domihruzkova komentáře u knih
Ano, je to kniha osobních názorů na zdraví paní Margit. Nejdříve mě odradil začátek, kde je velmi podrobně popsán život autorky, tohle mě opravdu v knize, která mi má něco říct o zdraví, nezajímá. Jediné plus je rozbor cukrů a různých druhů sirupů. Za mě nedoporučuji. Celá kniha se dá shrnout do jedné věty: Stačí jíst bio, lokální a co nejméně průmyslově zpracované potraviny.
Taky mi to přijde slabší než Volání Kukačky. Strašně moc postav a rozuzlení mi nepřišlo až tak šokující, po 500 stránkách natahování jsem čekala aspoň lepší konec.
Skvělá detektivka, zajímavý motiv, dobře vykreslené postavy. Jdu na další díl :)
Začátek vypadá slibně, ale od poloviny to jde z kopce dolů a konec mi přišel velmi rychlý a nepromyšlený. Za mě nejslabší kniha autorky.
Slabší, než autorova předchozí kniha Není úniku. Napětí už není tak hmatatelné, ale jinak je to čtivé a mě se to líbilo.
(SPOILER) Co může být horšího, než ztracení jediné dcery? Když ji najdete a opět ztratíte...
Skvělý thriller, avšak věřím, že pozorný čtenář brzy odhalí pachatele. Ale i přesto mě kniha bavila a byla zvědavá, jak se to všechno poskládá dohromady. Konec opravdu šokující.
Sem tam zajímavá myšlenka, sem tam totální blábol (aspoň pro mě). Rozhodně chci ale poznatky z této knihy vyzkoušet na vlastní kůži, zda to opravdu funguje.
Jako dítě jsem tyhle knížky milovala, teď s odstupem času si spíše všímám toho, jak je to všechno nereálné :D Ráda usínám u poslechu knih a tyhle knížky z dětství jsou pro to jako stvořené :)
Nejdříve bych se chtěla pochválit, že jsem to zvládla přečíst až do konce.
Jedná se o jednu z nejhorších knih, kterou jsem kdy četla. Během čtení jsem chtěla knihu několikrát odložit a už se k ní nikdy (!) nevrátit, bohužel jsem notorický dočítač, dobře mi tak.
Kniha má neskutečný potenciál, a věřím, že kdyby byl využit naplno, i těch 264 stran by bylo málo. Jak asi tušíte, bylo to neuvěřitelně dlouhých 264 stran plných zdrobělinek jako papů, vyspinkat, snídaňka, zprávičky, které se vyskytují snad v každé větě a nutí vás si vydloubnout oči. Tohle neuvěřitelné množství zdrobělin je ještě proloženo vylíváním srdíčka a milostnými pozdravy z navštívených měst. O práci letušky se dozvíte jen nutné minimum, zbytek jsou popisy jídel (a že jich bylo!), sem tam popis dané destinace.
Kniha je složena z blogových zápisků, které během svého pobytu autorka psala nejbližší rodině. Bohužel kniha před vydáním nepotkala korekturu ani zdaleka a autorka se nejspíš ani nenamáhala si to před vydáním přečíst a nějak upravit. Upřímně nechápu, jak to po přečtení mohlo některé nakladatelství vydat.
Navíc je zde absence jakýchkoliv fotek.
Stručně a jasně - NEDOPORUČUJI ke čtení, pouze v případě, že máte sebetýrací sklony, pak vám nejspíš udělá radost.
Skvělé pro nějaký všeobecný přehled historíí. Některé pasáže zajímavější, další zase trochu nudnější a vleklé. Celkově ale hodnotím pozitivně.
Pěkný příběh ze zvířecí říše, chvílemi mi však přišel zbytečně natahovaný a byly kapitoly, kde se nic moc nedělo. Četla jsem to dětem ve věku 8 a 6 let, ale na ně tam bylo moc popisu a málo akce, tak jsem knihu nakonec dočetla sama.
Nejzajímavější část knihy je však její závěr, kde se dozvíte spoustu faktů o vlcích, krkavcích a dalších zvířatech, o kterých se v knize psalo.
Nejdříve jsem chtěla dát 3 *, ale závěr knihy se mi tak líbil, že to nejde jinak, než hodnotit 4 *. Inspirace Agathou Christie je zjevná, ale přesto je děj nepředvídatelný a pachatel těžko uhodnutelný.
Poslechnuto jako audiokniha, skvěle namluveno. Bohužel od příběhu jsem čekala více.
Velmi obohacující kniha. Nejen, že se dozvíte, jak štěstí vnímá 30 různých zemí, ale také se dozvíte spoustu dalších zajímavostí o dané zemi a mentalitě obyvatel.
Já osobně si odnáším tohle:
- Vypněte si mobil a věnujte příštích deset minut plnému soustředění na nějakou tvůrčí činnost.
- Běžte ven, nehledě na počasí. Špatné počasí neexistuje, pouze špatný oděv.
- Čeká vás den na draka? Zítra touto dobou už ho máte za sebou. Bez obav. Fakt. Vždyť o co jde?
Během 14 dní jsem přečetla Sůl moře a následně Potrhaná křídla a díky tomu budu asi ke knize kritičtější.
Přečetla jsem všechny její knihy, kromě nejnovější Mlčící fontány. Potrhaná křídla mi z nich přišla nejslabší.
Žádná z postav, natož děj se mi nedostal pod kůži, jen tak plynul po povrchu. Kniha ve mně nevyvolala žádné pocity, příběh hezký, ale chyběla mi tam reálnost, uvěřitelnost.
Ke splnění ČV2020 mi chyběl jen jediný bod a to kniha, která má v názvu den v týdnu. Přesto, že jsem koukla na žebříček i diskuzi, žádná mě nezaujala, až na tuhle. Sice to je příběh pro děti, ale já se za to nestydím! Příběh je suprový a má skryté poselství i pro nás dospělé.
Rozhodně nejde o špatnou knihu, námět je zajímavý, napínavý, kapitoly krátké.
Ovšem mínus dávám za:
- velké množství postav - zorientovat se kdo je kdo a o kom se zrovna píše je dost náročné
- brutálnost - celé části jsem přeskakovala, protože fakt nechci mít hlavu plnou obrazů usekaných končetin
Skvělá kombinace vyprávění z pohledu různých osob, blogových zápisků a zápisků z deníku. Akorát jsem doufala v trochu uzavřenější konec, ale to je jen maličkost, jinak byla kniha skvělá!
Že by mě to úplně uchvátilo se asi říct nedá. Cílovou skupinou jsou mladší čtenáři, mezi které už nepatřím. Přesto to s Narnií ještě nevzdávám a jdu na další díl.