denoush komentáře u knih
Když jsem začínal číst, tak mě štvaly scény s Jindrou Hřivnáčem. Z jeho jednání mi bylo špatně, ale zpětně chápu, že bylo potřeba znát jeho příběh, aby děj dával smysl. Každopádně mě kvůli němu začátek knihy opravdu odrazoval a stálo mě velké přemlouvání se ke knize vracet.
Honza Kryl byl naopak sympaťák a jeho pasáže mě bavily nejvíc.
Snad horší než pasáže s Jindrou Hřivnáčem byly ty politické. Já na tu politiku prostě nejsem. Dějiny moc neznám, protože se o ně nezajímám, a tak mi všechny ty politické intriky lezly na nervy. Chtěl jsem si odpočinout u knihy, o které se říká "Legendární české sci-fi", a tak mě nenapadlo, že se budu muset prokousávat komunismem apod.
Říkám to u spousty knih a řeknu to i tady, kdyby byla kniha tak poloviční a soustředila se na to hlavní, tak by byla za mě lepší. Tak od půlky se kniha už dala docela dobře číst a byla napínavá.
Ke konci mě teda trochu mrzelo a ztrácel jsem se v tom, kdo koho zradil. Jednu chvíli tenhle člověk stojí na vaší straně, pak zase na té druhé a pak vám znovu pomáhá. Ke konci toho bylo už moc.
Všechny díly této série se moc hezky čtou. Závěr, kde se intenzivně řeší Laury problémy, mě trošku otravoval. Zajímalo mě, kdo je vrah, a ne co měla a neměla před lety s Benešem. Ale chápu, že se autorka snažila ukázat, že i Laura je člověk, a ne jen stroj na řešení případů. Každopádně, by to bylo snesitelnější někdy uprostřed děje, kdy byly na bodu mrazu.
Super oddechovka s příjemným připomenutím mýtů a bohů. Klidně bych snesl i detailnější vysvětlivky, když se zmínil nějaký bůh, místo a podobně.
Politické pasáže se mi četly velice velice špatně a zpočátku jsem si říkal "Pane bože, co jsem si to zase vybral za knihu". Jakmile však politika nebyla středobodem dění, tak jsem se do knihy začetl a ve výsledku se mi dost líbila.
Asi budu remcat přesně na to, co si chtěl autor vychválit. Ale mně osobně otravovaly scény, které se nezaměřovaly přímo na děj, tzn. scény popisující život v Zephyru. Asi prostě spadám pod ty grafy a statistiky hlásající, že chceme vraždu a vše jen kolem ní :D
Strašně jsem se musel přemlouvat, abych šel znovu číst, protože mi kniha nepřipadala moc napínavá. Každá kapitola měla svoje rozuzlení, a tak mě nic nenutilo číst dál.
Ale takhle zpětně hodnotím knihu kladně a vlastně se mi podvědomě líbilo, že děj nebyl šíleně uspěchaný a občas se jen vyprávělo o klukovském životě.
Velice čtivá kniha plná překvapení. Pokaždé když chytili podezřelého, tak to vypadalo na tutovku a mně nezbývalo než se ptát "Co se asi bude dít na zbývajících stránkách, když jsem v půlce a už mají vraha?". Ale autorka řekla ne ne, ještě ne. A tak mi kniha nedala vydechnout, dokud nenašli opravdového vraha.
Musím říct, že skutečný vrah a motiv pro mě byli velkým překvapením.
Ačkoliv je to lehký krvák, tak pro mě to bylo hlavně poklidné čtení na jeden večer. A ilustrace byly příjemnou změnou.
Podle mě originální nápad počátku zombie apokalypsy. Dvojku si asi nepřečtu, protože jsem už starší a kniha je psaná opravdu jednoduše a spíš pro děti. Ale na druhou stranu si nemyslím, že by to měli děti číst, protože dvě události mi tam přišli pro dětské obecenstvo až moc brutální.
(SPOILER) Tohle se moc povedlo. Kniha je hezky čtivě psaná a neustále se v ní něco děje. Většinu času jsem byl napnutý, co se bude dít a vždy jsem byl překvapen. Místy jsem měl opravdu trochu nahnáno. Ale jen do doby, než začali mrtvý vážně ožívat. Nevím proč, ale do té doby, kdy bylo vše racionální jsem měl větší strach. Když se tam začaly prodírat prvky nereálného nadpřirozena, tak můj strach opadl, protože jsem si mohl říct "Aha, to je vymyšlené".
Tím, jak byli postavy celou dobu racionální a vše si logicky odůvodňovali, tak jsem měl pocit, že autorka vymyslí něco, co bude z logického hlediska dávat smysl a bude to strašidelné. Třeba zmíněná teorie s toxickými látkami způsobujícími bludy.
Ale i tak hodnotím kladně. Bylo to pro mě zase něco nového a bylo to fajn.
Na tuhle knihu jsem se strašně těšil, ale ve výsledku mě docela zklamala. Popisy věcí a míst v tak dlouhých větách, že než dojdete na konec, tak už nevíte, o čem věta byla. A když se vrátíte na začátek věty, tak zjistíte, že pro děj není ani potřebná, protože popisuje třeba budovu, ve které se hlavní postavy zdrží asi jen dalších deset stran.
Kdyby se kniha udělala asi poloviční a soustředila se jen na děj, tak bych si ji užil víc. Po dočtení mi přijde, že vlastně skoro ani nevím, o čem to pořádně bylo, protože jsem zahlcen všemi popisy.
Každopádně jsem oceňoval humor, který se místy vyskytl a hlavní postavy mi neskutečně sedli.
Kniha se mi dost dlouho válela v knihovně, protože jsem se bál toho, že je to Young adult. Ale musím říct, že se mi to četlo dobře. Až na retrospektivní pasáže, které mě zase tak nebavily a některé mi přišly až zbytečné.
Ale ve výsledku to bylo moc fajn a trnul jsem, kdo je vrah. Stejně jako policie jsem neměl nejmenší tušení.
Rozhodně respekt za to, že si vytyčila cíl a šla si za ním, i když to nebylo vždycky hezké a jednoduché.
Trochu mi tam chybělo víc popisů, jak třeba rozdělávala oheň, filtrovala vodu a prostě víc detailů okolo trekování/kempování. Ale chápu, že to bych musel kouknout po jiné knize, protože tahle byla spíš o její cestě jak po PCT tak životem.
Za mě to byla naprostá pecka. Příběh mě tak zajímal, že mi nešlo knihu ani odložit. Byl jsem napnutý jak kšandy a vůbec jsem neměl tušení, kdo je vrah. Trošku mi tam chybělo vysvětlení těch duchařských pasáží, ale asi byl záměr nechat to bez komentáře, ať si to čtenář domyslí.
Zajímavá kniha, která se dobře četla. Vlastně ani nevím, co mě na ní tak bavilo. Nevím, jestli to je už nějaká klasika u Kinga, ale přijde mi, že ve spoustě jeho knih se něco začne dít až na straně 300. Trošku mě mrzelo, že to, jak je všude děj knihy popsaný se dělo až právě asi na posledních 30 stranách. Každopádně bylo zajímavé sledovat rozpoložení hlavní postavy.
Moc se mi líbily pasáže z jeho výcviku a z Afghánistánu. Scény byly hezky popsané. Velice se mi líbil autorův humor a styl psaní. Párkrát mě to donutilo zasmát se nahlas. Pasáže popisující jeho zdravotní problémy mě zase tak nebavily a stálo mě velké přemlouvání se ke knize vracet. Ale samozřejmě má můj respekt, za to všechno čím si prošel, a že se z toho dokázal dostat.
Skvělá knížka. Celou dobu napínavá a zajímavá, nudnou pasáž jsem snad ani nezaregistroval. Ale kromě děje se mi velice líbily ilustrace na začátku každé kapitoly a citace ze zákona na konci kapitol.
Příběh jako takový se mi celkem líbil, protože nápad to je zajímavý. Ale přišlo mi, že je kniha dost uměle natahovaná všemožnými popisy. Přišlo mi to, jako kdyby každá věta obsahovala dalších pět vět, které byly jen různými přirovnáními. Ze začátku se mi strašně těžko začítalo, prostředek už se docela dal, protože se víc zaměřoval na děj a konec se zase těžko četl.
Velice zajímavá kniha i když trochu mě děsí, že by to klidně mohl být manuál "Jak někoho zabít aniž by se na to přišlo".
Možná bych tam ocenil víc ukázek případů, ale i tak to bylo fajn čtení.
Koukám, že dost lidem vadilo, že to bylo psané pohádkově. Mně to naopak vůbec nevadilo a byla to příjemná změna. Taková hodně oddechovka, kde se nemusíte lopotit se složitými souvětími a termíny.
Hlavně když to čtu v období vánoc a o vánocích se na pohádky kouká, tak to má pro mě takový hezký nádech.
Velice zajímavý příběh, který mě nenechal vydechnout. Sice jsem se občas v odborných termínech dost ztrácel, ale jinak to nemělo chybu.