Drnkla komentáře u knih
Je třeba si uvědomit, že kniha je psaná jako román podle skutečných událostí, ale stále román. Cilka byla po celou dobu vykreslována jako taková superhrdinka. Nějak až moc... Ale kniha je velmi čtivá a pěkně napsaná. Téma je bezpochyby jedinečné.
(SPOILER) Nemůžu jasně říct, čím mě tato série tak pohltila, běžně takové romány moc nečtu. Ale poslední kniha mě bavila stejně jako všechny předchozí. Přestože je dějová linie celkem jednoduchá a od začátku člověk tuší... z nějakého důvodu mi to v této sérii nevadilo. Green Valley má prostě jedinečnou pohlcující atmosféru a já děkuji za pohodové čtení.
Jelikož má kniha podobnou dějovou linii jako předchozí díly, nečekala jsem, že román č.4 mě bude bavit stejně jako ty předchozí.
Pořád je to hrozně milá romantická oddychovka a jsem ráda, že popisuje opět zimní zasněžené Green Valley. Opravdu povedená čtivá série.
Řekla bych klasický Fitzek. A že mě jeho styl zaujal, ale tato kniha až tolik ne. Pro něj typický od začátku promyšlený překombinovaný příběh, kde si čtenář několikrát domyslí závěr a několikrát se zmýlí a zapadne to všechno až na konci v překvapivém závěru celé knihy.
Je to třetí kniha, kterou jsem od Fitzeka četla, a bohužel mě už trochu nudí honičky a schovávačky v kůlnách a sklepech... snad to není v každém jeho díle. S odstupem času si ráda přečtu něco dalšího.
Začátek trochu nudnější, ale po 100 str. to nabralo pěkný spád a zajímavou zápletku. Moc pěkná psychologie postav.
Stejně jako první díl je kniha velká až kýčovitá romantika, ale hezký příběh a čtenář celou dobu fandí hlavním postavám, i když je celou dobu jasné, že na závěr bude happy end. Opět obsahuje krásné popisy hor a zimních sportů. I když kniha nenabízí žádné zamyšlení, těším se na třetí díl k dalšímu zimnímu odpočinku.
Citlivě sepsaný příběh, na který tak snadno nezapomenu. Velmi čtivé.
Velmi mi to připomínalo Fifty shades, ona nesmělá, nezkušená, naivní (až mě to štvalo!) a on vlivný, úspěšný, dokonalý.... Děj byl velmi předvídatelný a průhledný, ale velmi čtivě napsané a jako oddechovka z červené knihovny proč ne...
Asi už jsem mimo cílovou skupinu, je to spíše pro mladší ročníky.
Drsný a surový příběh a skvěle vyobrazená islandská krajina. Krutý a mrazivý děj, založený na skutečných událostech, psaný velmi napínavě.
Zanechalo to ve mně docela depresivní stopu.
Napínavý příběh, promyšlená zápletka, velmi čtivě napsané. Mám ráda ty dozvuky po přečtení - jak to tedy vlastně bylo, co je pravda a co ne...? Přesto jsem čekala nějaký více strhující závěr.
Líbí se mi více originální příhodný název knihy "Verity".
Téma, myšlenka, obrácené číslování a odpočítávání se mi velice líbilo. Mělo to spád, nutilo to přemýšlet a snažit se pochopit o co vlastně jde... Ale už v půlce mě napadlo to, co se potvrdilo na konci. Trochu zklamání jakým způsobem a jak obyčejně se na konci odhalila identita sběratele. (Vlastně jsem doufala, že se odhalí třeba až v další knize.) Nicméně těším se na další díl, už se na mě třese v knihovně.
Knihu jsem četla již před několika měsíci, vrátila jsem se, abych ji přehodnotila na 5 hvězd. Stále si na ni pamatuji a stále se mi vybavuje bolest, utrpení, zoufalství a láska. Velmi silný, mrazivý a napínavý příběh. Jen konec mě malinko zklamal.
Čtivé a napínavé, konec trochu překombinovaný a uspěchaný, ale jinak velmi poutavá kniha.
Na začátku jsem se nemohla začíst a na konci ukápla slza. Příběh o lásce, osudu, přátelství, o životě.... čte se velmi lehce, obsahuje vtip, ironii, sarkasmus a vážné téma v jednom. Dojemné a inspirující.
Morbidní, zvrhlé, napínavé... pěkně promyšlený thriller. Zpětně vidím, jak můj komentář u prvního dílu (opravdu doporučuji přečíst nejdřív jedničku) ukazuje nevědomost toho, co se dočtete v druhé knize. A to beru jako čtenářské plus. Zapadlo to všechno až na konci.
Těším se na trojku.
Povídky byly všechny milé, nejlepší ty zubařské. Příjemné zpestření od čtení celých dlouhých knih.
První třetina knihy mě tolik nebavila, zejména kapitoly, kde vypráví Ivy o Davidově dětství mi přišly trochu nezáživné. Ale samozřejmě byly nezbytné v popisu opičí lásky matky k synovi, která byla až nesnesitelná. Celé to gradovalo a bylo jisté, že to směřuje k tragédii. Napětí se stupňuje s každou další kapitolou a čtenář se snaží předpovědět jak to tedy vlastně bylo. A pak nastane šok a čtenář jakoby procitnul spolu s hlavní hrdinkou. A zpracovává to a cítí ztrátu a bolest a všechny malinké nejasnosti v průběhu čtení dávají smysl. A pak vynikne ta přidaná hodnota a odpovídající skvělé hodnocení. Opravdu luxusní závěr knihy, na kterou se díky tomu jen tak nezapomene.
Třetí díl mě spíš zkalamal. Opět velmi čtivé, ale nějak už té fitzekovské zběsilé fantazie bylo až příliš. Konec byl zklamáním, nemůžu uvěřit že Sběratele očí dostali nakonec tímto způsobem... Nápad se skutečnými skladbami playlistu se mi líbil.
Doporučuji přečíst nejdříve první dva díly.
Krásná psychologie postav, moc mě bavilo střídání vyprávění tří generací žen a postupné odhalování jejich tajemství. Ke konci to bohužel sklouzlo k trochu tuctovému příběhu, uvítala bych to spíš s otazníkem, ať si každý čtenář domyslí konec podle svého.
Velmi čtivé a poutavě napsané. Líbil se mi příběh babičky Floss a zejména popis lásky k její partnerce Lil.