Dominik Fajkus komentáře u knih
Již při čtení jsem pociťoval symptomy této nemoci. A osobní dojem je pozitivní, pokud se nejednalo o mystifikaci. Smrt není děsivá, vše před ,,ní,, je děsivé.
Do cípu pentagramu jsem vlastnoručně našrouboval bodce, poté instaloval různé hřeby a učinil z knihy opravdovou ,,Zlou knihu,, jež vás mohla nepěkně zranit. Bylo mi 14 let, měl jsem ji ve sklepě, kde jako nejcennější klenot vedle nože, obráceného kříže a obětní mísy zaujala plnohodnotné místo mého oltáře. Ach, ta krásné dětské časy...
Dle mého názoru povídka poukazující na neměnný charakter lidí od počátku věků. Kdo si nepředstavoval po dočtení knihy ještě několik stránek navíc, kdo proklínal Guy de M. že pointou nebyl masakr všech postav onou prostitutkou ? Já ano.
Skličující a velice depresivní - ideální pro klaustrofobiky, pro mě osobně skvělý zážitek... oblíbená povídka
V poezii bych prosil už ,,never-less ,,( Nepřekonatelná )
Pan George Orwell se vrátil z budoucnosti, aby informoval svět před novou politickou hrozbou. Děkujeme, škoda, že vás lidé neposlouchali. Doma mi visí nástěnný kalendář na tento rok, který se skládá z hesel komunistického režimu. Když se na to dnes dívám působí to jako pokus o hloupý vtip. :) ,, Neváhej, vstup do JZD,, Rozsévačka: list pracujících žen - pro každou pokrokovou komunistku. Nejlepší na závěr: ,, Do boje proti americkému brouku,, :)
Brilantní, nadčasové... povinná četba všech politiků a velkých ,,manažerů,, . Škoda jen, že ji nepochopili, nebo právě pochopili ? Je lepší být ,,prase,, a mít se lépe než ostatní ? Říkám si jaká je škoda, že dnes jistojistě platí vzorec: člověk + moc a peníze + kolektiv dalších prasat = prase
Nedávno jsem na tuto knihu narazil v jednom zapadlém knihkupectví a z čisté nostalgie si ji koupil. Je dokonalá... jinak než před lety. Prometheus je tolik poetický, rád bych na toto téma zkomponoval hudbu. Je k tomu stvořený, veselý, surový, morbidní, smutný.
Děkuji za několik úchylných a zvrácených večerů před spaním.
Hodnocení patří první třetině knihy, která je téměř dokonalá a jsem si užil každičký rozhovor hlavních hrdinů na hřbitově. Poté kniha začíná být dost přehnaná, zdlouhavá a nudná, což byl impuls knihu zavřít a zachovat si jen ty krásné dojmy z jejího úvodu.
Opravdu jsem se u této knihy dobře bavil, bylo příjemné na moment opustit přesné autobiografie a na moment si je představit z jiného pohledu a ačkoliv bylo mnohé přetažené přes vlasy svůj účel kniha splnila dokonale. Autorka objevila cestu jak přiblížit životy významných osobností i dnešnímu publiku. :)
Rád se k této knize vracím. Moje osobní Bible zvrácenosti a smrti. :)
Neskutečně předvídatelné, laciné americké hororové klišé. Začátek mě bavil, události na benzínové pumpě byly skvěle vykreslené. Poté strmý pád do sekce brak. Inspirace Saw mi osobně nevadila. A třešnička na dortu? Rádoby nečekaný závěr, který měl čtenáře šokovat absolutně nevyšel. Pro mě osobně velké zklamání... potenciál byl.
Excelentní díl, který mě zaujal zápletkou i humorem. Jednoznačně nejlepší díl knižní série. Jen škoda, že tento díl nebyl zfilmován.
Oproti seriálové předloze to bylo pro mě zklamání.
Jednou jsem sledoval film Dům hrůzy, neuvěřitelný brak ( nemyslím úžasnou verzi, kde hraje hlavní roli Vincent Price ) a jediné co ve filmu stálo za řeč byl soundtrack.
Po čase jsem zjistil, že šlo o novější verzi skladby Sweet dreams od pro mě doposud neznámého autora MM. Stáhl jsem si kompletní diskografii a užíval si dny, měsíce plné morbidní, melancholické a pervézní zábavy.
Koupit a přečíst knihu byla milá povinnost a ačkoliv bylo něco přetažené přes vlasy na výsledném dojmu to nic nezměnilo.
Skvělá, vtipná a místy nechutná kniha by neměla chybět na poličce žádného fanouška tohoto umělce.