Dionýsos komentáře u knih

Filosofické a pohádkové knihy 2v1 jsou knihy, které zřejmě vždy potěší. Párkrát jsem si u čtení poplakala, jindy jsem byla schopna ty nejoblíbenější pasáže přečíst mému milému.
Přenádherné ilustrace s milou předmluvou. V jednoduchosti je krása.
Neuvěřitelně zajímavý koncept a moc se těším, až si jednou, spolu s Malým princem, budu moci knihu pročítat se svými dětmi.

7 25.04.2023

Z knihy jsem čerpala ke zkoušce. Skvěle zpracované významné sgické osobnosti, zbytek je o médiích. Kniha napsána velmi srozumitelně, bylo to lehké čtení.

1 25.04.2023

Dojemná a velmi cituplná kniha. Četla jsem ji jako puberťačka, nyní ji čtu jako dospělý a uchvacuje mne stále stejně. Při dalším čtení již možná já budu rodičem, tím částečně i míním, že by si ji právě rodiče, ale i pedagogové, spolužáci a sami autistické děti, měli přečíst, protože kniha je i pro skoro 20 leté stáří stále aktuální.
Těžko říci, jestli ji trochu nezkazili dva překlady, protože mi takový životní optimismus a moudrost u třináctiletého chlapce přišli nezvyklé.

4 25.04.2023

Chápu, co tím chtěl básník říct, ale s myšlenkou se neztotožňuji. Kniha trpí datem napsání (cca 80. léta 20. století). Dílo jako cestopis, možná až duchovní literatura asi dobré, ale pokud se jedná o dílo o výchově a vztazích, ještě k tomu pokud to má být návod, tak dávám velký palec dolů.
Autorka prakticky kritizuje vše co je nové a moderní a její přístup "vraťte se do jeskyně abyste byli zdraví a šťastní" mi neimponuje. Dopaluje mě její drzost kritizovat výchovu amerických matek jen z principu, že nežijí domorodým stylem života. Přitom Liedloffová sama žádné děti nikdy neměla a takovým se nejlépe radí.
Chce, aby kontinuum pokračovalo, ale explicitně není ani vysvětleno co to vlastně je.
Můj pan profesor o knize mluvil jako o antropologické studii, ale podle mě k takové studii má opravdu daleko- Liedloffová nikdy titul nezískala (ovšem to na kvalitě/validitě nemá nutně vliv), taky zkoumané děti a lidé z moderní doby jsou pouze její přátelé a známí, a také postrádám informaci o její sociální bublině, nebo důvod proč se vůbec najednou sbalila a odstěhovala k domorodým kmenům do jižní ameriky.
Její názory mě vlastně občas až urážely a když už jsem s ní souhlasila, jen z principu jsem s ní pak souhlasit nechtěla. Pro mě je to napsané bez respektu k ostatním ženám a bez objektivity, nebo minimálně bez snahy objektivní být.

3 25.04.2023

(SPOILER) Knihu mi půjčila kamarádka, měla jsem tedy nějaké zhodnocení knihy už od ní a pak jsem nahlédla ještě sem a myslím, že můj nicmoc pocit z knihy byl značně poznamenaný "pouhými" 64%.
Při čtení jsem se opakovaně dostávala k myšlence, že jde o jakýsi lacinější plagiát Orwellova románu 1984 a s hořkostí jsem si pokládala otázku, zdali knihu nepíše nějaký extrémní ochránce zvířat (zvláštním způsobem se autorka o mase vyjadřuje obecně)
Postupně se ale můj předsudek zjemnil a já častěji myslela na dobu covidovou a na vliv médií a politiky. Byť se jedná o radikální dystopii, donutilo mne to k zamyšlení - lidská kultura je přeci jen proměnnou a dnešní globalizovaný svět je poznamenaný dezintegrací společnosti, a (dle stejnojmenní knihy Konráda Lorenze) dochází k postupnému odumírání lidskosti.
Trochu mne mrzí, že kniha je pouze takový nástřel - ostře bych řekla až receptář- mít o 250 stránek více, dal by se hrůzný příběh popsat mnohem reálněji, uvěřitelněji a autorka by ho jistě mnohem lépe vystihla v celospolečenské šíři. Jinak je kniha spíše dílem o manipulaci než kanibalismu.
Říkala jsem si jak je kniha slabá - pokaždé v něčem nedostačující, předvídatelná, protagonista monotónní, pasivní a snažící se moralizovat. Poté jsem se na jejím konci cítila naprosto dopálená (simultánně příjemně překvapena), že jsem vlastně celou dobu sympatizovala se záporákem.

5 10.04.2023

Kniha dnes již nekoupitelná, na trhu jen stěží dohledatelná. Proto je skvělé, že příběh je tak poutavý a brutální zároveň, že ve mně zůstane už zřejmě navěky. Napětí cca v padesáti stránkách, které by mohlo být oponentem leckteré několika seti stránkové bichli. Morální dilemata asi nikdy nevychladnou (doufám), obzvlášť pokud jde o ty rodinné. Uvážení, že by tato kniha měla být v seznamu povinné literatury je pro mě naprosto validní a plně souhlasím.

3 03.04.2023

Tohle čtení pro mě bylo skvělým zážitkem. Jak tu již bylo napsáno- ano, kniha sem tam trpí datem napsaní, ale to na hodnotě lidských pamětí nijak ubrat nemůže.
Pan doktor je mým současným učitelem a stále oplývá šarmem se kterým i píše a věřím, že má stále mladším generacím co předávat. Snad budu mít dostatek času a přečtu si i jeho další knihy :)

4 29.03.2023

Zajímavé čtení - napsáno jasně a srozumitelně. Velmi si cením detabuizace tématu. Kniha je primárně věnována pedagogům, ale přínosná může být i pro studenty a pro mnohé rodiče.

2 11.03.2023

Kupovali jsme knihu s přítelem jako dárek pro jeho dospívajícího bratra. Přečetla jsem si pár vybraných kapitol, které mě zaujali již z obsahu. Mně osobně ani nevadí font, naopak celkové barevné zpracování je velmi koukavé a originální, kniha mě už jenom kvůli tomu netradičnímu vzhledu baví (věřím, že tomu tak může být i u dětí, které se do čtení celkem nutí, a že jich je požehnaně...).
Co bych ale vytknula je neurčitost věkové skupiny na kterou je kniha zaměřena - číst ji může jak dítě tak dospělý, ale věřím tomu, že spousta dětí dnes má potíže se čtením a zároveň jsou některé pasáže vcelku náročné bez nějakého předešlého bádání o tématu. Kniha je tedy, dle mého, pro děti min.12+, věřím, že by mohla vzbudit úspěch i u menších dětských intelektuálů, ale těžko usuzovat kolik takových je.
Mě jako dospělého "pobouřilo" jediné, a to fakt, že kniha postrádá jakékoliv citace/zdroje z kterých Rota čerpal - možná, že valnou většinu má ze své hlavy, ale někde informace čerpat musel i při tvorbě vědeckého kladiva, ne?
Ale vcelku knihu zhodnocuji jako úspěšnou a zajímavou publikaci :)

1 25.02.2023

Co se výběru tématu a pole působnosti týče, má Spitzer v rámci akademické obce, monopol. Knihu nám doporučoval pan doktor na přednášce obecné psychologie a já sama jsem z knihy čerpala v rámci tvorby seminární práce na téma digitální výchovy.
Právě vzhledem k odbornému doporučení, bylo pro mě nemilým překvapením zjištění, že bych knihu zařadila spíše do beletrie než naučné literatury. Možná je to i tím, že do problematiky nepotřebuji nějak laicky uvádět, protože patřím k již plně digitalizované generaci.
Knihu jsem nedočetla celou, čerpala jsem pouze z jednotlivých pasáží, ale i v úryvcích z kapitol byla kniha lehce srozumitelná, velmi čtivá a v kontrastu s předešlou větou, dobře napsána a vhodná i pro neodborníky. Knih o problematice digitálních technologií a jejich škodlivém vlivu na zdraví bych uvítala více, spolu s nějakou kapitolou o prevenci (nevzpomínám si, zda v Kybernemoci nějaká byla), protože nyní se už, bohužel, bez internetu neobejdeme.

2 29.01.2023

Je to studijní materiál s velkým S, naprostá záchrana. U sociologie nečerpám skoro z ničeho jiného, leda pak ještě ze Základních sociologických textů od Ivana Muchy. Pro hlubší sociologickou znalost si ale stejně člověk musí přečíst nějaké díla dalších autorů, ale Giddens sociologické přístupy pěkně shrnuje.

4 13.01.2023

Já jsem tedy žádnou jeho knihu nečetla, ale Robert Bryndza je oblíbený autor mé maminky a každý rok jí ho pravidelně kupuji k Vánocům (obvykle je jeho nová kniha přeložena až v pozdním podzimu). Je to sice člověk od člověka, ale oproti manželům Keplerovým, Bryndza moji maminku nikdy nezklamal (čte pouze thrillery). Píši to sem proto, kdyby někdo váhal nad výběrem dárku. :)

Velmi kontemplativní čtení, ke kterému se zřejmě budu muset vrátit ještě v pozdějším věku. S knihou jsem se seznámila jako s povinnou četbou k eseji z práva, a ač se mi ji nepodařilo dočíst až dokonce, mohu říct, že se jedná o literaturu naprosto nadčasovou. Čtivé, skvělá témata a případy z minulosti i současnosti propojující se v souvislosti. Bohužel musím říci, že vzhledem k mému ranému věku, kdy nemám takový přehled v politice v minulých desetiletích, a k vzdělání obou autorů, jsem nebyla schopna si některá témata zařadit do historického kontextu a pochopit jejich závažnost/ důvod zmínění obecně. Ale i přesto mě kniha donutila zamyslet se nad tím, co pro mě skutečně znamená demokracie a odpovědnost, coby morální a občanská hodnota.
Jako minus možná vidím to, že jsem první nečetla knihu od týchž autorů "Hledání dějin" na kterou tato kniha navazuje.

2 13.01.2023

Pro studenty sociální práce publikace možná k něčemu je. Ale kombinace managementu a sociální práce je pro mě vražedné kombo - mám pocit, že jsem plně neporozuměla znění knihy i tomu, za co vlastně autorka "bojuje", o čem téma ekonomizace SP vůbec je. Možná je to skvělá kniha a mně jen nesedlo téma, nebo je to propadák i v oboru a chtělo by to lepší zpracování.

1 08.11.2022

S knížkou vypracovávám prezentaci na téma etická výchova. Kniha je podstatně zpracována a nepouští se do zbytečných, přirozeně odborných, hloubek.
Není psaná nějak extra čtivě, ale nutno podotknout, že jde prakticky o výčet činností pro prvňáčky až středoškoláky v rámci etické výchovy, tj. mravní výchovy, nejedná se tedy o beletrii.
Co se ale musí nechat je to, že perfektně vytyčí to podstatné z etické výchovy, skvěle odkazuje na všelijaké jiné zdroje - knihy apod. Ale především, což mi z "intelektuálního" (trošku s nadsázkou) hlediska přišlo nejhodnotnější - je úžasný, výstižný a vcelku stručný popis/rozbor náboženské hodnoty - od judaismu až po Islám, skvěle rozebírá hodnoty kulturní a zajímavé je na str.59 část s názvem "Biblické prvky naší řeči" - proč se říká Sodoma Gomora, a tomu podobné, to mi přišlo opravdu zajímavé.
Jinak se jedná o stručnou, přehlednou knížku/pro mě materiál na poslední chvíli - cca. 70 stran holého textu, je tedy přečtená za chvíli s tím, že je přehledně zpracovaná - pojmy dostatečně vysvětlené a metodika dobře pojata.

2 24.10.2022

Po dočtení jakékoli knihy jsem o trochu jiným člověkem, nelze být nezměněna, to ke čtení holt patří. Některé knihy mne ovlivní na dny, týdny, nebo třeba až na měsíce, ale po dočtení této knihy byla změna nejradikálnější a myslím si, že se po ní už nikdy úplně nevzpamatuju - zlomila mi srdce, naprosto a nenávratně, byť to zní sebesentimentálněji. JMalý živo se mi vtiskl tak hluboko pod kůži, že vždy když čtu nové dílo, tak se sama sebe ptám, jestli se mu aspoň způli vyrovná - jestli mě přiměje tak hlubokého prožitku.
Autorka je tak revoluční, kontemplativní, chápající bolest a osoby jí ovlivněnou.
Strhující drama, složitý příběh, který nádherně ukazuje komplexnost života ve všech možných barvách - popisuje sílu přátelství, všechny podoby lásky a nenávisti a jak tenká hranice mezi nimi je. Skvělý rozbor mládí, neustálého procesu stárnutí a bolest ze ztráty.
Jude se na mě tak podepsal, na všech aspektech mojí osobnosti, vyvolal ve mě až mateřskou lítost.
Zkrátka Vám ,při nejmenším, ukápne slza a jestli ne - gratuluji, jste hodni obdivu.

17 16.10.2022

Našla jsem tento skvost u nás ve vsi, mezi knihami vyřazenými ze zdejší knihovny. Venku podzim, sychravo, barevné listí a doma plápolající svíčka a s čajem a knížkou si zalézt pěkně pod deku... no prostě idylické.
Jsem fanouškem Sherlocka s Robertem Downeym a Doyla jsem měla v maturitní četbě, je to klasika po které takhle při podzimu nejraději sáhnu. Psáno velmi čtivě, neuvěřitelné jak Doyle dokáže čtenáře napínat a s jakou sofistikovaností dokáže popsat pocit hrůzy a zděšení. Excelentní dílo.

22 16.10.2022

Nápad výjimečný. Akorát by mě zajímalo, co by autorka říkala na dnešní podobu monstra - zelený obr, který neumí do pěti napočítat, když v knize se jedná o vcelku komplexní bytost s hlubokými city, která je schopna polemizovat nad vlastní existencí.
Příběhem jsem byla mile překvapená, a i mne vyvedl z mylné západní představy o monstru. Opět se jedná o filozofické dílo.
Kniha není strašidelná typicky hororově, spíše hrůzná po morální stránce.
Jediné, čeho já jsem nebyla fanoušek, bylo romantické popisování krajiny a přírody, protože mi chvílemi přišly zdlouhavé, až nudné.

8 07.09.2022

U mě byla chyba, že jsem jako první viděla filmové zpracování z r. 2009( hl. role B.Barnes). Za mě herec nasadil laťku tak vysoko, že charakter literárního Doriana mi přišel nějak slabší - tak nějak nedostatečně prostopášný, ačkoliv musím podotknout, že v knize skvěle symbolizuje naivitu, pýchu a částečně i hloupost. Nemohu říci, že by postavy nebyly komplexní, naopak velmi propracované.
Příběh je unikátní, skvěle pohoršující. Ale nebudu lhát, že šovinistický směr děje se mi ze začátku příčil, ačkoliv byl nutný.
Kniha není můj oblíbenec, vzbuzuje ve mně spíše negativní asociace, ale myslím, že je to tak správně. Skutečné umění má vzbuzovat pocity, včetně těch negativních, což kniha splnila.

10 07.09.2022

Zmínila jsem se v práci, že se chystám číst tuhle knihu. Kolegyně mě odrazovaly, že je to prý hrozný a že v půli děje musely přestat. Já teda nevím, asi jsem už na brutality zvyklá z knih i filmografie, ale nepřirozeně hrozné, i s ohledem na téma, mi to nepřišlo. Krutost byla taková předvídatelná a vlastně očekávaná po celou knihu. To na tom bylo i trošku odpudivé - napsáno čtivě, v zásadě i důvěrně, ale hlavní "hrdinka" je hlavně úzkostlivá a nic moc k tomu (mělkost postav mě nutí si vzpomenout na Lakomce)
Je ale pravda, že osudy bohyní jsou zajímavé, kniha mi zase o něco přiblížila "kult ženství", ale o dílo s nadějí se nejedná.

23 07.09.2022