draka
komentáře u knih
Když se čerti rojili
Josef Štefan Kubín
Krásné netradiční pohádky, kde hlavními postavami jsou rohatí panáčci.
Třeba jedna z nich začíná opravdu kouzelně: Že se krejčí oběsil na pavučině nebo že ho vítr odnesl až do oblak, to je ledakde vědomo. Ale co a jak náš Drobínek, neslyšel posavad nikdo. I chcete-li, poslouchejte.
Ruské národní pohádky
Alexej Nikolajevič Tolstoj
Velmi pěkná kniha s krásnými pohádkami a ilustracemi. Jedna vůbec z prvních pohádkových knížek, které mně byly čteny, i kterou jsem si sám pročítal. Měla krásně velká písmena jako ve Slabikáři.
Odvážná školačka
Jevgenij Lvovič Švarc
Ve druhé třídě jsme ji četli ve škole a střídali se ve čtení po odstavcích. Mně se příběh snaživé žákyně Marušky velmi líbil a proto jsem si ho přečetl již dopředu doma. Vzpomínám, jak jsem sám začal psát perem a namáčel ho do inkoustu v lavici zabudovaném kalamáři. Knížka je opotřebená používáním, neboť se v rodině dětem předávala a půjčovala. Na stránkách jsou tužkou napsané poznámky, ze kterých je možné vyčíst, kolikrát byla stránka za domácí úkol přečtená.
Adam a Otka
Bohumil Říha
Nahlédnutí do prázdninových dnů dvou sourozenců, které tráví u příbuzných v Praze. Poznávají kamarády, se kterými prožívají různé zajímavé příhody a se strýcem a tetou poznávají Prahu. Je to poutavě napsaná knížka od známého autora, která se dětem líbila.
Modrá pampeliška
Dagmar Lhotová
Co všechno může vzniknout z dětské hry, které je naplněná dívčí fantazií ? Možná pohádkové království třech princezen, kam pronikne pouze ten, co překoná všechny nakladené překážky, uhádne hádanku a splní tři přání spojená s vykonáním dobrých skutků. Pěkné zábavné čtení pro dívky.
Babička v jabloni
Mira Lobe
Další z krásných knížek pro děti, kterou si nechávaly číst.
Velmi se nasmály, když babička jedla polévku, a přitom jim s hlučným srkáním a mlaskáním říká:
„Co dětem zakázáno a co jim není přáno:
Polévku srkat, prst do nosu strkat, mlaskat a smát se při jídle, rvát se, štípat se, kýchat, do talíře dýchat, jazyk vypláznout, souseda máznout“. A když babička polévku dojedla, vylízla talíř.
Zabiják
Ed McBain
Na jednoduchém příběhu nás v napětí udržuje přesvědčivě vedené vyšetřování. Výborná a čtivá detektivka, po které budete autorovy knihy nadále vyhledávat a nebudete z nich zklamáni.
Borisek
Zdeněk Třešňák
Autor, v roce 1945 předseda revolučního národního výboru a učitel školy v Bakově sepsal příběh Boriska, syna pluku, jedenáctiletého chlapce, který přišel s Rudou armádou jako osvoboditelé do městečka Bakova nad Jizerou. Chlapec chodí po ulici s pistolí na opasku, učí se jezdit na ukradeném kole, usne v cizím dětském kočárku a další příběhy tohoto malého ruského vojáčka. Podle doslovu se prý jedná skutečnou postavu, tak nevím. Je to silně ideologický příběh vydaný v období počínající tvrdé normalizace. Knížečka, kterou jsem kdysi dostal a po přečtení několika stránek odložil, ale nakonec mně zvědavost nedala a přečetl si poslední stránku.
Brankář bydlí v naší ulici
Jan Pixa
Předloha rozhlasové hry „Brankář bydlí v naší ulici“, která byla roce 1957 zfilmována a roce 1971 vyšla stejnojmenná knížka, kterou jsem četl v pozdějším věku a byla milou vzpomínkou. Jako nejmenší z kluků jsem byl postaven do hokejové brány, která byla vyšší než já. Vlastnoručně zhotovené chrániče z lepenky a filcu, protože pravé betony byly příliš veliké, a vypůjčená lapačka s vyrážečkou ze mě dělaly těžko překonatelnou překážku ke vstřelení gólu skoro celou zimní sezonu. Měl jsem přezdívku „Lacky“, podle pardubického hokejového brankaře. Až jednou, stříleli na mě starší, o mnoho větší a silnější kamarádi, a já do té doby neohrožený, dostal pukem pumelici přímo na oko. V té době se ještě masky ani helmy v hokeji nepoužívaly. Máma moji brankařskou výzbroj spálila v kamnech a do brány jsem se již nesměl postavit.
Houbařův rok
Antonín Příhoda
Procházky po lese spojené se sběrem hub je český národní sport. Znalost hub je velmi důležitá a je mnoho publikací, i tato mezi ně patří, ze kterých se můžeme dovědět o houbách mnohé. Pro mě jsou však nejdůležitější předané zkušenosti a znalosti o výskytu a bezpečném rozeznání hub od zkušených a mě známých houbařů. Co bezpečně neznám, to nesbírám.
Více než pozemšťané
James Benson Irwin
Americký kosmonaut, který měl tu čest projít se po Měsíci, nás seznamuje se svými poznatky a zážitky. Své pocity srovnává a přibližuje biblickými citáty a příslovími. Najdeme zde spoustu pokory a víry v člověka.
„Poslechni radu, přijmi pokárání, abys byl napříště moudrý.“
„Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.“
Pokutový kop
Michail Parchomov
Moje druhá vlastnoručně a z našetřených peněz zakoupená „Saturnovka“. Jako kluk, který trávil většinu svého času s mičudou a kamarády při kopání do míče, jsem se začetl do této knížky a marně pátral po oddílech a hráčích, o kterých se píše. Zmátla mě zmínka o skutečných brazilských fotbalových hvězdách, kteří jsou jmenováni na první stránce sportovního příběhu. Pátral a vyzvídal jsem dlouho, než jsem přišel na to, že postavy nejsou skutečné. V dnešním počítačovém věku bych si tuto neznámou vyřešil s pomocí netu velmi rychle.
Bylinky naší prabáby
neznámý - neuveden
Kolem nás roste spousta rostlin, bylinek, které můžeme mnoha způsoby využít, pokud víme jak. Poznat základní byliny, jak, kde a kdy je sbírat, sušit i jinak zpracovat, aby nám byly užitečné, to nám napoví tato útlá a nenáročná knížečka.
Domácí lékař
kolektiv autorů
Nejsem zdaleka žádný hypochondr a když mně někde něco zabolí nebudu určitě v knize vyhledávat a hledat co, kde, jak a proč. Nepoběžím k lékaři, nebudu volat záchranku zbytečně a nebudu se cpát sám sobě naordinovanými léky s bůhvíjakými účinky. Na druhou stranu musím znát své tělo, jeho reakce a signály. Měl bych mít nějaké základní všeobecné znalosti o svém těle a v případě, kdy je to třeba, včas vyhledat odbornou pomoc u lékaře. Péče o vlastní zdraví, zdraví své rodiny a zvláště dětí, je naší základní starostí a odpovědností. Tato zdravovědná publikace nám v tom může napomoci. Hlavní cíl pak u „Domácího lékaře“ vidím v předcházení nemocí zdravým způsobem života a správného poskytnutí první pomoci při záchraně života.
Musíme trpět alergiemi?
M.O. Bruker
Přibližně v roce 1970 jsem začal být alergický na seno. Nikomu to nepřeji. Nikoho s podobnými potížemi jsem ve svém okolí neznal. Ale přesto jsem se nemohl senu vyhnout, sečení, obracení, kupení, sklízení sena patřilo k mým povinnostem. Strašně jsem trpěl. Pak jsem se začal otužovat. Pylu jsem se nevyhýbal, ale ani nevyhledával. A postupem let se začala alergie ztrácet až na minimum a v současné době mě omezuje jen na několik málo dnů v roce. Publikace je poučná, přečetl jsem si ji se zájmem, jsou v ní i recepty na omáčky a saláty.
Sekera
Ed McBain
Tak to je knížka, pro kterou jsem rád, že umím číst. Výborná skvělá detektivka, u čtení se dokážu vžít do role detektiva Carelly při vyřčení věty : „Dostal jsem chuť na pivo.“
Zákulisí amerického sportu
Lidija Jakovlevna Borodina
V roce 1987 jsem si tuto knížku koupil a s velkou zvědavostí a očekáváním jsem ji začal číst. Po přečtení předmluvy ke knize, od sovětského brankaře Vladislava Treťjaka, jsem otevřel několik stránek a poté jsem ji odložil. Přečetl jsem si ji až po OH v Soulu 1988. Propaganda silně poplatná době. Každý ať si udělá obrázek sám. Já jsem u čtení rostl. Nikdy jsem neodpustil, že na OH v LA nemohli jet naši sportovci na vrcholu své slávy, v čele s Kratochvílovou a Fibingerovou. Četba ve mně vyvolala i po letech vzdor proti bolševikovi, pro kterého není ani v současné době 21.srpen 1968 okupací naší země.
Noc na Arnwaysu
Eduard Fiker
Noc na Arnwaysu - E.Fiker
Naslepo jsem si na chatě vytáhl ze zadních řad tuto detektivku, ve které vystupuje více rozličných postav a rozuzlení má šťastný konec pro zamilovaného detektiva. Knížku jsem již kdysi dávno četl, je to odpolední oddychové čtení.
V žáru noci
John Dudley Ball
Od té doby, když jsem četl tuhle knížku poprvé, uběhlo hodně vody a dost se změnilo. Ale příběh je natolik silný, že i filmové zpracování ve mně vyvolávalo přečíst si tohle sugestivní dílo opakovaně a porovnat s aktuálními události.
Murat: Příběhy služebního psa
Israil Moisejevič Metter
Cestou domů ze školy jsem koupil tuto knížečku za 3 Kčs v Novinové službě, kde se prodávaly vedle novin, časopisů a pohlednic. Zaujala mě hlava vlčáka na obálce. Tříkorunu jsem dostával na zakoupení svačiny do školy. Většinou jsem ji celou neutratil, a tak jsem si mohl našetřit. Knížka se mně moc líbila a já si začal „Saturny“ kupovat.
