka nejslabší. Nedosahuje dokonce ani kvalit Zabijáka Anderse a rozhodně nemá na Stoletého staříka. Pro mě se tedy kniha - ačkoliv mě to neuvěřitelně překvapilo - stala bohužel zklamáním.

2 10.11.2016

Ale no páni! Dobře, dejme tomu, že je to oddechovka, ale jak skvěle je napsaná, to se jen tak nevidí. Tedy alespoň z mého úhlu pohledu, každý může mít jiný názor. Pokud bych se ale měla vyjádřit nějak souvisleji, pak bych vám nejspíš začala tuto knihu doporučovat. Je to velice atraktivní a aktuální téma, které je navíc tak dobře zpracované, že zkrátka stojí za to si knihu pořídit :)

5 10.10.2016

Nedokážu si vzpomenout, kdy jsem byla naposledy takhle rozpolcená. Na jednu stranu bych hrozně moc chtěla udělit knize pět hvězdiček, jelikož mě opravdu bavila a smím-li použít už poněkud ohrané slovní spojení "přečetla jsem ji jedním dechem", ale na druhou stranu vím, že nedosahuje takových kvalit, jako ostatní knihy, které označuji plným počtem hvězd. Nejspíš tedy zůstanu u čtyř, ale třeba své rozhodnutí ještě časem změním. :)

1 06.10.2016

Nevím, proč si na knihu všichni stěžují. Jistě, i já musím uznat, že žádný Stoletý stařík to není, ale na takovou knihu už nejspíš nikdy nenarazíme, tak proč nehodnotit tuhle knihu jako individualitu? Mě osobně opravdu bavila a to je podle mě u knihy jedno z nejdůležitějších kriterií. Takže pokud jste tak ještě neučinili, rozhodně si knihu přečtěte! :)

9 26.09.2016

Opravdu to napsat nechci, protože otec a syn Francisové jsou vážně moji nejoblíbenější spisovatelé, ale tahle kniha byla mírným úpadkem od jejich standartu. Ned Talbot mi jednoduše nebyl tak sympatický jako jiní hrdinové jejich knih, a občas jsem si dokonce začala říkat, o co v knize vlastně jde a jaké jsou záměry jednotlivých postav. Naštěstí fakt, že už jen samotné čtení Francisových knih je velkým požitkem, to trochu zachránil. :)

1 13.09.2016

Cítím povinnost být zase po douhé době první, kdo knihu vychválí do nebes, ale... tohle není kniha, to je psychologické bludiště. Vysvětlila bych to asi takhle - osoba, kterou byste za její chování nejraději pověsili na nejbližší stožár, je zároveň osobou, kterou litujete, protože je vlastně nemocná, ale i přesto byste ji chtěli profackovat. Jenže když pak doopravdy zemře, sedíte nad knížkou a křičíte do prostoru "proč jste to udělali?!", protože vám na ní zase začalo záležet. Obávám se, že moje zmatené vysvětlení vlastně mnoho nevysvětlovalo, ale mazat se mi to nechce. Závěr všeho je tedy takový, že skutečně nechápu, proč má kniha tak nízké hodnocení, protože například já jsem se od ní nemohla odlepit. Vážně, málem jsem s ní šla i do sprchy. A do obchodu. A do práce.
Takže se nenechte zmást - není lejno jako Leino. :DD

3 16.08.2016

Tak tato kniha mě vážně překvapila. Byla první knihou od Aloise Jiráska, u které jsem neusnula. Obrazně i doslova. Její čtení mě velmi bavilo a domnívám se, že je to snad způsobeno hlavně tím, že se jedná o divadelní hru a není tady tudíž tolik prostoru na popisné pasáže, které byly například v autorových Starých pověstech českých nejvíce zdlouhavé a pro mě také nejvíce – promiňte mi to slovo – nudné. Leč zde tomu tak nebylo, a tak mi nezbývá, než tuto hru vřele doporučit. :)

29.07.2016

Moc dobře vím a potupně přiznávám, že kniha je spíše pro mladší, ale i přesto mi to nedá, abych nepodotkla, že co se přísloví a lidových úsloví týče, je kniha skutečně bezvadná a čeho si cením nejvíc - také vtipná. :)

2 27.07.2016