denoush
komentáře u knih
Barva kouzel
Terry Pratchett
Moje první kniha od Pratchetta. Kniha byla nepochybně velice vtipná, ale občas jsem se v ději trochu ztrácel. Užil jsem si to, ale asi to není něco, co bych si nějak hodně toužil přečíst znovu. To je asi prostě Pratchettův styl, který mi moc nesedl.
Poslední absolvent
Naomi Novik
Sice už je to chvíle, co jsem četl první díl, ale tak nějak jsem si na něj při čtení rozpomněl. Začátek knihy mě moc nechytil avšak postupně si mě získala a měl jsem velké problémy knihu na chvíli odložit. Rozhodně se jedná o skvělé pokračování. Jediné, co mi trochu vadilo, byly na můj vkus až příliš dlouhé kapitoly, ale to je jen drobnost. Rozhodně doporučuji a už se těším na další díl.
Psí vojáci
Adrian Tchaikovsky (p)
Kniha moc hezky ukazuje nevinnost, naivitu, ale hlavně oddanost psů, kteří by následovali své pány až do pekel i kdyby to byli ti nejhorší lidé na světě. Jenže většina psů si narozdíl od Rexe neuvědomí, že pán dělá něco špatně. Nápad knihy je podle mě velice dobrý a dobře zpracovaný. Místy mi přišla kniha trochu utahaná, ale jako celek to byl skvělý příběh a užil jsem si ho.
Zabíjení
Štěpán Kopřiva
Zápletka a tak nějak celý nápad vůbec byly velice kreativní a zajímavé. Popis knihy tady vám skoro nic neřekne, a tak jsem při koupi trochu váhal, ale Kopřivu jsem si zamiloval, a tak jsem věřil, že i tahle kniha bude pecka, u které se budu místy nahlas pochechtávat a nespletl jsem se. Velice detailně jsou zde popsány některé scény zabíjení, takže si je dokážete (možná bohužel) až moc dobře představit.
Pod hladinou
Darcy Coates
(SPOILER) Tohle se moc povedlo. Kniha je hezky čtivě psaná a neustále se v ní něco děje. Většinu času jsem byl napnutý, co se bude dít a vždy jsem byl překvapen. Místy jsem měl opravdu trochu nahnáno. Ale jen do doby, než začali mrtvý vážně ožívat. Nevím proč, ale do té doby, kdy bylo vše racionální jsem měl větší strach. Když se tam začaly prodírat prvky nereálného nadpřirozena, tak můj strach opadl, protože jsem si mohl říct "Aha, to je vymyšlené".
Tím, jak byli postavy celou dobu racionální a vše si logicky odůvodňovali, tak jsem měl pocit, že autorka vymyslí něco, co bude z logického hlediska dávat smysl a bude to strašidelné. Třeba zmíněná teorie s toxickými látkami způsobujícími bludy.
Ale i tak hodnotím kladně. Bylo to pro mě zase něco nového a bylo to fajn.
Srovnáno se zemí
Richard Bachman (p)
Zajímavá kniha, která se dobře četla. Vlastně ani nevím, co mě na ní tak bavilo. Nevím, jestli to je už nějaká klasika u Kinga, ale přijde mi, že ve spoustě jeho knih se něco začne dít až na straně 300. Trošku mě mrzelo, že to, jak je všude děj knihy popsaný se dělo až právě asi na posledních 30 stranách. Každopádně bylo zajímavé sledovat rozpoložení hlavní postavy.
Vor utkaný z hvězd
Andrew J. Graff
Velice pěkná oddechovka. I když je možná hloupé říkat oddechovka, protože kniha byla i napínavá a plná různých zvratů. Ale jak tak autor vyprávěl o chlapcích, co si vyrábí vor, tak jsem z toho měl takové vzpomínky na dětství když jsme si stavěli bunkry. Taky bylo fajn sledovat děj z pohledu různých osob, takže nebyl náhled na věc neustále jednolitý.
Jáma
C. J. Tudor
Velice zajímavý příběh i když musím přiznat, že jsem trochu pěnil. Pokaždé když to vypadalo, že se dozvím něco nového, tak autorka přeskočila z minulosti do současnosti. A pokaždé když to vypadalo, že se v současnosti děje něco zajímavého, skočila zase do minulosti. Ale jinak se mi kniha velmi líbila, protože se nedalo jednoduše odhadnout, co se stalo. A když se na konci všechno vysvětlilo, zůstal jsem s pusou dokořán.
Zlé časy
Michal Březina
Popisek děje knihy mě celkem navnadil, a tak jsem se docela těšil. Nakonec se mi, ale kniha četla velmi špatně a musel jsem se dost nutit, abych jí dočetl. Upřímně ani nevím, čím to je, že mi tak strašně nesedla. Některé zdlouhavé rádoby vtipné popisy mě celkem otravovaly a musel jsem se často vracet o několik řádků nahoru, abych si připomněl o čem to vlastně čtu. Zkrátka mi občas připadalo, že se tam nic neděje, a tak kniha moc nedokázala udržet mojí pozornost. Trochu mi vadilo jak se hlavní hrdina jednoduše ze všeho vylízal a v podstatě všude ho přijali skvěle a oslavovali ho. Prostě to bylo moc předvídatelné.
Americký sniper
Jim DeFelice
Po knize jsem sáhl ze dvou důvodů, a to za jedna kvůli tomu, že je to klasika a za dva kvůli tomu, že mě vždycky fascinovali vojáci. Na knize se mi líbilo, že byla psaná tak jako lidsky a autor opustil od zbytečných popisů okolí a podobně (nevím jestli to byl záměr nebo jestli si to nepamatoval, ale mně to vyhovalo). Bylo zajímavé sledovat jak se Chris postupem času mění a ke konci jsem byl opravdu rád, že si srovnal priority a postavil rodinu na první místo. Ocenil bych, ale kdyby byly v knize buď fotografie nebo alespoň ilustrace zbraní a vybavení, které používal, protože mě to velice zajímalo a otravovalo mě, že jsem si to musel googlit.
Smějící se bestie
Vilém Koubek
Oproti prvnímu dílu se mi začátek četl o dost lépe. Děj byl zajímavý jak se dělo trochu více věcí najednou, ale tak od poloviny, tam začalo být na můj vkus až moc takových zvláštních názorů na sociální sítě a podobně. Protože je to mířené na naší generaci (tedy mám z toho takový pocit) a přišlo mi, že tam z nás všech autor dělal jen stádo tupých ovcí, které se řídí dezinformacemi. Trochu mi tam chyběl nějaký rozumný staříček nebo stařenka, který by alespoň trochu vyvracel názor, že jsme všichni blbci žijící z dezinformací a lží jen, proto že jsou zábavné.
BZRK
Michael Grant
Další sci-fi trochu jinak a divím se, že lidé jsou ještě schopní přicházet s něčím novým. Nebo alespoň pro mě byl tento nápad něco naprosto nového a velice se mi líbil. Knížka je hezky psaná a napínavá. Zápletka zajímavá a ze začátku jsem byl dost na pochybách komu fandit.
Hra
Leopoldo Gout
Velmi pěkná knížka, a to jak po grafické stránce, tak i po dějové stránce. Líbilo se mi jak byla dělená na kapitoly, které pokaždé vyprávěla jedna z hlavních postav. K tomu se mi taky líbilo, že každá postava měla typické grafické zpracování kapitol. Příběh byl velice zajímavý a bylo vidět, že autor má určitě zkušenosti s programováním a inženýrstvím. Dočetl jsem se tady, že kniha má otevřený konec, a tak jsem se toho trochu bál, ale bylo to za mě zakončené moc dobře.
V cizím zájmu
Matthew Richardson
Moc kladné recenze tu nejsou, ale mě se kniha i přesto dost líbila. Občas jsem se tedy trochu ztrácel v hodnostech/postaveních některých postav a taky jsem byl občas trochu zmatený ze všech těch intrik, ale jinak byl děj celkem napínavý, měl spád a díky krátkým kapitolám se kniha i velmi hezky četla. Sice mi už tak nějak v půlce došlo, kdo bude asi tím krtkem, ale líbí se mi když mi v detektivním případu dojde, kdo je padouchem (moc se mi to nestává :D :P).
Duna
Frank Herbert
Od Duny jsem toho moc neočekával, protože mi ta kniha byla absolutně neznámá. Nakonec mě velice příjemně překvapila a určitě se zařadila mezi knihy, které si budu chtít přečíst znovu. Občas mě tedy trochu otravovaly a nebavily sáhodlouhé popisy všeho možného, ale jako celek se mi kniha moc líbila.
Mrtvý lotr
Pavel Korněv
Tahle kniha mě celkem zklamala. Vyloženě špatná nebyla, ale mně jaksi nesedla. Děj mě moc nechytil a už vůbec se mu nedařilo si mě udržet. Nápad asi dobrý, ale řekl bych špatně zpracovaný. Podobné knihy, co jsem četl jako např. Disgardium nebo Temný bylinkář se mi líbili mnohem víc, byli energičtější a napínavější, to jsem u téhle knihy trochu postrádal. Možná mi jen nesedl autorův styl psaní.
V prázdnotě
Filip Kurečka
Po dlouhé době moje další sci-fi a byl jsem nadšený. Měl jsem z toho trochu pocity jako z filmu Vetřelec, ale ten už si moc nepamatuji, a tak jsem si tohle velmi užíval. Bylo hezké, že děj se neodehrával jen na lodi, ale nahlédli jsme i na Zemi a další planety. Jen jsem tedy neměl tušení, že má kniha pokračování, které ještě není napsané. Doufám tedy, že než druhá kniha vyjde, nezapomenu o čem byla první, ale kdyby jo, tak si jí rád přečtu znovu.
Chmurný Válečník
Alistair Rennie
Když čtete tuto knihu s nadhledem, rozhodně se u toho pobavíte. Já se u toho musel smát nahlas, protože na některé věci, v knize popsané se ani nedalo reagovat jinak. Děj jsem asi úplně nepochopil, a tak jsem to bral jako vtip. Znovu si to asi nepřečtu, ale rozhodně to nehodnotím negativně.
Tma
Ondřej Neff
Když jsem začínal číst, tak mě štvaly scény s Jindrou Hřivnáčem. Z jeho jednání mi bylo špatně, ale zpětně chápu, že bylo potřeba znát jeho příběh, aby děj dával smysl. Každopádně mě kvůli němu začátek knihy opravdu odrazoval a stálo mě velké přemlouvání se ke knize vracet.
Honza Kryl byl naopak sympaťák a jeho pasáže mě bavily nejvíc.
Snad horší než pasáže s Jindrou Hřivnáčem byly ty politické. Já na tu politiku prostě nejsem. Dějiny moc neznám, protože se o ně nezajímám, a tak mi všechny ty politické intriky lezly na nervy. Chtěl jsem si odpočinout u knihy, o které se říká "Legendární české sci-fi", a tak mě nenapadlo, že se budu muset prokousávat komunismem apod.
Říkám to u spousty knih a řeknu to i tady, kdyby byla kniha tak poloviční a soustředila se na to hlavní, tak by byla za mě lepší. Tak od půlky se kniha už dala docela dobře číst a byla napínavá.
Ke konci mě teda trochu mrzelo a ztrácel jsem se v tom, kdo koho zradil. Jednu chvíli tenhle člověk stojí na vaší straně, pak zase na té druhé a pak vám znovu pomáhá. Ke konci toho bylo už moc.
Problém tří těles
Liou Cch'-sin
Politické pasáže se mi četly velice velice špatně a zpočátku jsem si říkal "Pane bože, co jsem si to zase vybral za knihu". Jakmile však politika nebyla středobodem dění, tak jsem se do knihy začetl a ve výsledku se mi dost líbila.