DominaCZ komentáře u knih
Jak píše petaSK. Chápu, že kniha je o umění a tak je děj protkán snovými výrazy a hluchými místy hovořícími o nesmyslech (starosti těchto "umělců" bych chtěla mít) , ale právě to je na tom to ...otravný no.
Já na tohle nejsem, takže mě zaujala obálka a už po prvních řádcích mi bylo jasný, že toto ne.
Vím že se jí stala nehoda, ale je to fńukavé a neustále dokola se řeší nevěry a to, že je nejlepší diva ze všech, všichni ji chtějí a neví kudy kam díky své přitažlivosti, se kterou je teď, jak si říká, konec.
Jakési...suché.
Plné chyb a ač název hovoří o předtuchách, těch je tam zmíněno málo - je to jakýsi životopisný profil všech uvedených lidí, což mě osobně nebralo.
Když budu chtít vědět, že Pešek hrál už ve čtyřech měsících jako živá rekvizita, najdu si to na Wikipedii.
Ten výtisk je nehorázně odfláklej právě těma chybama.
Přebal je na tom to nej.
Kniha je plná zbytečných kydů a je nahuštěna jakože vtipnými hláškami.
Čekala jsem návody nebo vysvětlení, ale byla to jen smršť písmen s popisem "triků" typu karta která zmizela, proč se stoleček přesouvá k písmenům která jsou pravda apod.
On mě nebere jako člověk celkově, ale dostala jsem se k tomu, tak jsem četla...a nedalo se to.
Je to stará verze moderního Než jsem tě poznala.
Ta kniha má jiného postiženého a jeho pečovatelka je skutečnou sestrou, ale beznadějní a nepříjemní jsou oba stejně... Jen se o této knížce za 7.- kčs neví, nemá prostě to Pí Ár jako ta jistá autorka žeano.
Kniha je maličká, věcná, trocha poezie a úvah, vnitřní monology o lásce a až na konci se mihne smrt ve formě pádu do náruče po sladkých slovech ... díky tomu není kniha až tak bolavá.
Je to jako deníček psaný někým třetím, kdo sleduje život a konání těch dvou.
Silná je tam myšlenka ta, že si člověk neváží zdraví, dokud se mu něco nestane.
A za to pět hvězd.
Ten odpad teď dávám za to, jak strašné jsou ty pohádky dějem i kresbou.
Kostěj a jeho noha na peci, služka jdoucí lesem se svítící lebkou na tyči, obří sumec v podvodním království, pták co krade zlatá jablka, jehož krmí vezoucí se zachránce svými odřezanými lýtky ... sorry je to hnus, ale patrně se ji pokusím vyhledat a nahlédnout do toho hnusu zas :)
(edit: hm tak jsem našla jen Neználka ve Slunečním městě. :( )
Malý popisek další hnusné "zdravě dětské" scénky:
"Přinesly lebku do světnice; oči v lebce upřeně hledí na macechu i na její dcery a spalují je jako oheň. Chtěly se schovat, ale ať skočily, kam chtěly, všude je oči pronásledují.
K ránu je oheň spálil na prášek, jen Vasilise neublížil.
Vasilisa zakopala lebku do země a na tom místě vyrostl keř růží rudých jako krev. "
So nice.
Opomenu místa, která se okopírovala do knížky Hanýžka a Martínek, protože ta jsou poeticky dětská, protože zbytek této knihy je o politice, což mně osobně prostě překáží.
Buď ať je to jen o životě děcek, nebo politice.
Těšila jsem se na to, ale zklamání.
(SPOILER) ...Jako knížka pro děcka to díky jistým momentům rozhodně není.
Děcko nemůže chápat zde zmíněné sociální rozdíly, zpupnost bohatých, náladu v rodině kdy všechny živí pouze postižený (zranění v lese) otec, který jen tak vypomáhá kde může, což je nestabilní příjem a proto pořád zabředají níž a níž a věčným tématem jsou tedy těžké hovory o bídě, hladu a absenci takových maličkostí jako stromeček na vánoce.
Nemůže chápat hovory domácích o nerozumných mladých lidech, kteří berou nákupy na dluh a mají další děcko, i když taktak uživějí již to jedno.
Život s opilým sousedem dítě pochopí díky strachu jeho dcery, ale nemůže chápat, že muž pije ze žalu nad ztrátou manželky.
A konec-snahy o poražení kapitalismu, rozhovory soudruhů, řeči o stávce a zásah strážníků prostě pochopit nemůžou !!!!!!!
Možná by bylo vhodné to rozdělit na "šťastné" dětství v chudé chaloupce a zábavu později na městě, a ty těžké časy napsat v jiné knize.
Tři hvězdy za počátek příběhu z Vjetnamu.
Po útěk z bordelu dobrý.
Poté, co se z toho stal svět podávaný na tácku plném pochopení, úsměvů a skvělých přátel v tančírně - svět plný kožichů, rób, tance, kvalitních vín a podlízavého boháče, jež dává amazonce z džungle, jak jí bylo nadáváno, diamanty, mě to klišé odradilo.
Druhá strana příběhu mě nezajímala.
Tušila jsem, že toto mi "nepůjde", protože co je chváleno horem dolem, to na mě většinou neplatí.
Tady to bylo to samé.
Počátek o zdravé, líné slepici, jež si "hledá" práci způsobem, že jí je vše zatěžko a že když se jí naskytne místo tak ho dělat nebude, protože to znamená UTÍRÁNÍ ZADKŮ, jak neustále opakuje, mě nas*al už v úvodu, takže zbytek mě nezajímal.
Ano život kvadruplegika je hrozný, ale konec mne nedojal, spíš tentokrát rozesmál.
OBSAHUJE DĚJOVÉ SPOILERY
Človíček dobrovolně odešel z tohoto světa a odkázal jí své bohatství, s čímž zcela v poho souhlasili i jeho rodiče, a ona má teď na bydleníčko, výletování apod.
A ač ho tolik milovala, jasněže neřekla ne a prachy shrábla , že?
KONEC
Takže prostě slátanina útočící na citečky dámiček celého světa, které skočí na vše, co se slziček a lásečky týče.
Přidejme k tomu slepici, reálnou hroznou nemoc a korunky a máme tuto knížku.
K poblití jak kydance Moyes, tak tady to rozplývání se.
Já na tyhle fantasmagoroidní kydy nejsem jak vidno.
Už ten název mě měl varovat.
Nelíbilo.
Jedna hvězda patří obálce.
Kniha by, kvůli postavám, zasloužila hodně mínusový odpad.
Nevím proč byla hrdinka tak odporná ...vždyť lidi odradí, to autorce nedošlo....?
Takže ne, nelíbilo, spíš vytáčelo.
Nejsem barbar, chápu poselství a tíži děje, ale je fakt, že je to skutečně jen o přechodu hranic a věčném testování a tápání kdo migrant je nebo není a kdo koho udá, neudá.
I ta láska je plná ano/ ne, schovávaček v křoví a po ošlivých hotelech a je také plná nečekaně chápajících lidiček, kteří jim sypou peníze a pomocnou ruku horem dolem.
Ne, nehodlám tomu dávat dobrý hodnocení jen proto, že to napsal člověk kýmsi vynášenej do nebíčka.
Ale třeba příště to bude lepší.
Stačil mi okamžik, kdy druhý den salónová majitelka vysvětluje VŠEM, kde selebríta seděla, a to i pošťákovi a chlapovi, co přišel odečíst stav elektroměru.
TO JAKO FAKT ?
Větší naivní debilitu autorka v hlavě neměla?????????
Knížka o někom, kdo nemá co nabídnout a přesto ho žerou úplně všichni je prostě otravnej.
Musím moc přemýšlet, jestli ta jedna hvězda není až moc pozitivní hodnocení.
Se jako trocha jiných přiznám, že jsem přeskakovala, protože mne vážně nezajímalo, jak 17ctka dostala luxusní možnost být "skrytá" ( život v karavanu tomu ale moc neodpovídá žejo), a jak si toho neváží.
Ví, co dělat nesmí, přesto to dělá.
Napřesdržku.
Popisy toho táty-prodej karavánu apod. mne taky nezajímal.
Bylo to prostě cosi pubertálního - chuť ojet sousedku, ze které se vyvine náhlá nehodo-vražda...v 17-ti čekat děcko a ač nemůže nikdo z venku vidět její ksicht, přesto si ho nechat ...poté vnitřní rozervanost, poté odhaleníčko... prostě mix všeho.
A toho R. mi bylo líto.
Spoilerová zamyšlení:
Nepochopila jsem moc, o co šlo - holku měl na lodi vézt ten otec, tak jak to že ji vezl ten strýc, který byl navíc tehdy puberťákem a jeho přítelka-teta- taky? To jim jako vláda nechala dvouletý děcko, vytvořila jim identitu a nechala je "žít" v karavanu? Co jejich rodiče, kámoši, školy...?!
KONEC.
Mnozí to skvěle vystihli-námět skvělý, prvotní rozjezd taky fajn, poté začne příprava na to, že tam budou jakési lživé momenty, poté ještě troška hry na dokonalost, ale u které už v ději probíhají myšlenky o jistotě, že je vše vylhané.
Poté jede řada myšlenek jednotlivých postav a dozvídáme se už jen špínu, vnitřní ataky i ataky na druhé a poté ten akt, který je zcela nejasný, asi v zájmu čtenáře.
Udělalas? neudělala-ok. A ona? ...asi jo, ne, nevím...
Tak udělala? Ano, udělala.
Na to nemáme důkaz, i když ses přiznala a byly tam tvý otisky.
(vážně uvěřitelné vyšetřování žeano.)
Je to navíc spojeno s vnitřní závistí a nechutí ke druhému, kterému ale roztáhneme nohy a pak nás to štve. (Viníme z toho chlapa a ne sebe žeano.)
Co je nám do života a zklamání dokonalé "kámošky", kterou nenávidíme po celý život, ale dělám jako že ne ??
To tam nemělo co dělat !!!!
Spousta nedůvěry a manželská bitka, kterou hrdinka, ač zkrvavená, dodrápaná a s ruplou lebkou, zvládá zcela ok a jde sedět ven s kafem v ruce.
Napřed nenávist, vulgarity...a poté zase objetíčko a vzhledem k poslední větě taky patrně ojetíčko...
No a pak jaksi jen tak mimochodem v pár větách to skončilo, aby se to poté zkusilo začít znova...
Ale jo.
Matky by to ale asi číst neměly. Neustále zmiňovaná vykulená očička, teplé tělíčko, vůně pudru a chováníčko by je mohlo rozbít. (to samé těhule).
(zmatený komentář? Ano, protože přesně taková ta kniha je!)
Oldřiška? na ranu.
Trochu neženský ženský jsou fajn, ale takový to za každou cenu chlapský vtělení se je okatý a trochu trapošský.
Byla otravná a je zajímavé, že se lidem líbí, protože stačí trošku nekompromisní hrdinka a už je hromadně napadána že je krá*a necitelná, a tady je vulgární držka glorifikovaná ... no co už.
Za mě ne.
Trochu spoilery.
Rádoby brutalitka znamená jako oběť jen těch pár žen (holek).
Njasně napsáno, co s nimi vlastně dělal.
Prostě jim cosi udělal, trošku je vyhřezl a vyryl jim ta písmenka, a tu popis končí, takže anotace opět lákačka na nic.
Tu hvězdu dávám za prvotní chudákův dětský příběh, i když mi zcela uniklo, jak může někdo na vše chytnout, zaparkovat auta a u soudu ukázat na někoho, kdo tam v tu dobu nebyl a na nic nesahal.
Pátrání a dotazování se nájemníků, kteří nikdy nic neslyšeli, mě nudilo.
Vztahová linie taky a škádlení chlapů na stanici mě nezajímalo.
Tolik stran vcelku o ničem.
Já jsem zklamaná ohledně toho, že anotace láká na jízdu domácí (ne)spokojenosti a vytíženosti a bordelu, prostě běžnou realitu domácích paní, kterou se nám snaží podsunout mnoho žen - že žena doma prostě potíže s časem a úklidem mít musí, protože to jinak zvládnout nejde, když je celej den doma žejo.
Je to však o ženě, která pracuje pod manželem-podnikatelem (to se teda má, proto má jejich barák 8 místností), kterého na kolenou prosí aby mohla být doma, a taky se pochlubí, že troška rotopedu znamenala okamžité zploštění jejího břicha zcela bez potíží. prostě jen tak.
Tohle zvládla, doma to ale nedávala.
Pár prvních stránek bylo o zchvácenosti z umytí koupelny a přesunu skříně, nestíhala ani zalít kytky, a pořád byla u lékaře s holkou... a najednou byl rok později a ona zase chodila do práce. Nebylo řečeno kam a proč, nebyl tam moment rozhodnutí, ani náplň těch dní.
Pak zas pobyla chvíle doma a mluvila o nudném tenisu, kam beztak víkend co víkend chodí, a protože ji to nudilo, tak zase šup do práce.
Teď jsem v půli, kde jsou děcka otravní puboši, a tím pádem nemám důvod číst dál.
Žádný boje domácí paní s hadrou a stavem potravin v místní večerce se nekonaly.
Ale pro občasnou hlášku dávám za tři.