Disease komentáře u knih
Rozjezd celého příběhu, který se ve finále zvrtne v povídky, které se odehrávají v jednom malém městečku.
Přijde mi, že Robert Sheckley je u nás vcelku podceňovaný, alespoň co se týče prodejnosti a následného (ne)vydávání jeho knih. Tahle sbírka je opravdu creme de la creme jeho tvorby, redaktoři Polarisu opět nezklamali.
Je to sice rychlokvaška, ale chápu, že to "muselo ven". Myslím, že i neznalec britské politické scény v tom mohl najít dost paralel z politické scény naší.
Nejlepší Manara, kresba je tentokrát fakt parádní a scénář taktéž.
Modernější verze tradičního kaidanu. Má to tu správnou japonskou atmosféru, což je zároveň i mínus v porovnání s povídkami např. od Poea nebo Dahla. Celkově ale fajn, někde mezi 3-4*.
Fajn historická detektivka, která lehce trpí přílišnou didaktičností.
Možná je to tím, že u Mignoly mi začíná stačit, když se to v komixu celou dobu jen nemydlí, ale tohle se mi líbilo fakt hodně. Parádní origin Ú.P.V.O., kresba mi sice místy přišla lehce nepřehledná, ale atmosféru měla parádní.
Kromě Roty zbabělců, která mi nesedla díky vyprávění ve třetí osobě a přílišné dějepisnosti (ovšem nikoliv nezajímavé), je to klasický Schaeffer, jak ho máme rádi.
I když na Monte Walshe to nemá.
Fajn medailonky známých i (pro mě) absolutně neznámých muzikantů, které sice nepokrývají kompletní možnosti daných "parametrů", ale navzdory dost odfláknuté redakční práci přinášejí přece jen nějakou tu informační hodnotu.
Taková roztomile naivní scifka pro děti a mládež. Ve 12 letech bych byl asi nadšený.
Parádní psychologická sci-fi, která si nijak nezadá například s Brunnerovým Telepatem, Silverbergovým Umírat v nitru nebo Sturgeonovým Víc než člověk. Ludmila Freiová má zvládnuté nejen řemeslo, ale dovede vystavět román včetně neuspěchaného a logicky bezchybného zakončení.
Hodně dobře vystavěná a odvyprávěná detektivka. Na to, že vyšla v Karavaně, to až tak pro děti a mládež není.
Hodnotím hlavně jako nakladatelský počin, je to velmi reprezentativní antologie. Ukazuje také ovšem, v čem je slabina českého komixu, a to jsou scénáře. V některých případech to zachraňuje parádní kresba, ale někdy "kde nic není, ani smrt nebere". Ale pár kousků je oproti tomu geniálních.
Jednoznačně nejslabší z celé série. Minimum humoru, a i když záhada je zpočátku zajímavá, od momentu, kdy Drummond zmizí ze scény, dost velká nuda.
V době, kdy to vyšlo mě to moc neuchvátilo, ale napodruhé už je to jiná káva. Psychedelicky nespolehlivě odvyprávěná storka parádně koresponduje s McKeanovou obrazovou složkou.
Solidně napsané povídky lehce konzumního horroru. Škoda, že u většiny je pointa tak trochu jako z nedělní školy. Do zlatého fondu se asi nic nedostane, ale jako odrazový můstek k opravdu dobrým povídkám to asi dokáže navnadit.
Scénáristicky je to sice taková Neffova onanie (zejména titulní příběh), ale kresba je stále na úrovni.
Tak nějak "další z Incalů". Vcelku příjemně se to čte, ale vracet se k tomu nebudu.
Silný příběh s netradičním stylem vyprávění a jako bonus přiznání autorky, že ta forma není její nápad.
Kraken a Desetioký jsou klasiky a prvotina Abo Falio má skvělou kresbu, i když vzhledem k absenci bublin není moc poznat, o co by v příběhu mohlo jít.
Je znát, že Milan Ressel je s tužkou hodně jistý v kramflecích, s barvami už mi to tak nepřijde. Země Zet je takový fajn typický Hrnčíř pro kluky a děvčata a zbytek fragmentů jsou spíš archiválie.
Ale nelze opomenout samotný vydavatelský počin, který jako zmapování jednoho naneštěstí pozapomenutého výtvarníka funguje parádně. Je vidět, že pan Vybíral má ke komiksu vztah.