Dera komentáře u knih
Hmmm. Není to zrovna můj šálek čaje, ale přesto patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Jak mám tento rozpor vysvětlit? Některé části mě přímo nudily a připadalo mi to jako westernový komiks. Ale například kapitola "Pekelník" mě přímo uhranula! Četl jsem ji stále dokola... Kůň, který se nikdy nepodrobí, je to hvězda rodea a nikdo ho nezkrotí. Jo, ale čas nezastavíš a kůň stárne a už na to prostě nemá. V tom přijde Monte a koně vykoupí jen proto aby ho pustil na svobodu, protože ho respektuje... Kniha o nezdolném kamarádství a o opravdových chlapech se srdcem na pravém místě. Konec knihy vše umocňuje... Jinak souhlasím, že film byl doslova odpad.
Memento jsem četl na střední škole a to jedním dechem. Pro mě jedna z nejvíce čtivých knih. Děj je skvělý, žádné zbytečné pasáže a čtenář sleduje jak jdou všichni na drogách pomalu, ale jistě do hajzlu...
V mém pomyslném žebříčku knih od Forsytha je tato kniha někde uprostřed. Forsyth napsal lepší, ale i horší knihy.
Zde se už Forsyth vlastně opakuje. Prostě po přečtení tohoto románu mám pocit, že jeho poslední knihy jsou skoro totožné. Afghánec mě už neohromil, ale ani nezklamal.
Napínavá kniha. Přesně to, co od tohoto žánru čekám. Zápletky, intriky, děj se mění z minuty na minutu. Jediný nedostatek: Tato kniha je jaksi krátká, zasloužila by pár desítek stran přidat. Samozřejmě pokud by autor udržel skvěle nastavené tempo...
Forsyth opět dává najevo důraz na detail. Hlavní postava akci pořádně plánuje a to působí profesionálně. Námět knihy mě velmi zaujal a já si čtení užil. Konec mě hodně překvapil a celkově pozitivní dojem z knihy ještě umocnil.
Forsyth je můj oblíbený autor, ale zde mi úplně nesedl námět románu a nemohu se zbavit pocitu jakési rutiny a stejné osnovy jeho tvorby.
Šakal to tedy není, ale stejně jsem si tuto knihu užil. Určitě stojí za přečtení. Kdo má rád tento žánr, tak nebude zklamán.
Pro mě po Šakalovi nejlepší kniha od Forsytha. Už od začátku napětí, které trvá do konce knihy. Strhující příběh s perfektním námětem kde se čtenář prostě nemůže nudit...
Tato kniha je pro mě kult! Jedna z mých nejoblíbenějších. Přesně podle mého gusta, čtivá od začátku do konce. Detailní příprava atentátu mě přímo nadchla. Šakal je pořád o krok vpřed a policie dorazí vždy jen na chladnoucí stopu... Musím se přiznat, že jsem Šakalovi fandil a přál úspěšné provedení akce. Kupodivu film z roku 1973 za knihou skoro nezaostává...
Jediným slovem: Deprese...Pesimismus na mě pršel z každé stránky.Jinak kniha čtivá a určitě čtenáře donutí k hlubokým úvahám...Pouť syna s otcem jsem opravdu prožíval,protože jsem si představoval jak bych řešil nelehkou každodenní situaci se svým synem já...
Jaroslav Foglar je skvělý "vychovatel" pro děti a mládež. Jeho knihy perfektně inspirují být lepším člověkem..,ale tato kniha zdaleka nepatří mezi jeho nejlepší.
Příběh, který neodvratně směřuje k názvu knihy. K její volbě! Volbě, která nelze zvolit. Byl jsem napjatý jak struna. Opilý SS-man mě tímhle úplně rozsekal. "Vyber, kdo bude žít... Můžeš si vybrat jedno dítě"... Jak se má matka dvou dětí rozhodnout koho obětuje? Pasáž končící pohledem na dítě, které jde na smrt s medvídkem v ruce mě zdrtila na nejvyšší možnou míru. Tato pasáž je to nejsilnější co jsem kdy četl. Zbytek knihy je zastíněn touto událostí a je to jen lehký průměr. Kniha vrcholí tragicky pro Sophii, která tuto volbu ani po několika letech prostě nevstřebala. Nedivím se... I když to mezi Stingem a Sophii vypadalo tak nadějně, nakonec s tím neuměla žít...
Kniha popisuje komorní drama několika lidí, kteří se skrývají před nacisty. Dva roky schovávání, na sklonku války prozrazení a deportace do koncentračního tábora. A aby toho nebylo málo, tak smrt mladé dívky pár dnů před osvobozením... Není to pech? V dnešní době jsou naše problémy proti tomuhle sranda...
Tři kamarádi. Kamarádi k sobě stmelení silným emočním zážitkem. Totiž válkou. Příběh na pozadí poválečného Německa plný kamarádství a lásky. Autor má nezaměnitelný druh tvorby. Hojnost pesimismu a melancholie nechybí v žádné jeho knize. Tímto nutí čtenáře k rozjímání...
Rádoby drsná kniha z vězeňského prostředí, tvářící se jako bestseller, snažící se šokovat.
Kniha na téma, které je synonymem hrůzy. Neubráním se srovnání.. Knihy "Smrt je mým řemeslem" nebo "Laskavé bohyně" jsou jiný level. Na této knize mě zaujal spravedlivý konec a krásný příslib lepšího zítřka...
Jednoznačně má nejoblíbenější kniha od tohoto autora. Žádné zbytečné pasáže a natahování obsahu jen drsný život vojáka první světové války. Popis bodákových útoků, boje muže proti muži je tak věrný, jako bych tam byl s nimi. Konec mě úplně sejmul, jako jeden z mála přeživších veteránů Paul padl poslední den války. Jak absurdní! Tím Remarque velkolepost této knihy dorazil! Na tuto knihu nelze zapomenout...
Tuto knihu mi doporučili kamarádi. Četla se dobře, ale to je vše. Nic co by mě ohromilo. Obchody mezi zajatci, každodenní trable, atd.. Chybělo tam něco, co by mě opravdu zaujalo a vtáhlo. Snad proto, že jsem knihu srovnával s takovými "peckami" jako např. Motýlek..
Od začátku do konce přímo dychtivé čtení! Je to paradox, protože kniha popisuje vlastně samé ošklivé a hrůzné věci. Člověk je tím bohužel až fascinován. Snad ze samé radosti, že se to nestalo právě jemu. Šokující kniha a jedna z nejlepšich co jsem kdy četl...