Disease komentáře u knih
Evidentně nejsem cílovka. Nebýt občasného dvojsmyslu, myslel bych si, že je to pro děti.
Spíš archivářská záležitost. I když i u slabších kousků nechybí Twainův sarkasmus, dalo docela práci se pročíst k těm majstrštykům jako Milionová bankovka a dále.
Taková pocitovka, občas mi to atmosférou připomnělo Murakamiho Norské dřevo, jen to nemá tu sílu.
Tradiční evropský akčně detektivní komix, který není sice žádná bomba ale ani žádná hrůza.
Navzdory mnohomluvnosti, brakovým rekvizitám a podivnému překladu ("indický rock" je jen špička ledovce) se to dalo vcelku dobře číst. Další díly si ale odpustím.
Zatím nejlepší z číslované řady, ale na Drákulovu výzvu to nemá.
Už to není taková bomba, jako když jsem to četl kdysi, ale v rámci Lobosvěta pořád silný nadprůměr.
Tak tohle už nemá s původním Mileniem moc společného, nejspíš jen jména postav. Dějově někde mezi Dickensem a Červenou knihovnou, zkrátka "hluboce lidský příběh"...
Masakrózní díl, který ale ocením více při čtení kompletní série. Kresba je čím dál temnější, občas na úkor srozumitelnosti.
O člověku, co se během okupace tak nějak protlouká jak se dá. Četlo se to dobře, jen to ve mně nic moc nezanechalo.
Taková lehce vyfetlá hipízárna, jako psal třeba Roger Zelazny. Dalo to celkem práci dočíst, ale konec byl vcelku uspokojivý. Zajímavostí je to, že ve stejném roce vyšlo i Když mrtví mládnou od P. K. Dicka.
Slabší než první díl. Postavy se tak nějak poflakují ve víru událostí.
Pěkná historická freska o politické situaci ve Výmarské republice, která by si zasloužila větší formát.
Moebius zkrátka není autor pro mě. I když v tomto případě se to celkem dá, pokud si člověk zvykne na tu hipízáckou kresbu.
Jako samostatná kniha příjemné, ale žádná pecka, v podstatě jen lehký posun děje.