draka komentáře u knih
Kneippovo léčení je odvětvím složitého přírodního léčení opírajícího se hlavně o léčbu studenou vodou a otužováním. Hlavní důraz kladl na koupele nohou. Neméně zdůrazňoval pohybovou léčbu s gymnastikou, turistikou, jízdou na kole, plaváním a masážemi. Jsou zde dále jeho rady na léčení mnoha neduhů a návodů a receptů, nad kterými se dnes můžeme již i pousmát.
Pěkná, krásně ilustrovaná milá knížečka, s kterou můžeme u malých čtenářů probudit zájem o věci kolem nás, i když od jejího vydání uběhla již dlouhá doba.
Pěkná knížečka s krásnými obrázky, kterou jsem jako malý kdysi dostal. Po mnoha letech otevřel a společně s dětmi svých dětí, za deštivého odpoledne, přečetli.
Velmi rád jsem si vytáhl tyhle africké pohádky a při čtení vnoučatům se znova ujistil, že pohádky jsou si všude mezi dětmi rovné, ať jsou z jakéhokoliv koutu světa.
Skvělá publikace, velmi povedený výběr povídek od spisovatelů klasiků, ke kterým se čas od času vracím a vždy si je rád přečtu.
Opakovaně jsem si připomněl dokumentární publikaci na připomenutí událostí počátku roku 1989, kdy se občané v Československu začali vzpírat nedemokratické politice komunistické strany a veřejně projevovat touhu po společenských změnách. Oznámená krátká vzpomínková akce na upálení Jana Palacha 15.1.1989 byla zakázána a brutálním násilím tvrdě potlačena.
Láska muže a ženy má mnoho podob, podoby ztvárněné v této povídkové knížce ve mně vyvolávají smutné nálady. Milovat a být milován je štěstím života, které přeji všem.
Zajímá mě způsob života zvířat v přírodě, a proto jsem si kupoval tuto edici. Medvědi jsou určitě zajímavé šelmy. Pravděpodobnost, že bych se s ním potkal v našich kůrovcem zdevastovaných lesích je opravdu malá. Ani nejsem tak odvážný, abych v zoologické zahradě přelézal ohradu s medvědím výběhem, a tam se s ním zkoušel obejmout, natož zápasit jako někteří, které jsem znal.
Knížka o pátrání po jednom z nejbližších a nejvěrnějších mužů Adolfa Hitlera, Martina Bormanna. V Norimberském procesů s válečnými zločinci byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V době, kdy kniha vyšla nebylo ještě potvrzeno, zda se skrývá nebo je mrtvý. V roce 1951 byla na jeho dopadení vypsaná odměna 100 000 DM. Až v roce 1973 potvrdilo DNA, že při zemních pracích nalezené kosterní pozůstatky v roce 1972 jsou cyankály otráveného nacisty, M. Bormana.
Poklona našim cestovatelům i motocyklovým strojům. Absolvovat cestu v tak neklidném koutě světa vyžadovalo velký kus odvahy. Cestopis jsem četl před mnoha lety a se zájmem i dnes.
Na doporučení své sestry ať si přečtu něco od S. Monyové, jsem si koupil právě tuto knížku. Po přečtení jsem sestře říkal: „Simona nás nenávidí, nemůže mít chlapy ráda, asi proto, že jí něco špatného provedli“. Shodou okolností jsem ji dočetl tak týden před její tragickou smrtí. A zrovna na nešťastný čtvrtek 3. srpna 2011 nikdy nezapomenu, protože jsem zrovna ten i několik dalších dní pobýval v Brně, spolupodílel se na rekonstrukci jednoho bytového domu na Gorkého ulici. O ničem jiném se pochopitelně v tu dobu v Brně nemluvilo, než o této smutné a tragické události. Už jsem od té doby její žádnou další knížku nečetl.
Jan Tříska byl mimořádný herec. Osobně jsem ho měl a mám ve velké oblibě už od dob dabování J.P.Belmonda. Silně mě zasáhla jeho tragická smrt. Knížka zachycující fragmenty jeho osobního i uměleckého života se mně líbila.
Nádherné příběhy, které mě vždy dojímali pro svou drsnou pravdivost. Slzičky mi tekly už tenkrát, když jsem je četl za deštivého prázdninového počasí ve stanu. Četl jsem je potom i svým dětem, a oni se mě na konci příběhu ptaly, jestli mi je toho zvířátka taky líto. Mám tu knihu rád stále rád.
Nikomu se nechtělo pálit si prsty kvůli ČSR. Anglie, Francie a SSSR nechtěli válčit z Hitlerem a nastrčily nás jako obětní beránky. Jeden se vymlouval na druhého a podmiňoval si pomoc od druhých. Velice smutné čtení o událostech před obsazením naší vlasti a jednání tehdejších politických vůdců Evropy.
Když jsem si tuto knížku jako náctiletý vzal z knihovny, máma se na mě podívala a zeptala se: „To budeš číst, jo ?“. Jen jsem se skloněnou hlavou přitakal. Zrovna takovou knihu jsem v tom věku potřeboval. O něco později běžel v kině film stejného názvu. Už nevím či to byl film, ale byl do osmnácti let nepřístupný. Podařilo se mně tam vloudit, ale film měl jiné téma než kniha. Byly to tři povídky o loučení se se svobodou před manželstvím. Ve všech případech budoucí partneři strávili noc s někým jiným.
Jeden den života, od zvonění do zvonění, v pracovních táborech bolševika zase ukazuje, jakou cenu má život a nezdolnou vůlí člověka přežít a nevzdávat se naděje. Silnými příběhy jsou i další povídky této knížce.
Výborná kniha velkého znalce džungle, světa šelem a lovce lidožravých tygrů a levhartů v indické Kumáonu. Je to prosté, pravdivé a živé vyprávění dobrodružství, jak to lovec zažil a viděl.
Autor si prožil po ovládnutí země komunistickým terorem své. Po invazi v roce 1968 emigroval. Bohužel se již nedožil pádu komunistů.
* Delegace se vrátila z Moskvy. Před jedenadvaceti lety prohlásil na témže letišti zahraniční ministr Masaryk: „Odjel jsem do Moskvy jako ministr suverénního státu a vracím se jako Stalinův pacholek …“
Nikdo nezaznamenal, co řekli po příletu oni. Vrátili se bílí, ztrhaní ve tvářích stejně jako ti, kteří je v ulicích, kostelích a polích bránili. Před čtvrtou bylo vydáno komuniké. Dvě hodiny poté jsem projížděl Prahou na nádraží. Vlály černé prapory, plakali muži, protože ženy už nemohly, okolo sochy sv. Václava klečeli lidé i na chodníku, plakali vojáci i důstojníci – a já znovu odjížděl k jihu. *
Tato knížka stojí za přečtení.
Knížka poukazuje na zločinnou komunistickou nadvládu. Autor, který byl sám uvědomělý stranický kádr si dává dává otázku: „Proč jsme tehdy v podstatě všichni mlčeli?“ „Nevím, nedovedu si ani dnes tuto otázku jasně zodpovědět“, odpovídá sobě po letech. Byl to strach nebo slepá víra?
Z vydané brožury „Pravda o Československu 1973“: - V Československu je dokonalá demokracie pro 95% obyvatelstva a diktatura pro 5% bývalých vykořisťovatelů. Lidé, souzení v tak zvaných politických procesech v Československu, jsou vesměs bývalí vykořisťovatelé, kteří se dopustili vážných kriminálních činů -.
Od malička jsem vyrůstal na vesnici, kde pes byl v každém stavení, ale k vlastnímu nás přivedla až dcera. Vodila si z útulku domů tak dlouho psa, až jsme ji pořídili fenku německého boxera. Máme již několikátou a všechny byly a jsou hodné, hravé, poslušné a mají nesmírně rády děti. Jsou to psi, kteří rodinu i naše přátele milují, a ti na oplátku na ně nedají dopustit. Knížku jsem si pořídil pro základní výcvik a povely, které já i pes musíme ovládat.