Dionýsos
přečtené 87
Příšerné příběhy vánoční
2015,
Chris Priestley
Tohle pro mne byla vtipná zkušenost. Původně jsem ji koupila pro synovce, že si ji na podzim budeme číst před spaním. Prostě trochu se bát bude vzrůšo! Ovšem prozíravě mě napadlo si ji přečíst nejdříve sama. Super kniha, ale doporučuju dětem tak 8+. Příběhy psané v takovém viktoriánském stylu, často si na tu děsivost musíte přijít sami, zhmotnit určitou abstrakci, než že autor udává výčet bubáků. Mám za to, že něco vydržím, ale já se teda bála hodně a bylo to skvělý! Je ale pravda, že děti jsou mnohdy otrkanější... no, já to riskovat nebudu, to by mi jejich rodiče pěkně poděkovali!... celý text
Umění být zdráv
2020,
Věra Keilová
Tohle je pro mě opravdu oči otevírající kniha. Pan Vojáček popisuje psychosomatiku s vyvážeností spirituality i racionality. Pro mě její přečtení byl opravdu životní milník, který překopal řadu mých každodenních zvyků a pohled na holistické zdraví. Kniha opravdu dala mému životu nový rozměr. Spolupráci s panem Duškem tedy moc nefandím, ale přijímám to takové jaké to je. Pan Vojáček je opravdu inspirativní, nemohu se dočkat čtení jeho dalších knih.... celý text
Krysí ostrov a jiné povídky
2022,
Jo Nesbø
Nesbovi běžné detektivky nemusím, ale povídky mne velmi mile překvapily! Musím ale říci, že prvotní "Žárlivost" mne bavila a nadchla mnohem více. Dominantní povídka "Krysí ostrov" byla trochu zdlouhavá s poněkud monotónním motivem. Obecně mi přijde, že v knize byla snaha o velkolepou dystopii, která měla přesahovat meze běžného chápání časoprostoru a člověka (což se i trochu podařilo), avšak následné vysvětlování hlavní zápletky se ve výsledku jevilo jako krkolomné a trochu nedotažené. Povídky jsou skvělou oddechovkou, Nesbo je skvělý vypravěč s širokým rozhledem, avšak opakované téma zrady a určitého vnitřního rozporu mne s postupem času začíná unavovat. No, uvidím, budu čekat, zdali vyjde i třetí kniha povídek. ;)... celý text
Online závislosti
2016,
Lukas Blinka
Kniha je super, napsána srozumitelně i pro laiky, jako úvod do problematiky slouží dobře. Ovšem již trochu trpí datem napsání. Kniha o závislosti na internetu, jakožto o rychle měnícím se médiu, asi potřebuje trochu častější aktualizaci. Rozrůstá se počet výzkumů a studií, s tím se zkrátka mění i množství poznatků a jejich stanoviska.... celý text
Kmeny
2011,
Vladimír Brož
Knihu doporučoval pan doktor na hodině sociologie a vůbec nelituji, že jsem ji otevřela. Popisy stručné a výstižné, u každé subkultury rozhovor s jejím příslušníkem. Čtivé a graficky skvěle zpracovaná!... celý text
Subkultura a styl
2012,
Richard Hebdige
Kniha je zajímává, Hebdidge je charismatický a vtipný, avšak kapitoly o subkulturách, jak tu již bylo napsáno níže, píše zbytečně odborně, na to jaký lidský dojem se snaží autor vytvořit. Já jsem v knize čerpala především z kapitoly 7., která se celá zaměřuje na styl, především se záběrem na punk, a můžu říct, že to byla konečně část knihy ze které jsem byla přímo nadšená a tak jsem byla ochotná přejít všechny ostatní kapitoly, které mě spíše ubíjely. Jsem ráda, že jsem na tuto knihu narazila, určitě mě obohatila, ale kdybych ji neměla povinnou k projektu, zřejmě bych po ní nesáhla a už asi ani znovu nesáhnu.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Přečetla jsem řadu jejích knih a nemůžu se ubránit pocitu, že paní Mornštajnová spadla do jakési autorské monotónnosti. Tohle dílo pro mě bylo výkřikem do tmy, zoufalá snaha přijít s něčím šokujícím, novým, které v poměru s jejími jinými rodinnými dramaty, v dnešní morálce působí spíše jako velké, trochu nezvládnuté, sousto. Autorka se netají, že se při psaní inspiruje příběhy jiných lidí a proto poté, co jsem si přečetla zpověď umělkyně Toybox z roku 2019, v této kauze Mornštajnové spíš nefandím, ale obrázek ať si každý udělá vlastní. I přes všechnu mou kritiku, moje maminka z knihy byla nadšená a mně je líto, že její pocity nesdílím. Přesto je pro mě většina knih paní Mornštajnové letním, oddechovým čtením, po kterém znovu ráda sáhnu, ale z Lesu v domě jsem byla upřímně zklamaná :(... celý text
Panda a dráček
2022,
James Norbury
Tohle byla nádhera. A ještě nádhernější dárek k Vánocům. Připoměla mi knihu, kterou jsem našla pod stromečkem minulý rok "Chlapec, krtek, liška a kůň", také filosofická "pohádka". Takové knihy se hluboce dotýkají dětského já uvnitř dospělých a v tom je jejich kouzlo. Nevím, co víc dodat, tak si dovolím parafrázovat svou maminku: Tohle je kniha nejdříve rodičům, a poté od rodičů dětem.... celý text
Všechno, co si nepamatuju
2017,
Jonas Hassen Khemiri
Zařazuji do kolonky "young adult", je to taková nenáročná oddechovka s tajemstvím. Přiznám se, zpočátku mi nevyhovoval netradiční koncept knihy - autor prolínal 2 dialogy odlišných lidí a jiných časových období v jedné kapitole, což působilo zmatení, ale postupem knihy jsem si zvykla. Za co ovšem dávám velké plus je implicitní popis postav, kniha paradoxně není o hlavním hrdinovi, ale lidech okolo něj a z jejich výpovědí se dá skvěle sestavit struktura jejich osobnosti. Co mě však zamrzelo, byla dětinskost a pubertálnost postav a situací. Celá kniha působí do jisté míry teatrálním, pubertálním dojmem, ačkoli sleduje třicátníky.... celý text
Zápisník alkoholičky
2020,
Michaela Duffková
Příběhy závislostí jsou silné již ze své podstaty a je důležité oceňovat odvahu každého autora. Ale já se vám musím přiznat, čekala mnohem větší emocionální přesah. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se Míša v něčem mnohem více rozepsala, ale vlastně místy naopak ubrala. Kniha je čtivá,ačkoliv v závěru už mě trochu vyčerpávala. No nevím, nedokážu říct s určitostí co mi v knize schází. Každopádně paní Duffková je sympatická a silná paní a já ji mohu jen poděkovat, že šla na světlo s tímhle tématem, se svou kůží na trh a apelovala tím tak na širokou veřejnost, na menší komunitu i na každého jedice, co po knize sáhl. No nic, já jdu na další díl!... celý text
Stručný úvod do politiky
2017,
Kenneth Minogue
Doufala jsem v docela určitý obsah. Po knize jsem sahala s nadějí, že jde o jakousi stručnou politickou úvodku (výčet must have znalostí při studiu politologie). Obsah knihy je ale spíše abstraktní, o politice se moc nedozvíte, ale spíše se zamyslíte nad vlastním politickým postojem. První dvě kapitoly o despotismu a počátcích politiky v antice mě nadchly, proto taky dávám dvě hvězdičky, ale celkový dojem z knihy není příliš obstojný. Mám pocit, že spíše než o politice (politologii) je to o historii (spíše do sociologie). Má asi 13 kapitol, z toho snadno čitelné, něcoříkající, jsou tak 3. Pan Minougue měl občas tendence vyplňovat věty prázdnými frázemi, vytvářet přílišná souvětí, aby snad kniha měla aspoň těch 120 stran. Jednoduše, proč to udělat lehce, když to jde složitě. Pro ty, co mají čas a rádi si zafilozofují zřejmě dobrý výběr, ale pro pragmatického studenta, co chce naučitelná fakta nikoli. V závěru bych snad ještě zmínila jen to, že kniha trpí datem napsání a pohled pana Kennetha již dnes pro mě není aktuální a inspirující.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Hana v mém životě bude přítomna ještě dlouho. Má první kniha od autorky a doufám, že ne poslední. Popis násilností a koncentračních táborů nebyl tak explicitní, jak jsem s hrůzou očekávala, přesto byl příběh i tak velmi bolavý, místy opravdu náročný, skoro k nevydržení. Velmi bolavý příběh, četla jsem jedním dechem. Donutí člověka se zamyslet nad svým životem.... celý text
